Saň

Saň (něm. Zahne) je malá vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec u státní hranice s Polskem. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Višňové. Je zde evidováno 15 adres. Trvale zde žijí čtyři obyvatelé.

Saň leží v katastrálním území Andělka o výměře 9,66 km2.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1564, podle jiného pramene[8] však již r. 1457, kdy bratři Oldřich (Ulrich) IV. Václav a Bedřich Biberštejnové nabídli majiteli lenního statku v nedaleké Loučné, Jindřichovi (Heinrichovi) von Grießlau, ke koupi saňský mlýn nebo nějakou jinou zdejší hospodářskou budovu. Mlýn, zmiňovaný dále k r. 1603, fungoval v osadě až do r. 1945. Posledními majiteli byli Franz Schwarzbach a následně jeho zeť, kteří při mlýně provozovali vyhlášené pekařství. Po první světové válce proslul i místní hostinec, jejž provozoval jistý Karl Hermann. Tento aktivní hudebník svůj podnik rozšířil o taneční sál a pořádal zde taneční večery, oblíbené mezi mládeží z české i saské strany hranice. Ostatně právě v meziválečném období Saň nabyla charakteru letoviska.

V r. 1832 stálo v Sani 32 domů se 155 německojazyčnými obyvateli. Z hlediska farnosti příslušela k Andělce, kam také chodily místní děti do školy. K téže vsi Saň příslušela v druhé polovině 20. století jako osada a od 1. 7. 1980 se spolu s Andělkou stala součástí obce Višnová. V r. 2011 bylo v osadě 11 domů, z čehož valná většina sloužila k rekreaci. Trvale zde žili pouze 3 obyvatelé.

Doprava

Z další části Višňové, z Filipovky, sem vede silnice číslo III/0355. Železniční trať Saní nevede. Nejbližší (trať číslo 037 spojující Liberec s polským Zawidówem) vede v cca 1,5 kilometru vzdálené Filipovce, v níž se nachází i železniční zastávka.

Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti

• Stavení čp. 1 s hodinovou vížkou (dnes hostinec)
• Několik dalších staveb tradiční regionální architektury
• Slovanské hradiště na ostrožně severně od osady (ač katastrálně patří k Sani, bývá označováno podle bližší vsi Loučná). Bylo osídleno v 9. a 10. století a vykazuje podobnosti s dolnolužickým hradištěm Tornow; od 3. 5. 1958 je zapsáno jako nemovitá kulturní památka pod číslem 23595/5-4176.

• Bývalý lom zvaný Saňská skála východně od vsi (vlevo, tj. severně od silničky do Filipovky)
• Rybníček pod domem čp. 1
• Lesnaté údolí Saňského potoka (Zahnebach)
• Vrch Jäkelberg (313 m) necelý kilometr severovýchodně od osady (na severním okraji sousední vsi Loučná) s pěknými výhledy do okolí
• Vrch Pohanské kameny (Hain, 297 m) necelé 2 km jihovýchodně od osady - nedaleko jeho vrcholu je pověstmi opředené žulové skalisko s někdejší vyhlídkou
• Vrch Větrný (Lohnberg, 385 m) asi 2 km severozápadně od osady - nejzápadnější vrch (a nedaleko od vrcholku i bod) Frýdlantského výběžku.