O kostelích, věžích a Mariánském sloupu

O frýdlantských kostelech a věžích

Kdo najde zalíbení ve starých věžích, dalekých výhledech, zaprášených schodech pokrytých bílým trusem a pírky, v holubích hrobkách v oblacích, nemá to dnes lehké, Většina věží je přísně nepřístupná, nezbývá než přemlouvat faráře, vkrádat se do přízně kostelníků a vloupávat se do uzavřených rozhleden. Mnoho úsilí pro chvíli letu nad krajem, příliš zbytečná námaha pro pár bláznů a podivínů.

Nejkrásnější věž ve Frýdlantě má děkanský chrám Nalezení sv. Kříže, vysoko postavenou z cihel a místního černého čediče. Tento kostel byl dokončen v roce 1551 na místě staré kaple sv. Barbory ze 13. století. Vnitřní vybavení je velmi cenné, nejpřitažlivější jsou dva redernovské náhrobky nalevo od hlavního oltáře. Epitaf Bedřicha z Redernu, jeho manželky Salomeny a syna Bedřicha je z bělavého pískovce, náhrobek Melchiora, Kateřiny a Kryštofa pak spojením kovu a mramoru. Tento monument, jehož autorem je vratislavský Kryštof Heinrich, byl i ve své době stavbou velmi nákladnou. Bílý mramor byl tehdy přivezen z raspenavských lomů, červený a zelený až ze Slezska a Anglie.

Redernové za místo svého posledního odpočinku zaplatili tolik, kolik dali 50 let předtím za celé panství, tak strašně toužili zde zanechat po sobě památku. Jako by věděli, jak smutný osud vyhnanců postihne zanedlouho jejich rod. Když byl Frýdlant roku 1945 bombardován, dopadlo několik pum i v blízkosti kostela, tlaková vlna tehdy vyrazila všechna malovaná okna, skleněné obrazy svatých se rozletěly na statisíce střepů, ještě dlouho po nich pak lidé šlapali. Z původního hřbitova, který se okolo kostela rozkládal, zůstalo jen několik pískovcových náhrobků s nečitelným jmény a jeden nádherný kovaný barokní kříž. Nový frýdlantský hřbitov, dnes zarostlá zahrada mrtvých, byl zaJožen roku 1878 vysoko nad měste a je využíván dodnes. Kostel sv, Máří Magdaleny ve Vět rově byl postaven roku 1533, ale již za dob Třicetileté války přestal slouŽit svému účelu a zpustl.

Až na začátku 18. století byl poopraven a roku 1886 pak získal svoji dnešní podobu. Hlavní oltář věnoval hrabě František Gallas, postranní je renesanční skvost od libereckého sochaře Friče, dar zámeckého vrchního Platze z Ehrenthah, postrachu všech okolních sedláků. Třetím frýdlantským kostelem je bývalý evangelický chrám využívaný dnes Církví československou husitskou. Je to nejmladší církevní stánek ve městě, neboť byl podle plánu bonnského architekta Rolfse postaven až v letech 1902 - 1904. Roku 1903 do něj byly nainstalovány pozoruhodné Schustrovy varhany, které věnovala paní Kellerová na památku své sestry Berty. Nedaleká fara pak pochází z let 1912 - 1913. V povídání o frýdlantských věžích nesmí chybět zmínka o rozhledně na Resselově vrchu. Stejně jako místní kostely je i ona postavena pro potěchu duše a radost z dalekých výhledů. Původní dřevěná rozhledna byla na kopci nad městem postavena již roku 1890 a sloužila návštěvníkům více než patnáct let. Když musela být pro celkovou zchátralost roku 1905 odstraněna, rozhodl se frýdlantský Pěstitelský a okrašlovací spolek postavit na jejím místě stavbu bytelnější. Tak se také stalo, nová cihlová rozhledna byla předána návštěvníkům a do její zdi byla zasazena Antonu Dresslerovi, po kterém bylo pojmenováno i místo okolo rozhledny Dresslerova výšina, pamětní deska jako dík za jeho iniciativu při stavbě rozhledny. Po druhé světové válce byla rozhledna využívaná pro telekomunikační účely nepřístupná, o její znovuzrození se postarali až frýdlantští turisté.

(zdroj: Marek Řeháček - Frýdlant - ohlédnutí, 1996)

Barokní sloup byl umístěn v roce 1723 na náměstí, ke kostelu byl přemístěn při rekonstrukci náměstí v roce 1898. Pískovcový sloup zhotovil sochař Ondřej Doubek. Na vrcholu je socha Panny Marie, pod ní sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Anny, sv. Jáchyma a sv. Jana Nepomuckého.

(archiv J.Kutílek)