Pramen Labe
Pramen Labe
Pramen Labe je označení místa na hřebeni Krkonoš, pro turistické účely symbolicky upraveného jako počátek řeky Labe. Nachází se v nadmořské výšce přibližně 1 387 m na Labské louce, necelý kilometr jihozápadně od hory Violík, na katastru města Špindlerův Mlýn, čili v okrese Trutnov Královéhradeckého kraje. Hranice s městem Rokytnice nad Jizerou a tedy okresem Semily kraje Libereckého se tu nekryje se severojižní tzv. Českou cestou, ale probíhá několik desítek metrů západně od pramene Labe. Místo patří k nejvyhledávanějším cílům vycházek na české straně pohoří, jeho význam byl oceňován již roku 1684, kdy je navštívil a požehnal královéhradecký biskup Jan František Kryštof z Talmberka.
Jak řečeno výše, jedná se pouze o symbolickou instalaci na křižovatce značených turistických cest v podobě skruže s přítokem a odtokem vody, vydlážděným okolím s lavičkami a (od roku 1968) kamennou stěnou, vyobrazující barevné znaky 28 významných měst, jimiž Labe na své cestě k moři protéká. Autorem stěny byl Jiří Škopek. Dále se zde nachází dvojice pamětních desek. První je věnována klubem českých turistů k sedmdesátinám propagátora české turistiky v Krkonoších Jana Buchara, druhá pak k osmdesátému výročí organizované turistiky a stému výročí narození Jana Buchara. Po Janu Bucharovi nese název i červeně značená trasa z Jilemnice, která je v tomto místě zakončena. V roce 2006 byla k prameni Labe umístěna dřevěná socha alegorie vody.Vlastní rozvodí probíhá západně od tohoto místa ve vzdálenosti zhruba 150 až 300 m a v tomto prostoru se také nachází skutečné prameniště Labe v katastrálním území města Rokytnice nad Jizerou, z důvodu ochrany přírody veřejnosti nepřístupné.
zdroj: Wikipedia
Na obou stranách Krkonoš proběhla dobrá spolupráce. V neděli 30. srpna 1891 byla předána veřejnosti zvláštní stezka: Pietteweg (Piettova cesta) - společné dílo Rakouského krkonošského klubu a Slezského krkonošského klubu. "Pietteweg" byl úsek silnice. Cesta je pojmenována po důstojném členovi ÚRGV a majiteli továrny Piette. Slavnost k inauguraci začala společným setkáním obou obřích horských klubů Na Labské boudě a poté začalo svěcení ve 12:00 hodin u Pramene Labe. Na tabuli květinově zdobeného památného kamene bylo napsáno: "Piette-Weg - Cesta Piettová. "Pojmenován Rakouským a Slezským Krkonošským klubem po jejich neúnavném a štědrém propagátorovi 1891.
autor příspěvku Horst Herr
Vosecká bouda
Vosecká bouda se nachází v západních Krkonoších v první zóně národního parku, ve výšce 1260 m n. m. Byla založena před rokem 1743 jako seník a od roku 1896 slouží turistům. Současnou podobu získala po druhé světové válce.
Je unikátní tím, že nikdy nevyhořela a není napojena na elektrickou síť – energii vyrábí dieselagregát. Přístupová cesta z Harrachova, dlouhá osm kilometrů, vede kolem Mumlavských vodopádů a údolím Mumlavy. V zimě se mění na lyžařskou magistrálu. Nedaleko boudy, na Labské louce, pramení řeka Labe.
