Kotel (německy Kesselkoppe) je výrazný vrchol ležící v nejvyšším českém pohoří Krkonoše. Nachází se v jejich západní části v okrese Semily v Libereckém kraji, jehož je nejvyšším vrcholem. Nadmořská výška 1435 m n. m. z něj činí 10. nejvyšší horu Česka. V minulosti byla nazývána též Krkonoš a Kokrháč.

Kotel je dostupný nejsnáze z Rokytnice nad Jizerou, odkud vede lanovka téměř až na vrchol Lysé hory, a odtud lze pokračovat po úbočí Kotle po červené turistické značce. Samotný vrchol je však nedostupný, jelikož leží v první zóně Krkonošského národního parku a žádné turistické trasy na vrchol nevedou. Z druhé strany je Kotel dostupný ze Zlatého návrší, na kterém se nachází např. pramen Labe, Labská bouda či mohyla Hanče a Vrbaty na Vrbatově návrší.

Charakteristika

Jedná se o horu, která se nachází 5 km VSV od známého lyžařského střediska Rokytnice nad Jizerou. V okolí se nacházejí jiné výrazné vrcholy, jako např. Lysá hora (1344 m n. m.), Harrachovy kameny (1421 m) nebo Vlčí hřeben (1140 m). Z jihovýchodní strany je obklopen Malou a Velkou Kotelní jámou, které jsou v zimě často ohrožovány lavinami. Jako celé Krkonoše byl Kotel vymodelován hercynským vrásněním a je složen převážně ze svoru.

Dostupnost

Kotel je dostupný nejsnáze z Rokytnice nad Jizerou, odkud vede lanovka téměř až na vrchol Lysé hory, a odtud lze pokračovat po úbočí Kotle po červené turistické značce. Samotný vrchol je však nedostupný, jelikož leží v první zóně Krkonošského národního parku a žádné turistické trasy na vrchol nevedou. Z druhé strany je Kotel dostupný ze Zlatého návrší, na kterém se nachází např. pramen Labe, Labská bouda či mohyla Hanče a Vrbaty na Vrbatově návrší.

O Sněžných jámách

Pohled na obě jámy je úchvatný. Menší je dlouhá přes půl kilometru, velká měří 800 m. Hloubka kolmých skalnatých srázů dosahuje více jak 200 m a na dně se zrcadlí ledovcová jezírka (Snieżne Stawki). Díky alpskému charakteru krajiny se ve Sněžných jamách vyskytují mnohé vzácné druhy rostlin, mezi nimi například lomikámen sněžný a vstřícnolistý. Dnem obou jam prochází značená cesta, která nabízí neobvyklý pohled na skalnaté srázy i ledovcová jezírka.

Od turistického přístřešku, přes kamennou chatu až k luxusnímu hotelu a vysílači

V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896-97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945, kdy se Polsko posunulo na západ, připadlo mu Slezsko a původní německojazyčné obyvatelstvo bylo z většiny vyhnáno, se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s krakovským královským hradem. V roce 1950 zprovoznil Polský klub turistů PTTK v bývalém hotelu bufet a pouze několik lůžek, který sloužil do roku 1960, kdy byl na zbořeništi zdí bývalého hotelu zřízen provizorní TV vysílač pro přenos signálu z olympijských her v Římě. Současnou podobu získala budova po přestavbách v letech 1960-1964 a 1974-1978. Roku 1994 zde bylo instalováno zařízení pro mobilní telefonii.

Budova je pro veřejnost uzavřená, v extrémním počasí již však několikrát poskytla turistům přístřeší. Zaměstnanci vysílače mají také zásluhu na záchraně mnoha lidských životů.

Přístupnost

Pěkný cesta se spoustou krásných výhledů směřuje od Labské boudy k turistickému rozcestníku, odkud vede žlutě značená stezka dlouhá asi 2,5 km napříč kamenným mořem. K Labské boudě se dostanete pěšky z Horních Míseček, cesta je dlouhá asi 5,5 km. Můžete využít i autobusovou linku, která z Míseček jezdí od 30. dubna do konce října. Zastávka autobusu leží u Jilemnické boudy, asi 400 m od parkoviště. Autobus jede k Vrbatově boudě, odkud půjdete směrem k prameni Labe, kde odbočíte k Labské boudě. Kolem Sněžných jam vede červeně značená hřebenová cesta Česko-polského přátelství. Po té lze dojít až na samotnou horu Sněžku.

Silvestrovský západ slunce na Zlatém návrší

Po celodenní túře a ránu bez lidí zde byl problém najít nějaké klidné místo. Přesto se povedlo a my si užili to zlaté zakončení roku bez hlučných davů

autor příspěvku Daniel Jurica