Špindlerův Mlýn

18.01.2020
archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová
Špindlerův Mlýn-Spindelmühle 1930 (archiv J.Peterka)
Špindlerův Mlýn-Spindelmühle 1930 (archiv J.Peterka)
Špindlerův Mlýn-Spindelmühle 1936 (archiv J.Peterka)
Špindlerův Mlýn-Spindelmühle 1936 (archiv J.Peterka)
Špindlerův Mlýn Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division, Public domain
Špindlerův Mlýn Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division, Public domain
Špindlerův Mlýn, lanovka na pláň 1947 (archiv Martin Hnilica)
Špindlerův Mlýn, lanovka na pláň 1947 (archiv Martin Hnilica)
Martinova bouda Krkonoše 1913 (archiv M.Hnilica)
Martinova bouda Krkonoše 1913 (archiv M.Hnilica)
Špindl. Mlýn 1963 - lanovka na Pláně
Špindl. Mlýn 1963 - lanovka na Pláně
Špindlerova bouda 1971 (archiv M.Hnilica)
Špindlerova bouda 1971 (archiv M.Hnilica)
Špindlerův Mlýn Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division, Public domain
Špindlerův Mlýn Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division, Public domain

Fotogalerie Renaty Hoffmanové

1947 (archiv M.Hnilica)
1947 (archiv M.Hnilica)
Špindlerův Mlýn (Spindlermühle im Riesengebirge), okres Trutnov, r. 1939. (archiv Otto Rikitan Ečer)
Špindlerův Mlýn (Spindlermühle im Riesengebirge), okres Trutnov, r. 1939. (archiv Otto Rikitan Ečer)
1942 (archiv Martin Hnilica)
1942 (archiv Martin Hnilica)
Krkonoše Svatý Petr (archiv M.Hnilica)
Krkonoše Svatý Petr (archiv M.Hnilica)
Špindlerův Mlýn, Svatý Petr, skokanské můstky. 1973  (Na fotce je moje máma s bratrem 😀)(archiv Jan Žahour)
Špindlerův Mlýn, Svatý Petr, skokanské můstky. 1973 (Na fotce je moje máma s bratrem 😀)(archiv Jan Žahour)

Vánoční Špindlerův Mlýn

foto Alena Lukešová

Odskočme si ze zimy do léta. 

Špindlerův mlýn v létě. A co je na ní krom finanční stráže zajímavé? Domy v pozadí. Ano, jsme ve Špindlerově mlýně na začátku 30. let minulého století.

Vlevo vzadu je vidět tehdejší hotel Nechanický, dnešní Jelínek. Má zajímavou historii, jek je ostatně možné se dočísti na hotelových webových stránkách:

Hotel Jelínek se pyšní mnohaletou a bohatou historii a jeho založení se datuje až do roku 1929. Byl založen jako moderní hotel s třiceti lůžky, komfortem teplé i studené tekoucí vody, restaurací a venkovním posezením. Hotel tehdy dostal své jméno po svém zakladateli, panu Otokaru Nechanickém a byl to jeden z mála bezpečných přístavů české menšiny v tehdy neklidném německém pohraničí.

Podnik byl velmi prosperující, bohužel se však brzo stal trnem v oku německým konkurentům a tak nakonec došlo k tomu, že pod jejich nátlakem vypověděli němečtí dodavatelé smlouvy a rodina Nechanických nebyla schopna splácet úvěr, který si na stavbu a zařízení hotelu vzali. Naštěstí, díky pomoci českých hostů, kteří měli kontakt na občanské záložny v Jičíně a Jilemnici bylo nebezpečí zažehnáno. Postupem let zde pan Nechanický otevřel českou jednotřídku, poskytoval ubytování prvnímu českému učiteli panu Kulkovi a dále pomáhal posilovat a budovat českou identitu.

Po roce 1938 však musela rodina Nechanických svůj domov nakonec opustit, hotel byl zabaven podle zákona na ochranu hranic velkoněmecké říše. Po roce 1945 byl hotel Nechanickým vrácen zpět. Vrátili se do Špindlerova Mlýna, ale snahy o obnovení úspěšného provozu skončily rokem 1948, hotel byl znárodněn a pan Nechanický brzy na to zemřel. Hotel se nakonec po všech peripetiích z minulosti podařilo zachovat a nyní obnovit jako hotel Jelínek (v době po Únoru 48 nesl hotel jméno Hvězda, od 1.12.1989 se na čas vrátil ke jménu Hotel Nechanický).

autor příspěvku Jaroslav Beneš

archiv Martin Pithart
archiv Martin Pithart
archiv Aleš Melichar
archiv Aleš Melichar

Špindlerův Mlýn-Svatý Petr

bývalá chata Sdruželka podniku Energostroj Chvaletice

archiv Aleš Melichar
archiv Aleš Melichar

Hotel Zvon ve Svatém Petru 

archiv Markéta Cocher

Pension Krausovy Boudy

Rodinný pension KRAUSOVY BOUDY se nachází ve Špindlerově Mlýně, v pěkném prostředí Krkonoš nad přehradou na Labi v nadmořské výšce 830 m, asi 2 km od centra. Pension je vhodný pro rodiny s dětmi, pro odpočinkovou i sportovní dovolenou. Je ideálním výchozím místem jak pro letní pěší turistiku, tak pro zimní túry na běžkách po hřebenech Krkonoš, např. k prameni Labe, na Sněžku…

Vodní nádrž Labská či labská přehrada (dříve přehrada Krausovy boudy) je vodní dílo vybudované na Labi na jižním okraji Špindlerova Mlýna a u jeho části Labská. Byla vybudována mezi lety 1910 až 1916, především jako ochrana proti povodním. Je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Od roku 1994 pracuje v hrázi malá vodní elektrárna.

Hráz Labské vodní nádrže, 2005
Hráz Labské vodní nádrže, 2005

Podrobný návrh přehrady Labská (dříve známé jako Krausovy Boudy) byl vypracován technickým oddělením pro říční úpravy při c. k. místodržitelství v Praze. V roce 1910 byla výstavba přehrady svěřena firmě Bratři Redlich & Berger z Vídně, která zajistila dodávku železných konstrukcí a dalších součástí prostřednictvím společnosti Fanta & Jireš z Prahy. Stavba byla realizována v letech 1910–1916. Přes obtížné klimatické podmínky byla přehrada a související objekty postaveny velmi rychle pro tu dobu. Vodní dílo bylo dokončeno v průběhu první světové války a mělo symbolizovat sílu Rakouska-Uherska. Proto byla na vrcholu hráze umístěna impozantní dvouhlavá orlice z betonu s iniciálami panovníka F. J. I. Po vzniku Československa byla dvouhlavá orlice odstraněna a v roce 1926 byly iniciály upraveny na RČ (Republika Československá).

Krátký čas po dokončení byly zaznamenány výrazné průsaky v hrázi a podloží přehrady. S postupujícím zhoršováním situace bylo v roce 1930 nařízeno udržovat nádrž co nejprázdnější. Německá správa přehrady provedla v letech 1939–1940 opravy, které mírně zlepšily situaci. Nicméně plné naplnění nádrže při povodních představovalo značné riziko. V roce 1951 byl proveden geologický průzkum na pravém i levém břehu přehrady, při kterém byla objevena uranová ložiska. Od roku 1953 byla prováděna těžba. Hornické práce na pravém břehu byly dokončeny v roce 1955 a na levém břehu v roce 1957. Celkem bylo na pravém břehu vyraženo 4 471 metrů důlních chodeb v těsné blízkosti přehradního tělesa. Podrobný geologický průzkum v roce 1959 prokázal spojitost prosakující vody s těmito důlními díly a také s prameny v podloží. V letech 1966–1988 byla provedena rozsáhlá generální oprava, která zahrnovala utěsnění návodního líce, použití PVC fólie ve vrstvě písku a pokrytí šestibokými dlaždicemi. Byla také provedena injektáž zdiva přehrady, přichycení věže šoupátkových šachet a injektáže na pravém břehu u přehrady, v obtokovém tunelu a přelivu.

V roce 1993 byla zprovozněna malá vodní elektrárna Labská s jednou Kaplanovou turbínou o výkonu 500 kW. V roce 2002 byla provedena rekonstrukce spodní výpusti a v letech 2006–2007 rozsáhlá rekonstrukce koruny hráze.

zdroj: Wikipedia

1924 (zdroj: https://akon.onb.ac.at/)
1924 (zdroj: https://akon.onb.ac.at/)
1914 (zdroj: https://akon.onb.ac.at/)
1914 (zdroj: https://akon.onb.ac.at/)