Zámecký pivovar
Zámecký pivovar Frýdlant
Ve Frýdlantu se první písemné zmínky o pivovaru objevují v urbáři (soupisu) zdejšího panství vyhotoveném v letech 1381 až 1409. V té době se vařilo pivo na zdejším hradě a sloužilo pro potřeby jeho majitelů. Ve městě v podhradí ovšem také stálo několik domů s právem várečným a jejich majitelé se posléze spojili a začali také vařit své pivo. Na území města tak existovaly dva pivovary.Vrchnost na přelomu 16. a 17. století dobudovala svůj nový pivovar. Důvodem měl být vzrůstající objem uvařeného piva, pro nějž bylo vhodnější přesunout jeho výrobu blíže k přírodním zdrojům, a sice do podhradí na břeh řeky Smědé do míst, kde začínala stará cesta do Raspenavy (dnes silnice II/290). Český král Matyáš Habsburský roku 1616 vydal nařízení, podle něhož měl tento pivovar vařit pouze pro potřeby zdejšího hradu a nekonkurovat tak pivovaru měšťanů. Roku 1622 se majitelem zdejšího panství stal Albrecht z Valdštejna. Ten rozhodnutí krále nerespektoval a ještě v roce svého nástupu zabavil varné pánve z městského pivovaru. Dvě z nich odvezl do Jičína a jednu přesunul do svého frýdlantského panského pivovaru. Během Albrechtovy vlády nad zdejším panstvím došlo během roku 1626 k přestavbě objektu na kamennou budovu v barokním slohu (pivovar je na mapách z roku 1629 uváděn jako kamenná stavba). Postupně se také zvyšovala roční produkce uvařeného piva. Roku 1631 dosahoval výstav 1671 sudů, o rok později již 2080 sudů a v dalším roce (1633) již 3000 sudů.
Historikové
si sice nejsou jisti, zda pivovar na počátku 17. století stál v
současné lokalitě, nicméně je to pravděpodobné, neboť podle Globicovy
mapy frýdlantského panství z roku 1660 stála v místě současného pivovaru
stavba s hrázděným patrem a se sedlovou střechou.
Roku
1671, kdy Frýdlant patřil Gallasům, se měšťané vzdali svého várečného
práva. Náhradou za to získali frýdlantskou papírnu spolu s kompenzací ve
výši jednoho tolaru za každý ve městě vytočený sud piva. Surovina pro
výrobu piva, chmel, se již od 16. století pěstoval jak přímo ve
Frýdlantě, tak posléze také na lenních statcích zdejšího hradu, tj. v
Habarticích, v Andělce, v Loučné či ve Višňové. Voda, která se při
vaření piva využívala, se do pivovaru přiváděla dřevěným potrubím z
Křížového vrchu.
19. a 20. století
Černobílá historická fotografie pivovaru z roku 1902 zachycuje provoz při pohledu od východu. V popředí jsou patrové budovy, za nimiž je patrný vysoký tovární komín. V pozadí na výšině stojí frýdlantský hrad.Nejstarší dochované plány pivovaru, které se podařilo najít, zachycují jeho stav z roku 1817. Během devadesátých let 19. století přešel pivovar z řemeslné výroby piva na výrobu průmyslovou. V té době proběhly také stavební úpravy, které ovšem vycházely z původní dispozice pivovaru. Nejpozději na počátku této přestavby se nájemci zdejšího pivovaru stali Franz Niessner, Josef Bondy a JUDr. Karel Winternitz, kteří podnik provozovali pod značkou Hraběte Clam-Gallase zámecký pivovar Niessner & Bondy ve Frýdlantu. Plány k přestavbě vytvořil roku 1890 frýdlantský stavitel Wilhelm Stärze. Jím navržené úpravy se vyhnuly východní části sladovny spolu s humnem a ušetřena byla také varna. Rozšířením původních ležáckých sklepů vznikl objekt chladného hospodářství. Stärzovy plány zachycují kotelnu, tovární komín i strojovnu, v níž se nacházel horizontální parní stroj s výkonem 10 až 12 koňských sil. Pro provoz varny vyrostla nová kotelna. U řeky Smědé vznikla odkalovací jímka, do níž ústily kanalizační svody z celého průmyslového areálu. Na úpatí svahu vznikl objekt chladného hospodářství mající hřebenový větrák a u chladnice pohyblivé žaluzie. Do prostor nad průjezd umístil Stärz chladicí stroj. Na plánech je také zřetelně rozpoznatelné, které zdivo zůstalo původní (barokní) a které je novější. Budovy tak mají většinou do výše patra zdivo minimálně barokního stáří.
O
dva roky později (1892) vznikly plány na výstavbu požahovny v blízkosti
stávající bednárny a také se ve dvoře postavila umývárna sudů. V témže
roce vznikly plány vytvořené správou velkostatku. Je na nich zakreslena
podoba pivovaru po proběhlé přestavbě. Oproti Stärzovým návrhům z před
dvou let ovšem vykazují některé odlišnosti. Umývárna sudů není
postavena, jak se původně zamýšlelo, vedle strojovny, nýbrž je situována
do samostatného přístavku na dvoře. K dalším úpravám došlo roku 1896,
kdy opět podle Stärzova návrhu vyrostla na protějším, jižním břehu řeky
Smědé budova skladu. V těchto místech se již nacházely prostory bývalé
frýdlantské cihelny, které již pivovar tou dobou využíval k sušení
pivních sudů, pro ustájení koní a k odstavování povozů.
Za další dva roky (1898) naplánovali frýdlantští stavitelé Appelt & Hampel přestavbu kotelny a strojovny, do které navrhli instalaci nového parního kotle, vysokotlakého parního stroje a chladicího stroje (vše od brněnské strojírny Aktiengesellschaft für Maschinenbau, vorm. Brand & L'Huillier). Na tehdejší objekt strojovny navíc přistavěli ještě jedno patro, do nějž umístili chladicí zařízení a na břehu řeky vybudovali cisternu o pětimetrové hloubce. Frýdlantští stavitelé se také podíleli na úpravách vnitřních dispozic objektu chladného hospodářství. V pivovaru se tak vedle stroje zmíněné brněnské společnosti objevily také výrobky firmy Ringhoffer, Gebrüder Kob či libereckých Christiana Linsera a Ferdinanda Strenitze.Další úprava proběhla roku 1906, kdy se vybudovala mechanizovaná požahovna sudů, k níž vyrostl samostatný komín stojící v zadní části areálu. Stavba vydržela až do roku 2010, kdy ji poškodily srpnové povodně.
V té době, tedy na přelomu 19. a 20. století, postupně stoupal výstav pivovaru (to jest jeho roční produkce) z hodnoty 28 504 hl v roce 1897, přes 29 512 hl (1898), 34 206 hl (1899), 34 378 hl a pokles na 31 629 hl (1900), až po 38 514 hl za rok 1910. Pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou u Liberce, jenž tou dobou patřil mezi jeden z nejvýznamnějších pivovarů v Rakousku-Uhersku, činil roku 1900 výstav 128 000 hl.[10] Roční produkce jiného pivovaru ve zdejší regionu, ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou, se tou dobou pohybovala mezi 60 a 70 tisíc hl a průmyslový novopacký pivovar vyrobil asi 23 000 hl ročně.Před první světovou válkou dosahoval výstav 38 000 hl a provoz zaměstnával 40 lidí, ale v letech 1916 až 1918 musel být pivovar pro nedostatek surovin zastaven. Přesto roku 1917 vznikl projekt Josefa Nissera na přestavbu druhého a třetího patra sladové půdy, a to v jejích částech mezi hvozdem a varnou. Došlo tehdy k přestavbě krovu budovy a k vložení vikýřů. Po válce začal pivovar vařit také nízkostupňové pivo, a sice 8° a 12°. Během roku 1929 do objektu chladného hospodářství vestavěna nová káď spilky systému "Rostock" a železobetonové ležácké tanky. Plány ke stavbě připravili Rudolf Hampel a Franz Krammel z Frýdlantu. Jejich kolaudace proběhla 2. srpna 1930 a tím se stavební vývoj v pivovaru ukončil. Před druhou světovou válkou dosahoval výstav pivovaru hodnoty 29 000 hl. Majitelkou podniku byla tou dobou již hraběnka Klotilda Clam-Gallasová, jež pivovar zdědila po hraběti Františku Clam-Gallasovi (zemřel 1930). V nájmu zámecký pivovar měli Franz a Ernst Niessnerovi spolu s JUDr. Winternitzem a sládkem byl Aleš Konvička.Po skončení druhé světové války připadl pivovar coby konfiskát národní správě a objevily se úvahy o převozu vybavení provozu na Slovensko. Těmto snahám se sice povedlo zabránit, nicméně vyčíslení nákladů potřebných na nutnou modernizaci frýdlantského pivovaru, které činily 3,56 milionu Kčs, měly za následek v roce 1949 jeho uzavření pro neefektivitu výroby. V dalších letech využívaly zdejší prostory pro zrání sýrů Severočeské mlékárny, n. p., závod Liberec. Poté se využíval k uskladnění zeleniny. Během druhé poloviny 20. století byly navíc postupně zbourány kotelna pivovaru a také jeho strojovna.
Počátek 21. století
V roce 2010 zakoupila pivovar společnost Terra Felix, s.r.o., jejímž majitelem je Marek Vávra. Ta se snaží o jeho obnovu, jejíž náklady by se měly vyšplhat na dvě stě milionů Kč. Ročně by se mělo vyrábět z počátku 1200 hl piva, ale postupně by noví majitelé chtěli dosáhnout až 30 000 hl piva. V pivovaru by mělo vzniknout také muzeum a v nejstarší části areálu, v barokním humnu, by se měla otevřít středověká restaurace. Během obnovy se také podařilo vybudovat školicí centrum.
První uvařené pivo, které je distribuováno pod značkou Albrecht, mohli návštěvníci ochutnat při frýdlantských Valdštejnských slavnostech konaných v roce 2013. Tehdy ovšem nabízený nápoj nepocházel přímo z frýdlantského pivovaru, nýbrž byl podle stejné receptury uvařen v jiném provozu. Nápoj se nabízel ve skleněných dvoulitrových lahvích s patentním porcelánovým uzávěrem. V podobných se pivo prodávalo již v minulosti. V červenci 2014 proběhlo slavnostní otevření pivovaru, během kterého mu místní duchovní požehnal.
(zdroj textu: Wikipedia , fotografie z archivu pivovaru)
Frýdlant. Zámecký pivovar.
Pivovar byl postaven při frýdlantském hradu přibližně r. 1558 na žádost krále Ferdinanda I., když bylo panství po vymření Biebersteinů v královské správě. V l. 1558-1621 bylo frýdlantské panství v majetku rodu Redernů, kteří přebudovali hrad na renesanční zámek. V l. 1622-1634 byl majitelem panství Albrecht z Valdštejna. R. 1634 získali od císaře frýdlantské panství Gallasové; od roku 1757 Clam-Gallasové. Ti nechali ve 30. l. 20. stol. pivovar nákladně upravit a modernizovat – byla postavena nová sladovna s pivovarskou věží a také byla vybudována železobetonová spilka (kvasný sklep). Pivo z frýdlantského pivovaru bývalo vyhlášené v širokém okolí.
Zámecký pivovar ve Frýdlantu v roce 1905
Jak bychom mohli na naší cestě za pivem vynechat staroslavný Frýdlant s jeho zámeckým pivovarem! Počátky pivovaru pod hradní ostrožnou spadají do dob, kdy frýdlantskému a libereckému panství vládl slezský rod Redernů. Nechali jej vybudovat na samém sklonku 16. století, do jeho stavební podoby zasáhl i Albrecht z Valdštejna. Dnešní tvář však pochází z 90. let 19. století, kdy jej Franz Clam-Gallas nechal přestavět z řemeslného na průmyslový. Stavba s komínem nejblíže čtenářovu oku už nestojí - požahovnu sudů spláchla povodeň v roce 2010. Zbytek pivovaru naštěstí ušetřila: stále tak můžeme spatřit barokní sladovnu, stojatý hvozd a vpravo objekt chladného hospodářství. A hlavně: díky nezdolné vytrvalosti Marka Vávry se tu od roku 2012 opět vaří pivo!
(zdroj: Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích, 2015)