Kravaře

Obec Kravaře (německy Graber) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, zhruba dvanáct kilometrů jihozápadně od České Lípy. Žije zde 790 obyvatel. Kravaře jsou od roku 1995 chráněny jako vesnická památková zóna, vesnice Janovice a Rané, které jsou administrativně součástmi obce Kravaře, jsou vesnické památkové rezervace.

Název obce

Již samo jméno Kravař je dokladem mimořádné starobylosti tohoto městečka. Názvy obcí tohoto typu, odvozené od určitého zaměstnání obyvatelstva, objevují se totiž v 11.století, v době, kdy knížecí přemyslovci upevnili svou moc nad celou českou zemí.

Někdy se vyskytuje pro Kravaře i název Radoušov, neboť vznikly splynutím s dvorcem tohoto jména.

Poloha a přírodní poměry

Město se nachází v severních Čechách v Českém středohoří v údolí Bobřího potoka západně od Stvolínek. Asi kilometr severozápadně od města se nachází výběžek hřebene nízkého pohoří, který se táhne východním směrem od Bukové hory.

• Obcí protéká Bobří potok. Za Kravařemi pokračuje směrem na východ do obce Stvolínky.
• Kravaře se nacházejí v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti České středohoří, necelé dva kilometry od severozápadní hranice chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj.

Historie

První písemná zmínka o Kravařích pochází z let 1175 až 1178, kdy vesnici získal doksanský klášter výměnou s předchozím majitelem Chřenem, synem mělnického probošta Juraty. Tehdy klášter za svůj dvůr se sklizeným obilím a s doplatkem 4 hřiven stříbra získal u Kravař dvorec Radoušov a rozsáhlé zalesněné území zapsané jako Újezd. Časem získal kláter i okolní pozemky a Kravaře se staly střediskem klášterního panství.

Roku 1251 sem zavítal král Přemysl Otakar II. V roce 1273 Kravaře byly tržním městem. Již v roce 1384 měla obec svého faráře a farní kostel Narození Panny Marie, ten byl zcela zničen při požáru v roce 1646, ale brzy poté byl obnoven.

Od 14. století se stali držiteli panství Berkové z Dubé a z Lipé. Po vládě Vartenberků, za nichž bylo spojeno panství kravařské se stvolínským, přešly kravařské majetky na Hrzány z Harasova. Roku 1646 stvolínské panství koupil kardinál Harrach (1598-1667) pro budoucí biskupství litoměřické. V pozdějších letech litoměřičtí biskupové velmi městečku pomohli, např. biskup Schleinitz místním cechům pomohl obnovit jejich privilegia, později biskup Hille založil školní nadaci pro chudé děti. Z cechů zde byly uváděny řeznický a roku 1672 Kravařský cech krejčích.

V letech 1827 až 1828 byla postavena radnice. Dne 26. září 1860 městečko postihl ničivý požár, vzešlý z pekárny. I přes pomoc dobrovolných hasičů z Úštěka a České Lípy shořelo 92 domů včetně školy a 110 hospodářských stavení. Škoda byla vyčíslena na 700 000 zlatých. Tehdy obec měla sice od roku 1839 svou požární zbrojnici, avšak nikoli vycvičený spolek dobrovolných hasičů.

Po první světové válce bylo město Graber s převážně německojazyčným obyvatelstvem připojeno k nově vzniklému Československu. V důsledku Mnichovské dohody patřily Kravaře v letech 1938 až 1945 do okresu Leitmeritz, vládního okresu Ústí n. L., v říšské župě Sudety Německé říše. Po skončení druhé světové války bylo téměř veškeré německo-české obyvatelstvo odsunuto.

Původní stará škola zde fungovala od roku 1550 a zdejší učitel (školmistr) měl výnosem biskupa z roku 1675 písemně určené povinnosti vůči katolické církvi. V roce 1883 byla postavena na nároží náměstí "nová" škola (čp. 111), která po roce 1975 slouží jako objekt občanské vybavenosti (lékařské ordinace, pošta, grafické studio). Budovy dnes fungující školy byly postaveny po roce 1970.

V létě 2014 zde je ředitelem školy Zdeněk Šmída a škola byla nákladem 25 milionů Kč opravena, zateplena.

V roce 2011 svou činnost obnovila místním jednotka dobrovolných hasičů a roku 2021 jim byla předána nová hasičská zbrojnice.

Mimo samotných Kravař jsou součástí obce také vesnice Janovice, Rané, Sezímky, Veliká a Víska.

Podle poněkud podezřelé listiny krále Jan Lucemburského, ale i z jiných konfirmací městských práv víme, že ke Kravařům patřívaly obce Janovice, Stvolínky, Jezvé, Javorská, Heřmanice, Valteřice, Horní a Dolní Police, Stoupno, Bělá a další obce, které později zanikly.

Pamětihodnosti

• Kostel Narození Panny Marie (Kravaře) z roku 1650, přestavěn v letech 1744 až 1749, věž byla přistavěna roku 1868. Od roku 2004 v majetku obce a využíván ke kulturněspolečenským akcím, instalována expozice mešních rouch a ornátů
• Sochy Archanděla Michaela a svatého Jana Nepomuckého, sloup se sousoším Piety u potoka
• Sousoší Nejsvětější Trojice se sochami sv. Vavřince, sv. Rocha, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého z roku 1708, rekonstruované v letech 2006-2008
• Barokní sloup se sochou Panny Marie na náměstí z roku 1708
• Dva barokní mosty z 18. století přes Bobří potok.
• Barokní fara od roku 2006 v majetku obce a včetně farního areálu zrekonstruovaná, upravena na malometrážní byty pro místní seniory
• Empírová radnice na náměstí, na trojúhelníkovém náměstí je řada zachovalých empírových domů

Vísecká rychta