Letařovice

Letařovice

 Jedna z nejpozoruhodnějších obcí Českodubska. Ves je položena na jakémsi ostrohu soko nad pravým břehem Mohelky, takže čtverhranná věž kostela sv. Jakuba je patrna iž z velké dálky. Osídlení obce je prastaré, archeologické nálezy svědčí o pobytu lidí již od ladší doby kamenné asi před 7 000 roky až po raný středověk. Farní kostel je znám již roku 1363, jeho raně barokní podoba je z roku 1695. Proslulý je malovaný tabulový strop e 60 obrazy ze života sv. Jakuba; jeden z nich posloužil prý Karolině Světlé jako motiv pro ovídku Meluzina o hraběnce Regině Isolaniové, majitelce dubského panství po třicetileté válce. Obec je proslulá starými — až ze 17. století — roubenými stavbami. Věhlasná je i kostice s oltářem z lidských kostí a lebek.

Letařovice (neoficiálně též Letařice) jsou vesnice ležící 3,5 km jižně od Českého Dubu na ostrohu nad hlubokým údolím řeky Mohelky. Jsou součástí obce Bílá v okrese Liberec. Vesnici dominuje filiální kostel sv. Jakuba Staršího. Kolem něho se nachází hřbitov, na němž byli pohřbíváni také obyvatelé z blízkých Hradčan i dalších okolních vesnic. Část domů je soustředěna kolem hlavní komunikace nebo v její blízkosti, jinak je zástavba této vesnice poměrně rozptýlená. K Letařovicím patří také samoty Písek a Hruškovec a mlýn na řece Mohelce v údolí pod vesnicí (mezi Trávníčkem a Libíčí). Řada zdejších domů je roubených.

Dějiny

Osídlení v této lokalitě je archeologickými nálezy potvrzeno již v mladší době kamenné, kdy se zde nacházelo tvrziště. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1352, název pravděpodobně vyjadřoval, že se jednalo o ves lidí Letařových. Ve 14. a 15. století patřily Letařovice křižovníkům svatomářským, po roce 1437 byly zemanským sídlem.

V 80. letech 19. století byl starostou Letařovic zdejší statkář Josef Košek, který byl také okresním starostou v Českém Dubu (cca od roku 1896 přinejmenším do počátku 20. století), předsedou Hospodářského spolku pro okres českodubský (od jeho založení v roce 1886), předsedou Národní Jednoty Severočeské pro Letařovice a okolí, předsedou kuratoria Pokračovací školy hospodářské v Českém Dubu (od roku 1896), předsedou Českého školského spolku "Karolína Světlá" v Českém Dubě (od jeho založení v roce 1900), předsedou českodubského okrsku Národní Jednoty Severočeské (od jeho založení v roce 1904) a revizorem Okresní hospodářské záložky v Českému Dubu.

Národní jednota severočeská pro Letařovice a okolí, založená koncem 19. století, v roce 1903 měla 37 členů. V roce 1919 zde působila Pěvecko hudební ochotnická jednota Smetana. Samostatnou obcí byly Letařovice až do počátku 50. let 20. století.

Škola

Vesnice měla vlastní obecnou školu (od roku 1883 dvojtřídní). Dříve byla škola v klasicistní budově čp. 24 (v současnosti rekreační objekt), která je na portálu datována letopočtem 1801. V roce 1886 byla stavitelem Karnoldem postavena nová, novorenesanční školní budova čp. 30, která se nachází cca 130 metrů severovýchodně od kostela sv. Jakuba Staršího.

Ve zdejší škole vyučovali:

• Václav Maruška (z Letařovic) – po dobu 27 let
• Václav Felkner (z Hodek) – po dobu 42 let
• J. Kapoun (ze Sobotky) – v letech 1837 až 1857
• Josef Čumpelík (1818–1879) – v letech 1857 až 1868
• Václav Tumlíř (z Loukova) – v letech 1868 až 1872
• František Nejedlo (z Jenišovic) – výpomocný učitel
• Arnošt Renger (z Jenišovic) – v letech 1872 až 1878
• Antonín Nedvídek – v letech 1878 až 1879
• František Horyna (z Rovenska) – v letech 1879 až 1888
• František Rataj – podučitel, v letech 1883 až 1886
• Florian Müller – od roku 1886 nejméně do roku 1903
• Jan Hujer – řídicí učitel od roku 1888 nejméně do roku 1903
• Blahomíra Rosenauerová – industriální učitelka (vyučovala ruční práce), přibližně na počátku 20. století
• Josef Hartych - ředitel 50. léta 20. stol. do roku 1963

V roce 1903 chodilo do letařovické školy 116 žáků, z toho 50 chlapců a 66 dívek (jinde se uvádí 39 chlapců a 62 dívek, tj. celkem 101 žáků). Obecná škola vyučovala žáky z Bohumilče, Hradčan, Janovic, Letařovic, Libíče, Loukoviček, Podjestřábí, Radvanic, Trávníčku a Vorklebic.

V roce 1961 měla škola 13 žáků z obcí a osad Hradčany, Letařovice, Trávníček, Libíč. V létě 1963 souhlasilo MNV Hradčany se zrušením Základní devítileté školy s 1. – 5. ročníkem v Letařovicích, a to k 1. září. Rušenou školu navštěvovalo pouze pět dětí a provoz byl ekonomicky neúnosný. Děti přešly do ZDŠ v Českém Dubu (z celé obce jich tam nově chodilo 15). Bohužel se dlouho nedařilo zajistit autobusové spojení do Českého Dubu pro místní dojíždějící děti. Těm nezbývalo než dvakrát denně chodit pěšky 4-6 km (v roce 1965 šlo o 13 dětí). V roce 1965 došlo k převozu školní tabule a lavic z letařovické školy do ZDŠ v Českém Dubu.

(zdroj: Wikipedia)

Největší dominantou podještědské vesničky Letařovice je někdejší farní, dnes filiální kostel sv. Jakuba Většího.

Byl vystavěn pravděpodobně ve třetí čtvrtině 13. století rytířským řádem johanitů, kteří v té době vlastnili českodubské panství. Prošel gotickou přestavbou, posléze získal i renesanční sgrafitovou omítku, v období baroka přibyla typická věž. V baroku vzniklo ovšem i to nejcennější, co si většina lidí dnes s kostelem pojí – rustikální kazetový strop s malovanými výjevy ze života sv. Jakuba. Kostelík je důležitým styčným bodem v krajině údolí Mohelky. Svatý Jakub v Letařovicích, jakožto patron poutníků, bdí nad všemi směřujícími ze severu do vnitrozemí Čech.Kostel je postupně renovován, stejně jako přilehlá unikátní kostnice. Ta se nachází naproti kostelu, v rohu hřbitova. V interiéru upoutá především oltářem z 18. století, jenž je sestaven z lidských lebek a kostí.
Kostnice Letařovice je přístupná v době svatojakubské pouti.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostel-sv-jakuba-v-letarovicich-s-unikatni-kostnic