Naděje
Místní část Naděje je uprostřed lesů položená horská a především rekreační ves východně od Milštejna. Osídlení tu patrně vzniklo v souvislosti se zdejší sklářskou hutí, později s důlním podnikáním v okolí (těžilo se zde stříbro a železná ruda), jako ves se uvádí r. 1612. Její jméno vzniklo snad převzetím názvu místní sloje. Roku 1706 však vrchnost už nedala souhlas k pokračování těžby. Roku 1874 si bratři Israelové z Drážďan pronajali lom v masívu Milštejna a k němu postavili v Naději továrnu na opracování mlýnských kamenů - žernovů. Jižně při cestě do Trávníku stojí kaple z r. 1821, na oltáři pozdně barokní sousoší sv. Anny Samotřetí z 1. pol. 19. století. Severně 1 km je rekreační osada Hamr, kde na Hamerském potoku stávala původně stoupa na drcení v okolí těžené rudy, která se potom dopravovala do blízkých tavíren. Později tu byl mlýn a pila (r. 1754). V roce 1938 zde byla postavena přehrada Naděje pro pohon pily v osadě Hamr.
Naděje, Krischeho hostinec
Jiří Walter - Táta
a babička vzpomínali, jak se chodilo v neděli na výlety, často na Luž
nebo Hochvald . V té restauraci byla zastávka na občerstvení, vynikající
domácí chléb s máslem a hrnek mléka.
Adam Novák - Hostinec paní Rosiny Krische, vedla ho pak sama, byl pokud vím už ve 20.letech vdova. Byl známý mezi a turisty vyhledávaný. Paní Krische vpředu, za ní paní Grossová a slečna Schierová, pomáhaly v hostinci. Hostinec už po válce nebyl v provozu, je tam běžná rekreační chalupa, dnešní stav pro srovnání:
Malebná
osada Naděje se nachází v centru Lužických hor. Poprvé je zmíněna roku
1612. ale už o dvě století dříve, ve zdejších lesích pracovaly sklářské
hutě. Samotný název se někdy vykládá jako "naděje bohatého výtěžku zlata
a stříbra"- zůstala ovšem jen naděje. V pamětní knize cvikovské fary se
uvádí že 8. srpna 1706. byl v Hamru (část Naděje) oběven starý důl na
zlato a stříbro. V okolí se dodnes nachází pozůstatky těžby železné
rudy. (autor Mirek Janoušek)