Kostel Mařenice a Kalvárie

Kostel sv.Maří Magdalény v Mařenicích

Byl postaven dle plánů litoměřického stavitele Octaviana Broggia na náklady majitelky panství Anny Marie Františky Toskánské. Dne 16.5.1706 je jmenován po dlouhé vakanci první duchovní správce mařenického kostela. Téhož roku, dne 22.5.1706 o svatodušních svátcích, se konala první mše svatá v novém kostele.Zanedlouho poté, dne 10.6.1706, kdy se ten rok slavilo Boží Tělo, se slavnostní bohoslužby zúčastnila spolu s 20 kněžími také majitelka panství, velkovévodkyně Toskánská. Už v roce 1714 byl ale položen základní kámen k novému kostelu. Dne 5.5.1720 byl nový kostel posvěcen a zasvěcen ke cti sv. Maří Magdalény. Vévodkyně Toskánská, majitelka zákupského panství, darovala kostelu vzácnou relikvii sv. Fortunáty z římských katakomb (dnes je malá část její relikvie uchována ve skleněné dóze v novém oltáři). Traduje se, že Mařenice měly být postaveny jako významné poutní místo a jako místo ochrany proti protestantismu na samých hranicích země. Když ale Anna Marie Františka Toskánská, jako hlavní sponzor celé stavby, byla pozvána k návštěvě rozestavěného kostela a neviděla při příjezdu do Mařenic od Cvikova, cestou zvanou " Franks Hohle-Weg", kostelní věž, ani do Mařenic nedojela, se svým kočárem se otočila a byla natolik zklamaná, že poutní místo přenesla do Horní Police. Kostel a jeho areál pak doznal v dalších letech podstatných změn: v roce 1747 byla vystavěna Křížová cesta za kostelem díky daru sedláka Christofa Schiera, obnovená roku 1807. V roce 1853 navštívil Mařenice císař Ferdinand, na jeho počest je od té doby v průčelí osazena socha jeho patrona, sv. Ferdinanda Kastilského, španělského krále. V roce 1864 byl kostel zvětšen a byla postavena věž. V roce 1896 byla postavena nová Křížová cesta, požehnána byla dne 25.7.1897.

Po 2. světové válce, když byli vystěhováni obyvatelé německé národnosti, přišli do obce dosídlenci, kteří neměli k obci ani ke kostelu žádný vztah. Proto se této významné kulturní památce nevěnovala sebemenší péče a byla vystavena napospas osudu. Pravidelná údržba byla opomíjena a politické ovzduší bylo nakloněno silně proticírkevně. Farní budova v Mařenicích byla stržena již v 50. letech 20. století a stejný osud měl potkat i kostel. Poslední mše v kostele se konala v roce 1961, poté kostel zchátral tak, že na něj byl koncem 80. let 20. století vydán demoliční výměr.

Stal se rovněž terčem vandalů a jiných nenechavých lidí. Postupně bylo rozkradeno vybavení kostela, a tak kostel přišel i o kvalitní mobiliář:o hlavní barokní oltář z roku 1716, o titulární obraz sv. Maří Magdalény a obraz Madony na bočním oltáři od pražského akademického malíře Helbiga, dar císaře Ferdinanda. Zničeny byly rovněž varhany, nově pořízené pro kostel v roce 1941, a také obrazy křížové cesty ve výklencích od profesora Weihse z Prahy.

V květnu 1989 se do svépomocné opravy kostela pustila skupina mladých nadšenců v čele s dnešním správcem farnosti v Srbské Kamenici Mgr. Marcelem Hrubým. Byla vystavena nebezpečí, že Státní bezpečnost bude sledovat jednotlivce nejen při práci, ale hlavně ve škole - většina dobrovolníků byla studující. Dokonce okresní církevní tajemník v České Lípě měl v plánu opravě kostela zabránit. Přesto se začalo s renovací kostela s minimem financí. Z vlastních prostředků dotovaly opravu kostela také sestry Vincentky, které měly v Mařenicích Ústav sociální péče. Fasádní barvy byly darem od farnosti Bad-Peterstal, patřící do Arcidiecéze Freiburg/Breisgau.

Další opravy kostela proběhly v letech 1996 - 1997 (dne 19.7.1997 bylo posvěceno nové zařízení kostela a zastavení křížové cesty) a v roce 2013 - 2015, opět se o ně největší měrou zasloužil Mgr. Marcel Hrubý.

Zařízení kostela pochází z větší části ze zbořeného kostela sv. Michaela Archanděla v Libkovicích u Mostu, dílem z depozitáře kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Praze - Liboci. Hlavní oltář je moderní, symbolizuje desky s Desaterem Božích přikázání a jeho autorem je arch. Jitka Švédová ze Šumperka. V roce 2004 byly požehnány dva nové zvony, které se zrodily díky finančnímu příspěvku Česko - německého fondu budoucnosti, německých rodáků, kteří obec pravidelně navštěvují, a také díky sbírce mezi místními obyvateli, chalupáři a daru obce Mařenice. V mařenickém kostele a jeho okolí již několik let probíhají letní oslavy patronky kostela, sv. Maří Magdalény (víkend kolem 22.7.). Pozemek s kostelem patří církvi.

zdroj: farnost Srbská Kamenice, autor příspěvku Jaroslav Freier

Kalvárie (445 m) je nevelký zalesněný vrch, vystupující přímo nad jihovýchodním okrajem Mařenic mezi silnicemi do Kunratic a Heřmanic. Kopec má dva vrcholky a na severním z nich bylo vybudováno poutní místo, přístupné po cestě, začínající zcela nenápadně mezi domky na severozápadním úpatí. Teprve výše na svahu je upravená široká cesta s kamennými schody, která bývala v 1. polovině 20. století vroubená zastaveními Křížové cesty.

Na kopci byla již někdy v 17. století poustevna U sv. Anny, jejíž okolí zdobily různé náboženské obrázky. Později byl do nevelké skály vytesán Boží hrob, nad nímž byl nejprve vztyčen kříž, na jehož místě pak sedlák Christof Schier vystavěl kamennou kapli, sestávající ze tří stupňovitě za sebou přistavěných místností. Kdy kaple vznikla není jisté, většinou se uvádí rok 1750, ale mohlo to být i dříve.
V roce 1865 byla kaple zcela renovována a o rok později do ní farář Geisler daroval oltářní obraz Zvěstování Panny Marie od Franze Wedlicha z Chotovic. Téhož roku bylo také založeno nové přístupové schodiště a na kopec byly přeneseny sochy Ecce Homo z roku 1697 a Mater Dolorosa, které do té doby stály u cesty na jeho úpatí. Na vrcholku nad kaplí stál kříž, postavený Franzem Knoblochem, a na skalkách u něj byly reliéfy svatých, vytesané podle lidové tradice již někdy v 1. polovině 18. století mařenickým stolařem Franzem Schierem, jemuž je připisováno také autorství skalních reliéfů u osady Třídomí při staré cestě do Kunratic.

Ještě před 2. světovou válkou na Kalvárii pravidelně směřovala procesí z Mařenic, Heřmanic a Dolní Světlé, ale s odchodem původních obyvatel po roce 1945 tyto tradice zanikly a noví osídlenci nechali poutní místo zpustnout. Kaple se postupně rozpadla a sochařská výzdoba byla zčásti odvezena a zčásti zničena. Nakonec z kaple zůstala jenom zřícenina. Až v letech 2008-2009 byla kaple obnovena a 19. června 2010 slavnostně vysvěcena. Později byl opraven i kříž na vršku nad kaplí.

U kaple byla opravená plošina, z níž je pěkný výhled na Mařenice a blízké okolí. Také z dříve odlesněného jižního vrcholku kopce bylo možné přehlédnout část krajiny od Jezevčího vrchu přes Zelený vrch a Klíč až k Luži.