Kotel

03.12.2021
Kotelské lípy
Kotelské lípy

Kotel

Zemědělskou obec vyhledávají návštěvníci pro dvě přírodní zajímavosti. První z nich jsou dvě zákonem chráněné Kotelské lípy. Za obdiv stojí zejména mohutnější z nich, kterou zobrazuje pohlednice. Podle dnešních měření má výšku 25 metrů a obvod kmene 9 metrů. Lípám se sice říká tisícileté, ale jejich stáří se odhaduje na 450 roků. Přesné měření není možné, protože lípa je natolik vykotlaná, že se do jejího nitra ukryje - jak udávaly turistické průvodce již před stoletím - třicet dětí. Geologickou rarttou evropského významu jsou zbytky Čertovy zdi na hřbítku mezi obcemi Kotel a Smržov. Původní 20 km dlouhá, až 20 metrů vysoká a 3 metry široká zeď z vodorovně uložených čedičových sloupů byla za staletí téměř zcela vytěžena jako stavební kámen.

Kotel (německy Kessel) je malá vesnice, část města Osečná v okrese Liberec. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Osečné. Prochází zde silnice II/278. Je zde evidováno 38 adres. Trvale zde žije 23 obyvatel.

Kotel je také název katastrálního území o rozloze 4,36 km2.

Z historie

V roce 1434 byla obec zničena husitskými vojsky, později zde čelila nájezdu vzbouřených sedláků od Náchoda a Jičína.

Ložisko uranu

V oblasti se nachází ložisko uranu, jehož otevření plánuje státní podnik Diamo. Ministerstvo životního prostředí přes odpor místních obyvatel vyhlásilo chráněného ložiskové území, ačkoli to podle něj neznamená, že se zda uran bude někdy těžit. Odhaduje se, že na území o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží asi 20.tisíc tun uranové rudy. V roce 2015 ministerstvo životního prostředí zamítlo žádost australské společnosti Urania Mining o povolení průzkumné těžby, o které společnost usilovala od roku 2008.

Tisíciletá lípa

Uprostřed vsi je velmi stará lípa, zdánlivě složená ze tří kmenů, uvnitř dutiny jí roste vnitřní kmen. Dřevo je zdravé. V roce 2009 byla lípa zvolena Stromem roku 2009.

Čertova zeď

Jižně od vesnice se nalézá národní přírodní památka Čertova zeď - torzo bizarního a pověstmi opředeného skalního útvaru, vypreparované čedičové žíly.

Kotelský vrch, křížová cesta

Východně od vsi se rozkládá Kotelský vrch, jenž je severním pokračováním vulkanicky podmíněného hřbetu Čertovy zdi. Na vrch vede stará křížová cesta (resp. jen její pozůstatky) od okraje Kotle, od obnovené kaple sv. Anny. Cesta končí kaplí (Božího hrobu) na vrcholu kopce, jež je v dezolátním stavu. Zastavení křížové cesty tvoří čtrnáct kamenných (dříve dřevěných) kapliček z let 1902 - 1904, zhotovených nákladem rodiny Bienertovy z Osečné. Jejich autorem je kamenosochař Adolf Sitte z dílny v č.p. 118. K opravě kaple Božího hrobu došlo k roku 2015, kdy ji následně litoměřický biskup Jan Baxant požehnal a v pátek 15. června 2018 byla křížová cesta na Kotelském vrchu po opravě znovu požehnána generálním vikářem Martinem Davídkem.

(zdroj: Wikipedia)