Vápenný 

Vápenný (německy Kalkberg) je hora (790 m n. m.) v Ještědsko-kozákovském hřbetu, asi 2 km východně od vsi Jítrava v okrese Liberec, na hranici katastrálních území Jítrava (obec Rynoltice) a Bílý Kostel nad Nisou, nižší část jižního svahu patří k obci Zdislava. Hřeben západně od vrcholu směrem k Jítravskému vrchu je chráněn jako přírodní rezervace Velký Vápenný ev. č. 557. Chráněné území spravuje Krajský úřad Libereckého kraje.

Hora se v minulosti nazývala Vápenný vrch. Používání tohoto názvu je doloženo ještě na státní mapě z roku 1964. Vrch se také nazýval Velký Vápenný - název se používal na vojenských topografických mapách ještě v roce 2006, přičemž se ale v roce 1956 na vojenské topografické mapě použil název Vápenný.

Je to rozsáhlý strukturně denudační dílčí hřbet směru SZ-JV, v místech maximálního tektonického vyklenutí jihozápadního hrásťového hřbetu geomorfologického okrsku. Hora s relativní výškou příkrých svahů přes 250 m je budována devonskými až spodnokarbonskými fylitickými břidlicemi, drobami, zelenými břidlicemi a metadiabasy, s vložkou krystalického vápence, na svazích jsou izolované skalky a deskovité sutě. Hora je převážně zalesněna listnatými porosty, částečně smrčinami, jsou zde zachovalé komplexy bučin a suťových lesů s javorem, jasanem, jilmem, místy je dub letní. Při západním úpatí jsou louky a pole. Ve vápencové vložce na západním svahu je opuštěný kamenolom s vchodem do Západní jeskyně (nálezy vymřelých lilijic). Jsou zde četné pevnůstky prvorepublikového opevnění.

Rezervace zahrnuje hřeben mezi vrcholy Vápenného a Jítravského vrchu; pás dlouhý asi 1,2 km o šířce zhruba jedno až dvě sta metrů začíná asi 250 metrů západně od vrcholu Vápenného na severní straně hřebene a končí asi 150 metrů jižně od vrcholu Jítravského vrchu na jihozápadní straně hřebene. Přírodní rezervace má celkovou rozlohu 24,5 ha a nachází se na katastrálním území obcí Bílý Kostel nad Nisou a Jítrava.

Důvodem vyhlášení rezervace je ochrana přirozených společenstev bučin, zejména suťové bukové javořiny, květnatých bučin na vápenci a bikových bučin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, ochrana krasových fenoménů devonské vápencové čočky (podzemních prostor, závrtů, ponorného toku a vyvěračky), ochrana zimoviště ohrožených druhů netopýrů a vrápenců v Západní jeskyni a ochrana prostoru lomu (bezlesí č. 22 v porostu 124B) jako význačné paleontologické lokality pro období středního devonu.

(zdroj: Wikipedia)