Přehrada Souš

11.12.2021
Přehrada Souš (archiv Jaroslav Hůlka )
Přehrada Souš (archiv Jaroslav Hůlka )

60-tá léta +
Socialistické doby rodinných campingů třeba tady na Souši, měly taky svá kouzla a hezky se na to vzpomíná. Nebylo potřeba pořád jezdit někam k moři, i tady bývávalo krásně a pohodově...

color Fotočas

Přehrada Souš (zdroj: Kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
Přehrada Souš (zdroj: Kalendář Rok 2017 s dobovými pohlednicemi)
Souš je přehradní nádrž se sypanou hrází na řece Černá Desná. Spadá pod správu Povodí Labe, státní podnik, se sídlem v Hradci Králové. Provoz na vodním díle zajišťuje závod Jablonec nad Nisou.

Využití

Účelem vodního díla je akumulace vody k zajištění odběru surové vody pro oblastní vodovod v průměrném množství 320 l/s, zmírnění velkých vod, částečná ochrana území ležícího pod nádrží před velkými vodami, zajištění trvalého zůstatkového průtoku v korytě toku pod nádrží, energetické využití a účelové rybí hospodářství.

Historie

První snahy o vybudování údolních nádrží v povodí Јizery se datují od povodně v roce 1897. Vodní dílo Souš na Černé Desné v říčním kilometru 7,250 bylo vybudováno v letech 1911 - 1915. Na zpracování projektu se podílel univerzitní profesor Ing. Otto Intze. V září 1916 došlo na nedaleké Bílé Desné k protržení přehrady, kdy průlomová vlna způsobila značné materiální škody a vyžádala si i lidské životy. Tato katastrofa měla vliv na další využití a funkci přehrady Souš a byla podnětem k její rekonstrukci provedené v letech 1924 - 1927, která spočívala především v zesílení a navýšení hráze a ve zřízení drenážního systému. Druhá rekonstrukce proběhla v letech 1971 - 1974 a jejím cílem bylo využití vodní nádrže k vodárenským účelům. Po vybudování vzdouvacího jízku a odběrného objektu na Bílé Desné je část průtoku převáděna z Bílé Desné do nádrže Souš původní štolou z roku 1915.

Mezi lety 1973 až 1982 na ní ve funkci hrázného působil Pavel Ševčík.

Hráz

Přehradní hráz je přímá, zemní, sypaná z hlinitých písků s drobným štěrkěm a jílovou návodní těsnicí vrstvou tloušťky 3 - 5 m. Podloží je utěsněno na návodní straně ochrannou betonovou zdí do hloubky 8 m pod základovou spáru až na zvětralou žulu. Pod základem zdi v pravém boku hráze je provedena injekční clona. Návodní svah je opevněn dlažbou o síle 0,4 m uloženou do podkladního betonu tloušťky 0,6 m.

K převádění vody slouží dvě spodní výpusti o průměru 1 m a délce 16,75 m. Každá výpusť je opatřena dvěma klínovými šoupátky a regulačním segmentovým uzávěrem, ovládaným z domku hrázného nebo z manipulační věže. V dolní strojovně je na odbočce spodní výpusti umístěna malá vodní elektrárna o hltnosti 150 l/s a výkonu 22 kW. Boční nehrazený přeliv na levé straně hráze, délky 66,5 m, slouží k převádění velkých vod, které jsou odváděny kaskádovým korytem o osmi stupních do vývaru v podhrází.

K odběru vody pro vodárenské účely slouží věžový objekt umístěný v nádrži, odkud je voda odváděna trubním přivaděčem o délce 395 m k úpravně vody. Upravená voda slouží k zásobování Jablonce nad Nisou a Tanvaldu pitnou vodou.

(zdroj:Wikipedia)

Přehrada Souš 1968 (archiv J.Peterka)
Přehrada Souš 1968 (archiv J.Peterka)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
1926 (zdroj: https://www.ebay.com)
1926 (zdroj: https://www.ebay.com)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
zdroj: https://www.ebay.de
zdroj: https://www.ebay.de
Vodní nádrž - zdroj pitné vody
Vodní nádrž - zdroj pitné vody
 V květnu 1996 byl do Soušské přehrady vysazen plůdek sivena amerického. Tento druh je velmi odolný vůči zdejšímu kyselému prostředí. Ryby se zde zatím drží a lze je spatřit i na přítocích do přehrady. Jejich přežití závisí na kyselosti vod v přehradě. Letecké vápnění soušské přehrady  Nejen kvůli tomu je Soušská přehrada každé jaro uměle vápněna. Při jarním tání způsobuje překyselená voda vymývání hliníku ze žulového podloží a ten se dostává do nádrže. Po vzoru severských zemí se provádí letecké vápnění. Během dvou dnů je do nádrže shozeno téměř 100 tun mletého vápence. Letadla startují s 2 tunovými dávkami z krkonošského Jestřabí.
V květnu 1996 byl do Soušské přehrady vysazen plůdek sivena amerického. Tento druh je velmi odolný vůči zdejšímu kyselému prostředí. Ryby se zde zatím drží a lze je spatřit i na přítocích do přehrady. Jejich přežití závisí na kyselosti vod v přehradě. Letecké vápnění soušské přehrady Nejen kvůli tomu je Soušská přehrada každé jaro uměle vápněna. Při jarním tání způsobuje překyselená voda vymývání hliníku ze žulového podloží a ten se dostává do nádrže. Po vzoru severských zemí se provádí letecké vápnění. Během dvou dnů je do nádrže shozeno téměř 100 tun mletého vápence. Letadla startují s 2 tunovými dávkami z krkonošského Jestřabí.
1928 (zdroj: https://www.ebay.com)
1928 (zdroj: https://www.ebay.com)
Vodní nádrž Souš pří pohledu z Jizery (hora)
Vodní nádrž Souš pří pohledu z Jizery (hora)
z Jizery Souš a polubenský kostel ((c) Václav Bacovský | krasnesvetlo.cz)
z Jizery Souš a polubenský kostel ((c) Václav Bacovský | krasnesvetlo.cz)
Přehrada Souš Stavba bezpečnostního přelivu 17.5.1913 (archiv J.Peterka) - Rudolf Kittler - Nejvíc mě na přehradě Souš pobavilo, když ji vypustili po protržení přehrady na Bílé Desné. Zjistili totiž, poté, co Souš vypustili, že spodní proudy vody vymílají ve dně a v hrázi úplně ty samé dutiny, které byly příčinou rozvalení sypané hráze na Bílé Desné. Takže bylo jen otázkou času, kdy by se zhroutila i tato přehrada. Tak potom několik let byla Souš vypuštěná a zaměřili se na důkladné zpevnění a utěsnění hráze. A když stavěli další sypanou hráz, Josefův důl, tak už měli lepší zhutňovací techniku a ještě hráz vysmolili důkladně asfaltem. Aby spodní vodní víry a proudy nemohly těleso hráze narušit. Sypané hráze jsou riziko.
Přehrada Souš Stavba bezpečnostního přelivu 17.5.1913 (archiv J.Peterka) - Rudolf Kittler - Nejvíc mě na přehradě Souš pobavilo, když ji vypustili po protržení přehrady na Bílé Desné. Zjistili totiž, poté, co Souš vypustili, že spodní proudy vody vymílají ve dně a v hrázi úplně ty samé dutiny, které byly příčinou rozvalení sypané hráze na Bílé Desné. Takže bylo jen otázkou času, kdy by se zhroutila i tato přehrada. Tak potom několik let byla Souš vypuštěná a zaměřili se na důkladné zpevnění a utěsnění hráze. A když stavěli další sypanou hráz, Josefův důl, tak už měli lepší zhutňovací techniku a ještě hráz vysmolili důkladně asfaltem. Aby spodní vodní víry a proudy nemohly těleso hráze narušit. Sypané hráze jsou riziko.
**Přehrada Souš ** Leží na říčce Černá Desná a byla dokončena v roce 1915. Má sypanou hráz o výšce 21 m a o délce 364 m. Hladina vody se rozprostírá na ploše okolo 86 ha. Jelikož jde o zásobárnu pitné vody pro oblast Jablonecka, Tanvaldska a Železnobrodska platí zde přísný zákaz koupání a rybaření. Ale výlet do zdejších končin vás rozhodně nezklame, je tu řada příležitostí pro pěší i cyklistické výlety do nádherné krajiny. (zdroj: Jiří Peterka)
**Přehrada Souš ** Leží na říčce Černá Desná a byla dokončena v roce 1915. Má sypanou hráz o výšce 21 m a o délce 364 m. Hladina vody se rozprostírá na ploše okolo 86 ha. Jelikož jde o zásobárnu pitné vody pro oblast Jablonecka, Tanvaldska a Železnobrodska platí zde přísný zákaz koupání a rybaření. Ale výlet do zdejších končin vás rozhodně nezklame, je tu řada příležitostí pro pěší i cyklistické výlety do nádherné krajiny. (zdroj: Jiří Peterka)
zdroj: Ebay
zdroj: Ebay
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
zdroj: https://picclick.de
zdroj: https://picclick.de
Přehradní restaurace na Souši v roce 1935
Přehradní restaurace na Souši v roce 1935
1989  (zdroj: https://www.ebay.com)
1989 (zdroj: https://www.ebay.com)
1942 Darre-Talsperre im Isergebirge, 772 m ü. M. (Isergebirgsverlag Honzejk & Mathes, Gablonz) (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1942 Darre-Talsperre im Isergebirge, 772 m ü. M. (Isergebirgsverlag Honzejk & Mathes, Gablonz) (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
Přehrada Souš v roce 1933 (zdroj Historické fotografie)
Přehrada Souš v roce 1933 (zdroj Historické fotografie)
5.5.2024 foto Matyáš Gál
5.5.2024 foto Matyáš Gál

Něco málo pro pamětníky ke stavbě úpravny vody Souš (autor přísúěvku Jiří Zajíček)

fotogalerie Stanislav Mackovík

Sešlost na Souši (fotografie z archivu Pertra Kurtina)
Sešlost na Souši (fotografie z archivu Pertra Kurtina)

Přehradní restaurace na Souši v roce 1935

Přehrada Souš na Černé Desné byla vybudována z hlediska čistě ekonomického jednak jako protipovodňová ochrana průmyslové oblasti v údolí Desné a Kamenice, jednak jako zásobárna vody pro suchá období. Nicméně se brzy stala navzdory studené vodě vyhledávanou rekreační oblastí. Blízko hráze, kde byly písčité pláže, vystavěl ve 30. letech minulého století J. Watzlawik restauraci Talsperrebaude Darre, která sloužila nejen návštěvníkům přehrady, ale i majitelům četných chat a chatiček, které tu vyrostly. V roce 1969 se však přehrada stala zásobárnou pitné vody a veškeré rekreační aktivity byly zakázány. A tak spolu s několika dalšími objekty Talsperrebaude zmizela ze světa.
zdroj: kalendář Jizerské hospody na dobových pohlednicích s texty Kláry Hoffmannové, 2014

Souš - Chata na přehradě. Sloužila již v letech 1924-1927 při rekonstrukci přehrady. Stávala vedle domku hrázného. (archiv J.Peterka)
Souš - Chata na přehradě. Sloužila již v letech 1924-1927 při rekonstrukci přehrady. Stávala vedle domku hrázného. (archiv J.Peterka)
https://www.akpool.co.uk
https://www.akpool.co.uk
Hráz vodní nádrže Souš (podzim 2011)
Hráz vodní nádrže Souš (podzim 2011)

První snahy o vybudování údolních nádrží v povodí Јizery se datují od povodně v roce 1897. Vodní dílo Souš na Černé Desné v říčním kilometru 7,250 bylo vybudováno v letech 1911 - 1915. Na zpracování projektu se podílel univerzitní profesor Ing. Otto Intze a Ing. W. Plenkner. Při stavbě byla zatopena dolní část Polubného zvaná Darre - Souš. Obyvatelé čtrnácti domů museli opustit svůj domov.V září 1916 došlo na nedaleké Bílé Desné k protržení přehrady, kdy průlomová vlna způsobila značné materiální škody a vyžádala si i lidské životy. Tato katastrofa měla vliv na další využití a funkci přehrady Souš a byla podnětem k její rekonstrukci provedené v letech 1924 - 1927, která spočívala především v zesílení a navýšení hráze a ve zřízení drenážního systému. Druhá rekonstrukce proběhla v letech 1971 - 1974 a jejím cílem bylo využití vodní nádrže k vodárenským účelům. 

Po vybudování vzdouvacího jízku a odběrného objektu na Bílé Desné je část průtoku převáděna z Bílé Desné do nádrže Souš původní štolou z roku 1915.Přehradní hráz je přímá, zemní, sypaná z hlinitých písků s drobným štěrkěm a jílovou návodní těsnicí vrstvou tloušťky 3 - 5 m. Podloží je utěsněno na návodní straně ochrannou betonovou zdí do hloubky 8 m pod základovou spáru až na zvětralou žulu. Pod základem zdi v pravém boku hráze je provedena injekční clona. Návodní svah je opevněn dlažbou o síle 0,4 m uloženou do podkladního betonu tloušťky 0,6 m.K převádění vody slouží dvě spodní výpusti o průměru 1 m a délce 16,75 m. Každá výpusť je opatřena dvěma klínovými šoupátky a regulačním segmentovým uzávěrem, ovládaným z domku hrázného nebo z manipulační věže. V dolní strojovně je na odbočce spodní výpusti umístěna malá vodní elektrárna o hltnosti 150 l/s a výkonu 22 kW. 

Boční nehrazený přeliv na levé straně hráze, délky 66,5 m, slouží k převádění velkých vod, které jsou odváděny kaskádovým korytem o osmi stupních do vývaru v podhrází.K odběru vody pro vodárenské účely slouží věžový objekt umístěný v nádrži, odkud je voda odváděna trubním přivaděčem o délce 395 m k úpravně vody. Upravená voda slouží k zásobování Jablonce nad Nisou a Tanvaldu pitnou vodou.

Přehradní nádrž Souš ze vzduchu
Přehradní nádrž Souš ze vzduchu
foto Táňa Bavlovičová
foto Táňa Bavlovičová
foto Jiří Kouřil
foto Jiří Kouřil
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
Souš v roce 1927 a 16.5.2000
Souš v roce 1927 a 16.5.2000

Souš v roce 1933 a 16.5.2000

Pod hladinou Soušské přehrady zmízelo více než deset stavení někdejší osady Darre, zatopena byla i silnice směřující ke Smědavě. Domky zmizely jednou provždy, komunikace byla přeložena na levý břeh. Vzniklé umělé jezero obklopené lesy se záhy stalo oblíbeným cílem vycházek a místem letních i zimních sportovních radovánek. Rekreační využití vodní plochy však bylo ukončeno v roce 1974, když předtím byla přehrada vypuštěna, asanována a následně upravena na rezervoár pitné vody. V prostoru pod hrází byla vybudována rozlehlá úpravna vody.

( zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)

Souš v roce 1927 a 16.5.2000

V červenci roku 1897 spadlo během 24 hodin v Jizerských horách přes 300 mm srážek. Následná zkázonosná povodeň přispěla k rozhodnutí vybudovat v regionu několik přehrad. Patřila k nim i soustava dvou nádrží se sypanými hrázemi na Bílé a Černé Desné. Stavba větší z nich, nazývané dnes Souš, byla zahájena v srpnu 1911. Z obav před tím, aby se neopakovala situace, která zapříčinila katastrofu díla na Bílé Desné, přistoupilo se v letech 1924 až 1927 k důkladné revizi a rekonstrukci soušské hráze. Právě v té době byl pořízen záběr na staré pohlednici.

( zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)

Souš v roce 1933 a 16.5.2000
Souš v roce 1933 a 16.5.2000
V zátopové oblasti přehrady na Černé Desné se nacházelo 14 domů, jejichž majitelé si je demontovali a přenesli do okolních vesnic. Je zajímavé, že původně projekt počítal s postavením hráze v místě soušského mlýna, ale z úsporných důvodů byla stavba posunuta 600 m proti proudu Černé Desné. (zdroj: https://www.jizerky.eu/sous.php)
V zátopové oblasti přehrady na Černé Desné se nacházelo 14 domů, jejichž majitelé si je demontovali a přenesli do okolních vesnic. Je zajímavé, že původně projekt počítal s postavením hráze v místě soušského mlýna, ale z úsporných důvodů byla stavba posunuta 600 m proti proudu Černé Desné. (zdroj: https://www.jizerky.eu/sous.php)
Darre (Souš)

Kdy osada přesně vznikla neni známo, první písemná zmínka je z roku 1775. Název je asi od německého jména pro suchý nebo uschlý les. Dělila se na přední (vorder) a zadní (hinter) část, což dokládají i císařské otisky. Zatímco část zadní zmizela zcela pod vodou, přední byla později zastavěna nově. Domky si většinou majitelé rozebrali a postavili v okolních obcích. Přehradní hráz měla totiž původně stát asi o 0,5 km nížeji po proudu. Přehrada na Černé Desné se začala stavět 21.8.1911 a dostavěna byla 18.11.1915.To byla přehrada jako retenční - proti povodním. V letech 1969 - 1974 byla přeměněna na rezervoar pitné vody, takže znovu došlo na bourání domů, tentokrát kvůli ochranému pásmu. Souběžně s touto přehradou se stavěla i přehrada na Bílé Desné ale ta brzy po napuštění skončila katastrofou. Došlo k protržení hráze, zničení části obce Desná a i ztrátách na životě obyvatel obce.

zdroj: https://www.zanikleobce.cz/

Souš  (kalendář Jizerské hory 2020)
Souš (kalendář Jizerské hory 2020)