Saňkařská dráha
První sáňkařská dráha
vznikla ve Smržovce již v roce 1912 a vedla z vrcholu
Černé studnice až k továrně Karla Roigka v Táborové ulici č.p. 887 a
888, ve které se vyráběla střešní lepenka a cement. Ve Smržovce se
závodilo na více místech, například na cestě ze Stráže do Střední
Smržovky k bývalému hostinci Fortuna.
Smržovští sáňkaři patřili
již mezi dvěma válkami k mezinárodně úspěšným. Hani Finková byla ve 30.
letech dvakrát mistryní Evropy, Alfréd Soukup skončil na dvousedadlových
saních druhý. Ano, ten známý Soukup, výrobce saní. Pro zajímavost -
Alfréd Soukup startoval ještě v roce 1961, ve svých 75 letech, na
mistrovství ČSSR na Slovensku.
Druhá světová válka tradici
sáňkařských závodů přerušila, ale již v roce 1946 ji bratři Josef a
Bohuslav Patrmanovi obnovují, když pořádají první poválečný závod a
zakládají sáňkařský oddíl. V roce 1950 se koná na dráze z Horní Černé
Studnice do Jablonce nad Nisou mistrovství Československé republiky a
vítězem se stává Rudolf Musil ze Smržovky.
Zlaté období
smržovských saní, které spadá do 60. let a začátku 70. let 20. století,
se rozjíždí, u nás i ve světě jsou známá jména smržovských závodníků.
Vzpomeňme alespoň na ty nejúspěšnější a nejznámější: Horst a Roland
Urbanovi, Dana Beldová - Spálenská, Erich Peukert, Jiří Hujer, Jan
Hamřík, Anelis Vaterová - Vobořilová, Hana Nesvadbová, Manfred Novotný,
Petr Škrabálek a další. Olympijských her, evropských, světových i
domácích klání se zúčastňují smržovstší sáňkaři v hojném počtu a
dosahují vynikajících úspěchů.
15. července 1972 byla zahájena
výstavba betonové sáňkařské dráhy podle návrhu Horsta Urbana a projektu
ing. Nechanického. 10. listopadu 1975 byla dráha, 1020 m dlouhá, se
sklonem 8,3 %, s 8 zatáčkami a karuselem, slavnostně otevřena. Od roku
1975 se na dráze nejen sáňkuje, ale startují tady i odvážní
skeletonisté. 80. a 90. léta přinesla do sáňkování mnohé problémy,
závodníků ubývá, zimy nejsou dobré, ve světě se staví uměle chlazené
dráhy, kterým nemůže smržovská konkurovat. Chybí potřebné finance. V
současné době probíhají rekonstrukce některých částí sáňkařské dráhy,
která je v České republie jediná sjízdná, avšak závislá na rozmarech
počasí.
Ve všeobecném povědomí je sáňkařský sport spojen
především se jménem kreslíře Petra Urbana, ostatní závodníci v
mezinárodní konkurenci získávají body spíše jako junioři. Ve Smržovce
přesto chuť sáňkovat stále trvá, úspěšné sezóny žákovských kategorií
jsou toho důkazem.
Zdroj: Historické procházky Smržovkou, kalendář 2005
pohlednice 1975, archiv Muzeum místní historie
Závodní sáňkařská dráha Smržovka.
Ta současná vznikla v letech 1972-1975.
Dráha je dlouhá 1 020 m, má převýšení 82 m, dosahuje se zde průměrné rychlosti 79,6 km/h, maximální 103 km/h. Raritou je kruhová 400stupňová zatáčka (karusel).Sáňkařskou dráhu vlastní TJ Saně Smržovka, jehož členové již pro Smržovku získali nemálo medailí z mezinárodních i světových sportovních událostí.Nepodařilo se mi dohledat informace o aktuálním využívání této dráhy. I když na první pohled vypadá, že už má svoji slávu za sebou, tak si dovedu představit, že by pod sněhem mohla fungovat. Jsou zde vidět i moderní kamery a novější kabely, ale mám z toho místa smíšené pocity. Pokud má někdo informace o aktuálním stavu využívání, či plánech vlastníka dráhy, budu rád za tyto informace, a v případě relevantního zdroje je doplním k webovému příspěvku.
Nepleťte si tuto dráhu s přírodní sáňkařskou dráhou z rozhledny Černá Studnice: https://www.jednoustopouceskem.cz/rozhledna-cerna-studnice/Informace o poloze a přístupnosti:https://www.jednoustopouceskem.cz/zavodni-sankarska.../_____www.jednoustopouceskem.czJednou stopou Českem | Jednou stopou za hranice ČRVýlety v jedné stopě | Parťáci v jedné stopěIG: @jednoustopouceskem | @motorkarnacestachPartner projektu: BMW Motorrad DyCom Karlovy Vary | www.dycom.cz
Petr Urban
(* 8. srpna 1960) je český sportovec (sáňkař), kreslíř a ilustrátor.
Biografie
Pochází ze severočeské Smržovky, kde jeho rodina žije už celé generace. Saně byly první sport, který začal vnímat a stejně jako jeho pradědeček, strýcové a otec v něm dosáhl mnoha úspěchů. Reprezentoval Československo na zimních olympijských hrách v roce 1992 v Albertville.
Je ženatý a má dvě děti. Původně se vyučil nástrojařem, ale od roku 1991 profesionálně kreslí. Kreslený vtip mu poprvé uveřejnili v časopise Dikobraz 20. února 1985. Prvním mezinárodním úspěchem pro něj bylo v roce 1989 čestné uznání z mezinárodní soutěže kresleného humoru v turecké Ankaře.
Kreslí vtipy do novin a časopisů, pravidelně spolupracuje například s Mladou frontou plus, Nedělním Bleskem, Stadionem a se Světem Motorů. Dále s Pivním kurýrem a Českým rybářem. Občas publikuje také v deníku Sport. Podle jeho kreslené postavičky Rudy Pivrnce se jmenuje i pivo Pivrnec. Na počest postavičky nazpívala skupina Kabát píseň Pivrnec.
Kromě knih a kalendářů kresleného humoru maluje obrazy a zabývá se aplikací humoru v reklamě.
Publikační činnost
Je spoluautorem či ilustrátorem knih:
- Mariáš – pravidla, triky a tipy
- Bodový systém do každého auta
- Blbiny z ústní dutiny
- Petr Urban vyslýchá sportovní hvězdy
- PIVO – příručka pro každého správného Čecha
- Křížovky s vtipy Petra Urbana
- SlabikLhář
- Urbanovy pivní tácky
- Pivrnec & tchýně
- Pivrnec & šéf
- Pohádky pouze pro dospělé – Perníková chaloupka
- Pohádky pouze pro dospělé – Červená Karkulka
- Jan Neruda – Povídky malostranské
- Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka
- Od oltáře do Santiaga aneb na svatební cestu pěšky
zdroj: Wikipedia
Ilustrace pro knihu Osudy dobrého vojáka Švejka
Autor: Nakladatelství XYZ © Petr Urban
Známý kreslíř Petr Urban je autorem ilustrací u nového
vydání slavné knihy o Švejkovi. "Alespoň ukážu, že nekreslím jenom
prasárny," svěřil se v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.
"Byla to moje dosud nejobtížnější zakázka, ale také
největší výzva," říká kreslíř, který se proslavil hospodskými a pivními
vtipy s Rudou Pivrncem. Kromě knih a kalendářů kresleného humoru maluje
obrazy a zabývá se humorem v reklamě. Proslul také jako úspěšný
sáňkař; několikrát vyhrál mistrovství republiky a dvakrát reprezentoval
na olympiádě.
Ostatně i na sáňky v on-line rozhovoru došlo. " Na olympiádu už
se nechystám, ale na takovou malou moji olympiádu na smržovské dráze
ano," napsal.
Urban
pro Švejka vytvořil přes šedesát perokreseb kolorovaných anilinovými
barvami a pastelkami. Třiatřicet obrázků je velkých, třiatřicet se
zaměřuje na jednotlivé postavy. Urban nakreslil i jeden celek, kam se
pokusil "nahustit" všechny hrdiny románu.
"Měl jsem absolutně volnou ruku a vybírat situace mi pomáhal
nejmladší Švejk Ruda Hrušínský," popsal Urban vznik kreseb k románu.
Pověřit
ilustracemi knihy Jaroslava Haška současného autora se zdá být od
vydavatelů až hrdinský čin - všichni mají totiž Švejka neodmyslitelně
spojeného s kresbami Josefa Lady.
"Ladovy ilustrace tvoří kongeniální součást Haškova díla a snad nikdo
si bez nich text nedovede představit. Ovšem byla by škoda tento stav
zapouzdřit. Švejk je mnohovrstevný román, který dává prostor mnoha
výkladům a interpretacím," vysvětluje Vanda Stankeová z nakladatelství
XYZ.
Autor: iDNES.czZdroj: https://www.idnes.cz/kultura/literatura/petr-urban-nekreslim-jenom-prasarny.A080813_161633_literatura_efl