Proměny města v srovnávacích fotografiích
Srovnávačky Václava Víška
Do Frýdlantu se slevou
středa 10. srpna 2016
Kdy začíná senilita?Je fajn, že postižený nic nepozná.
Prý přichází radost z volovin, člověk se chová jako dítě. Pak jsem ovšem senilní celý život.
Přepadla mě pýcha, vymyslel jsem šikovný plán na cestu do Frýdlantu. Do toho na severu Čech, ne v Beskydech. V úvodu článku je radnice, aby nenastala mýlka.
Několik žlutých autobusů jezdí z Prahy do Liberce. Za hodinu a za stovku.
Pokud někdo čeká pojednání o názorech pana majitele firmy, bude zklamán, já chci pohodlně a výhodně do Liberce.
Strávil jsem něco času u počítače, našel i možnost, že zaplatím o 10 korun méně, když si pořídím zdarma jejich kartu. Šílenství slev zasáhne občas každého.
Bydlím sám a není tudíž nikdo, kdo by mě pochválil, aspoň na oko.
Prostudoval jsem i radary. Kvůli počasí. Nad šmouhami na severu se jen v duchu pousměju.
Ráno nemůžu dospat, těším se, radary po noci nejsou příliš optimistické, zvláště na severu by mohlo pršet. Nemít výhodně předem koupenou jízdenku, asi bych raději znovu zalehl.
Cesta proběhla v cajku, v Liberci přestupuju na vláček, radostně sleduju krajinu Jizerských hor.
Vystupuju ve Frýdlantu, zamračeno, sucho, sem tam kapka. Snad nebude zle, v takovém ovzduší fotky vycházejí slušně.Než dojdu do města, začne poprchávat, chodit se v tom dá, fotit taky, ale publikaci s historickými fotkami ani tabletu poprchávání nesvědčí.Koupím si svačinu.Je to potrhané, za chvíli bude po dešti.Za chvíli lezu do kavárny, mají docela dobré víno.Tablet mi ukazuje, že nejen na severu, ale i jinde prší.Sice píšou drobný déšť, ale při pohledu z oken kavárny bych řekl, že chčije.Propil jsem v kavárně stovku.Prší.Srovnávací fotky nevytvořím, nejde o žádný zázrak, ale trochu přesnosti a klidu na focení potřebuju. Jsem spíš vínem rozveselený.
Prší.
Ještě víno?
Frýdlant v roce 1913 a 3.6.2000
Nejstarší
část Frýdlantu v Čechách se rozkládá v klínu vytvořeném řekami Smědou a
Řasnicí. Na levém břehu Smědé se z významných staveb nachází
evangelický kostel Spasitele, který byl zbudován v letech 1902 až 1904.
Stavbu navrženou bonnským architektem Rolffsem realizoval místní
stavitel Hampel. V letech 1912 až 1913 byla přistavěna budova fary. Po
roce 1945 začala kostel využívat Církev československá husitská. V
letech 1987 až 1991 byla provedena celková oprava objektu. Není bez
zajímavosti, že most spojující břehy Smědé byl posunut vzhůru proti
proudu.
(Zdroj Jizerské hory včera a dnes)
Frýdlant v Čechách v roce 1910 a 18.5.2015
Frýdlantský zámej již léta představuje vyhledávanou kulisu pro fotografování vlaků, projíždějících zde sevřeným údolím Smědé. Kdysi si tu muži s velkými aparáty zvěčňovali parní lokomotivy coby symbol pokroku. Ten do zemědělské krajiny pod severními okraji Jizerských hor připutoval díky zřízení Jiho-severoněmecké spojovací dráhy, kterou odsouhlasil císař František Josef I. vydáním Listu povolení ku stavbě a zřízení dráhy dne 31.března 1872. Půldruhého století stará trať dnes zažívá renesanci a na nové vlaky projíždějící pod zámkem často číhají nadšení "šotouši" se svými fotoaparáty.
(zdroj Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové. Otokar Simm. Petr Kurtin)
Frýdlant v roce 1905 a 21.4.2015
Nábřeží řeky Smědé u kostela Nalezení svatého Kříže, který stojí na
místě prastaré svatyně, zmiňované již V první polovině 14. století. V
současnosti je o tomto chrámu častěji slyšet v souvislosti s
restaurováním jedinečného mauzolea rodu Redernů, které se nachází v
pohřební kapli při severovýchodní stěně. Stavba byla poškozena při
sovětském bombardování města 8. května 1945. Sousední objekt školy tehdy
letecké pumy pozničily natolik, že musel být úplně odstraněn. Světlejší
místa v regulaci toku pod kostelem dodnes připomínají poškození při
apokalyptické velké vodě v létě 2010.
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)
Frýdlant v roce 1908 a 18.5.2015
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)
Frýdlant v roce 1906 a 30.5.2004
Náměstí bývají zpravidla jakousi vízitkou měst a je tomu tak í ve
Frýdlantu. Rynek zde mají prostorný, kol dokola obklopený starobylými
měšťanskými domy. Jeho pravidelnost narušuje jen dům zvaný Na Panské
zvůli, který vystupuje z řady do prostoru náměstí. Dominující stavbou je
zmíněná radnice, z jejíž věže zaznívá od Vánoc roku 1998 zvonkohra,
vhodným způsobem dokreslující malebnost města. K zajímavostem patřila i
zdejší kašna s kovovou sochou frýdlantského vévody Albrechta a
Valdštejna.
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)