Sněžka

18.01.2020
archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová

Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603,3 m n. m. (dříve uváděný údaj 1602 m n. m nejvyšší horou Krkonoš i celého Česka.Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavba je na polské (slezské) straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince, o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof LeopoldStavba kaple byla zahájena v roce 1665.dokončena v roce 1681 a byla opatřena oltářem z Křešova.o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof Leopold. V roce 1850 byla postavena Polská (dříve Slezská) bouda. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku 1976.

Hora Sněžka je se svými 1603 metry nejvyšší horou nejen Krkonoš, ale i celé České republiky. Skalnatým vrcholem hory Sněžky, který má rozlohu asi 30 akrů, prochází česko-polská hranice. Na severní polské straně se svahy Sněžky svažují do údolí řeky Lomničky. Jižní svahy na české straně spadají do Obřího dolu, západní klesají na Úpské rašeliniště a východní přechází v Obří hřeben. Jméno Sněžka vzniklo z původního pojmenování Sněžná, odvozeného od stavu "sněhem pokrytá". Než se však současné jméno hory v roce 1823 ustálilo, jejím prvním jménem byl Pahrbek Sněžný, Sněžovka a občas se jí říkalo i Sněhovka.

archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová

Stavby na vrcholu

Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavba je na polské (slezské) straně vrcholu. Je to 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince, o jejíž stavbu se zasloužil šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch.[8] Kaple byla postavena v letech 1665–1681, ale první práce na výstavbě začaly již roku 1653. Práce ale musely být ukončeny kvůli majetkové při s hrabětem Humprechtem Černínem, který si Sněžku nárokoval z titulu vlastnictví panství Schmiedeberg (dnes Kowary). Spor o pozemky se táhl 11 let, a tak se se stavbou mohlo začít až v roce 1665. Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple byla v roce 1810 uzavřena a do roku 1850 sloužila jako hospoda a útulek. Roku 1854 byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena požárem a obnovena.

V roce 1850 byla postavena Polská (dříve Slezská) bouda. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku 1976, kdy byl dán do užívání současný horský hotel. Ten je postaven podle projektu polského architekta Lipińského.

Polská meteorologická observatoř byla postavena v letech 1966 až 1974 několik metrů od místa bývalé Polské boudy na Sněžce. Budovu, tvořenou ocelovou konstrukcí připomínající vesmírné talíře, navrhli architekti Witold Lipinski a Waldemar Wawrzyniak z Wroclawské univerzity. Observatoř je v nejvyšším disku, ve středním disku je technické zázemí a sklady, největší spodní disk o průměru 30 metrů je částečně zapuštěn do terénu. V roce 2009 nevydržel horní disk (Meteorologická stanice) nápor sněhu a zřítil se na spodní. Po důkladné expertize bylo rozhodnuto, že k žádnému dalšímu poškození by nemělo dojít a stavba byla do října 2009 obnovena do původního stavu. Na podzim 2015 Rádio Wroclaw oznámilo, že Ústav meteorologie a vodního hospodářství chce budovu opustit a prodat nebo pronajmout, restaurace v přízemí byla od začátku listopadu 2015 uzavřena kvůli rekonstrukci. Ústav meteorologie a vodního hospodářství tuto zprávu popřel a označil za spekulaci médií. Ústav prý neplánuje meteorologickou observatoř prodat, ale vedení ústavu a národního parku pouze diskutují s cílem dojít ke společné dohodě o způsobu využití budovy jak pro vědecké, tak pro turistické účely. Mluvčí potvrdila, že spodní část budovy vyžaduje nutnou rekonstrukci. Je potřeba zpevnit ocelovou konstrukci, opravit elektroinstalaci, větrání a sociální zázemí, datum zahájení prací závisí na zajištění finančních prostředků, přičemž poskytování služeb v cestovním ruchu není zahrnuto v rozpočtu ústavu a je nad rámec jeho zákonných činností.

V roce 1900 byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jedinou fungující meteorologickou stanicí ve střední Evropě. Stržena byla v osmdesátých letech 20. století.

Na české straně Sněžky stála v letech 1868 až 2004 Česká bouda. V roce 1990 byla uzavřena a od té doby chátrala, zlikvidována byla na podzim 2004. Na jejím místě byla v letech 2005–2006 postavena nová Česká poštovna.Mezi lety 1899 a 2009 stála opodál budova původní poštovny, jež byla v červnu 2009 rozebrána a převezena na Javorovou skálu, kde byla posléze znovu sestavena. Další stavbou je horní stanice lanovky z Pece pod Sněžkou. Lanovka má dva úseky a do provozu byla uvedena v roce 1949.

Lanová dráha na vrchol Sněžky funguje již od roku 1949. Původní lanovka měla podobu dvojsedačky, kde cestující seděli bokem ke svahu. Vyrobena byla švýcarskou firmou Von Roll. Cesta na vrchol trvala 20 minut.

Od 21. prosince 2013 je v provozu nová kabinková dráha, která nahradila původní lanovou dráhu sedačkovou. Z Pece pod Sněžkou nyní kabinka pro čtyři osoby vyveze na vrchol až 250 návštěvníků za hodinu.

Celá trasa sestává ze dvou lanovek, které mají mezistanici na Růžové Hoře. Kromě přepravy turistů slouží také k zásobování turistických chat na Růžové hoře a na Sněžce.

Z polské strany vede sedačková lanovka z Karpacze na předvrchol Kopa, odkud je nutné pěšky dojít na Obří sedlo a vystoupat na Sněžku.

zdroj: Wikipedia

zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová

Skalnatý holý vrchol hory nabízí návštěvníkům nádherné panoramatické výhledy do krajiny české i polské strany a na celé Krkonoše. Tím úplně prvním, jak vypovídají historické záznamy, byl v roce 1456 neznámý Benátčan, jenž hledal v horách drahé kameny. V minulosti bývala Sněžka důležitým poutním místem, dnes láká celoročně množství turistů, které těší výstup na nejvyšší českou tisícovku.

zdroj: https://www.zivotnacestach.cz/snezka-za-vychodu-slunce/
zdroj: https://www.zivotnacestach.cz/snezka-za-vychodu-slunce/

Polární záře 12.8.2024 

foto Damian Raszkiewicz Photography