Legendární mýdlo Johanna Schichta: Proč si zvolili právě jelena?

Tak jako dnes nemůže domácnost pořádně fungovat bez automatické pračky, za starých časů se žádná hospodyně neobešla bez mýdla s jelenem. Proč si firma Schicht zvolila právě toto zvíře ale není jasné...

Jen málokterá značka má takovou setrvačnost jako "mýdlo s jelenem". Legendární výrobek zrozený roku 1891 ve firmě Johanna Schichta přežil všechny moderní vymoženosti a vyrábí se dodnes.

Už před více než 100 lety se bez něj neobešla snad žádná hospodyně a ještě na začátku 21. století se ho prodávaly miliony kusů ročně. Jelen ve skoku je také hrdinou jedné z prvních filmových reklam, když svádí vítězný boj se špinavými čertíky, kteří sužují pradlenu u necek s valchou. Dodnes se dochovaly smaltované reklamní cedule i barevné plakáty s jelenem, kdy a proč se ale toto logo na kostkách Schichtova mýdla poprvé objevilo, známé není. Symbol jelena byl navíc zpočátku používán i pro jiné produkty a ve více verzích.

Osvobození od námahy

Rodina získala licenci na výrobu mýdla už v roce 1848, kdy ještě firma sídlila v Rynolticích. Jelena jako ochrannou známku si ale Schichtové zaregistrovali až roku 1891, kdy už devět let fungoval moderní provoz na střekovském nábřeží v Ústí nad Labem. Mýdlo s jelenem se prodávalo ve stamilionech kusů a leckdo se chtěl na jeho úspěšnosti přiživit, takže Schichtové bojovali s padělateli a zdůrazňovali, že padělek nikdy nedosáhne kvalit jejich receptury. Reklamní letáky začátkem minulého století hlásaly, že šlo o "výborné mýdlo na velmi špinavé prádlo" hlavně pro dělnickou třídu.

TIP: Čistota půl zdraví: Jak mýdla z Marseille dobyla svět

Mýdlo přežilo druhou světovou válku i znárodnění a změnu firmy na Severočeské tukové závody. Přečkalo také pád režimu v roce 1989 a dále se vyrábělo i úspěšně exportovalo. Roku 2002 ale Setuza z ekonomických důvodů jeho výrobu zastavila a převedla ji na Slovensko k externí firmě. Ta ovšem roku 2005 také přestala mýdlo vyrábět a už to vypadalo, že jedna z nejdéle existujících českých značek z trhu zmizí. Roku 2006 se však podnik rozhodl produkci obnovit, a to dokonce v Česku, i když ne přímo v Ústí. Po krachu Setuzy dnes mýdlo s jelenem vyrábí a prodává nástupnická společnost Schicht.

Když mýdlo, tak s jelenem!

Věděli jste, že slova "čistota půl zdraví" nejsou prastarým lidovým rčením, ale snad nejslavnějším českým reklamním sloganem? V minulém století byla součástí masivní reklamní kampaně na podporu prodeje české mýdlové legendy - jádrového mýdla s jelenem. Proslulou nažloutlou kostku začal vyrábět řezník Georg Schicht už v roce 1848. A udělal s ní díru do světa.

Vznik firmy

Johann Schicht se narodil 8. března 1855 v Rynolticích (Ringelshainu) u Liberce jako nejstarší ze čtyř synů sedláka, řezníka, uzenáře Georga Schichta. Na rozdíl od jiných slavných podnikatelů té doby nemusel začínat od nuly, protože podnikatelský půvab mýdla objevil už jeho otec. Ten sice začínal na poli a v masném krámu, později se ale rozhodl pro změnu. Již ve zralém věku a za chodu zavedené živnosti se vyučil mydlářem a zažádal si o příslušné živnostenské oprávnění. Úřady mu jej udělily 6. července 1848. Toto datum je považováno za okamžik vzniku firmy, která se ostatně z propagačních důvodů ještě dlouho po zakladatelově smrti jmenovala "Georg Schicht".

Počátky podnikání a železnice (1848-1878)

Podnikání se nerozjíždělo snadno. Zpočátku celý provoz tvořil jen sklep rodinného domu. Georgovým receptem na úspěch bylo vyhledávání levných surovin a produkce kvalitního zboží za nízké ceny. O zákazníky proto neměl nouzi, a už roku 1867 se mohl i s rodinou přesunout do většího stavení. O pár let později vybudoval samostatnou varnu mýdla, která se postupně proměnila ve skutečnou továrnu. Když roku 1878 podnik předával svým synům, šlo sice o nevelkou, ale už slušně zavedenou firmu s deseti dělníky, dvěma úředníky - a především se zázemím tisíců zákazníků.

Johannovy počátky (1878-1881)

Továrnu dostali bratři Schichtové rovným dílem, Johann však díky organizačnímu talentu a novým myšlenkám rychle převzal vedení. Jedním z jeho prvních nápadů bylo dostat podnik blíž k železnici a lodní dopravě. Roku 1882 proto začal budovat novou mýdlárnu na Střekově u Ústí nad Labem. Od položení základů do rozjezdu prvních provozů uplynulo jen něco přes půl roku, přesto se to Johannovi zdálo být neúměrně dlouho. Roku 1891 si Johann Schicht zaregistroval legendární logo pro mýdlo s jelenem. Proč zvolil zrovna toto zvíře, není známo.

Zrod legendy (1882-1907)

Následoval raketový vzestup produkce: Schichtové obrovským tempem rozšiřovali sortiment i provozy. Vedle mýdla se v jejich nabídce objevily ztužené potravinářské tuky, svíčky, glycerin, vodní sklo a řada dalších produktů. Kromě vlastní továrny získali nebo vybudovali elektrárny, doly, vodárnu, železniční vlečku, pilu... Roku 1906 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost, podstatnou část akcií však i nadále drželi příslušníci rozvětveného rodu Schichtů. Johann zemřel 3. června 1907 v Ústí nad Labem - necelý rok poté, co byl za zásluhy o průmyslový rozvoj monarchie jmenován císařským radou.

Syn Heinrich (1907-1945)

Heinrich Schicht (1. února 1880 - 16. června 1959)

 byl předsedou správní rady akciové společnosti. Kromě podnikání zdědil také rodinnou sbírku starožitností, kterou podstatně rozšířil, zejména o německou a nizozemskou malbu starých mistrů, shromáždil ji v rodinné Schichtově vile v Humboldtově ulici v Ústí nad Labem, kde byla roku 1945 zkonfiskována československým státem a dostala se z větší části do Národní galerie v Praze.

Před první světovou válkou společnost dodávala své výrobky tisícům stálých odběratelů po celé Evropě. Pracovalo v ní přibližně 3500 zaměstnanců, kteří měli k dispozici moderně vybavenou ordinaci závodního lékaře, spolehlivý systém nemocenského pojištění, sprchy, prostory pro trávení volného času i vzdělávání, závodní jídelnu a mateřskou školku. Později k tomu přibyla i rozsáhlá bytová výstavba, lázně s bazénem Na Klíši, kadeřnictví a další zařízení.

První problémy přinesla světová válka, z hlediska podnikání však ještě větší katastrofu znamenal rozpad monarchie, kdy společnost přišla o tři čtvrtiny odbytových možností. Reakcí na nepříznivé poměry byla mimořádná pozornost věnovaná reklamě: právě jí vděčí mýdlo s jelenem za svou nehynoucí popularitu.

Problémy nekončily. Koncem 20. let přišla hospodářská krize, s níž si však Schichtovi poradili díky nízkým cenám a vysoké kvalitě produktů - vždyť mýt se lidé musí i ve špatných časech. Během druhé světové války se v Schichtových podnicích kromě mýdla a tuků vyráběly také součásti zbraní, mezi nimiž nechyběly díly pro reaktivní střelu V-1. Roku 1945 byl podnik vyvlastněn a majitelé odešli do zahraničí. Výrobu však ještě nějaký čas společně s Čechy vedli i němečtí odborníci.

Setuza (od 1946 dosud)

V roce 1946 byla společnost znárodněna a dostala nové jméno: národní podnik Severočeské tukové závody. Ty se pak staly součástí koncernu Tukový průmysl. Roku 1990 se osamostatnily jako státní podnik. O dva roky později se z něj při velké privatizaci stala akciová společnost Setuza.

Složité osudy měl i Schichtův nejslavnější výrobek, mýdlo s jelenem. Úspěšně přečkalo léta socialistického budování, "sametovou revoluci" i nápor pracích prášků, v roce 2005 však málem podlehlo ekologickým požadavkům. Tehdy se Setuza rozhodla výrobu zrušit, protože likvidace odpadů začala být finančně příliš náročná. Zákazníci však projevili takovou nevoli, že už o rok později se legendární výrobek znovu objevil na trhu.

Legenda

Příběh mýdla s jelenem

Až tři sta milionů kusů mýdla dodával ročně na rakousko-uherský trh úspěšný liberecký továrník Johann Schicht, přezdívaný druhý Baťa. O znovuzrození legendární bělavé kostky s vyraženým jelenem ve skoku, od jehož uvedení na trh uplynulo loni 170 let, se nyní pokoušejí v Olomouci. "Je to silná tradice. Vždyť mýdlo s jelenem dříve nechybělo v žádné domácnosti," tvrdí zdejší manažer Martin Dušek.

Z mýdlostroje z roku 1956, dovezeného přede dvěma roky z anglického Manchesteru, vylézá voňavý mýdlový had. Na výrobním páse na něj již čeká ozubené kolo, které ho rozseká na dvěstěgramové kostky. Měkká hmota zamíří do lisu, kde se poddá formě a na závěr do ní raznice vyrazí známé logo. Další mýdlo s jelenem je na světě.

Mýdlostroj obsluhují čtyři dělnice. Jedna z nich právě sype do hnětače další dávku surovin. Není jich mnoho: mýdlové vločky, parfém, glycerin, titanová běloba, to aby mýdlo bylo bělostné, a kyselina ethylendiamintetraoctová.

"Mýdlostroj je tak výkonný, že jej pouštíme jen několikrát do měsíce," upozorňuje Martin Dušek. "Za směnu hravě zvládne vychrlit deset tisíc kousků. Je to už trochu dědeček, což se však k produktu, který křísíme, hodí."

Staráte se o svou pleť správně? Víme, co jí nejvíc škodí

Svou slávu si mýdlo s jelenem získalo již za dob Rakousko-Uherska, kdy bylo neodmyslitelnou součástí domácnosti snad každé hospodyně v monarchii. Díky svému složení dobře odmašťuje a jeho využití je velmi široké.

"Vím o nábytkářské firmě, která s ním maže panty, aby dobře klouzaly. Stejně tak cyklisté jím čistí třeba řetěz u kola. Novinkou pro mě bylo, že jej rozstrouhané v roztoku používají vinaři na hubení mšic," vypočítává Dušek.

Mýdlárna ve sklepě

Kdy přesně sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht vyrobil první kostku mýdla, není přesně známo, o mydlářskou živnost však požádal v roce 1848. "Nakupuj levně suroviny, prodávej levně dobré zboží!" znělo heslo podnikavého Němce, který si první výrobnu mýdla z glycerinu zřídil ve sklepě svého domu v Rynolticích u Liberce. Zaměstnal v ní celou rodinu a podnik začal brzy vzkvétat a prosperovat.

V roce 1878 Georg Schicht předal podnik nejpodnikavějšímu ze svých čtyř synů, Johannovi. Ten si vedl opravdu výborně. Trvalo ale několik let, než Johann rodinu přiměl ke stěhování, a když dosáhl svého, psal se rok 1882. O rok později se Schichtovi přestěhovali na ústecký Střekov do prvního patra jedné z prvních továrních budov.

V roce 1891 se na mýdle objevil jelen, který se stal jeho logem, a Johann Schicht získal ochrannou známku na Schichtovo jádrové mýdlo s jelenem. Proč právě s ním? Snad že jich je v severočeských lesích mnoho, snad pro sílu, kterou jelen ztělesňuje. Mýdlo s jelenem se časem stalo synonymem pro celou skupinu mýdel, používaných i k praní prádla.

Když v roce 1907 zemřel, podnik již dávno nebyl rodinným byznysem. Zaměstnával dva tisíce zaměstnanců a přesídlil do rychle se rozvíjejícího Ústí nad Labem, jehož fungující lodní doprava výrazně zlevňovala transport surovin.

Největší tukové závody s nejvyšším komínem

Schichtovy závody začaly expandovat. Vedle Bati nebo Škody patřil Johann Schicht k nejznámějším průmyslníkům své doby. Mýdlárnu rozšířil o několik dalších provozů: na zpracování palmového jádra, výrobu vodního skla, kartonážku, glycerinku, strojírnu a kovárnu. Zřídil také vlečku, říční vodárnu a vlastní elektrárnu. Přikoupil i několik uhelných dolů.

Prudce se rozvíjející podnik dbal příkladně i na své zaměstnance. K podnikovému lékaři, sociálnímu pojištění, závodní jídelně, školce či kadeřnictví později přibyl také bazén, byty či rekreační objekty, kde se zaměstnanci zotavovali.

Za zmínku stojí i důsledně rovný přístup k německým i českým zaměstnancům. Ti na úřednických postech například museli zvládnout oba jazyky. Běžně jim přicházelo na pět tisíc objednávek denně. Pod Johannovým vedením se z původně rodinné mýdlárny staly největší tukové závody v Evropě s nejvyšším komínem v celé monarchii.

Jak by postupovala Jelenova babička?

Hospodářská krize, dvě světové války a vyvlastnění, které proběhlo v roce 1946, Schichtovu firmu výrazně poznamenalo. Majitelé odešli z Čech a podnik byl na dlouhou dobu zařazen do koncernu Tukový průmysl.

Až v roce 2016 byla značka Schicht oprášena. Česká společnost Spolpharma přenesla výrobu z Ústí nad Labem do Olomouce a ke známé kostce mýdla začala postupně přidávat další výrobky. Těch je v současnosti 26 včetně pracích prášků, aviváže, přípravku na mytí nádobí s výtažky z kapradí či octového čističe.

"Vycházíme vstříc dnešním ekologickým požadavkům," připomíná Martin Dušek. "Ačkoli ctíme tradice, nabízíme moderní produkt, který splňuje všechny důležité požadavky dneška. Receptury inspirované našimi předky jsou ekologické, a přitom účinné. Když přemýšlíme nad novým výrobkem, klademe si otázku, jak by k očistě přistupovala hospodyňka v minulých dobách. Říkáme jí Jelenova babička. Hospodyně si dříve při úklidu vystačily s mýdlem, octem a sodou. I my vycházíme z podobné jednoduchosti."

Jádrové mýdlo s jelenem, které se vyrábí z živočišných tuků, označuje spojení mýdla, vody a soli. Obsahuje pouze přírodní látky, které se ve vodě přirozeně rozkládají. Díky tomu je vhodné pro alergiky či miminka. Žádné syntetické látky, umělá barviva, bělidla ani fosfát v něm nenajdete.

"Asi proto máme nejvíc zákaznic mezi mladými maminkami se silně ekologickým cítěním. Některé si dokonce vyrábějí samy prací prášky či mýdlové vločky z přírodních produktů. Těm chceme ušetřit práci," podotýká Martin Dušek.

"Je však i mnoho starších žen, které si na tradiční mýdlo s jelenem pamatují z dob minulých. Jsem moc rád, že na ně hospodyně nezanevřely!"

zdroj:https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-pribeh-mydla-s-jelenem-40284955

Vila je dvoupodlažní volně stojící budova se sedlovou střechou, částečně kompenzující svah k Labi při její východní straně. Stavbě dominuje symetrické čelo s terasou a rovněž souměrným dvojschodišněm pro vstup do zahrady. Architektonickými dispozicemi budovy s terasou i uspořádání zahrady připomíná stavební koncepci barokního zámku. Původně přilehlé pozemky byly po zestátnění objektu zmenšeny.