Popova skála

Popovu skálu jsem vám již představoval - vyškrábal jsem se na ni pár týdnů zpět. Ale něco tomu pořád chybělo.. No jasně, západ! Včera v podvečer jsem proto nazul trekové boty, oblékl si šedé turistické kalhoty, na záda posadil batoh a zamířil směr Hrádecko. Nikde nikdo, jen v lese pár chasníků nakládalo na vozík svého postarší fordu nějaké klády a když mě spatřili, schovávali se za stromy. Ale co už, zima ještě neřekla své poslední slovo.. Nakonec jsem přeci jen stanul pod majestátním vrcholem. Až mi bylo divné, že v tak krásný den tu jsem sám. Víc jsem se nemohl mýlit! Když jsem po vrzajícím žebříku vyšplhal až na samý vrškek a rozhlédl se, seděl tam chlapík - na nohou trekové boty, šedé turistické kalhoty, vedle položený batoh. Pozdravili jsme se a mlčky pozorovali zapadající slunce, které jsme občas vyfotili. O chvíli později se žebřík ozval znovu! Dobrý den, pozdravil mládenec v trekových botách, šedých turistických kalhotách a s batohem na zádech. Pak už jsme tam mlčeli ve třech, občas vyfotili postupně chladnoucí, avšak pořád pekelně žhavý kotouč, a nakonec se rozešli tak, jak jsme se sešli.. (autor příspěvku Jan Pešek)

Popova skála u Dolního Sedla v roce 1931

Fotografická pohlednice odeslaná roku 1931 představuje skalní bludiště v severní části Lužických hor korunované vrcholovou Popovou skálou (565 m n.m.). Skála, tvořená tzv. ojvínským pískovcem, byla a dodnes je velice oblíbeným výletním místem. Schody a zábradlím byla zpřístupněna i méně zdatným turistům již v roce 1904, o rok později zbudovala v její blízkosti malou chatku S. Lubischová z Lůckendortu, nejbližší obce ležící hned za nedalekou saskou, dnes státní hranicí. Chatka, kterou nazvala po svém zemřelém manželu Hugovi, byla odstraněna až roku 1948. Na Popovu skálu vede odbočka ze zeleně značené turistické cesty z obce Dolní Sedlo do malebného a skalnatého pískovcového Krásného dolu. Ten byl dřív znám i pod jménem Císařská rokle (Kaisergrund), a to jako připomínka toho, že se sem 17. září 1799 nechal zlákat na vyjížďku císař Josef II.