Pravčická brána a její vyhlídky

Pravčická brána stojí na svém místě odnepaměti. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří.

V počátcích turistického objevování krásy Pravčické brány stával u její paty malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Přístupová cesta od Hřenska zv. Pelagiensteig byla vydlážděna již koncem 70. let 19. stol. a tehdy došlo i k vybudování promenádní stezky směrem k Mezní Louce.

Roku 1881 nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen vystavět u Pravčické brány výletní zámeček Sokolí hnízdo. Pozval si k tomu účelu dělníky z Itálie a to z prostého důvodu – byli nejlevnější pracovní silou. Celý zámeček byl postaven během jediného roku, což je při jeho rozsáhlosti a době, ve které byl stavěn, čas téměř rekordní. O několik let později bylo na skalních vyhlídkách v bezprostředním okolí vybudováno zábradlí.

Za vstup do areálu se začal brzy po vystavění restaurace platit poplatek.

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.

Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžeme pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí.

Pravčickou bránu navštívily od dob, kdy byla "objevena" pro turistiku, prokazatelně milióny lidí. Mezi mnoha známými osobnostmi se jejím půvabům obdivoval hned dvakrát – v letech 1831 a 1851 – slavný autor pohádek Hans Christian Andersen. Je bezesporu jasné, že také zde načerpal mnoho inspirace pro svou práci.

(zdroj: https://www.pbrana.cz/ )

Pomocí metody měření šíření seizmických vln je možno zaznamenat napjatost a geomechanický stav horninového masivu a ověřit napjatost v dílčích blocích a chování v celém masivu. Základní profil geofonů pro registraci seizmických vzruchů sleduje trámec brány. Seizmické vzruchy byly bráně udíleny údery kladiva do gumové podložky, aby bylo zabráněno nadměrnému poškozování povrchu Pravčické brány (Obr. 8). Právě touto metodou bylo v poslední době mezi měřením provedeným v roce 2008 a 2016 zaznamenáno zvýšení seizmických rychlostí při povrchu trámce, což pravděpodobně znamená zvýšení napětí v hornině (Beneš 2016). Tento trend bude nutno dále sledovat.

zdroj:https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/pravcicka-brana-nejsledovanejsi-skalni-brana/

Lesní požár v Českosaském Švýcarsku

Lesní požár v Českosaském Švýcarsku vypukl v sobotu 23. července 2022 (během velké vlny veder) v národním parku České Švýcarsko nedaleko Hřenska. Požár postupně zasáhl více než 1600 ha plochy parku, v největším nasazení ho hasilo osm vrtulníků, pět letadel a dohromady asi 700 osob. V pondělí 25. července se rozšířil na německou stranu do oblasti Saského Švýcarska, kde zasáhl plochu 250 ha. Šlo o nejrozsáhlejší lesní požár v novodobé historii Česka a Saska. Požár byl na českém území uhašen v pátek 12. srpna 2022 a na německé straně o týden později v pátek 19. srpna 2022.

Podle studie z ledna 2023 byla primární příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru kombinace vysoké rychlosti větru, nízké vlhkosti vegetace, vzduchu i půdy a vysoké teploty. V květnu 2023 Policie České republiky obvinila muže podezřelého ze založení požáru.

Situace v Českém Švýcarsku

Vznik požáru

Lesní požáry v této oblasti byly historicky poměrně časté vzhledem k tomu, že místní pískovcové podloží je velmi vysychavé.O konkrétní příčině vzniku požáru se však v prvním týdnu mohlo jen spekulovat, protože ohniska požáru byla stále nepřístupná. Dne 17. srpna PČR uvedla, že podle satelitních snímků z družic se první ohnisko objevilo již 23. července (konkrétně ve 22:57) v Malinovém dole, jen pár desítek metrů od parkoviště ve východní části Hřenska.

Postup požáru

Hlášení o "silném sloupci kouře stoupajícím z lesa" obdržela Správa Národního parku České Švýcarsko od saské stráže přírody v neděli 24. července v sedm hodin ráno. Správa NPČS vzápětí požádala Sbor dobrovolných hasičů obce Hřensko o prověření informace a o nalezení místa, odkud kouř stoupá. Členové SDH následně potvrdili oheň v oblasti Malinového dolu.

Hasiči během zásahu evakuovali desítky turistů,60 lidí z tábora v Dolském mlýně a obyvatele vesnic Mezná a Vysoká Lípa.U požáru zasahuje asi 83 jednotek hasičů o 410 lidech včetně hasičů z Německa, čtyři vrtulníky a dvě letadla. Jak uvedl Lukáš Marvan, mluvčí krajských hasičů, německé jednotky se musely krátce na to vrátit, protože se požár rozšířil i do Saského Švýcarska.

Úterý 26. července 2022: V noci z pondělí na úterý oheň pohltil několik domů ve vsi Mezná.V úterý večer bylo podle generálního ředitele HZS ČR na místě 450 hasičů z toho 250 dobrovolných. Rozsah porostu zasaženého požárem byl odhadnut na 1000 hektarů a zápach kouře z lesního požáru byl kvůli silnému větru zaznamenán až na Vysočině, Orlickoústecku, Svitavsku,Liberecku či v Drážďanech.

Středa 27. července 2022: Byla částečně evakuována také osada Mezní Louka a obec Janov. Kromě několika silnic vedoucích do evakuovaných sídel byl uzavřen také hraniční přechod Hřensko. Požár hasilo sedm vrtulníků a několik letadel, Úřad pro civilní letectví vyhlásil nad národním parkem bezletovou zónu do nedělní půlnoci, která neplatí pro zasahující letadla a vrtulníky.Mezi Dolním Žlebem a Hřenskem byla uzavřena lodní doprava na Labi kvůli možnosti čerpání vody pro hašení.

Čtvrtek 28. července 2022: Na hašení požáru se ve čtvrtek na jeden den podílela dvě italská letadla typu Canadair CL-415 s velkokapacitními nádržemi na 6 tisíc litrů; voda se nabírala z jezera Milada u Ústí nad Labem.

Pátek 29. července 2022: Obě italská hasicí letadla se musela vrátit do Itálie k požáru na Apeninském poloostrově. Byla domluvena nová letecká pomoc ze Švédska, ze kterého přiletěly dva stroje Air Tractor AT-802, z nichž každé dokáže načerpat 3000 litrů vody za letu.

Sobota 30. července 2022: Byla hlášena první zranění zasahujících hasičů: jeden hasič byl vážně zraněn po pádu ze skály a transportován vrtulníkem do nemocnice v Ústí nad Labem,další dva hasiči napadení divokými vosami a včelami byli převezeni do děčínské nemocnice. V podvečer bylo hlášených celkem osm zraněných hasičů.

Uhašení požáru

zdroj: Wikipedia

Mezní Louka představuje křižovatku turistických a cyklistických stezek, které vedou celým NP České Švýcarsko. U silnice na Hřensko rostl Cikánský smrk. Jednalo se o solitérní smrk ztepilý vysoký 30 metrů a stářím odhadovaným na 200 let. Smrk v prosinci 2013 zlomila vichřice orkánu Xaver. Správa národního parku ponechá strom na místě jako útočiště pro hmyz.

zdroj: Wikipedia

Mezní Louka * Rok 1892 v Hřensku foto archiv Petr Karlíček a D.F.

Původně stávala v místech osady pouze lesovna, poprvé zmiňovaná roku 1794. Roku 1838 zde byl postaven penzion. Do konce 19. století v osadě stály 2 domy a žilo zde 10 obyvatel. V roce 1892 zde nechal kníže Edmund Clary-Aldringen postavit lázně, později přestavěné na hotel. Pokus o lázeňství však dopadl neúspěšně. Do roku 1945 zde stály 4 domy a žilo zde 25 obyvatel. V letech 1859-1867 došlo k vybudování silnice s Vysokou Lípou.

Tradiční promenádní cesta spojuje Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Byla pojmenována podle sestry knížete Edmunda Claryho-Aldringena, průkopníka zdejší turistiky. Stezka vede po úpatí Křídelních stěn nejkrásnějšími partiemi Českého Švýcarska.

Gabrielina stezka patří k nejoblíbenějším turistickým trasám Českosaského Švýcarska. Jedná se o část naučné stezky přátelství od Mezní Louky k Pravčické bráně. Upravena byla v roce 1892 a pojmenována podle sestry Edmunda Clary-Aldringena. Takřka po vrstevnici se vine podél pískovcových skal, nabízí i dílčí výhledy především na Růžovský vrch.

Po cestě vás budou porvázet impozantní skalní útvary. Uvidíte Křídelní stěnu, Velký Pravčický kužel i Májovou věž. Setkáte se zde také se skálou zvanou Beckstein, pojmenovanou podle Karla Becka, který zde uskutečnil první horolezecký výstup na území dnešní České republiky. Dnes si na vrcholcích mnohých zdejších skal můžete všimnout zvláštních krabiček, v nichž se uchovává malý blok s podpisy těch, kteří již záludnosti této skály překonali.

Zhruba v polovině skalní stezky se vlevo otevřou výhledy, kterým dominuje Růžovský vrch. Projdete kolem Jehly Pravčického dolu, Čínské zdi, Pravčické jehly až k Pravčické bráně. Odtud můžete pokračovat dále po červené značce směrem na Hřensko. Asi po půl kilometru chůze z kopce přijdete k odbočce k Jeskyni Českých bratří. Je zde kamenný oltář, údajně vytvořený Kelty. Pokud budete mít dostatek času a energie, můžeme se vydat z Hřenska ještě podél řeky Kamenice k soutěskám.

Trasa je fyzicky nenáročná a měří 8 km. Je lepší ji absolvovat na konci podzimu, v zimě nebo na úplném začátku jara. Jednak si užijete více výhledů díky opadanému listí na stromech a nepotkáte se zde s obrovským množstvím lidí na stezce.

(zdroj: Kudy z nudy)