Železniční trať Jelenia Góra – Harrachov 

29.05.2021
Harrachov
Harrachov
Szklarska Poręba Huta
Szklarska Poręba Huta
Szklarska Poręba Górna
Szklarska Poręba Górna
Szklarska Poręba Dolna
Szklarska Poręba Dolna
 Jelenia Góra Sobieszów
Jelenia Góra Sobieszów
 Jelenia Góra Cieplice
Jelenia Góra Cieplice

Původně významná spojnice průmyslového Liberecka se západním Slezskem, bohatým na nerostné suroviny, byla otevřena v roce 1902, v roce 1923 byl úsek z Polska do tehdejší pohraniční přechodové stanice Kořenov elektrifikován a po válce na podzim roku 1945 provoz ukončen. V roce 1959 připadla polská stanice Tkacze, dnešní Harrachov, v rámci vyrovnání hranic na Odře a Nise k Československu. Až tam vlaky jezdily z Polska do roku 1948.

Železniční trať Jelenia Góra – Harrachov (též Jizerská železnice, polsky Kolej Izerska, německy Zackenbahn) je železniční trať spojující polská města Jelení Hora (Jelenia Góra, Hirschberg) a Szklarska Poręba (Schreiberhau) s českým Harrachovem, kde navazuje trať do Tanvaldu. Je součástí bývalé pruské trati Zackenbahn, která spojovala Prusko a Rakousko-Uhersko přes Novosvětský průsmyk. Jednotlivé úseky trati jsou v současné době (2022) provozovány organizacemi PKP Polskie Linie Kolejowe, Dolnośląska Służba Dróg i Kolei we Wrocławiu a Správa železnic.

Historie

První úsek na úpatí Krkonoš byl dokončen v roce 1891. Dokončení horského úseku trvalo několik let. Nejvýše položenou železniční stanicí v Prusku se stala stanice Jakobsthal (Jakuszyce) v blízkosti Novosvětského průsmyku. Pohraniční přechodovou stanicí byl Polaun/Grünthal (Kořenov). Celá trať byla otevřena v roce 1902 spolu s tratí Tanvald – Harrachov. Trať byla elektrifikována v roce 1923.

V dubnu 1945 byla většina lokomotiv odstavena. Některé byly přivlastněny v pohraniční stanici Polaun postupující rudou armádou. Po válce bylo elektrické zařízení demontováno a spolu se zbývajícími lokomotivami dopraveno do Sovětského svazu jako válečná reparace. Slezsko bylo připojeno k Polsku a přeshraniční provoz byl zrušen. Po výměně pohraničních území mezi Československem a Polskem byla česká část rozšířena do Harrachova.

Polské státní dráhy (PKP) provozovaly osobní vlaky až do zastávky Szklarska Poręba Huta (Josephinenhütte) a nákladní vlaky až do Jakuszyc. Trať až po stanici Szklarska Poręba Górna byla opět elektrizována v roce 1987. S výjimkou jednodenní oslavy 100. výročí v roce 2002 nebyl až do roku 2010 obnoven přeshraniční provoz. Vzhledem k rozhodnutí společného monitorovacího výboru operačního programu Evropská přeshraniční spolupráce ČR–Polsko 2007–2013 byl realizován projekt "Revitalizace železniční trati Szklarska Poręba–Harrachov". Tento projekt byl doporučen k poskytnutí dotace. Rekonstrukce začala v červnu 2009 na polské straně, v říjnu 2009 i na české straně. Pravidelná veřejná železniční doprava přes hranice začala 28. srpna 2010. Do 12. prosince 2015 provozovaly vlaky polská společnost Przewozy Regionalne, na české straně pak Viamont (později GW Train Regio), nyní je provozuje polská společnost Koleje Dolnośląskie a České dráhy.

Průběh trati

Trať začíná ve stanici Jelenia Góra (německy Hirschberg (Rsgb) Hbf) a pokračuje směrem na jihozápad přes řeku Bóbr.

(zdroj: Wikipedia)

Szklarska Poręba Średnia
Szklarska Poręba Średnia
Piechowice
Piechowice
Jelenia Góra Orle
Jelenia Góra Orle
Jelenia Góra
Jelenia Góra

Slavnostní vlak nezahájil mezistátní provoz 2. července 2010 vyjel slavnostní vlak z polské Szklarske Poreby do Kořenova, vedený polskou motorovou jednotkou SA 134. Po 65 letech a zastavení provozu na podzim 1945 měla být jízdou vlaku (zatím pouze pro pozvané hosty) slavnostně zahájena a následující den, 3.července, obnovena pravidelná veřejná železniční doprava z Polska do České republiky přes Jizerské hory a Krkonoše.

Moderní typ vlaku PESA SA 134
Moderní typ vlaku PESA SA 134
Jen málokterá železnice se může pyšnit tolika nej jako jizerskohorsko-krkonošská železniční trať Tanvald – Desná – Kořenov – Harrachov, kterou najdeme v jízdním řádu pod číslem 036. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy. V roce 1992 byl úsek Tanvald – Kořenov prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. (zdroj: Protržená přehrada)
Jen málokterá železnice se může pyšnit tolika nej jako jizerskohorsko-krkonošská železniční trať Tanvald – Desná – Kořenov – Harrachov, kterou najdeme v jízdním řádu pod číslem 036. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy. V roce 1992 byl úsek Tanvald – Kořenov prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. (zdroj: Protržená přehrada)
Jen málokterá železnice se může pyšnit tolika nej jako jizerskohorsko-krkonošská železniční trať Tanvald – Desná – Kořenov – Harrachov, kterou najdeme v jízdním řádu pod číslem 036. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy. V roce 1992 byl úsek Tanvald – Kořenov prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.
Jen málokterá železnice se může pyšnit tolika nej jako jizerskohorsko-krkonošská železniční trať Tanvald – Desná – Kořenov – Harrachov, kterou najdeme v jízdním řádu pod číslem 036. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy. V roce 1992 byl úsek Tanvald – Kořenov prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.
Srážka osobních vagónů na ozubené dráze v prostoru nádraží Desná 📅 22. května 1904, 30 raněných. V pozadí nově postavené tanvaldské jatky. (zdroj: Protržená přehrada)
Srážka osobních vagónů na ozubené dráze v prostoru nádraží Desná 📅 22. května 1904, 30 raněných. V pozadí nově postavené tanvaldské jatky. (zdroj: Protržená přehrada)

Ozubnicová železnice Tanvald-Desná-Kořenov-Harrachov-Szklarska Poręba

Jediná ozubnicová železnice České republiky představuje jedinečnou kulturní a technickou památku. Jizerskohorsko-krkonošská železniční trať je nejstrmější a jediná normálně rozchodná ozubnicová železnice v České republice. Pomocí ozubnice Abtova systému vlak vyšplhá na pouhých 7 km o 235 metrů výše.
Jen málokterá železnice se může pyšnit tolika nej jako jizerskohorsko-krkonošská železniční trať Tanvald – Harrachov – Szklarska Poręba, kterou najdete v jízdním řádu pod číslem 035. Vlaky na této trati kdysi překonávaly několik set metrů převýšení a na nejstrmějším úseku z Tanvaldu do Kořenova proto využívaly ozubnici. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy a v roce 1992 byl úsek Tanvald – Kořenov prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.
Dnes je v provozu 12 kilometrů trati z Tanvaldu do Harrachova, které se mezi lidmi říká "kořenovská Zubačka" nebo také "Polubenka", z původní 59 km rakousko-pruské spojnice mezi Tanvaldem a Hirschbergem (dnešním polským městem Jelenia Góra). Z Harrachova trasa pokračuje i do Szklarské Poręby v Polsku (16 km z Harrachova).
Trať z Tanvaldu do Harrachova se honosí mnoha zajímavými umělými stavbami, mimo jiné pěti tunely, z nichž nejdelší měří 940 metrů, dodnes dochovanou 4,43 km dlouhou dvoupásovou Abtovou ozubnicí v ose koleje na sedmikilometrovém úseku Tanvald – Kořenov, překonávajícím výškový rozdíl 235 metrů maximálním stoupáním až 58 promile, které je největším v České republice. Z památkově chráněného kořenovského nádraží (701 m.n.m.) železnice pokračuje táhlým obloukem ve tvaru podkovy přes 26 metrů vysoký most nad řekou Jizerou, kterým přechází z Jizerských hor do Krkonoš. Dále již osiřelé koleje pokračují z dnešní konečné v harrachovské místní části Mýtiny (740 m.n.m.) přes Novosvětský průsmyk (885 m.n.m.), dalších 16 km do polského lázeňského města a krkonošského střediska Szklarska Poręba. Odkud jezdí elektrické osobní vlaky Polských státních drah dalších 32 km do města Jelenia Góra.
Navštívit můžete také Muzeum ozubnicové dráhy v Kořenově (přímo na vlakové zastávce) je otevřeno v letní (červen – září) a zimní (leden – březen) sezoně, mimo sezonu je uzavřeno.Z historie zubačky:
Unikátní zubačka slouží lidem od roku 1902. Sedm kilometrů dlouhá trať si vyžádala proražení 4 tunelů, mnoha skalních zářezů a výstavbu několika mostů. Trať postavila společnost Liberecko-jablonecké dráhy především jako spojku Liberecka a Dolního Slezska, odkud se do průmyslového kraje vozily hlavně nerostné suroviny. Z Kořenova pokračovala trať do Jelenie Góry, tehdejšího Hirschbergu. Trať tak tehdy spojila rakousko-uherské a pruské železnice. Vlaky tu dlouho jezdily přes hranice, trať byla až do Kořenova elektrifikovaná a jezdily po ní na tehdejší dobu velmi moderní soupravy. V době největší slávy jezdil přímý expres "Rübezahl" (Krakonoš) z Kořenova do polské Wroclawi. Provoz přes hranice skončil po druhé světové válce.
Mezi místními obyvateli se dodnes vypraví historka z konce II. světové války – po válce si ruští vojáci v Kořenově vlezli do vagonu, a řekli, že pojedou do Tanvaldu. Trať je v těchto místech velmi strmá, na což se je místní lidé snažili upozornit. Rusové však nechtěli nic slyšet a odvětili, že vědí, jak mají jet a že jsou v Rusku větší kopce. Poté odjeli a velkou rychlostí se řítili z dolů, ovšem v první zatáčce vlak vyletěl z kolejí...
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/ozubnicova-zeleznice-tanvald-desna-korenov-harrach

Příjezd prvního vlaku do Kořenova na trati Tanvald - Kořenov. (zdroj: Protržená přehrada)
Příjezd prvního vlaku do Kořenova na trati Tanvald - Kořenov. (zdroj: Protržená přehrada)
Desná- nádraží (archiv J.Peterka)
Desná- nádraží (archiv J.Peterka)

📰 Polední list, 21.3.1935

 Nepříjemné uváznutí vlaku v tunelu 🚇 Na trati Liberec - Polubný, vedoucí do Jizerských hor a Krkonoš, jezdí z Tanvaldu do Polubného ČSD vlak jen po ozubené koleji, aby přílišné stoupání mohlo býti překonáno. Lokomotiva s ozubeným kolem tlačí před sebou vozy, aby se zabránilo možnému utržení vozů a snadné katastrofě. Před konečnou stanicí je téměř 1 km dlouhý tunel, v němž užívají strojvůdci i topiči masek, aby plyn z přetopené pece jich neomámil a nepřivodil pak možné neštěstí. Na tomto úseku jezdí osvědčené a zdravé síly, které jsou zárukou dobrého provozu. V neděli ráno jel tímto vlakem nový strojvůdce zástupce, kterému chyběla zkušenost s vytápěním před tímto dlouhým tunelem. Tak se stalo, že přílišným zpětným tlakem vyražen roštem oheň a poněvadž nebylo takticky před cílem našetřeno dostatek páry, byl nucen strojvůdce zastavit v tunelu a řádným topením udělati dostatek páry a teprve potom pokračovati v jízdě. Tato nepříjemná zastávka v zakouřeném tunelu měla za následek několikero nevolností a i zvracení. Vážnějšího se na štěstí nic nestalo. 📸 Dobová fotografie parního vlaku na trati Tanvald-Kořenov.

(zdroj: Protzržená přehrada)

Odklízení spousty sněhu na železniční trati Horní Polubný - Harrachov

 Ten se v Kořenově buď shazoval do Jizery nebo odfoukával tryskáčem:
https://1url.cz/@tryskacnazeleznici
Historické foto z roku 1911:
https://1url.cz/@korenovzelmost1911
Březen 1944