Od roku 1885 sloužila německým sportovcům Turnhalle - pozdější Osvětová beseda

(pohlednice kolem roku 1900) zdroj: https://www.hodkovicenm.cz

Pamětní kniha "SOKOLA" v Hodkovicích

 výborným způsobem zachycuje nejen život této jednoty, ale i historii našeho města. Zachycuje se zde období od roku 1897 do roku 1945. Chtěl bych vás tímto postupně seznámit s pohledem na historii Hodkovic z hlediska Čechů, tak jak je to popisováno v této pamětní knize.

Když přišel do Hodkovic občan Blažek z Modřišic u Turnova a postavil zde továrnu, změnil si jméno na Blaschka. Tehdy se začalo město měnit na německou baštu. Za protičeské jsou označeni v pamětní knize hlavně úředníci z továrny občana Blažka (Blaschka) pánové Miethig a Tobis (byl švagrem továrníka). K nim se přidružil i turnovský rodák pan Vilém Svoboda (zeť továrníka), majitel pivovaru, který se také poněmčil a dal si jméno Vilhelm. Jim sekundovali učitelé německých škol a posléze i městský úřad s pověstným starostou Kirchhofem. Národnostní zášť dosáhla nejvyššího stupně, když byl rakouským ministerským předsedou zvolen polský hrabě Badeni, který dne 5. dubna 1897 vydal jazykové nařízení, podle kterého každý úředník musí být znalý dvou jazyků. Němci obvinili Badeniho z porušení ústavy a donutili ho k odstoupení z funkce. České rolníky a české obchodníky, při cestách do Liberce za obchodem, přepadávali Němci a krvavě je bili, zastání u úřadů nebylo žádné. Když se český dělník veřejně hlásil ke své národnosti nebo v továrně pana Blažka promluvil česky, byl volán úředníky firmy do kanceláře a dostal upozornění na možnou výpověď. Heslo Němců "Němci, kupujte pouze u Němců" zničilo mnoho českých živnostníků. Němečtí učitelé v pokračovací škole nadávali českým učňům "česká pakáž". Městská rada nařídila, že nesmí tři osoby národnosti české jít vedle sebe na ulici a mluvit česky, na to měla dohlížet policie. Češi na to vymysleli fintu a chodili v řadách jeden za druhým, až se vytvořil řetěz třeba třiceti osob, což zadávalo Němcům podnět k smíchu. Svoje myšlenky a nápady si sdělovali od osoby k osobě. Když za děkana Ptáčníka, kaplan Jína, vlastenecký kněz, prosadil konání i českých mší, Němci se mu vymstili tím, že u fary vytloukli okna. Čeští vozkové, kteří byli organizováni, na to vyzráli. Šli do továrny a německy žádali pana Blažku (Baschka), aby jim propůjčil Turnhale (později Osvětová beseda, nyní na tom místě stojí "Kulturák") na uspořádání plesu. Pan Blažek (nyní vlastně již pan Blaschka) jim sál propůjčil. Když se Blažek po plese dozvěděl, že tam hrála česká hudba písně "Hej Slované", "Spi Havlíčku", "Kde domov můj" a jiné české písně, rozhněval se a prohlásil, že došlo k pohanění a znesvědcení celé budovy. Majitel pivovaru Vilhelm Svoboda prohlásil, že by bylo nejlepší tu veškerou českou zvěř v Hodkovicích postřílet. Pan Špička (Schpitschka) si nechal v továrně pana Blažky vyrobit velký kapesník s tištěným bílým lvem v červeném poli. Na veřejnosti tento kapesník vytahoval, hlasitě do něj smrkal a prohlašoval: "Viléme, pamatuj se, aby Tě český lev nesežral!". Němci nesouhlasili se zřízením české matiční školy. Kdo podepsal žádost na zřízení české školy, pocítil následky národní nevraživosti. Propuštěni z práce byli občané Adam Václav, Adam Florián, Václav Pleštil, Augustin Škopan, Řeháček a Jiří Kapras. Také železnice byla obsazena německými úředníky a i zde byl stav zaměřen stejně proti Čechům, jako to bylo v továrně.

Česká hodkovická menšina neměla vlastní místnost, kde by se mohla scházet a bavit. Češi chodili do hostince u Černého orla na náměstí, kde byl hostinským p. Tvrzník, uvědomělý Čech. Později se scházeli v hostinci pí. Kellerové v dolní Kostelní ulici. V tomto hostinci bydlel i pan učitel Tarant, který hrával na piáno. Češi zde hráli kuplety a i jinak se bavili. Větší akce, (např. plesy, divadla) pořádali Češi v hostinci v Jílovém u pana Hnízdila. Když p. Šamánek, lékař z Liberce, zakoupil pro Českou Besedu dům, přestěhovali se Češi sem. Později byl dostavěn i sál.

V roce 1897 byl na matiční škole vedle učitele Ferdidenda Völfe jako druhá učitelská síla Vl. Šťastný. Zorganizoval učně a dal v tomto roce 1897 (před 115 lety) návrh na založení "Tělocvičné jednoty Sokol". Byla podána žádost, přiloženy stanovy a 18. 6. 1898 c. k. místodržitelství povolilo jednotu jako tělocvičný, nepolitický spolek.

20. 7. 1898 svolává Vl. Šťastný ustavující valnou hromadu. Zakládajícími členy byli krejčí Josef Beran, klempíř František Bulíř, řezník Karel Holina, pekař Josef Železný, dělník Josef Kapras, a pan Kohlman z Jílového. Na valné hromadě se přihlásilo 50 členů. Starostou byl zvolen pan Kohlman, nájemce dvora v Jílovém, jeho náměstkem Josef Beran, náčelníkem František Bulíř a místonáčelníkem Šťastný. Do výboru zvoleni řezník Karel Holina, dělník Josef Kapras, pekař Ant. Šonský, hostinský Jos. Konečný, dělník Karel Šmejda a pekař Kohlman. Za náhradníky zvoleni krejčí Josef Zakouřil, chalupník z Vrchoviny Václav Kvapil, dále Štancl a Frant. Fajfr. Do župy a Č. O. S. byl zvolen MUDr. Vojtěch Král. Jednota byla dána pod ochranu těl. jednotě Sokol v Nových Benátkách a přivtělena ke Krkonošské župě, z které byla později oddělena Ještědská župa, se sídlem v Turnově. Kohlman byl starostou pouze 10 dní, potom se písemně funkce z důvodu stáří vzdal. 30. 7. byl na tuto funkci zvolen MUDr. Vojtěch Král. Po zvolení Krále došlo k uspořádání slavnosti otevření besední dvorany a zahájení činnosti jednoty. Němci nelenili, přeplnili ulici Pražskou a Poštovní. Jablonecký "Jungmanschaft" byl v pohotovosti. Kapras, Beran a Král museli projít davem německých fanatiků. Když vstoupili do Pražské ulice, spustili Němci velkou vřavu, plivali po nich, bili je, nadávali a narazili jim klobouky na hlavu. Nakonec se Čechům podařilo projít. Na slavnosti účinkoval pěvecký spolek "Cyril" a hudba z Jeníšovic. K této slavnosti došlo i mnoho blahopřání, akademický malíř Prousek s pozdravem zaslal i dva obrazy, jedním z nich byl sv. Václav, druhý s neznámým motivem. V roce 1898 se podařilo uspořádat tři přednášky a to "O Havlíčkovi", o sokolstvu a "Fügnerovi". Dále byl pořádán vínek a ples v České Besedě. Jednota měla jako tělocvičné nářadí hrazdu a bradla - dar jednoty z Benátek, kruhy zapůjčené ze školy a tyče vyrobil pan Nejedlo. Koncem roku měla jednota 80 členů. Jednota dala i základ k založení veřejné knihovny. V prvním roce činnosti, vlastně za necelý půlrok, vykonala jednota velký kus práce ve prospěch české menšiny a to přes zlobu a pronásledování ze strany Němců, německé radnice a rakouských úřadů. V Sokole si členové říkali bratře a sestro, budu toto oslovení používat i při dalším popisu událostí.

V roce 1899 byl zvolen starostou obce sokolské br. Josef Beran, protože doktor Král se této funkce vzdal. Řemeslný dorost tvořil naprostou většinu cvičenců. Jakmile si jednota člena řádně vycvičila a vychovala a on se ukázal na veřejnosti, byl z práce propuštěn. Ani v letech 1900 a 1901 nedošlo k zlepšení. Správce Besedy p. Šonský si nechal vše zaplatit, neustále si na něco stěžoval, hlavně na to, že mu cvičenci nedělají žádnou tržbu. V zimě se cvičit nemohlo, nebylo na zaplacení topení. Cvičení se tedy přesunulo do České matiční školy, ale cvičit na nářadí na třímetrové ploše, ozářené petrolejovou lampičkou na domovních chodbách, to bylo na hranici ohrožení života. V roce 1901 byl konán všesokolský slet, zúčastnilo se ho i sedmičlené družstvo z Hodkovic vedené br. náčelníkem Václavem Machkem. Dále to byli bratři Josef Beran, Stanislav Starý, Václav Horna, Jan Staněk, Karel Kozel a František Paroubek. Téhož roku se zúčastnila jednota veřejného cvičení ve Frýdštejně, spojeného s oslavou rozvinutí praporu. 20. 1. se konala přednáška o V. B. Třebízském, přednášel br. Kapras 48 mužům a 16 ženám.

26. 1. 1902 byl zorganizován výlet do Petrašovic, kterého se zúčastnilo 27 lidí, kteří celou cestu zpívali vlastenecké písně.

16. 5. 1903, na paměť pětiletého výročí povolení činnosti jednoty, bylo uspořádáno první veřejné cvičení v sále České Besedy, kterého se zúčastnili zástupci jednot z Liberce, Frýdštejna, Paceřic a Jablonce se svými družstvy. Z Liberce přijel i ženský sbor. Cvičila se prostná a na nářadí, ženský sbor cvičil s tyčemi. Cvičilo se uprostřed sálu, kolem byly stoly a židle, na cvičení bylo málo místa, pohodlí neměli ani hosté, ani cvičenci. Jako hosté přijeli i bratři z Českého Dubu, Huntířova a Skuhrova. V červenci se konal župní výlet do Turnova, kde se závodilo v prostných. Z Hodkovic se závodů zúčastnilo 23 bratří. 12. 8. 1903 byla oslavena památka Husa, přednášel br. Mráz z Liberce. Dále byly vycházky do Vlastibořic, na Husu a na Vrchovinu, kde byla uspořádána přednáška "Třebízský a jeho spisy", přednášel br. Kapras.

V roce 1904 se 28. 3. konala oslava J. A. Komenského a dne 17. 7. byla oslavena památka J. Husa. V červenci byl pořádán župní výlet do Pasek, v měsíci srpnu župní slet v Malé Skále. Pochod přes Hodkovice v krojích město zakázalo, zakázán byl i zpěv v obvodu města Hodkovic. Sokolové se tedy ustrojili do krojů za městem. 25. 9. se konal výlet do Odolenovic, kde byla uspořádána pěvecko-deklamační zábava u br. Zikmunda. Dne 8. 1. 1905 byl uspořádán spolkový ples, v krojích se nesmělo (radnice to zakázala), proto byli bratři v občanském obleku s červenými košilemi. V roce 1905 sehrál Sokol divadelní představení "Nevěsta za českou korunu", což mělo pro některé herce neblahé následky. Br. Josef Douděra byl propuštěn z práce od koláře Marka, br. R. Staněk byl propuštěn od koláře Wágnera, br. starosta J. Kapras dostal výpověď z bytu a v Hodkovicích byt nesehnal. Dne 6. 8. 1905 bylo cvičení v Č. Dubu. V tomto roce byli za členy přijati bratři Pleštil, Jos. Zajíček, Brož, Fr. Zoubek, Fr. Sobota, Ant. Zakouřil, Ant. Staněk, A. Roubínek, J. Douděra, J. Volf, K. Jánský, J. Justin, F. Adam, Ferd. Šedivý, Zd. Pitro, K. Knížek, J. Černý, V. Mráz, J. Zelenka, J. Anděl, Prokop Janda, Jindřich John, Fr. Žabka, Fr. Mlejnek, Jos. Suchý, Jos. Morávek, Boh. Dlouhý, Fr. Rubeš, Ladislav Lan, Cymbál, Fr. Žák a Karel Holina.

V roce 1906 došlo k volbám, starostou se stal br. Kapras, náměstkem Beran, náčelníkem br. Knížek. 18. 3. se konalo divadelní představení "Na oltář vlasti". Předcházelo tomu ale to, že městská rada vylepila vyhlášku, kde oznamovala, že každý spolek, který chce konat divadelní představení, musí to ohlásit na radnici a žádat o povolení a zajistit si hasičskou asistenci. Br. starosta Kapras šel na radnici, aby učinil oznámení o divadelním představení se žádostí o hasičskou asistenci. Starosta Kirchhof toto oznámení odmítl vzít na vědomí s tím, že není učiněno v německém jazyce. Br. Kapras se vydal na radnici ještě jednou s br. Farským, po velké slovní potyčce bylo oznámení vzato na vědomí poté, když bratři prohlásili, že tedy představení uspořádají bez povolení a bez hasičské asistence. Budou-li odsouzeni k pokutě, tak ji nezaplatí a půjdou si stěžovat na patřičná místa. Veřejné cvičení v České Besedě se nemohlo uskutečnit pro spory se správcem p. Šťastným, který tvrdil, že by neměl patřičný zisk. 24. 6. 1906 se konalo okrskové cvičení ve Starém Dubě, 1. 7. se konal v Daliměřicích župní slet v krojích, z Hodkovic se účastnilo 8 cvičenců v krojích a 10 v občanském oděvu.

Největší akcí roku 1907 byl V. všesokolský slet v Praze 27. 6. 1907. Sletu se zúčastnili bratři Kapras, Jun, Zajíček, Čížek, Hájek, Hanzl, Ulman, Brabenec, Horna, Beran, Nejedlo, Podobský, Přepeřský, Jágr a Knížek. Sletové legitimace zakoupila jednota, ubytování měli ve Štěpánské ulici ve škole. 11. 8. 1907 byl v Hodkovicích zřízen ženský odbor T. J. Sokol, přihlásily se sestry Melicharová, Sedláčková, Božena Pálová, Marie Pálová, Židová a Marie Knížková. Cvičitelé br. Beran a br. Knížek.

7. 1. 1908 bratr starosta Kapras podrobně informuje o dění na V. sletu a dále připomíná vznik nové politické strany, a to České sociální demokracie v Hodkovicích. Kritizuje bratry, kteří vstoupili do této sociální demokracie, že štěpí síly Sokola. Po těchto slovech nastala prudká hádka. Reakcí bylo to, že bratři, kteří vstoupili do sociální demokracie, vedeni svým mluvčím, bratrem Štěpánem Řezáčem, okamžitě ze Sokola vystupují. Dne 27. 9. 1908 bylo oslaveno 10. výročí činnosti jednoty. Návrh na uspořádání župního sletu v Hodkovicích nebyl župní valnou hromadou přijat, byla konána místo toho hudební zábava v besední dvoraně. Účinkoval pěvecký sbor "Cyril" z Jenišovic a tamburašský odbor jednoty českodubské.

V roce 1909 se župního sletu zúčastnilo z Hodkovic 10 br. v krojích a 14 br. v občanském oděvu. V létě probíhalo cvičení v besedním sále až do chvíle, kdy nájemce oznámil, že raději bude pořádat plesy a tancovačky. Muselo se tedy cvičit v zadní malinké místnosti hostince br. Čížka. 4. 4. byla konána přednáška na oslavu J. A. Komenského, kterou přednesl učitel Jakubec z Radostína.

V roce 1910 trpěla jednota nedostatkem cvičebních prostor. Byla to smutná doba, kdy správce České Besedy činil jednotě potíže. Okrskové cvičení 23. 4. nebylo možné proto uspořádat v Hodkovicích, konalo se tedy ve Třtí. 19. 6. se hojně zúčastnila jednota okrskového cvičení v Jenišovicích. 14. 8. musela jednota pořádat své akce zase ve Třtí a to i veřejné cvičení na pozemku hostinského Čeňka Kaprase. Přípravy na toto cvičení znamenaly to, že po práci chodili bratři do Třtí pěšky hodinu cesty tan, domů se vraceli po 23. hodině. Ve Třtí cvičili jednoty z Paceřic, Žďárku, dále sbory dobrovolných hasičů ze Třtí, Vrchoviny, Vlastbořic a Jiviny.

16. 5. 1911 byla uspořádána přednáška o Tolstém, přednášel prof. Konrád z Turnova. Protože si br. Zoubek zakoupil dům a byl opravami hodně zaměstnán, vzdal se proto funkce pokladníka, kterou za něho dělal br. Čeněk Pírko. 17. 3. byla konána přednáška na téma Komenský, přednášel učitel z Radostína br. Jakubec. 30. 6. byla uspořádána přednáška na téma Jan Hus. Cvičenců bylo málo, župního cvičení v Malé Skále se z Hodkovic zúčastnilo pouze 6 cvičenců v krojích.

Sokolský ples byl uspořádán 20. 1. 1912. 24. 3. 1912 bylo uskutečněno divadelní představení Vojnarka. 12. 4. zamřel br. Šichta, pohřbu se zúčastnilo 30 bratrů. Br. starosta měl konflikt s farářem, který nedovolil, aby šla jednota sokolská v průvodu za křížem. 12. 5. se zúčastnila jednota z Hodkovic výletu na Čertovu stěnu. Těsně před uspořádáním výletu dostala jednota zákaz účasti na této akci. Sedm bratří se ustrojilo do krojů za městem, zúčastnilo se celkem 20 lidí, a to přes zákaz. 28. a 29. 6. se konal VI. všesokolský slet v Praze, kterého se zúčastnilo 19 bratří, šest jich cvičilo po oba dny.

Na výborové schůzi 24. 4. 1913 bylo stanoveno datum oslav 15. výročí činnosti Sokola v Hodkovicích na 3. srpna. Němci se pokusili tuto oslavu zmařit. Bratři Kapras a Hanzl jeli na hejtmanství do Liberce za místodržitelským radou, rytířem Štefkem, ale dozvěděli se, že jim na tuto slavnost povolení nevydá. Musela být učiněna změna, místo oslav patnáctého výročí činnosti Sokola se žádost změnila na povolení zahradní slavnosti a místo názvu veřejné cvičení se akce musela přejmenovat na sokolské dny. 28. července byla prý slavnost povolena, oznámil to jednotě četnický strážmistr Pilfousek. Když ani 1. srpna písemné povolení nepřišlo, jeli bratři Kapras a Čížek za místodržitelským radou do Liberce pro převzetí povolení. Bylo jim oznámeno, že jeden politický německý spolek požádal na ten samý den o povolení k uspořádání protestního táboru lidu na náměstí v Hodkovicích a z toho důvodu oslavu jednoty místodržitelský rada zakázal. Br. Kapras jel do Turnova se žádostí o povolení pořádat tuto akci v Petrašovicích. Okresní hejtman v Turnově byl nejdříve ochoten povolit tuto akci, potom ale šel do vedlejší místnosti telefonovat do Liberce a následně povolení udělit odepřel. Když bylo poukazováno na to, že jednota žádala o povolení dříve než Němci, odpověděl okresní hejtman, že chce být spravedlivý a zakáže akci i Němcům. Na nespravedlivý zákaz slavnosti byl dán protest, odpověď přišla až 8. prosince a výnos o zákazu byl potvrzen.

4. 1. 1914 přišlo na valnou hromadu jenom 17 bratří, Němci dosáhli svého, podařilo se jim znechutit spolkovou práci, byl to morální úpadek, zapříčiněný nepovolením slavnosti. Nejvíce se začali stranit majetní bratři, vše bylo ponecháno na starost bratřím chudým a závislým na bohatých. Výborových schůzí se z 22 členů účastnili pouze bratři Železný, Zoubek, Pfeifer, Bulíř, Staněk, Mizera a Plechatý. 10. 1. se konal ples, účast byla mizerná. 26. 7. 1914 se konala výborová schůze, a to již pod dojmem vyhlášené mobilizace. Nálada byla pokleslá. S první výzvou odešli na vojnu bratři Kučera, Nejedlo, Stanislav Pleštil, Jágr, Pírko, Kamenský, Ant. Dlouhý, Sylta, Václav Lang, Machek a Kaňka, samí cvičenci. Němci jásali, u Čechů byl rozvrácen jak spolkový, tak rodinný život, v rodinách nastal zmatek. Poslední léta před válkou došlo k poklesu výdělků o třetinu. V dělnických rodinách byl velký nedostatek všeho, byla bída. Jednota rozhodla, že rodinám, z kterých nastoupí bratři na vojnu, bude vyplaceno jako podpora 10 korun. Dále museli nastoupit na vojnu i bratři Ant. Beran, Šedivý a Knížek.

Ve válečném roce 1915 se Němci radují nad vítězstvími svých armád, česká menšina prožívá kruté chvíle. Velká většina bratří je již na vojně, doma ústrky od Němců, strach o bratry, otce a syny, hlad a nedostatek všeho. To jsou poměry, které mají vliv na činnost jednoty Sokola. Novými členy jednoty se stávají bratři Jan Jíra z Kohoutovic a Jos. Bulíř z Petrašovic. Je to od nich smělé, že se v této době hlásí do Sokola. Jednota v Hodkovicích vlastně přes válku nemohla vykonávat svoji činnost. Za naši svobodu zaplatili životem bratři Václav Beran, Bohumil Zajíček a Ant. Kamenský. Následkem válečných útrap zemřel doma jednatel jednoty br. Ferdinand Šedivý. Věčná jim budiž památka!

Z válečné doby je třeba připomenout útrapy a strádání veškerého lidu. Němci byli stále agresivnější vůči Čechům. Když padl Bělehrad, tu se již Němci neskrývali se svými výhružkami, jak si budou počínat po válce. Veřejně prohlašovali, že Čechům uřežou ty jejich jazyky, že zruší české školy, české spolky, atd. Když Rusko vyhlásilo Rakousku válku, měli zdejší ostrostřelci pohotovost, zatarasili vozy všechny křižovatky a nenechali projet a projít nikoho, kdo se nedokázal legitimovat. Celé noci hlídali vodovod, prý se báli, že Češi otráví všechny prameny. Když Srbové dobyli zpět Bělehrad, Češi vyvěsili na Štefánce v městském lese český prapor. Četníci vyšetřovali, kdo to udělal, ale nic nevyšetřili. Češi ze strachu mluvili česky jenom doma za zavřenými dveřmi. Když Rusko dobylo zpět Krakov, byl na Štefánce vyvěšen český prapor podruhé. Zase se nevypátralo, kdo to udělal. Když došlo k zavedení lístků na mouku, cukr, krupici, apod., tak když Čech nepožádal pány z komise Hüttmana, Preislera, Zimmermana, a další, tak lístky nedostal. Zlý okamžik nastal, když přišel tajný posel z Turnova se zprávou, že župní starosta Kulich je internován v Dolních Rakousích a že máme veškeré dokumenty Sokola zničit. U br. Čížka se vše pálilo, paní Čížková nechtěla mít ve svém domě ani jeden dokument. Bratři trpěli na vojně, kdo nezhynul na bojišti, ten byl zajat. V zajetí si neprošel jenom očistcem, ale přímo peklem. Bratři umírali i hladem, morem v Turkestánu, apod. Doma byl útlak v míře nejvyšší, okresní hejtmané se svými náhončími pronásledovali a žalářovali bratry, rabovali sokolské archívy, zabavovali pokladny, atd. Každý, kdo byl včele sokolského života, ten si nebyl ani hodinu jistý svou svobodou. Bratři z jednoty se v Hodkovicích už ani nescházeli. Někteří naši bratři začali ale za hranicemi tvořit naše slavné legie, aby se spřátelenými armádami osvobodili se zbraní v ruce svoji zem a získali svobodu svému národu. Z bratří z Hodkovic bojovali v legiích Václav Mrkvička, Karel Knížek, Josef Kučera, Václav Zemek a František Kaňka. V legiích bojovalo z Hodkovic daleko více lidí, ale nebyli to členové jednoty Sokol.

Dne 28. 10. 1918 je vyhlášen Československý stát. Dne 29. 10. se konala plenární schůze říšské rady, složená z poslanců převážně německé části Čech a ustavili tzv. "Deutschböhmen". Vlády se v Čechách ujímá národní výbor, vojenské velitelství je obsazeno čsl. vojskem a sokolstvem. Úřadování na vojenském velitelství převzal br. Scheiner, vojenské stráže nahradila sokolská stráž. Německo kapitulovalo. Byl konec světové války a nastal očekávaný mír. Dne 8. listopadu přijel do Hodkovic člen národního výboru za stranu národních socialistů p. Josef Stejskal se zprávou, že dne 10. 11. budou v Turnově a v Hodkovicích provedeny změny ve vedení radnice. Br. Košek se s panem Stejskalem odebrali na radnici a překvapenému starostovi Kirchhofovi oznámili, že se rozpouští dosavadní zastupitelstvo a k vedení obecních záležitostí je ustavena správní komise. Dne 10. 11. přitáhla do Hodkovic setnina vojska v plné zbroji s hudbou z Turnova, postavila se čelem k radnici, na které byl následně vztyčen červenobílý prapor. Hudba zahrála státní hymnu a píseň Hej Slované. Večer se konala oslava svobody a samostatnosti. Proslov měl br. Košek, který na konci projevu prohlásil: "České děti z německých škol ven!". Dne 11. 11. byly Hodkovice trvale posíleny o setninu čsl. vojska. Vojsko bylo ubytováno v České Besedě, vojenská kancelář byla v české škole. Vojenskou hlídku mělo nádraží, továrna a osada Jílové. Němec Lodgmaner z Liberce a Seliger z Teplic utvořili vlastní německou vládu na území Čech, prosazovali tzv. "Deutschböhme", za jehož "Lendeshauptmanna" se prohlásil Lodgmaner. Zřídil poštovní ředitelství v Ústí a vydal vlastní peníze. Dále vytvořil a ozbrojoval tzv. "Volkswehr", který postavil hlídky proti čsl. vojsku a často do českého vojska nechal střílet. Posádka jičínského pluku byla v Hodkovicích vystřídána oddílem vojska z Ml. Boleslavi a oddíl konal přípravy k obsazení Liberce a Jablonce. Turnovská posádka obsadila Tanvald a Jablonec, českodubská úsek Osečná, Křížany a odzbrojila "Voksweh" na Ještědě. Posádka z Hodkovic obsadila Rychnov a Dlouhý Most a všechny posádky společně obsadily Liberec. Po zabrání Liberce už v Hodkovicích posádka nebyla, ale Němci již byli klidní. Dne 21. prosince přijel do Prahy T. G. Masaryk, jako první president Československé republiky, jeho příjezd byl slavný, za nadšeného jásotu celého národa prošel Prahou průvod lidí.

Dne 1. 1. 1919 byla svolána valná hromada, starostou byl zvolen br. Kapras, náměstkem br. Václav Hanzl, do výboru byli zvoleni Josef Beran, A. Maruška, Jos. Čížek, Fr. Bulíř, Fr. Zoubek, Němec, Václav Lang, Fr. Pfeifer, Václav Machek, Josef Nejedlo, Václav Jágr, Jan Jíra, Ant. Beran a Třešňák. Pro revize účtů bři. Jos. Železný, Vilém Jiroš a Josef Kvapil. Jednatelem byl Fr. Zoubek, pokladníkem Jos. Čížek, náčelníkem F. Němec, místonáčelníkem br. Jágr a hosp. správcem Jos. Nejedlo. 25. 1. byl konán ples v České Besedě. 11. 5. byla akademie za účasti bratří a sester z Českého Dubu. Ve středu dne 4. 6. zahynul ministr vojenství Milan Rastislav Štefanik. Dne 31. 8. byla uspořádána národní slavnost. Po vpádu Maďarů na Slovensko v červenci 1919 došlo k ustanovení praporů "Stráže svobody", které spolu s naším vojskem bránili celistvost republiky. "Moje osobní poznámka: Byl tam povolán i můj děda, Václav Zajíček, nar. 1890." 16. 9. byla zřízena Česká měšťanská škola. Tak se konečně v samostatném státě podařilo to, co chtěli po celá desetiletí Češi v Hodkovicích. Prvním ředitelem školy byl jmenován br. Antonín Boháč.

6. 1. 1920 na valné hromadě byl zvolen starostou jednoty sokolské br. Josef Beran, jeho náměstkem Václav Lang a náčelníkem br. Karel Knížek, který se vrátil z války jako ruský legionář, náčelnicí sestra Pfeifrová, místonáčelnicí M. Fantová, do výboru dále zvoleni Josef Nejedlo, Marie Železná, Antonín Boháč, Josef Čížek, Antonín Beran, Marie Plechatá, Josef Kapras, Jan Staněk, Adam Florián, a Bohumil Čížek. Jednatelem byl Ant. Beran, pokladníkem Čížek. 27. 5. došlo ke konání prezidentské volby, prezidentem byl opět zvolen T. G. Masaryk. Vrcholnou akcí tohoto roku byl VII. všesokolský sjezd, pořádaný v Praze ve dnech 27. - 29. 6. V červenci 1920 byla ustavena DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota), která požádala jednotu Sokola o uvolnění některých dní pro svoje cvičení v České Besedě a o zapůjčení nářadí. 1. 8. jednala jednota o této žádosti, pro bylo 24 br., 8 bylo proti. V tomto roce se v jednotě rozhodlo o pokusu stavby vlastní tělocvičny.

V roce 1921 byl starostou jednoty zvolen br. František Bulíř, jeho náměstkem br. Josef Řehák, náčelníkem br. Knížek, místonáčelníkem br. Tejnský, náčelnicí sestra Pfeifrová, místonáčelnicí Fantová. Do výboru zvoleni Josef Beran, Václav Lang, Josef Čížek, Čeněk Pírko, František Zoubek, Augustin Maruška, František Pfeifer a Alois Bobek. Náhradníky Marie Železná, Marie Plechatá, Josef Železný a Václav Machek. 22. 1. byly pořádány sokolské šibřinky s obrovskou účastí. Ve výborové schůzi dne 3. 2. byl br. Knížkem podán návrh na zřízení pobočky v Petrašovicích, návrh byl přijat a v Petrašovicích se ihned přihlásilo 20 členů, starostou byl zvolen br. Jan Hrdlička, řídící učitel, jednatelem br. Jan Jíra z Kohoutovic. Místnost k cvičení propůjčila pí. Hlavatá. Dne 6. 3. byla v Hodkovicích na počest narozenin presidenta Masaryka pořádána tělocvičná akademie. 24. 7. byla uspořádána slavnost, při které turnovská jednota, nová ochranitelka naší jednoty v Hodkovicích, předala naší jednotě sokolský prapor. 28. 10. byl uspořádán tábor lidu, s hudbou od hostince br. Čížka šel průvod na náměstí. Správce České Besedy se rozhodl prodat tuto budovu. Požadoval 200.000 Kč, to Sokol nemohl sehnat ani poté, co rohozecký pivovar slíbil dar 100.000 Kč a záložna 60.000 Kč. Školní inspektor Květoslav Lang slíbil, že poté, co bude ve školní budově zřízena tělocvična, bude ji moci Sokol využívat. V roce 1921 bylo provedeno sčítání lidu, v Hodkovicích bylo 926 Čechů, 1655 Němců a 1 Polák, celkem 2581 obyvatel.

V roce 1922 jsou na závadu činnosti Sokola rozhárané poměry v České Besedě, jednota Sokol odchází k br. Hnízdilovi do Jílového. 25. 6. bylo v Hodkovicích pořádáno okrskové cvičení. V tomto roce byl založen dramaticko-hudební spolek "Jirásek", jehož pojmenování bylo po vlastnoručně napsaném souhlasu Aloise Jiráska. Tvůrcem a duší tohoto spolku byl br. Jan Janecký, učitel a ruský legionář, výborný muzikant a zpěvák.

Dne 5. 1. 1923 byl spáchán na ministra financí Aloise Rašína atentát. Ministr zranění podlehl. 25. 2. bylo sehráno divadelní představení "Její pastorkyně". V únoru zrušilo župní předsednictvo odbočku v Petrašovicích. 4. 3. uspořádal Sokol z Hodkovic tělocvičnou akademii v Turnově. 13. 5. zemřela manželka pana prezidenta Charley Masaryková, pohřbena byla v Lánech. 3. 6. byl uspořádán výlet do Vratislavic. 8. 7. se slavilo 25. výročí trvání tělocvičné jednoty místním cvičením. Mohutný průvod v čele s jízdním odborem jednoty turnovské se seřadil u hospody u Hnízdilů, sešikoval se před radnicí, kde všechny pozdravil br. František Košek. Po proslovu se průvod odebral na zahradu br. Čížka a následovala veřejná cvičení.

V roce 1924 byla konána 6. 1. valná hromada, starostou byl zvolen br. Kameník, I. náměstkem br. J. Beran, II. náměstkem br. J. Řehák, náčelníkem br. O. Tejnský, místonáčelníkem br. Fr. Burda, náčelnicí Machková, místonáčelnicí sestra Milada Beranová. Do výboru zvoleni bratři a sestry Jůza, Bulíř, Malický, Fantová, Hanzl, Pírko, Knížek, Plechatá, Mrkvička, Machek, Janecký a Fanta, jeho zástupcem V. Jágr, hospodářským správcem Ant. Beran. Jednatelem byl zvolen učitel br. Jůza, jeho zástupcem Čeněk Pírko, zapisovatelem J. Fanta, pokladníkem Vilém Malický, matrikářem J. Beran, archivářem Josef Řehák. Místo šibřinek byl 2. 2. uspořádán ples. 12. 4. byla konána tělocvičná akademie v Turnově. 25. 5. byl uspořádán sjezd župy legionářů z Mladoboleslavska do Hodkovic a do Jílového, na oslavu znárodnění dvora v Jílovém. Hlavní zásluha na uspořádání této manifestace patří bratru Janeckému. Dne 22. 6. 1924 byla uspořádána slavnost kladení základního kamene k nové české škole, sokolstvo se zúčastnilo v krojích. Pozemek, na kterém je nová česká škola byl zakoupen od p. Nichlera, bývalého ředitele německé školy. Na části této parcely bylo zřízeno sokolské cvičiště. Župní a okrskové cvičení bylo ve Bzí a Horním Růžodole. 28. říjen byl na náměstí oslaven táborem lidu. 9. 11. sehráli bratři a sestry z Daliměřic v Hodkovicích operetu "Z českých mlýnů", za vedení učitelů Petrnoška a Melicha. Dne 30. 11. uspořádal Sokol Turnov tělocvičnou akademii v Hodkovicích, účast byla malá. 8. 12. se konal VII. sjezd Č. O. S. v Praze.

V roce 1925 byl zvolen starostou br. J. Beran, prvním náměstkem br. Řehák, druhým Fr. Pfeifer. 2. 2. si požádala jednota o koncesi na biograf, nedostala povolení. Sokol podal odvolání a koncesi získal. To byl počátek biografu "Osvěty". O jeho zřízení se nejvíce postaral učitel O. Tejnský. 21. 2. byla oslava šedesáti let br. Jos. Železného, který byl nazýván otcem české menšiny. 7. 3. byly uspořádány šibřinky s rázem " V říši barev". Účinkovala hudba z Jeníšovic. 22. 3. se konaly dva dudácké koncerty mistra R. Anděla. 4. 10. byl župní štafetový běh dorostu, naše jednota měla úsek od kapličky v Bohdánkově do hostince p. Hnízdila, běželo 5 dorostenců a 8 dorostenek. Dne 27. 9. byla slavnostně otevřena nová škola, sokolstvo se otevření účastnilo v krojích. Ředitelem školy byl br. Kameník, učitelé br. Jůza, Al. Bobek, O. Tejnský, Jan Janecký, J. Burijánek, J. Štika a sestra Mil. Petrová.

V sobotu 9. 1. 1926 byly uspořádány sokolské šibřinky, ráz "Z českých mlýnů". VIII. všesokolského sletu v Praze, konaného v posledních červnových dnech se zúčastnila i naše jednota. Na sletu bylo přítomno i sokolstvo jihoslovanské, ruské a polské. Sletu se zúčastnila i čsl. armáda, zacvičila prostná s puškou, dále armáda jihoslovanská s námořníky, důstojnickou školou a pěchotou. 14.000 cvičenců cvičilo prostná, slet řídil náčelník Č. S. O. br. Jindra Vaníček. Vyvrcholením sletu byl 6. červenec, Prahou prošel průvod sokolstva a hostů. Průvod šel přes Vinohrady, Václavské náměstí a končil na Staroměstském náměstí u památníku Husa. U příležitosti VIII. sletu daroval T. G. Masaryk vlajku, na stuze je nápis T. G. Masaryk - sokolstvu.

8. 1. 1927 byl konán ples a 9. 1. valná hromada. Starostou byl zvolen br. Josef Beran, I. náměstkem br. Jaromír Zajíček, II. náměstek V. Jágr, náčelníkem br. Chour, místonáčelníkem Knížek, náčelnicí sestra Jelena Müllerová, místonáčelnicí Knížková a vzdělavatel Alois Bobek. Do výboru zvoleni Jůza, Kameník, Nochan, Malický, Fanta, Pírko, Mrňák, Petrová, náhradníky Kellar, Dostrašil, Bulíř a Konečný. Praporečníkem je Lang, hospodář Pírko, zástupcem župy J. Zajíček, matrikářem Jůza, který byl i jednatelem. 16. 6. bylo v Radostíně na návsi sehráno divadlo "Lešetínský kovář". Okrskového cvičení v Hrádku nad Nisou se z Hodkovic zúčastnilo 90 cvičenců. Práce na úpravě cvičiště za školou byly zahájeny v roce 1926, dokončeny v roce 1928. Práce řídil br. Pfeifer, hybnou silou byli br. Jůza a Zajíček. Pracovalo se v sobotu odpoledne a v neděli dopoledne. Odpracováno bylo celkem 1741 hodin. Do biografického odboru byli zvoleni Kameník, Jůza, Pfeifer a Mrkvička.

V roce 1928 se oslavovalo 30. výročí založení jednoty v Hodkovicích a 10. výročí samostatnosti republiky. 21. 1. byl uspořádán sokolský ples. V posledních dnech měsíce května byla v rámci župy několik zájezdů na Slovensko, aby sokolská myšlenka byla propagována i v zemi, která 1000 let trpěla pod maďarským jařmem. Z naší jednoty se cesty zúčastnili Roubínek, Zajíček, K. Staněk, O. Pírko, Chour, Konečný, Müllerová, Bártová, Dostrašilová, Plecháčová, Fantová, Beranová a Zajíčková. 8. 7. oslavila naše jednota 30 let svého trvání okrskovým cvičením na nově zřízeném cvičišti za školou. Biografický odbor zaznamenal ztrátu z provozování biografu, odbor byl posílen o další členy, a to o Fořta, Berana J., Zajíčka a Hanzla. 28. 10. byla oslava 10. výročí vzniku republiky, na cvičišti bylo vysázeno 32 lip svobody, večer byla slavnostní akademie v České Besedě. Pod kořeny těchto stromů dávali bratří láhve se spisy. 1. 12. 1928 byl založen lyžařský odbor, jeho vedoucím byl zvolen br. Roubínek. 19. 8. byl uspořádán župní výlet do Č. Dubu.

5. 1. 1929 byl uspořádán taneční večírek místo tradičního plesu. Dle zprávy matrikáře čítá jednota 142 členů, mužů je 102 a žen 40. Změna ve výboru byla ve vzdělávacím a zábavním odboru, vedením byl pověřen br. Kvaček. 2. 2. se lyžařských závodů ještědské župy zúčastnili i naši žáci, Hoření získal I. cenu a Florián III. cenu. 28. 9. se konala velká oslava na paměť tisíciletého výročí smrti sv. Václava. 9. 6. bylo uspořádáno veřejné cvičení. Ve dnech 5 - 7. 7. byl uspořádán zájezd do Plzně. Naši cvičenci cvičili po oba dny, ale nejvíce vzpomínali na návštěvu "muzea", tak to řekli sestrám. Ve skutečnosti navštívili sklepy světoznámého měšťanského pivovaru za vedení br. Čeňka Pírky a vesele holdovali pivu, které zde bylo podáváno sokolíkům zdarma. Župní slet se konal 4. 8. v Horním Růžodole. Od května do konce srpna nebylo možné využívat tělocvičnu, protože její podlaha byla zničena dřevomorkou. V roce 1929 - 1930 byla obrovská zima, největší mráz byl 11. 2. 1930 -34 stupňů C. Byl nedostatek uhlí, škola byla zavřená od 18. - 28. 2. Ve vodovodech zamrzávala voda. Mnoho zvěře pohynulo hladem, zmrzlo i okrasné a ovocné stromoví.

Dne 1. 2. 1930 byl uspořádán ples. 19. 1. bylo sehráno divadlo "Slečinka z bílého zámečku", hlavní představitelkou byla sestra Kvačková, dále Dostrašilová, Čížková, Zajíček, Ant. Beran, O. Pírko, Beran J. a Opplt jako host. 6. 3., tedy v předvečer narozenin pana prezidenta byl uspořádán lampiónový průvod, členstvo jednoty bylo v krojích, dále legionáři a hasiči. 9. 3. byl v hostinci u Hnízdilů zábavný večírek. V květnu byl podniknut výlet na Valdštejn. 20. 7. byl župní výlet do Proseče pod Ještědem. 15. 6. pořádala bratrská jednota ve Frýdštejně místní veřejné cvičení, z Hodkovic se zúčastnilo 9 mužů, 7 dorostenců, 17 žáků, 4 ženy, 5 dorostenek a 6 žákyˇ, všichni v krojích. 14. 9. byl uspořádán velký průvod městem Libercem, Němci protestovali proti skandování "Ať žije český Liberec". 23. 11. pořádala jednota v Hodkovicích slavnostní akademii v rámci oslav 100. výročí narozenin M. Tyrše. 25. 11. zemřel br. starosta jednoty Josef Beran. Pohřeb se konal 27. 11., jednota byla v krojích, v čele smutečního průvody byl červenobílý věnec s nápisem "Svému br. starostovi poslední zdar! Sokol Hodkovice". 1. 12. bylo v celé republice provedeno sčítání lidu. Čechů bylo v Hodkovicích 966, Slováků 3, Slovinec 1, Rusíni 2, Němců 1469, Židů 4 a 1 Maďar. Celkově bylo 2446 osob, tedy úbytek o 135 osob ve srovnání s rokem 1920. Naše republika byla postižena velikou krizí a nezaměstnaností, nejvíce postiženými je dělnictvo. Sokol organizuje sbírky pro nezaměstnané.

K 1. 1. 1931 má jednota Sokol 135 členů, 96 mužů a 39 žen. Do jiných jednot přestoupilo 7 bratří a 4 sestry. Biografický odbor měl příjmy 14.098,10 Kč, výdaje 16.366,55 Kč, ztráta 2.268,45 Kč, br. Fořt ztrátu uhradil, aby Sokol neztratil koncesi, kterou by okamžitě získali Němci. 7. 2. byl uspořádán ples v sále České Besedy. 8. 2. byly konány lyžařské závody dorostu a žactva na Pláních, první cenu získal v žácích 8-12 let Randák z Hodkovic, 2 km dlouhou trať ujel za 7 minut. Ve skupině žáků 12-14 let byl na 4 km druhý Hoření v čase 12,40 min, Louda byl čtvrtý v čase 13,33 min., Bobek šestý v čase 13,45 min. Dorost závodil na 6 km, Laurin byl 16. O masopustu bylo sehráno divadlo "Pan biskup". 14. 6. bylo konáno veřejné cvičení I. a II. okrsku župy Ještědské v Doubí. Zúčastnilo se ho 14 bratrů, 3 dorostenci, 36 žáků, 9 žen, 4 dorostenky a 21 žákyň. Členstvo šlo pěšky přes Javorník, bylo velké horko a všechny slunce spálilo. 12. 7. bylo odhalení pomníku K. Světlé ve Světlé pod Ještědem, v krojích se ho zúčastnilo 9 bratří, 1 dorostenec a 2 sestry. 3. 8. sehrálo družstvo pro odbíjenou 3 zápasy, Hodkovice - Doubí, Hodkovice - Č. Dub a Hodkovice - Turnov. První dva zápasy prohráli naši v poměru 2:3, třetí v poměru 1:2. 28. 10. byl večírek na rozloučenou s bratry, kteří nastupovali na vojnu, byli to Hnízdil, Moc, Jecha, Valeš a Mrkvička. Jednota přišla o 2 bratry, kteří zemřeli. Byli to Josef Železný, zemřel 12. 3. a br. Josef Staněk, který zemřel 27. 6. Oběma byla postavena k rakvím čestná stráž. 20. 9. byl svolán do Hodkovic "Bund der Deutschen". Němci provokovali, chystali velikou slávu. Sjezd jim byl zakázán, o dodržování zákazu pečovalo 80 četníků. Následkem byl silný odpor proti všemu českému, následoval bojkot českých obchodníků a českého zboží. Otevřena byla německá mlékárna a drogerie. Němci denně vylepovali plakáty "Deutschen kauft nur bei Deutschen!" - Němci, kupujte jen u Němců! Češi začali na tyto výzvy agitovat, aby Češi nakupovali pouze u Čechů.

11. 1. 1932 zemřel starosta obce sokolské JUDr. Josef Schneiner. Byl to dobrý žák a spolupracovník Mir. Tyrše. 24. 1. se konala valná hromada v Hodkovicích za řízení br. Jůzy. Br. J. Zajíček oznámil, že k 31. 12. 1931 bylo v jednotě 145 členů, mužů bylo 97, žen 48. Biografický oddíl oznámil, že se bude hrát i nadále, a to pouze česky. Předsedou biografu byl zvolen Kameník, členové Jůza, Mrkvička, Pfeifer, J. Zajíček, St, Fišer, O. Pleštil, Fajfr, Rynda, Č. Pírko, V. Hanzl, J. Kvaček, V. Pecina a Beranová. Br. starosta Jůza požádal o dovolenou ve funkci na 6 měsíců, odchází na školení pokračovacích škol do Prahy. Zastupuje ho J. Zajíček. Jednota se snažila, aby co nejlépe vyšel i IX, všesokolský slet v Praze. Cvičenci, kteří mohli cvičit v Praze, museli cvičit na cvičení jak župním, tak i okrskovém. Veřejné cvičení naší župy se konalo v Jablonci 29. 5. 1932, cvičilo 11 mužů s prapory, 17 sester, 2 dorostenky, 33 žáků a 21 žákyň. Hlavní dny sletu byly 3 - 9. července. Za sletu byla několikrát provedena sletová scéna "Tyršův sen", při ní účinkovalo několik tisíc sester a bratří. Na IX. sletu v Praze cvičili i z naší jednoty bratří - např. Jůza, Zajíček, Knížek, Bárta, Rynda, Kocourek, 13 mladších bratří, Beran, Pírko, Rejman, Roubínek, Mrkvička, Jágr, 19 sester, Bártová, M+A. Bulířová, Hnízdilová, Partlová, Havelková, Dvořáková, Dostrašilová, Maternová, Laurinová, Paříková, Jechová, Šejdová, Plecháčová, aj) a 2 dorostenky Nejedlová a Janderová. V době krize nebylo jednoduché zajistit pro 40 účastníků účast na sletu. V tomto roce sokolská župa v Turnově postavila u sokolovny pomník M. Tyrše na paměť jeho 100. narozenin. Z Hodkovic se zúčastnilo 15 bratří a 3 sestry. 23. 1. byla masopustní veselice. V březnu bylo sehráno divadlo "Co zavinila masopustní noc". 28. 6. zemřel br. Kapras. 12. 6. byla podána žádost "Hackenkreuzlerů" o uspořádání slavnosti. Slavnost byla na zákrok německých poslanců povolena, účast byla nepatrná.

V roce 1933 byla v naší republice velká krize, bylo u nás neuvěřitelně nezaměstnaných, v lednu jich bylo 810.000, na podzim klesl tento počet na 610.000 lidí. V Hodkovicích bylo 300 nezaměstnaných, podporováni byli svými organizacemi a státem. 8. - 15. října byla v České Besedě uspořádána výstava ovoce, zeleniny a výrobků z medu. Masaryk vyhlásil, že lidé, kteří chtějí pracovat, musí práci dostat a vyhlásil program, že "Chtějí-li lidé pracovat, nesmějí peníze zahálet!". Do rozvoje zaměstnanosti a veřejných zakázek bylo dáno státem mnoho peněz. 19. února sehrál zábavný odbor Sokola frašku Pavla Rudolfa "Minulost pana rady". Režie br. Novák, výprava br. Jůza a br. Ant. Beran. 83. narozeniny presidenta T. G. M. byly oslaveny 7. 3., proslov měl br. Kvaček a následně byl promítán film "Lešetínský kovář". 2. 7. bylo pořádáno veřejné cvičení. Cvičení se konalo na paměť 35. trvání jednoty. 10. 9. uspořádal "Bund der Deutschen in Böhmen" sjezd v Hodkovicích, účastnilo se ho 5.000 lidí, hlavně z Liberce, Jablonce, ale také z Varnsdorfu, atd. 28. 10. byla oslava 15. trvání republiky, zúčastnilo se 1.400 Čechů. Průvod vyšel od hospody Hnízdilů a šel na náměstí. Na oslavě na náměstí přivítal tento průvod v němčině starosta Berthold Škoda. Potom promluvil česky br. Klátil z Prahy. Za zvuku státní hymny (hrála dohromady kapela p. Koška i Thomase společně) vztyčil p. Řezáč státní vlajku. Na domech Němců vlálo několik praporů městských. Češi měli vlajky české. Večer byl v České Besedě promítán film "Psohlavci". 29. 10. se v Hodkovicích sešlo na náměstí asi 3.000 sokolů na okrsku jednot. hovořil br. Nesvadba z Ohrazenic. Dne 19. 11. se hrálo divadlo "Co dokáže Lemlíček". 9. 3. se konala schůze v České Besedě na téma "Fašismus, škůdce demokracie". Přednášel br. Klátil z Prahy. 24. 3. zemřel náhle ve věku 52 let br. Čeněk Pírko.

27. 1. 1934 se konala v sále České Besedy "Sokolská veselice". 28. 1. se konala v sále České Besedy valná hromada, starostou jednoty byl jednomyslně zvolen br. Václav Jůza. Nezaměstnaným sestrám a bratřím bylo z peněz jednoty přispěno na podporách částkou 1.400 Kč. Jednota má 150 členů, 103 mužů a 47 žen. Bylo rozhodnuto, že se postaví na letním cvičišti za školou kuželník. 8. 4. bylo sehráno dětské divadlo, které nacvičil br. Tesař "Kašpárek měl velkou tůru přelstít ducha Čarymuru". 2. 5. byla v Hodkovicích "Národní slavnost", zúčastnil se jí i ministr národní obrany Bohumír Bradáč, kterého pozdravil br. Jůza. 24. 5. byl opětovně zvolen prezidentem republiky T. G. M. Na oslavu byl uspořádán v Hodkovicích slavnostní promenádní koncert. 27. 5. byl dokončen kuželník a odevzdán do používání. Při prvním koulení byla jako první cena 25 kg mouky (cena 75 Kč), druhá cena šunka (cena 50 Kč), třetí cena cukr (cena 25 Kč). První cenu získal Karel Hampl, druhou Š. Řezáč a třetí V. Malický. 22. 7. náhle zemřel br. Sokolské Ještědské župy Jan Mlejnek.

20. 1. 1935 byla konána valná hromada v hospodě u Hnízdilů. Česká Beseda po krachu hostinského Müllera byla uzavřena. 16. 2. byla pořádána sokolská veselice v hostinci u Hnízdilů. 24. 2. se konal v turnovské sokolovně "Matějský večírek", jehož se zúčastnilo 28 členů z naší jednoty v čele s br. Jůzou. Župní valná hromada se konala v Turnově, v sokolovně dne 3. 3. Ve dnech 19. a 26. 5. byly vykonány volby do obou sněmoven, země a okresů. Velkého úspěchu dobyla německá strana Konráda Henleina, který se pokusil sjednotit všechny Němce. Výsledky voleb v Hodkovicích:

Republikánská strana čsl. venkova 70 hlasů

Čsl, strana soc. dem. 194 hlasů

Čsl. nár. socialistická 145 hlasů

Komunisté 118

Čsl. lidová 26

Fašisté 3

Nár. sjednocení 31

Něm. soc. demokraté 142

Něm. agrárníci 39

Něm. křest. sociálové 82

Něm. landes Partei 55

Strana K. Henleina 646

Čsl. str. živnostenská 91

Dne 29. 5. 1935 zemřel hudební skladatel a hudebník br. Jos. Suk. 16. 6. bylo veřejné cvičení ve Žďárku. 23. 6. byl župní slet žáků v Alšovicích. 1. 9. odchází br. Ot. Pírko k finanční stráži do Prahy, pro naši jednotu vykonal mnoho práce. V září bylo rozhodnuto, že v Hodkovicích bude zvukové bio. V Hodkovicích existoval divadelní soubor Jirásek, ale nevykazoval činnost. Proto bylo rozhodnuto, že při jednotě vznikne ještě soubor "Jos. Kajetán Tyl" jako dram. soubor Sokola v Hodkovicích. Ihned se stal členem Ústřední matice českých divadelních ochotníků. Hlavičku na plakáty navrhl Ant. Pokorný. 6. 10. je sehrána první hra "Přednosta stanice" a 31. 12. silvestrovská revue o čtyřech dílech pod názvem "Do lepších časů", režíroval a sestavil Ant. Pokorný. Jednotlivé díly - "Na tohle je paragraf" - "No, vy jste tomu dali" - "Dobrodružství na lodi" - "Láska pod palmami". Výprava br. Pokorného a Jůzy byla skvělá, malovali celé vánoční svátky. 20. 10. zemřel předseda poslanecké sněmovny br. Bohumír Bradáč. 14. 12. T. G. M. resignuje na prezidentský úřad. 18. 12. 1935 byl zvolen novým prezidentem p. Eduard Beneš.

8. 1. 1936 se konala členská schůze u br. Hnízdila, 19. 1. výroční schůze v sále hotelu Praha, župu zastupoval br. Vodička a jednotu turnovskou, ochranitelku jednoty hodkovické, zastupoval br. Vil. Pecina. 18. 1. se konal sokolský ples. 16. 2. uspořádal dramatický odbor J. K. Tyl představení "Jízdní hlídka" od Fr. Langera o životě legionářů v Rusku. Režie br. Novák, výprava Pokorný, Jůza, Fiala a Fajfr. 22. února se konal "Matějský večírek" v Turnově, účastnili se br. Jůza, Novák, Kocourek, Horna, Pokorný a Malický. 7. 3. 1936 porušilo Německo ustanovení mírových smluv a obsadilo porýnské pásmo. 8. 3. uspořádala naše jednota slavnostní večer za spoluúčinkování "Sychrovského tria" na počest narozenin T. G. M. V neděli 5. 4. sehrál soubor J. K. Tyl veselohru "Jedenácté přikázání" za režie Ant. Pokorného. 1. 5. uspořádal Sokol Turnov v rámci branné výchovy pochodové cvičení do Hodkovic. 10. 5. sehrál J. K. Tyl hru "Stánička na konci světa" za režie Ant. Pokorného. 31. 5. oslavila liberecká jednota 50 let trvání. Z naší jednoty šlo 15 br. v krojích s praporem, 4 ženy a 13 dorostenek. 7. 6. oslavila hodkovická D. T. J. 10 let svého trvání veřejným cvičením, které se konalo na cvičišti Sokola za školou. Sokol si nechal zaplatit za pronájem cvičiště 450 Kč, za to byl veřejně napaden z vlády ministrem sociální péče. Dne 21. 6. byl slet liberecké župy v Hrádku. Zájezdu žup na Slovensko se od nás zúčastnili starosta jednoty Jůza, náčelník Beran, vzdělavatel Pokorný, Horna, Mrňák, dorostenec O. Mrňák, sestry Jůzová, Beranová a Pokorná, dorostenky Hornová, Židův a Hnízdilová. 19. 7. se konal župní slet v Proseči pod Ještědem. Od 9. do 16. 8. byly pořádány olympijské hry v Berlíně. Her se zúčastnilo i mužstvo mužů a žen Č.O.S. Čechoslováci získávají celkem 3 zlaté, 5 stříbrných a 1 bronzovou medaili. V klasifikaci národů je to 12. místo. 19. 8. zavítal do Hodkovic pan prezident Beneš při příležitosti návštěvy libereckého veletrhu. Naše jednota měla na uvítání 47 krojovaných účastníků s praporem, 4 br. ze Žďárku, 6 z Odolenovic, 1 z Frýdštejna a dále 22 žáků v krojích z Bílé a četná skupina byla z Petrašovic. Z českých spolků dále D. T. J. Hodkovice a hasiči z Petrašovic. 4. 10. a 11. 10. sehrál Sokol Hodkovice utkání ve stolním tenise se Sokolem Třtí - Radimovice, první utkání jsme vyhráli 8:2 a druhé 7:2. Oslava 28. 10. se konala večer, soubor J. K. Tyla uvedl za režie br. Nováka a výpravy Ant. Pokorného hru J. Vrchlického "Noc na Karlštejně". 29. listopadu sehrál J. K. Tyl hru "Ryba a host třetí den..". Dne 6. 12. byla uspořádána "Mikulášská nadílka", sál v hotelu Praha byl plný dětí. 31. 12. byla uspořádána revue o 4 obrazech, kterou sestavil Ant. Pokorný.

Činnost Sokola v roce 1937 byla zahájena sokolskou veselicí dne 9. 1. Dne 14. 2. bylo sehráno divadelní představení "Diagnosa", pohostinsky vystupovala Marie Červená z Turnova z ochotnického spolku Ant. Marek. Na valné hromadě dne 17. 2. připomíná br. starosta 75 let od vzniku Sokola. 7. 3. sehrál J. K. Tyl hru "Zrádci mezi námi" Dne 22. 3. zakoupili licenci na provozování kina v Hodkovicích čeští invalidé, kino dostalo nový název "Zvukové bio Elektra". 1. 5. do Hodkovic přišla "Pojizerská mládež", chlapci byli organizováni vojensky. Koškova hudba vyprovázela tyto milé hosty až k Hnízdilům. Dne 26. 5. zemřel br. Karel Kramář. 13. 6. oslavovala turnovská jednota, ochranitelka naší jednoty, 75 let svého trvání. Župní cvičení dorostu a žactva se konalo 20. 6. v Malém Rohozci. Sbor dobrovolných hasičů uspořádal oslavu 20. výročí bitvy u Zborova, kterého se zúčastnilo i 15 bratří v krojích z naší jednoty. 14. 9. 1937 zemřel v Lánech Dr. Tomáš G. Masaryk. 14. 9. ve 20. hod. se sešlo shromáždění naší jednoty v tělocvičně, smuteční projev přednesl Ant. Pokorný. Pohřeb prezidenta se konal v úterý 21. 9. 1937. 21. 11. se hrálo divadlo "Její veličenstvo láska" Od Rajské-Smolíkové, za režie Ant. Pokorného. 5. 12. byla "Mikulášská nadílka", poděleno bylo přes 120 dětí sáčky s ovocem, pečivem a koláči. Celý rok se nacvičují se prostná na 10. sokolský slet v Praze.

V roce 1938 bylo v naší jednotě 128 členů, bratří 86. sester 37. Zápis o přesném počtu žáků a dorostu se nezachoval, veškerý archiv naší jednoty i prapor nechal přestěhovat br. Jůza do Turnova, vše se ztratilo. Vše se připravovalo na X. všesokolský slet do Prahy. 1. 4. bylo sehráno divadlo "Družstvo dobrého děvčete". 1. 5. proběhla oslava z celého libereckého okresu na Masarykově náměstí. 12. 3. bylo Německem obsazeno Rakousko. 24. 4. ohlašuje Konrád Henlein požadavky Němců, zejména autonomii pro kraje s německou většinou. Napětí se stupňuje, naše vláda udělala mimořádná opatření. 19. 5. došlo k povolání vojínů specialistů do zbraně a 20. 5. odjíždějí na hranice. Dále bylo povoláno několik ročníků záložáků a v noci z 20. na 21. 5. byl rychlý nástup naší armády na hranice. 21. 5. otevřel br. Jůza obálku, která obsahovala pokyny pro obec sokolskou z vojenského velitelství. Sokolové Hodkovic společně se Sokolem z Frýdštejna odjeli hlídat trať do Rychnova. Na 29. 5. bylo stanoveno datum odhalení pomníku T. G. M., jako symbolu češství. 21. 5. přišla mobilizace. Slavnost byla zakázána, až na výslovné přání z Prahy, dne 27. 5. byla ale zase povolena. Ještě ten den a několikrát v sobotu hlásil tuto připravovanou událost rozhlas Praha. Odhaduje se, že slavnosti odhalení pomníku se 29. 5. zúčastnilo 7.000 lidí. Toto odhalení bylo manifestací českého lidu proti německé rozpínavosti. Rok 1938, dvacáté výročí založení republiky, to bylo oslaveno X. všesokolským sletem v Praze. O hlavních sletových dnech se vystřídaly ve vystoupeních všechny složky Sokola. Slet byl zakončen velkým armádním dnem, armády československé, rumunské a jugoslávské vystoupily svorně spolu a tak byla dokumentována jednota tří států "Malé dohody". Dne 3. 8. přijíždí do Československa lord Runciman, který stranil německé menšině a koncem srpna a počátkem září se stává problém sudetských Němců zájmem celého světa. 9. 9. předkládá čsl. vláda straně NSDAP svoje návrhy na řešení situace, které jdou na samou hranici možností. 13. 9. bylo v 5 pohraničních okresech vyhlášeno stanné právo. 15. 9. bylo vyhlášeno stanné právo i v libereckém okrese. 15. 9. dochází ke schůzce anglického ministerského předsedy Chamberleina s Hitlerem. v Berchtesgadenu. Zde byl dohodnut plán na oddělení německých okresů od čsl. republiky, což bylo následně i schváleno Francií a oznámeno naší vládě. Češi byli ochotni na záchranu republiky udělat vše, i oběť nejvyšší. Zbývala poslední naděje, slovanské Rusko. Vláda nepožádala Rusko o pomoc. 22. 9. dochází k mobilizaci čsl. armády. 30. 9. dochází ke schůzce Chamberlaina, Hitlera, Musoliniho a Daladiera, dohodnuto bylo následující: 1). Evakuace sudetské oblasti začne 1. 10. 2). Vyklizení proběhne bez poškození stávajících zařízení. 3). Postupné obsazení začne 1. 10. a je rozděleno na 4 úseky. I. pásmo Volary a Vyšší Brod. II. pásmo Podmokly, Děčín, Frýdlant, Vel. Šenov, Šluknov, Rumburk a Varnsdorf. III. pásmo Chebsko. IV. pásmo Krnov, Bruntál, Frývaldov, Staré Město. Do V. pásmu připadly i Hodkovice. Mnoho lidí se začalo stěhovat do vnitrozemí. V Hodkovicích zůstávají jenom lidé vlastnící domky, pozemky a maloobchody. Majetek Sokola byl odstěhován do Turnova k br. Pecinovi. Ten vše přestěhoval do turnovské sokolovny, kde se vše ale záhadně ztratilo. 5. 10. se vzdal úřadu E. Beneš. Němci obsadili Hodkovice dne 7. 10. 1938, německé vojsko se ubytovalo v nové české škole. Polsku byla postoupena část Těšínska. 6. 10. byla dohoda v Žilině, Československo se stalo republikou federativní, je to země Česká a Moravskoslezská, Slovenská krajina a Karpatská Ukrajina. 30. 11. je novým prezidentem Emil Hácha

Léta 1939 - 1945 byla velice těžká pro naši republiku. Za podpory Němců vzniká na Slovensku mohutný proud, který volá po samostatnosti Slovenska. 14. 3. 1939 prohlásil slovenský sněm po předchozí dohodě A. Hitlera s Dr. Jozefem Tisem, samostatný "Slovenský štát" pod ochranou německé říše. Téhož dne odjíždí do Berlína E. Hácha, kde mu oznamuje Hitler, že obsadí Čechy a Moravu vojensky, za účelem udržení pořádku a ochrany Němců. 16. 3. přijíždí A. Hitler na pražský hrad a zřizuje "Protektorát Čechy a Morava", prvním říšským protektorem byl jmenován Neurath, na úřad nastoupil 5. 4. 1939. Němečtí vojáci odváželi vše od vojenské výzbroje, potraviny, vše co se odvést dalo do Německa. Kurz naší koruny byl stanoven 10 : 1, tedy deset korun za 1 marku, aby si u nás mohli němečtí vojáci i něco koupit. Jedinou povolenou stranou se u nás stává "Národní souručenství" E. Háchy. 28. 4. byla ustavena 1. vláda protektorátu, pod vedením generála Eliáše, který byl později popraven za zradu proti říši. Němci i v Hodkovicích zavedli svůj pořádek. Český člověk si nesměl koupit domek nebo pole, studenti nesměli docházet do českých škol. České školství bylo v Hodkovicích zrušeno a jenom několik odvážných chodilo do české školy v Petrašovicích (např. Zemek, Roubínek, V. Zajíček). Budova české Besedy byla zabrána pro německý biograf. České knihy z knihovny byly spáleny. Pomník T. G. M. byl odstraněn, je s podivem, že mohli občané z Jenišovic sochu odvézt. Ale všeho dočasu. 2. 5. 1945 byla oznámena smrt Hitlera, 3. 5. začíná povstání v Semilech, Ž. Brodě a jinde, 5. 5. v Praze. 8. 5. oznamuje Churchil kapitulaci Německa. Mnoho br. a občanů naší republiky nedožilo konce války. Br. Jůza se zasloužil o vznik a vedení pamětní knihy až do roku 1945.

Funkci kronikáře po jeho odstěhování z Hodkovic převzal PhMr. Karel Havlík. K pamětní knize vedené br. Jůzou připisuje pouze několik řádků ze svých pamětí. V Hodkovicích bylo málo Němců, kteří se chovali korektně k Čechům. Bylo vyhlášeno tzv. optování, Češi podávali žádost o přiznání čs. st. občanství. Bylo to těžké rozhodnutí. Němci vyváželi některé, kteří optovali do Čech i s nábytkem a vyložili je na hranicích mezi Žďárkem a Jílovým. V březnu byla okupace zbytku ČSR. Vytvořením hranic, které probíhaly mezi Sestroňovicemi a Bezděčínem, Jílovým a Žďárkem, dále přes Kalvárii, mezi Kohoutovicemi a Petrašovicemi, tak došlo k odříznutí Hodkovic. Je zajímavé, kolik bylo v Hodkovicích národností, byli tady mimo Němců a Čechů i Slováci, Poláci, Řekové, Francouzi, Belgičané, Holanďan, Italové, Maďaři, Švýcaři, dokonce jedna Judka. Češi se s těmito lidmi jiných národností přátelili, tvořili jeden protiněmecký živel. Mezi Němci bylo ale i hodně těch, kteří se s Čechy přátelili. Např. farář Zimmerhachel, s jeho souhlasem se hrály české koledy, biblické písně Dvořáka v podání br. Mrňáka. Vrch. strážmistr Herold zachránil mnoho Čechů od kriminálu a před zlobou starosty Stěhulky - Lorence. 9. 5. 1945 bylo město Hodkovice oficiálně předáno do českých rukou, válka končila i zde. Mnozí bratři a sestry se konce války nedočkali, jejich duch ale žije s námi, kéž vzkvétá a roste sokolská rodina, nechť sílí Tyršovo bratrstvo. Nazdar!

To jsou poslední věty z "Pamětní knihy Sokola v Hodkovicích", které zapsal v červenci 1951 PhMr. Karel Havlík.

V roce 1949 se členové sokolské jednoty v Hodkovicích rozhodli sloučit s SK SPARTAK. V okolí Hodkovic měl Sokol silné kořeny a dál aktivně pracoval i po roce 1948, např. v Č. Dubu. V Proseči byl snad jediný pozdrav, ten sokolský "NAZDAR". Vlastně tomu tak je dosud.

Na podzim roku 1991 vznikla myšlenka obnovit sokolskou jednotu v Hodkovicích, iniciátorem byl bratr Josef Havlík. 24. 10. 1991 byla svolána ustavující schůze T. J. Sokol Hodkovice nad Mohelkou, které se jako host zúčastnil starosta Ještědské župy bratr Josef Mácha a sestra Jaryna Žitná. 13. 3. 1992 se koná první valná hromada za účasti 30 bratrů a sester. Do výboru byli zvoleni: starosta Josef Havlík, náčelník Hubert Pluhař, náčelnice Věra Vašíčková, jednatelka Jindra Malická, pokladník Vlastimil Laurin, vzdělavatel Karel Havlík a kronikář Jarmila Havlíková. (Poznámka - s využitím zápisů v kronice jsou sestaveny následující řádky.) Přítomným byly rozdány sokolské legitimace a učinili sokolský slib podáním ruky bratru starostovi. Členové udělali sbírku na zakoupení praporu. Bylo dohodnuto pravidelné cvičení žen, každý čtvrtek ve školní tělocvičně. V květnu byl uskutečněn třídenní zájezd autobusem do jižních Čech s jednodenní zajížďkou do Rakouska. V červenci se konalo několik výletů - do Klokočských skal kolem zříceniny Rotštejn, do Č. ráje na Kopicův statek k Valdštejnu, přes Petrašovice do Vlčetína, na Ještěd, do Rychnova a do Krkonoš. 2. 10. 1992 se konala valná hromada Sokola, byla konstatována nutnost rozšířit členskou základnu o mladší členy.

1. 1. 1993 došlo k rozdělení Československa, byla vyhlášená Slovenská republika a Česká republika. Sokol v Hodkovicích se soustředil hlavně na konání vlastivědných vycházek s účastí spíše nečlenů Sokola. V září 1993 se začalo s nácvikem sletové skladby "Věrná garda" Cvičení pro muže i ženy součastně. Nepodařilo se postavit ani 8 párů, věk členů je nad 60 let. 22.10 1993 se konala členská schůze, jako hosté byli zástupci z Frýdštejna, s kterými byla dohodnutá spolupráce. 27. 6. 1993 se zúčastnilo 6 členů našeho Sokola slavností 100. založení Sokola na Frýdštejně.

V roce 1994 pokračuje nácvik skladby na rok XII. Všesokolského sletu, nacvičuje se pod vedením náčelnice Věry Vašíčkové, nacvičuje 8 žen a 3 muži, věkový průměr je vysoký. 22. 3. se koná přednáška p. Rudolfa Bočka o cestě do Nepálu. 28. 4. pořádal Sokol akademii, na které, ve skladbě "Věrná garda", vystupovali i hodkovičtí bratři a sestry: Vašíčková, Malická, Jágrová, Košková, Erbenová, Pluhař, Malický a Jágr. 27. 3. se konala procházka přes Sedlejovice, Žďárek (zastávka ve Zlaté hvězdě u Pepíka Rožďalovského na horký čaj) a zpět do Hodkovic. 8. 5. byla další procházka - Dolánky, Vazovec, Jeníšovice, Odolenovice a Hodkovice. 22. 5. další procházka do Sedmihorek. 29. 5. se zúčastnili generálky na župní slet ve Velkých Hamrech bratři a sestry Vašíčková, Erbenová, Jágrová, Thomasová, Havlíková, Pluhař, Jágr, a Malický. 3. 6. 1994 bylo na náměstí Dr. Beneše zahájení župního sletu v 17 hod. před radnicí, málokdo si toho všímal, dozvěděli se, že výkladní skříně propagující Sokol přes noc někdo vymlátil. Zazpíval Severáček, občany to nezajímalo, lidé procházeli kolem, Liberec Sokol nepřijal. 5. 6. byl slet Ještědské župy v tělocvičné hale Dukly, tady se divácký prostor zaplnil. 11. 6. na župním sletu cvičili br. Jágr a Pluhař. 19. 6. byla vycházka do Radoňovic za "krásnými výhledy" u p. Vály bylo občerstvení a posezení, potom cesta kolem Raubířských skal do Hodkovic. 1. 7. je odjezd na XII. Všesokolský sjezd. Odjíždějí bratři a sestry - Pluhař, Vašíčková, Thomasová, Erbenová, Košková, Malický, Havlíková, Jágrová, Linková, Jágr a Malická. Po první zkoušce se zjistilo, že při secvičných byla chyba, cvičení nezapadalo do celkového obrazce. Bylo nutné trénovat jinak, cvičila sestra Květa Kotyková z Liberce. Cvičení mělo úspěch. Ukázalo se, že "Sokol žije!". 27. 10., v předvečer výročí vzniku Československé republiky byla v areálu školy zasazena lípa, potom byla u pomníku T. G. M. položena kytice. Celkem bylo 70 účastníků této akce.

17. 2. 1995 se konala valná hromada. Jednota má 51 členů a 4 žáky. Byl zvolen nový výbor, starosta J. Havlík, místostarosta a hospodář Vl. Laurin, jednatelka J. Malická, náčelnice V. Vašíčková, náčelník H. Pluhař, vedoucí sportu J. Blaschke, kronikář J. Havlíková, revizní komise K. Havlík, D. Linková a M. Fišarová. Diplomy za mimořádnou práci v Sokole obdrželi br. Jos. Havlík, Vl. Laurin, H. Pluhař, J. Malická a V. Vašíčková. Plakety k životnímu výročí obdrželi br Jiří Malický, K. Havlík, V. Tauchman, V. Jágr a sestry Potměšilová, Růtová a Lejsková. 5.3 1995 u příležitosti 145. výročí narození T. G. M. byla u pomníku na náměstí vzpomínková slavnost, které se zúčastnilo i 70 členů Sokola z Liberce. 20. 4. pořádala jednota přednášku s diapozitivy "Putování po státu Izrael". 5. 5. se zúčastnili br. H. Pluhař a J. Jágr oslav 50. výročí osvobození a 700 let založení města Plzně. 7. 5. se konala vycházka jarní přírodou na Malou Skálu. Vycházky 5.7. do turnovského Skalního města, ve státní svátek Cyrila a Metoděje, se zúčastnilo 12 lidi. 16. 7. byl zorganizován výlet na Ještěd, zúčastnilo se 8 lidí. 30. 7. se konal výlet na Drábské světničky se 13 účastníky. 13. 8. se konala vycházka Riegrovou stezkou, akce se zúčastnilo 18 lidí. 10 účastníků se 10.8 zúčastnilo vycházky přes Hlavatici na Valdštejn. 24. 9. se konal výlet přes Rádlo na Mojžíšův Pramen do Jeřmanic a Vratislavic. Zúčastnilo se 8 turistů. 27. 10. se sešli členové Sokola na hřišti u školy T. G. M., odhalili zde plaketu Dr. M. Tyrše, zároveň bylo hřiště pojmenováno Tyršovým jménem. 14. 10. se na náměstí sešli sokolové Ještědské župy, byl zahájen 1. ročník "Sokolského putování". Z Liberce přijelo 57 účastníků, z Hodkovic 15 členů. Cesta vedla přes Citeře a Kohoutovice na Bílou. Zde bylo setkání na hřišti s místními členy. Dále pokračovala cesta na Proseč pod Ještědem. Liberečtí šli dále na Rašovku a do Pilínkova k vlaku, členové z Hodkovic šli přes Bohdánkov do Hodkovic. 16. 11. se br. J. Havlík, Vl. Laurin, H. Pluhař a sestra J. Havlíková zúčastnili vzpomínkového večera na spoluzakladatele Sokola J. Fügnera.

19. 4. 1996 se konala valná hromada, jednota má 52 členů. Minutou ticha byla uctěna památka 3 zasnulých členů br. St. Fišara, Zd. Laurina a PhMr. K. Havlíka. 5. 5. se konal výlet na Malou Skálu, zúčastnilo se 11 lidí. 7 lidí se 8. 5. zúčastnilo výletu do Prahy. 18. 5. se konal pochod "Krajem Karoliny Světlé" za účasti 19 osob. 27. 5. se výstavy k 100. výročí narození sochaře Josefa Bílka, tvůrce pomníku T. G. M. na hodkovickém náměstí, zúčastnili br. J. Havlík a sestra J. Havlíková. 6. 7. se konal zájezd do Hejnic a Libverdy, zúčastnilo se 8 osob. 10. 7. byl výlet lodí po Vltavě, účast 7 osob. 20. 7. byl znovu výlet do Libverdy a 17. 8. výlet na Kumburk za účasti 6 osob. 22. 8. se konal výlet na Pražský hrad, v jízdárně byla výstava limuzín, ve kterých jezdili prezidenti. Účast 16 osob. 14. 9. v rámci "Sokolského putování" se konal výlet z Turnova přes Klokočské skály do Louček. Tady byla zastávka s pohoštěním v tělocvičně. Dále se pokračovalo přes Besedice na Malou Skálu. 27. 10. byla položena kytice k pomníku T. G. M. 17. 11. byla slavnostně odhalena a zkušebně zprovozněna kašna na náměstí v den 110 výročí původního postavení. Znovupostavení kašny bylo hrazeno z fondu "Hodkovická nadace dobré vůle", ve které pracovali br. J. Havlík, Vl. Laurina a Miroslav Fišar. Střed města Hodkovic byl označen ministerstvem kultury za "Památkovou zónu". Občané musí zajistit renovaci domů tak, aby nebyl narušen vzhled města. V den odhalení kašny byla i zahájena výstava "Historie Hodkovic ve fotografii a pohlednicích". 28. 11. se konala akademie u příležitosti 100. výročí založení Sokola v Turnově za účasti 11 členů z Hodkovic.

6. 3. 1997 k výročí narození T. G. M. byla na náměstí položena kytice. 4. 4. 1997 se konala valná hromada, jednota má 56 členů a 3 žáky. Po náboru se hlásí dalších 41 dětí. V pondělí 7. 4. byl zahájen nácvik skladby pro starší ženy s jedním kuželem, nacvičují sestry Vašíčková, Erbenová, Košková, Samková, Slavíčková, Thomasová a Havlíková, za účelem účasti na soustředění Sokola v Brně 6-8. června 1997 nazvané "Sokolské Brno". 8. 5. se konal zájezd do Prahy na "Den otevřených dveří" ve všech budovách parlamentu a poslanecké sněmovny. Účastnilo se 6 osob. Bylo možno vidět přísahu vojáků hradní stráže za účasti prezidenta a ministrů. 17. 5. se konal turistický pochod krajem K. Světlé, za účasti 5 členů. 22. 5. byla návštěva hradu Grabštejn a setkání s "Věrnou gardou" v Chotyni. 6. až 8. 6. byla účast na Sokolském Brně, cvičilo zde 5000 cvičenců. 23. 6. se konalo slavnostní zakončení cvičebního roku ve Skalním údolí za účasti i 45 dětí, pro které se konaly hry s cenami, nakonec došlo na opékání buřtů. V červenci poslala naše jednota 1000 Kč ze sbírky členů do Přerova, který byl postižen povodní. 4. 9. byl zorganizován zájezd do Prahy na výstavu "Rudolf II. a Praha". 11. 10. 1997 se konalo sokolské putování z Bílého Kostela přes Chrastavu do Chotyně kolem buku Republiky, Vápenku na Sloní kameny. Účast 26 osob, 10 z Hodkovic. 27. 11. jelo 10 lidí na slavnostní akademii do Turnova k 135. výročí založení Sokola v Turnově. V roce 1997 zemřeli členové Zdeňka Blaschková (11. 5. 1997) ve věku 47 let a po těžkém úrazu bratr Václav Košek (25. 8. 1997) ve věku 71 let.

V roce 1998 sokolská jednota Hodkovice slaví 100. výročí založení. Činnost jednoty je v tomto roce zahájena valnou hromadou dne 20. 2. 1998. Byl zvolen nový výbor, starosta br. Josef Havlík, místostarosta a pokladník Vlastimil Laurin, jednatelka Jindra Malická, kronikářka Jarmila Havlíková, náčelnice sestra Věra Vašíčková, revizní komise Dagmar Linková a Miluška Fišarová. 1. 3. uspořádal Sokol pro své malé členy akci se soutěžemi nazvanou "Olympijské hry Nagano". Akce začínala v Turnově, putovalo se přes Dolánky, Frýdštejn na Malou Skálu. Zúčastnilo se 156 dětí Ještědské župy, 18 dětí bylo z Hodkovic. 5. 4. se konala vycházka z Turnova do Dolánek, kolem Jizery k Zrcadlové koze na občerstvení dále na Bukovinu kolem Božího pramene na nádraží, účast 9 lidí. 26. 4. byla další procházka přes Radoňovice do Bezděčína okolo hradu Frýdštejn na Malou Skálu a zpět vlakem do Hodkovic. 9. 5. v den otevřených dveří, se konala prohlídka Pražského hradu. V Resslově ulici byla potom prohlídka krypty pod kostelem sv. Cyrila a Metoděje, kde ukončili své životy parašutisté, kteří v roce 1942 spáchali atentát na říšského protektora R. Heidricha. Poté se jelo parníkem do Troje. Celkem bylo 18 účastníků. 15. 5. se konala Sokolská akademie v Č. Dubu k 100. výročí založení Sokola Č. Dub. Č. Dub byl činný i za dob tzv. totality, jednotlivá vystoupení se líbila, z Hodkovic bylo 17 lidí. 16. 5. byl v Č. Dubu pořádán "Pochod krajem K. Světlé", zúčastnilo se ho 16 dospělých a 11 dětí, odjezd byl zvláštním autobusem. Ještě se stihla návštěva Johanitského kláštera a podzemí, klášter byl ve 13. století založen sv. Zdislavou. 29. 5. se 4 členové zúčastnili akademie v Turnově k 100. založení Sokolovny. 30. 5. pořádal Sokol Turnov Sokolské putování, z Hodkovic se zúčastnilo16 osob, vlakem se jelo do Sedmihorek a přes lázně zpět do Turnova. Dne 22. 6., na ukončení cvičební sezony, byl ve Skalním údolí táborák. Zúčastnilo se i 22 dětí. Soutěžilo se v různých disciplínách, nejlepší dostali čokoládové medaile a diplomy. Cvičební sezona 1998-1999 byla zahájena se školním rokem, cvičí se každý čtvrtek od 18 do 19 hodin. Přípravu 100. výročí založení Sokola v Hodkovicích si vzali na starost převážně starosta Josef Havlík, místostarosta a pokladník Vlastimil Laurin a jednatelka Jindra Malická. Datum akademie byl stanoven na 6. 11. zároveň s oslavou 80. výročí vzniku našeho státu. Sjeli se účinkující z Liberce, Turnova č. Dubu a Frýdštejna. Úvodní projev přednesl br. J. Havlík, jednotlivá vystoupení uváděla sestra Malická. V tomto roce opustily řady jednoty Hodkovic sestra Ludmila Potměšilova (27. 10.) ve stáří 95 let, 30. 10. Marie Mrkvičková ve stáří 77 let a 5. 1. 1999 Marie Vytlačilová ve stáří 83 let.

23. 4. 1999 se konala valná hromada, kde pro svůj vážný zdravotní stav požádal o uvolnění z funkce starosty br. J. Havlík. Dále se z rodinných důvodů vzdala funkce náčelnice Věra Vašíčková. Na této valné hromadě byl zvolen nový výbor. Starostka Marie Polívková, náčelnice Miluše Erbenová, zástupkyně Jitka Hozová, jednatelka Jindra Malická, pokladník Vl. Laurin, kronikářka Jarmila Havlíková, čestným starostou Josef Havlík. 15. 5. se členové zúčastnili pochodu "Krajem Karoliny Světlé", zúčastnilo se 6 dospělých a 11 dětí. Dále byla uskutečněna i návštěva muzea Karliny Světlé. 13. 6. pořádala Ještědská župa v Liberci slet u příležitosti 100. výročí založení jednoty v Liberci. Do Liberce se sjeli cvičenci z celé ČR v počtu cca 3400. Z Hodkovic zacvičilo 8 sester skladbu "Pilky" a 11 žákyň skladbu "Holduj tanci pohybu". 19. 6. naplánoval Sokol Malá Skála tradiční V. ročník "Sokolského putování". Jedinými hosty této akce byli členové z Hodkovic v počtu 10 a 2 z Liberce. Na Malé Skále čekaly na hosty 2 sestry z Malé Skály, a trasa vedla přes Kalich na Zbiroh, Besedice a zpět na Malou Skálu. 21. 6. bylo naplánováno ukončení cvičebního roku ve Skalním údolí, u táboráku se zpívalo a bylo i opékání buřtů 3. 7. se konal výlet do Českého ráje, ze Sedmihorek Myší dírou na Hrubou Skálu a přes Valdštejn, Hlavatici do Turnova na nádraží. 11 účastníků. 23. 8. byl výlet do Krkonoš, účastnilo se 9 lidí. Z Harrachova na Voseckou boudu, dále Sněžné jámy, Dívčí kameny a na Petrovku. Dále na Špindlerovku, odtud autobusem do Vrchlabí a vlakem přes St. Paku domů. Začátkem září začíná pravidelné cvičení každý čtvrtek, nacvičuje se skladba "Věrná garda" pro 13. Všesokolský slet 2000. Nacvičuje 9 sester, Erbenová, Hozová, Havlíková, Košková, Marušková, J. Malická, Thomasová, Tůmová a Vašíčková. Starší žákyně chodí na aerobik, mladší žactvo cvičí s Lenkou Vítovou a br. Herder založil oddíl sálové kopané. 11. 9. se konal výlet na Ještěd, účast 12 lidí. 14. 9. vzpomínka v den výročí úmrtí T. G. M. u pomníku za účasti 60 občanů. 16. 10. bylo setkání Sokolů na Ještědu za účasti 6 členů z Hodkovic, další setkání bude na Kopanině. 13. 9. 1999 zemřela sestra Marta Lejsková ve věku 85 let.

6. 3. 2000 u příležitosti 150. výročí narození T. G. M. byla uctěna u pomníku na náměstí jeho památka za přítomnosti i sokolských jednot z Liberce, Frýdštejna, Horních Pasek a z Č. Dubu. 31. 3. se konala valná hromada, výbor se neměnil. 15. 4. 2000 se konal výstup na Kopaninu, z Hodkovic bylo 16 členů. Vyhrávala zde dechovka se zpěvem, vystupovali šermíři a mladí soutěžili. 13. 5. se konal pochod krajem K. Světlé, z Hodkovic se zúčastnilo7 členů. 3. a 4. 6. se konal Župní slet v Turnově. Bylo více než 2000 cvičících, byli zde i členové z jednot Benátky n. J., Ml. Boleslav a Praha. 11. 6. se konal Župní slet Jizerské župy na Hamrskách. Z Hodkovic 4 cvičenky. 17. a 18. 6. se konají "Hodkovické dny". 28. 6. je odjezd do Prahy na XIII. Všesokolský sjezd, který je nazván "Slet dobré vůle a naděje". Cvičení probíhalo na stadionu Evžena Rošického. Pražané o sletu nebyli informováni a vyptávali se cvičenců z Hodkovic, co se to děje. Zážitkem byl Národní sletový večer v sobotu 1. 7. ve 21 hodin. Při záři reflektorů byla ukázka všech skladeb, cvičení na trampolínách. Diváků bylo k poměru k cvičencům málo. Vyvrcholením sletu byl sletový průvod v neděli 2. 7. v 10 hod., který šel z Václavského náměstí, Národní třídou na Staroměstské náměstí. 24. 9. se konalo Sokolské putování. Cesta vedla z Rýnoltic na Pekařův kříž, Krásný Důl, Vraní skály, Horní Sedlo, Horní Suchou a do Chotyně. Z celé Ještědské župy se zúčastnilo pouze 14 členů. 8 jich bylo z Hodkovic. 27. 10. byla položena kytice k soše T. G. M. za účasti 50 lidí jako vzpomínka na vznik republiky. Smutnou událostí bylo úmrtí Jana Linky, zemřel 22. 11. ve věku 72 let. Ve věku 87 let zemřela Růžena Pluhařová.

23. 2. 2001 se konala valná hromada. Od obnovení činnosti v roce 1991 uplynulo již 10 let. Byl zvolen nový výbor, starostka M. Polívková, hospodářka E. Thomasová, náčelnice Erbenová, kronikářka Havlíková, zapisovatel Čermáková, revizoři účtů Fišarová a Linková, členové výboru J. Havlík a F. Pospíšil. Funkce jednatele zůstala neobsazená, sestra Malická se této funkce vzdala. Padl i návrh sloučení naší jednoty s Č. Dubem. 6. 3. v předvečer 151. výročí narození T. G. M. byla k pomníku položena kytice, ale druhý den kytice karafiátů zmizela, zůstala po ní jen trikolora. 3. 4. se dohodlo, že si funkci jednatele ve výboru rozdělí a funkce tudíž nebude obsazena. 13. 5. se konal pochod Krajem Karoliny Světlé. 12 účastníků bylo z naší jednoty. 26. 6. se za školou konal turnaj v malé kopané. Účast - Sokol Františkov, Sokol Hodkovice a žáci školy Hodkovice. Keramický putovní pohár darovala pí. Polívková. Pohár získalo družstvo školy. 27. 6. se konalo zakončení cvičebního roku pro 42 dětí. 6. 9. byl na Sportovní galaschou Liberce pozván oddíl aerobiku a tanečního kroužku, vystoupení mělo úspěch. 2. 8. 2001 zemřel po delší nemoci ve věku 76 let bratr Jiří Malický. 3. 10. ve věku 92 let zemřel bratr Václav Tauchman.

5. 4. 2002 se konala valná hromada. Do čela se opět postavil J. Havlík, ostatní funkce zůstávají beze změny. 11. 5. se konal XXIII. ročník pochodu "Krajem K. Světlé", zúčastnilo se 18 členů. 23. 6. se konal Sokolský slet pod Ještědem. Cvičil pouze bratr Hubert Pluhař. 26. 6. bylo již tradiční zakončení cvičebního roku ve Skalním údolí s táborákem a opékáním buřtů. 18. 12. proběhla soutěž v aerobiku o pohár Nadace "Škola hrou", která se konala v Liberci. V kategorii juniorek skončila druhá M. Erbanová a palmu vítězství si odnesla P. Kuchtová. Dívky získaly zlatý pohár za první místo mezi juniorkami. Dne 7. 6. zemřel dlouholetý člen Sokola J. Jágr ve věku 74 let a ve věku 85 let zemřela sestra M. Růtová.

7. 3. 2003 v předvečer 153. výročí narození T. G. M. byla položena kytice květů k pomníku. 25. 4. 2003 se konala valná hromada., byli zvoleni noví funkcionáři. Starostkou E. Thomasová, náčelnice M. Erbenová, zapisovatelka D. Linková, revizoři účtů Linková a Fišarová, pokladník J. Hozová, hospodářka J. Marušková, kronikářka J. Havlíková, čestný místostarosta J. Havlík, práce jednatele byla rozdělena mezi ostatní funkcionáře. 10. 5. se pochodu "Krajem K. Světlé" zúčastnilo 5 členů. 21. 6. se slavnosti k 110. výročí založení Sokola Frýdštejn zúčastnili bratři Laurin, Havlík, Pluhař, sestry Erbenová a Kočová. 26. 6. se konalo zakončení cvičebního roku v oploceném areálu starého lomu, který zapůjčil střelecký klub. Zúčastnilo se 20 dětí a 10 dospělých. Bylo i tradiční opékání buřtů

Život se změnil, mladí mají existenční starosti, hledají práci. Je konzumní způsob života, mladí nemají zájem a ani se jim nechce se někde zapojit. Zakládající členové Sokola zestárli, většinou překročili 70 let, vidí, že na sebe vzali těžký úkol, chtěli se sloučit se Sokolem v Č. Dubu, ale Sokolská župa v Liberci s tím nesouhlasila. 13. 9. a 28. 10. byla položena kytice u sochy T. G. M. na hodkovickém náměstí.

18. 2. 2004 se konala valná hromada za účasti 23 členů. Jednota má nyní 38 členů a 40 dětí. Byl schválen a zvolen staronový výbor, podle nových stanov na 3 roky. 15. 5. se 14 členů zúčastnilo pochodu "Krajem K. Světlé". 23. 6. se konalo v areálu střelnice zakončení cvičebního roku, soutěžilo se, bylo opékání buřtů. 25. 5. byl konán výlet do Prahy na výstavu "Příběh Pražského hradu" a Loretu. 26. 8. se konal zájezd do Krkonoš, přes Turnov, Železný Brod, Tanvald, zubačkou přes Kořenov do Harrachova, lanovkou na Černou horu, pěšky přes Rýžoviště do Harrachova. 24. 9. byla prohlídka Grabštejna. Účast 2 členky. 2. 10. byl výlet na Sychrov, kde byl koncert "Pocta Edith Piaf". 28. 10. 2004 byla položena kytice u pomníku T. G. M. a byla vysazena památeční lípa na autobusovém nádraží na počest vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) a 86. výročí vzniku republiky. Zúčastnili se i zástupci z Německa a Polska. Přítomno bylo cca 200 občanů. Pro děti organizuje nyní Sokol stolní tenis, florbal a všestrannost, jsou 2 oddíly aerobiku pro dívky, je aerobik pro ženy, volejbal a kondiční cvičení.

5. 4. 2005 se konala valná hromada. Sokol má 145 členů, 38 cvičících a 40 dětí. Výbor Sokola zůstává beze změn. 19. 3. 2005 zemřel bratr Josef Havlík, bývalý starosta jednoty i města Hodkovic. Br. Havlík se výrazně zapsal do historie Sokola Hodkovic. 15. 3. se konal zájezd do botanické zahrady Liberec, účastnilo se 6 členů a 13. 4. byl výlet na Kost, údolí Plakánek, Sobotka, účast 6 žen. 14. 5. byl tradiční pochod "Krajem K. Světlé", odpoledne byla návštěva Sychrova, kde bylo hudební vystoupení skládající se ze skladeb K. Hašlera. 25. 5. byl zájezd do parku v Průhonicích, následovala procházka Prahou. 22. 6. bylo zakončení cvičebního roku na střelnici, účastnilo se 10 dospělých a 30 dětí. 24. 9. 2005 převzali Sokolové štafetový sletový kolík v Sedlejovicích, odtud jeli na kolech, bratr Hubert Pluhař nezvádl řízení a spadl z kola tak nešťastně, že si poranil páteř. Po čtyřech měsících léčení se vyléčil. 11. 10. se konal zájezd do Jičína.

10. 1. 2006 se konal zájezd do Turnova na výstavu "Vánoce v předminulém století", byla i návštěva Muzea Českého ráje. 7. 3. se konala valná hromada župy v Turnově, delegátem byla sestra J. Malická. 23. 3. se konala v Hodkovicích valná hromada, účast 22 členů. Zprávu o činnosti přednesla náčelnice sestra Erbenová, pokladní zprávu sestra Hozová, plán činnosti sestra Thomasová. 31. 3. se zúčastnilo 8 cvičenek aerobiku soustředění v Plavech, pořadatelem byla asociace aerobiku pod heslem "Cvičíme s radostí". Každá účastnice zaplatila 1900 Kč. 13. 5. se pochodu "Krajem K. Světlé" zúčastnili florbalisté. 30. 4. byla soutěž v aerobiku v Hradci Králové, naši získali 2. místo. 14. 5. byla soutěž aerobiku v Kutné Hoře, z 11 družstev naše žákyně na 3. místě. 6.7 2006 se konal Všesokolský sjezd v Praze, Hodkovičtí se připojili k jednotě Růžodol pouze jako diváci. 27. 6. se konalo zakončení cvičebního roku s táborákem a opékáním buřtů, účast 28 dětí a 8 dospělých. Místo cvičení v tělocvičně se každý čtvrtek konají společné vycházky do okolí Hodkovic. Plán vycházek připravila sestra D. Linková, vycházky jsou úměrné schopnostem členů a finančně jsou nenáročné. 13. až 15. 10. se konal nácvik cvičitelů v Č. Dubu, zúčastnili se E. Dlouhá, P. Drotoš, V. Drotošová a M. Šarbort. Členky pečují o hrob br. J. Kaprase, bývalého náčelníka, který stál u zrodu Sokola v Hodkovicích. 23. 6. 2006 zemřela ve věku 86 let Marie Laurinová

Dále cituji poslední řádky kronikářky Sokola:

"Končí se rok 2006 a my, stávající výbor Sokola, předáváme funkce mladým, protože od roku 1991, kdy byl Sokol v našem městě obnoven, uplynulo již hodně vody. Patnáct let v životě člověka je poměrně dlouhá doba, zestárli jsme a někteří činovníci dokonce odešli do nenávratna. Jiní jsou nemocní nebo unavení. Život v naší svobodné demokratické vlasti se od základu změnil a musíme přiznat, že ne ve všem k našemu uspokojení. Někteří lidé v touze po bohatství se neštítí podvodu a zločinu. Všude je zboží, o kterém se nám dříve ani nesnilo a obří supermarkety se předhánějí v nabídkách. Téměř každá rodina vlastní auto, téměř každé dítě má kolo a mobil, doma jsou počítače a spojení se světem přes internet. Bohužel honba po všech vymoženostech a penězích je nadřazena nad skutečnými hodnotami lidského života, kterými jsou poctivost, pracovitost a pravé nezištné přátelství. Nevím, kdo tuto kroniku převezme, ale věřím, že bude v zápisech pokračovat, aby po létech nebylo pochyb, že náš Sokol stále žije. Přeji našemu Sokolu upřímné Nazdar!

Jarmila Havlíková, kronikářka od roku 1991"

Tady kronika končí, nikdo v psaní nepokračuje.

S použitím pamětní knihy Sokola a kroniky Sokola
sepsal Ing. Václav Zajíček
Sdružení rodáků a přátel Hodkovic