Terénní stanice Severočeského muzea
TERÉNNÍ STANICE SEVEROČESKÉHO MUZEA NA JIZERCE
V muzeu mu nikdo jiný neřekne jinak než Míla.
Miloslav Nevrlý zasvětil celý svůj pracovní život Severočeskému muzeu v Liberci, kde vedl přírodovědné oddělení. Sám Nevrlý popisuje, že impulzem pro vznik Knihy o Jizerských horách, byl zřejmě právě nástup do muzea v roce 1957.
Díky Miloslavu Nevrlému, který smluvil transakci mezi tehdejšími Československými státními lesy a Severočeským muzeem, získala instituce do dnes hojně využívanou přírodovědnou stanici na Jizerce, jež autorovi umožnila v prostředí hor trávit mnoho času a srůst s nimi natolik, aby mohl příběhy vyprávět s naprostou věrohodností a znalostí místopisu.
Po koupi chalupy zpočátku muzeum využívalo pouze prostory v prvním patře, protože v přízemí bydleli dva chovatelé krav. Krávy měli ustájeny ve vedlejším stavení a jejich výkaly daly později jméno proslulému Hnojovému domu, který v roce 1964 koupil Gustav Ginzel.
Po odstěhování pasáků krav se Miloslav Nevrlý spolu s muzejními kolegy pustil do rekonstrukce chalupy a její přebudování na terénní stanici. Od té doby chalupa slouží a jistě ještě dlouho sloužit bude jako základna pro výzkumnou činnost v Jizerských horách.
Výstava Kniha o Jizerských horách…a pak jen lesy, se inspiruje ikonickou knihou Miloslava Nevrlého a v muzeu je k vidění až do ledna!
V roce 1961 se Miloslavu Nevrlému podařilo získat od ředitelství frýdlantského lesního závodu tehdy opuštěný dům čp. 41 mezi známým Hnojovým domem a Pešákovnou na Jizerce, tedy v jedné z přírodovědecky nejcennějších oblastí Jizerských hor. Chalupa na Jizerce stojí od roku 1878, kdy ji postavil lesní dělník Cölestin Kluge, který zde žil se svou ženou Idou, dcerou Matou a synem Gustavem.
V roce 1930 se stal majitelem domu Gustav Kluge, který předtím pracoval jako hajný na Hojerově domě a od roku 1925 ve vedlejší hájovně, dnešní Pešákovně. Voda byla do domu přivedena až z rašeliniště, kterému se dnes říká Klugeho louka. Tento vodovod byl funkční ještě v roce 1987 a dlouhou dobu zásoboval i sousední Pešákovnu. V roce 1945 nebyl kvůli kůrovcové kalamitě Gustav Kluge zařazen do odsunu německého obyvatelstva a v domě žil až do své smrti v roce 1955. Ida Klugová zde žila až do roku 1957.
Po odstěhování pasáků krav se Miloslav Nevrlý spolu s muzejními kolegy pustil do rekonstrukce chalupy a jejího přebudování na terénní stanici. Od té doby slouží jako základna pro výzkumnou činnost v Jizerských horách. Pracovníci muzea, často ve spolupráci s jinými organizacemi, tu pravidelně provádějí monitoring ptáků Jizerských hor, studium střevlíkovitých brouků v rašeliništích, motýlů a dvoukřídlého hmyzu nebo výzkum geologie Jizerských hor ve spolupráci s Českou geologickou službou. Chalupa bývá také využívána jako zázemí při každoroční údržbě horských luk a dalších činnostech Jizersko-ještědského horského spolku.
autor článku JANA ROUS STĚHULKOVÁ
zdroj: Anna Baldová a kolektiv muzeum na křižovatce 1873 - 2023
