Sychrov 

Ve 20. letech 20. století došlo k modernizaci ve stylu funkcionalismu, při kterém bylo odstraněno mnoho ze zastarale zdobného vybavení. Byly odstraněny některé Buškovy řezby z interiérů a z exteriérů novogotické arkýře. V této době bylo také odstraněno omítané zdivo na věžích a nahrazeno lomovým zdivem. Rekonstrukce, které započaly v 90. letech, směřují k navrácení podoby zámku z druhé poloviny 19. století.

Sbírky
V roce 1998 měl Sychrov po zámku Konopiště druhý největší sbírkový fond v Česku zahrnující 48 750 evidovaných předmětů, které byly jak z původního vybavení, tak ze svozů (Sychrov byl po zestátnění velkým skladem svozů, kam se dostalo v 50. letech na 90 000 kusů mobiliáře, který byl z větší části následně opět rozvezen a v 90. letech částečně vrácen v restitucích). Vedle toho zde bylo v roce 1998 evidováno 7 209 knih. Ovšem naopak vedle svozů byly nejcennější předměty ze zámku odvezeny. Jednalo se například o Rohanské hodinky, iluminovaný rukopis hodinek ze začátku 15. století do Národní knihovny v Praze a kolekci rohanských miniaturních portrétů má dnes Národní galerie v Praze, jednotlivé příklady italského a nizozemského malířství získala Oblastní galerie v Liberci, dále důležité písemnosti byly převezeny do Státního oblastního archivu v Litoměřicích.

Ze zbývajících obrazů je důležitá zejména kolekce francouzské portrétní malby, tzv. Rohanská portrétní galerie. Jedná se o největší sbírku francouzského portrétního malířství ve střední Evropě. Čítá přesně 243 portrétů členů rohanského rodu, spřízněných rodů i členů francouzské královské dynastie Bourbonů (včetně portrétů králů Ludvíka III.[zdroj?], Ludvíka XIV. a Ludvíka XV.). Zejména cenný je Jezdecký portrét Ludvíka XIV. při přechodu přes Rýn od Charlese Le Bruna a dílenská malba portrétu stejného krále od Hyacinthe Rigauda, zajímavý hlavně svým osudem je portrét Marie de Rohan (okruh Henriho Gascara), který se po čase vrátil v roce 2011 na Sychrov. Tyto francouzské importy byly v 60. a 70. letech restaurovány Karlem Javůrkem, který zároveň rozšířil portrétní galerii o několik fiktivních podobizen. O doplnění se postarali i další autoři, zejména čeští (Jan Brandeis, Josef Vojtěch Hellich, F. Mašek), ale i vídeňští a další.

Z dalších obrazů sychrovských sbírek je třeba zmínit dvě nejstarší italské desky z 14. (Trůnící madona s anděly, sv. Petrem a Pavlem) a 16. století (Sv. Rodina se sv. Kateřinou). Velkoryse jsou zde zastoupena díla malířů 19. století (Ferdinand Engelmüller, Hugo Charlemont, Julius Mařák, Hugo Ullik a dalších).

Ze sochařských děl zde jsou zastoupeny jak importy, nejvýznamnější mramorová busta Markéty Habsburské ze 16. století, dále zde jsou dřevěné sochy ze svozů. Tuto sbírku doplnil Emanuel Max sochami Henriho II. de Rohan a Godefroye z Bouillonu.

Nachází se zde i sbírka leptaného a malovaného českého skla 18. a 19. století, včetně severočeského skla obsahujícího invence od Friedricha Egermanna. Podobně i sbírka českého a v nových odlitcích i míšeňského porcelánu.

Za zmínku stojí také stojí mobiliář z velké části vytvořený Petrem Buškem na zakázku podle předloh Augusta Pugina a Georga Gottloba Ungewittera, ovšem jsou zde i starší kusy empirové, novoklasicistní a barokní.

V porohanské době rozšířili sbírky svozy, zejména to byly konfiskáty ze severočeských zámku, jako Lázně Bělohrad (merveldtské portréty), Kopidlno (schlickovská a waldsteinská galerie), Malá Skála (Aerenthalové), případně Maršov. Ve speciální místnosti je umístěna stálá expozice pozůstalosti zlatníka a klenotníka Františka Khynla v majetku státu.

Anglický park
Zámecký park, který se dodnes dochoval v rozloze 23 ha je vytvořen v anglickém duchu. Park vznikl zejména zásluhou knížete Kamila, za pomoci zahradníků Vincenta Zakouřila a poté Vojtěcha Maška a stavitele Josefa Pruvota, který navrhoval zahradní architekturu. Výraznější přestavby zahrady proběhly ještě za Kamilova předchůdce Karla Alaina ve stylu klasicistním a některé prvky této přestavby se zachovaly doposud.

Park je rozložen na třech osách vycházejících ze zámku, tato kompozice přetrvávající od klasicistní přestavby se nazývá patte d'oie (husí nožka). Hlavní centrální osa je průhledová a zakončena stavbou oranžérie, druhá osa (z pohledu od zámku pravá) je zároveň příjezdová cesta lemována alejí pyramidálních dubů, která pokračuje lipovou alejí (známou jako Rohanka) do volné krajiny s průhledem na jenišovický kostel sv. Jiří. Levá severovýchodní osa prochází romantickou zříceninou nazývanou Arthurův hrad postavený někdy v první polovině 19. století, odkud se otevírá pohled na louky mohelského údolí.
(zdroj: Wikipedia)