Novina a železniční viadukt
Novina
Obec uváděná roku 1581 jako "nově vystavěná " na lemberském panství byla až do roku 1945 samostatná. Po válce se spojila do jedné obce s níže ležícím Kryštofovým Udolím. Na pohlednici, kterou roku 1916 vydala kryštofodolská pobočka Německého Horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, je vadět celá obec shora. Vzadu za viaduktem se rozkládají polnosti části Noviny, zvané Haudorf, která leží v hlavním údolí potoka Rokytky. Viadukt, dnes technická památka, byl dokončen v roce 1900 při budování železniční trati z České Lípy do Liberce. Dobře jsou patrné koleje tratě, která se vzápětí noří do 822 m dlouhého tunelu pod hlavním hřebenem. V popředí pohlednice se v zatáčkách vine silnice, která roku 1888 spojila Novinu přes horské sedlo s Křižany.
Novina
Na pohlednici vidíme obě dnešní pozoruhodnosti horské obce Noviny - tunel i viadukt - ještě ve stavbě, přestože v době jejího odeslání byly již rok hotovy. Osm set patnáct metrů dlouhý tunel železniční trati z České Lípy do Liberce začali italští barabové hloubit roku 1898 a slavnostně otevřen byl 6. května 1900.' Toho roku byl dokončen i téměř 30 metrů vysoký a 230 m dlouhý viadukt nad říčkou Rokytkou. Dnes je chráněnou technickou památkou. Provoz na této trati byl zahájen 16. září 1900. Vlevo dole je na pohlednici i novinská škola, která v této, tehdy samostatné, obci (dnes je částí Kryštofova Údolí) byla otevřena 26. února 1887. Její budova stojí dodnes, ale již se v ní neučí. Ani jeden z vyobrazených hostinců již neexistuje.
Železniční viadukt (Novina)
Viadukt
spolu s Ještědským tunelem tvoří podstatnou část dvoukilometrového
úseku na libereckém záhlaví stanice Křižany (500 m n. m.) směrem k
zastávce Novina (480 m n. m.). Viadukt má čtrnáct půlkruhově zaklenutých
oblouků o rozpětí 12 metrů a jeho výška dosahuje 29,5 metrů. Uprostřed
každého z těchto oblouků je otvor pro odtok vody. Nahoře je most opatřen
kovovým zábradlím a lávkami, které umožňují se vyhnout projíždějícímu
vlaku.
Viadukt je postaven do oblouku s poloměrem 235 metrů, který se
otevírá do údolí směrem na severozápad. Jako materiál na stavbu mostu
posloužil lomový kámen, konkrétně diorit, který byl vytěžen při ražbě
Ještědského tunelu mezi Křižany a Novinou. Na obklady a parapety mostu
byla použita liberecká žula.
Zdroj: Wikipedie
Představte si, že sedíte ve vlaku, z komína se kouří a vy přejíždíte novinský viadukt… Skoro jako kdybyste jeli do Bradavic, že? Do Bradavic vás vlak sice neodveze, ostatně ani do jiné školy čar a kouzel, ale zase vám nabídne kouzelný zážitek a to už stojí za zkoušku
Foto: Vašek Šoupal.
zdroj: Region Liberec
Fotogalerie Ondřej Holas
Novina u Kryštofova Udolí v roce 1908
Pohlednice
je z časů, kdy byly podještědské obce pyšné na to, že leží v blízkosti
nově vybudované Ustecko-Ieplické železnice, zvané německy A.I.E.
(Aussig-Teplitzer-Eisenbahn), kterou v roce 1900 dokončila soukromá
společnost. Světu se tak více otevřela i podhorská obec Novina, poprvé
vzpomínaná roku 1581 a až do roku 1945 samostatná. Dnes je Částí
sousedního Kryštofova Udolí. Razítko s uvedením A.T.E. otiskl nad snímek
svého, v Novině největšího hostince U Zastávky i jeho provozovatel
Franz Luh.
Mohutný dům shořel roku 1949, když v něm bydleli dělníci
opravující blízký tunel a viadukt na zmíněné železniční trati. Silnice, u
které stával, se vine strmým závěrem Udolního potoka do Křižanského
čili Novinského sedla od roku 1888. Uzká cesta, která z ní odbočuje
vlevo, vede pod mohutným viaduktem do vlastní Noviny, do části zvané
kdysi Haudorf, ležící v údolí říčky Rokytky.
Ústecko-teplická železnice
Železniční trať, která měla do průmyslového Liberecka přivést nákladní vlaky ze západočeské uhelné pánve, byla slavnostně otevřena 16. září 1900. Do povodí řeky Nisy vstoupila 815 m dlouhým tunelem, který dělníci vyrazili v Ještědském hřbetu mezí Křižany a Novinou u Kryštofova Údolí. Nevídaně dlouhý byl i - dnes památkově chráněný - 230 m dlouhý viadukt za tunelem. Na horském úseku mezi Křižany a Karlovem, dlouhém pouhých osm kilometrů, muselo být vyraženo pět tunelů a postaveny čtyří viadukty. Na více než sto let | staré pohlednici vidíme ústí druhého nejdelšího tunelu na této trati. Je 317 m dlouhý a vede pod Srním vrchem, v německých mapách je proto označován jako Rehberg-Tunnel. Dělníci, většinou italští "barabové", při jeho prorážení mohli poprvé použít elektřinou poháněné vrtačky; starší křižanský tunel byl ještě ražen ručně a práce na něm trvala více než dva roky.
Kryštofovo Údolí - Novina. Dům č.p. 67.
V roce 1947 zde sloužila vojenská posádka k ostraze železničního tunelu a viaduktu. Dům z roku 1934 (datum na štítu) zůstal ve své podobě dodnes.
(autor příspěvku Josef Kutílek)
Novina v roce 1932
zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko — Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
Novina v roce 1908
Hostinec U zastávky (majitel Karl Engicht)
Zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
Novina v roce 1908
Jeden z výletních hostinců
Zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
Novina v roce 1940
Hostinec "Touristenheim"
Zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005