Smrk a jeho historie

28.10.2021

Výstup na horu Smrk v roce 1885

Ve Veisbachu jsme přenocovali. Večer zaopatřili jsme si spolehlivého vůdce, který časně ráno měl nás dovésti k "Obrázku" a ku pramenům Jizery. Bez vůdce není možno, aby někdo cestu tu konal, neboť jen málo, a to ještě zarostlých pěšinek najdeš, které by tě k cíli dovedly. Zásobili jsme se potravou na celý den, nebo sotva kde bychom co dostali. Časně ráno stoupáme k "Obrázku"; cesta poskytovala z počátku v pestrém střídání obrazy příjemné a krásné. Těsné průsmyky a rokle, kotliny, které jako hvězda rozbíhaly se v několik údolí, z nichž každé značilo běh potůčku, rozsáhlé, někdy travnaté bařiny.

Čím výše stoupali jsme do hor, tím více byla cesta namáhavější, neschůdnější. Po více jak tříhodinné obtížné cestě přes bařiny a močály dostoupili jsme temeno hory "Obrázku". Pro ploskost, prostrannost křoví a stromoví této kupy lze sice na několika místech zjednatí přehled k podnožnímu kraji, ale volné ke všem stranám vyhlídky nemáš nikdy, jakkoli místo to je nejvyšší v celém pohoří jizerském. Les "U Obrázku" pro zvláštní ráz mohl by se nazvati pralesem. Bařinatá půda utvořila zde vegetaci nejbujnější. Mohutné staleté smrky tvoří koruny své v ohromné výši, působíce taký chlad a šero, že se zdá, jako bychom kráčeli ohromným sklepením. Tu a tam překonán stářím ležel smrk, v nějž kořeny vpouštělo celé hejno nejrozmanitějších rostlin. V lese samém však panuje až děsivé ticho: ani hlásku neuslyšíš, dupot kroku tvého udusí mech nad aksamit měkčí, a šumot větru, pohrávajícího si s haluzí, nedojde až k tobě.

(Výlet na horu Smrk, zvanou tehdy U Obrázku, o roce 1885 popsal o knize "Malebné cesty po Čechách " Václav Černík. Převzato z "Průvodce po Liberci a okolí", sestavil a vydal Klub českých turistů o Liberci roku 1901.)

Vrchol Smrku v roce 1912

Nejvyšší vrchol české části Jizerských hor, ještě v 19.století zvaný "U Obrázku ", dnes Smrk, byl díky své významné poloze znám již v 18.století. Až do roku 1815 se zde stýkaly zemské hranice Saska, Čech a Slezska a společně s nimi také hranice tří panství. V roce 1892 byla na Smrku vybudována dvacetimetrová dřevěná rozhledna. Na její stavbu dohlížel tesař Franz Fritsch z Nového Města. Nakonec se pro něho Smrk stal druhým domovem - zůstal zde coby hostinský. Jednoduché pohostinství vzniklo z přístřešku, který původně sloužil jako zařízení staveniště.

( zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)

Smrk v roce 1912 a 10.6.2000

Rozhledna na Smrku. Vrchol této hory svůj název získal podle ohromného smrku, který zde rostl a po bouři roku 1790 byl vyvrácen. (archiv J.Peterka)

Rozhledna Smrk. Pohlednice prošlá poštou v roce 1924. (archiv J.Peterka)

1929 (zdroj: https://www.ebay.com)

Smrk v roce 1916 a 23.3.2000

Smrk v roce 1933 a 10.6.2000

Dne 16. srpna 1809 vystoupil na horu Smrk z Lázní Flinsberg tehdy osmnáctiletý Karl Theodor Kórner, básník, který byl později oslavován jako německý vlastenec a pěvec svobody. Stal se hrdinou napoleonské války, která se mu však v roce 1813 stala osudnou. Sto let po jeho výstupu mu novoměstští patrioti vztyčili na vrcholu pamětní kámen. Po skončení druhé světové války ležel dlouhá léta povalen v trávě. Až v roce 1988 byl pomník obnoven horolezci z Nového Města pod Smrkem a roku 1997 na něm byla upevněna tabulka s básníkovým portrétem.

( zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)

Smrk v roce 1916 a 23.3.2000

Oblíbený chatař Franz tady příchozím nabízel vlídné přijetí, ale také pivo či sklenku vína nebo novoměstské kyselky. Návštěvnost podniku rostla, a tak v roce 1932 musela být stará chata přestavěna a rozšířena. Porosty smrků na vrcholu hory byly poněkud řidší a nižší a působily dojmem parkové úpravy. Záběry z roku 2000 nám ukazují, co nám z oné krásy zbylo. Z rozhledny zůstaly jen betonové patky, na nichž bývala věž upevněna, z chaty zarostlé rozvaliny, Všimneme-li sí pomníku v popředí, pak zaznamenáme i rozdíl ve výšce sněhové pokrývky, což není jen shoda okolností, ale spíše obecný jev.

( zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)

Smrk v roce 1933 a 10.6.2000

Smrk v roce 1907 a 10.11.2003

Vrchol Smrku býval porostlý smrkovými lesy, a přestože stromy tady nedosahovaly takového vzrůstu jako v údolí, rozhledy naše nejvyšší hora neposkytovala žádné. To přivedlo milovníky přírody z Nového Města pod Smrkem k myšlence vybudovat na vrcholu vyhlídkovou věž. Sedm týdnů pak tesařům trvalo, než vyhlídku dokončili a 21. srpna 1892 mohla být s neodmyslitelnou slávou otevřena. Dřevěná konstrukce tady stála téměř šedesát roků a její poslední zbytky se sesuly někdy na konci čtyřicátých let předešlého století. Přesněji se nám to zjistit nepodařilo.

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)

Smrk v roce 1939 a 19.5.2004

Dalších padesát let nestála na Smrku žádná rozhledna, i když nějaké možnosti porozhlédnout se z plochého vrcholu hory tu přece jen bývaly. V letech 1967 až 1968 byla přímo na hřebenovém průseku sroubena třicet metrů vysoká triangulační věž. Odvážnější turisté na ni přes zákaz stoupali. Věž ovšem brzy ztratila svůj význam geodetického bodu, nebyla udržována a po zhruba deseti letech se zřítila. To se již přiblížila doba apokalyptické zkázy, jizerské lesy postupně odumíraly a byly káceny. Temeno Smrku zůstalo holé a bylo možné se z něho dodaleka rozhlížet.

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)

Výlet na Smrk o roce 2004

Byl našedlý květnový den, sluneční paprsky jen tu a tam proB razily skrz oblaky. Zeleň stromů byla ještě svěží jarem. Nové Město pod Smrkem jsme opouštěli ulicí tvořenou spíše venkovskými domky a na jejím konci, mezi zahrádkami, nás začal doprovázet chór neviditelných pěvců a vůně právě posečené první trávy. Naším cílem byl nejvyšší vrchol české části Jizerských hor - Smrk.

Cesta zvolna stoupala lipovou alejí okolo vodojemu a záhy jsme vstoupal do lesů. Pramen novoměstské kyselky jsme samozřejmě nemohl: minout. Modré značení nás pak dovedlo až na konec vozové cesty, odkud pokračuje stezka na křižovatku u Streitova obrázku. Na samotném začátku vlastního výstupu si lze prohlédnout znovu postavený Kámen republiky, Vytesaný letopočet 1928 prozrazuje, že původně byl vztyčen při příležitosti desátého výročí vzniku Československa.

Od Streitova obrázku směřuje na vrchol trasa vytyčená teprve v roce 2000. Místy sleduje úseky starých cest, které byly solidně opraveny, jinde ji představují chodníky zcela nově vybudované. Rozhledy na severní svahy Jizerských hor a ku Frýdlantské pahorkatině, byť v našem případě poněkud pokažené počasím, nás nutily ke stále častějším zastávkám. Ani k severozápadu není nyní výhled ničím ohraničený, je ovšem potřeba počítat s tím, že dnešní stav vydrží jen tak dlouho, dokud nevyrostou smrkové a smíšené porosty, všude v okolí vysazené.

Úsek návštěvníky označovaný jako nejhezčí se objeví až v druhé polovině výstupu. Trasa tu nejdříve vede mezi letitým buky, poté překonává náročný terén zpevněným povrchem stezky zbudované z mnoha plochých balvanů. Viditelné úsilí, které tady bylo vynaloženo při její nedávné výstavbě, zvláště uvědomíme-li

si, že je určena "jen" pro turisty, nám připomíná nadšenou prácí horských spolků v první polovině právě uplynulého století.

A pak se v našem zorném poli objevila nejvyšší plošina rozhledny, postavené na temeni Smrku v loňském létě. Jak jsme se blížili k vrcholu, zdálo se nám, že vyrůstá přímo ze země a pomalu se zvyšuje. Na Smrk jsme se dostali od západu, tedy ze směru ještě před pár lety naprosto neobvyklého. Teď už se ale cíl našeho dnešního putování nacházel skutečně blízko. Tam, kde do počátku padesátých let stávala dřevěná rozhledna se skromnou restaurací, trčí dnes k obloze dvacet metrů vysoká ocelová konstrukce se třemi plošinami.

Také zdejší hraniční přechod do Polska patří k vymoženostem nových časů. Za tří čtvrtě hodiny lze odtud dojít k turistické chatě na Jizerském Stohu.

Přestože v den našeho výletu nebylo zrovna nejlepší počasí, bylo na Smrku poměrně živo. Nejen pěší turisté, ale snad v ještě větším počtu cyklisté křižovali toho dne vrchol ze všech možných stran. S přáním, aby i do budoucna zůstala na majestátní hoře jako upomínka lidské činnosti jen rozhledna a aby nad zdravým rozumem a přírodou nezvítězily velikášské projekty, jsme se vraceli zpátky do údolí.

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)

vrchol Smrku v roce 1906 a 23.1.2004

V minulosti byly s motivem Smrku vydány desítky pohlednic všeho druhu. Rozhledna i vedlejší chata na nich byly zachyceny z různých stran, na některých byl také interiér chaty, na jiných vozík tažený koníkem, s jehož pomocí pan Willi Wöhl dopravoval zásoby. K nejpůvabnějším záběrům patřily zimní obrázky. Za hezkých dnů si tady návštěvníci museli připadat jako v pohádce, za vichrů a vánic se ale jistě rádi na chvíli ukryli uvnitř chatky. Když vše spadlo a zmizelo, sotva kdo pomýšlel na to, že by na Smrku mohla být postavena nová rozhledna s přístřeškem.

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)

Smrk v roce 1929 a 23.1.2004

vrchol Smrku v roce 1906 a 23.1.2004 (zdroj: Jizerské hory včera a dnes)

Smrk v roce 1929 a 23.1.2004

Přesto se náhle vše změnilo. V roce 1992, přesně sto let po otevření první dřevěné rozhledny, byla v Novém Městě pod Smrkem založena Společnost pro výstavbu rozhledny na Smrku. Toto združení spojilo své síly s městem a v roce 2002 získalo příslušné stavební povolení. V květnu roku následujícího bylo započato se zemními pracemi, Na Smrku začaly jezdit automobily s těžkými náklady - s betonem, s ocelovými pilíři, s obřím jeřábem. V sobotu 20.září 2003 byla dvacetimetrová rozhledna předána veřejnosti. Otevření se zůčastnilo na dva tisíce lidí.

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)

Jizerské hory: rozhledna a chata na Smrku. (Archiv Vlastimír Hájek )

archiv Jany Zahurancové

Jedna velice stará pravděpodobně předválečná fotografie. (archiv Alesz Prochaszka)

1900 (Zdroj: https://fotohistorie.cz)

Doprava piva na vrchol Smrku v roce 1923

Zima roku 1923 sněhem nešetřila, ale návštěvníci občerstvovny na vrcholu nejvyšší hory Jizerských hor nemusejí zoufat, že by trpěli žízní, Kromě rumu mohou klidně žádat i pivo. Sporý, ale vytrvalý grošák ho z Nového Města přiveze na saních celý soudek. Pohostinství na vrcholu má zajímavou historii: v roce 1892 vedl Franz Fritsch partu tesařů, která tu postavila 20 metrů vysokou dřevěnou rozhlednu. Život ve stavební boudě u rozhledny se mu así zalíbil natolik, že na Smrku zůstal a z boudy udělal útulnou nálevnu, jíž byl svérázným hostinským. Tři desítky let vzorně pečoval jak o své hosty, tak o rozhlednu, na které prováděl potřebné udržovací práce. V roce 1946 vyhořela chata, o několik let později se zřítila i rozhledna. Vrchol hory však neosiřel natrvalo. V roce 2003 tu po téměř desetlet trvajícím úsilí novoměstských vyrostla rozhledna nová, ocelová. Na repliku původní dřevěné rozhledny můžete od roku 2009 vystoupat v pražské ZOO.

(zdroj: Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi - po zemi, na vodě i vzduchem, 2013)

Romantická musela být zima na vrcholu Smrku. Člověk si dokáže představit to nádherné uvolnění nad čajem ve vytopené chatě po několikahodinovém výstupu závějemi. Dnes si tu v malé útulně lze sníst alespoň svačinu, ale bývaly doby, kdy tu zimní poutníky na holém vrchu jen bičovaly vichřice. (zdroj: Příběhy jizerskohorských rozhleden - Marek Řeháček - Jan Pikous - Petr Kurtin, 2011)

Rozhledna na Smrku v roce 1938 (zdroj: kalendář Z jizerských hor do Českého ráje, Podještědí, Pojizeří s dobovými pohlednicemi 2018)

1925 (Zdroj: https://fotohistorie.cz)

Jizerské hory: rozhledna a chata na Smrku. (Archiv Vlastimír Hájek )

archiv Jany Zahurancové (1901)

1910 (Zdroj: https://fotohistorie.cz)

Jizerské hory: rozhledna a chata na Smrku. (Archiv Vlastimír Hájek )

1914 (Zdroj: https://fotohistorie.cz)

1915 (Zdroj: https://fotohistorie.cz)

1939 (Zdroj: https://fotohistorie.cz)

1922 (Zdroj: https://fotohistorie.cz)

1900 (zdroj: https://picclick.de)

Chata na Smrku v roce 1910 (zdroj: https://fotohistorie.cz)

zdroj: https://www.ebay.com

Futuristická rozhledna na Smrku v Jizerských horách. Autor: Wikipedia

Jizerský Smrk: místo, odkud vidíte do tří zemí

16. října 2010 8:18

Nejvyšší vrcholek české části Jizerských hor odmění turisty vyhlídkou do tří zemí z futuristické rozhledny. Vyhlídková věž se na Smrk vrátila po padesáti letech.

Hora dříve nesla německé jméno Tafelfichte neboli Tabulový smrk. Kdysi se zde totiž stýkaly hranice tří zemí – Čech, Slezska a Lužice – a tří panství a právě tabule přitlučené na jehličnatém stromě označovaly jejich majitele.

I dnes je na vrcholu Smrku hraniční přechod pro pěší a lyžaře. Turisté tedy mohou navštívit i vedlejší polský vrchol Stóg Izerski s horskou chatou pod vrcholem. Turisté objevili krásu Smrku už dávno. Výlet do hor si nenechal ujít ani i známý německý básník Theodor Körner, což připomíná kamenný pomník. Severně od vrcholu se nachází vztyčený kámen se zasazenou pamětní tabulí, která připomíná poetovu návštěvu Smrku 16. srpna 1809.
Největším lákadlem na Smrku je bezesporu rozhledna, která uvítala první návštěvníky před šesti lety v září. Dvaadvacetimetrová věž s poněkud "vesmírným" vzhledem je z kovu a má tři plošiny.
Rozhledna by měla vydržet sto let
První z nich slouží coby uzavřená místnost, která chrání turisty při nepřízni počasí; k dalším dvěma plošinám vede točité schodiště. Celkem turisty čeká šestadevadesát schodů. Rozhledna by měla při pečlivé údržbě dlouho odolat i drsnému jizerskohorskému klimatu – její životnost se odhaduje nejméně na sto let.

Současná rozhledna je přitom za posledních sto deset roků již druhou vyhlídkovou věží. První rozhledna, celá ze dřeva, začala sloužit v roce 1892. Po jejím dokončení se lidé na vrchol Smrku jen hrnuli. Mířili sem především lyžaři a sáňkaři; za rok vystoupilo na vrchol kopce až osmnáct tisíc lidí.
Občerstvení jim zde nabízela i malá chata, která původně během stavby sloužila dělníkům jako útočiště před špatným počasím. Během let se dočkala úprav a přístaveb. Díky pečlivé údržbě vydržela dřevěná rozhledna neuvěřitelných pět desítek let.
Špatné časy přišly po druhé světové válce. Turistická chata vyhořela a ani rozhledna už nepřitahovala turisty jako dříve. Bez údržby rychle chátrala, sesouvala se k zemi a zakrátko se stávala pro turisty nebezpečnou. Poslední trosky staré rozhledny se zřítily v padesátých letech.

Autor: Jan Mikulička

zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jizersky-smrk-misto-odkud-vidite-do-tri-zemi.A101012_151803_liberec-zpravy_oks

Smrk v roce 1925 a 23.11.1996

Jednou z největších proměn v posledním století prošel plochý vrchol Smrku. Roku 1885 se o něm psalo ještě takto: Mohutné staleté smrky tvoří koruny své o ohromné výši, působíce taký chlad a šero, že se zdá, jako bychom kráčeli ohromným sklepením. Tu a tam překonán stářím leží smrk, o nějž kořeny opouštělo celé hejno nejrozmanitějších rostlin. Pak však přišla do jizerskohorských lesů ekologická katastrofa a po 110 letech byla okolo základů zaniklé rozhledny už jen holina. Ve vrcholové knize se pak objevilo: "Navrhujeme přejmenovat Smrk podle jeho současného vzhledu na Tráva."

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)

Smrk v roce 1937 a 23.3.2015

Nová rozhledna na Smrku je vymodleným dítětem novoměstských turistů. Tak dlouho o ní snili, tolik úsilí věnovali přemlouvání nejrůznějších institucí k podpoře její obnovy. Až se jejich sen konečně naplnil a 20. září 2003 byla moderně pojatá vyhlídková věž slavnostně předána výletníkům. Lze doufat, že vydrží alespoň tak dlouho jako její dřevěná předchůdkyně, kterou na vrcholu roku 1892 vztyčil tesař a pozdější chatař Franz Fritsche, Zatímco dřevěné rozhledny v Jizerských horách většinou nepřežily ani dvě desetiletí, jeho věž na Smrku sloužila turistům více jak půl století!

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)

Smrk v roce 1937 a 23.3.2015

Smrk v roce 1909 a 26.10.2016

Člověk se zdráhá uvěřit, že takto elegantně vyšňoření měšťané mohli být u Körnerova pomníku na Smrku zvěčnění, aniž by se předtím převlékli do svátečního. Jenže i jiné obrázky z této doby dokládají, že se lidé do hor strojili tak jako my dnes do divadla. Fotograhe u pomníku byla navíc věcí vlasteneckou! Kámen z roku 1909 totiž připomínal 100. výročí výstupu proslulého německého básníka a hrdiny Theodora Kórnera (1791-1813). A po válce byl proto rychle rozmetán. Obnoven byl vcelku nedávno; stejně jako kříž vedle, jehož předchůdce na Smrk v roce 1905 umístil novoměstský kněz Franz Jomrich.

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)