Desná kolem roku 1900

Obec byla založena roku 1691 a pojmenována po Albrechtu Maxmiliánu Desfoursovi jako "Desfoursdorf" – Desfoursova Ves. (Mezi lidmi se však více ujal název Dessendorf, česky Desná, odvozený od názvu říčky, protékající údolím). V roce 1771 měla Desná 36 domků, roztroušených po obou březích Bílé Desné. Obec Desná náležela až do roku 1880 k tržní obci Albrechtice, dne 15. listopadu došlo k jejímu osamostatnění. K výraznému rozkvětu dochází v 19. století, kdy zde byly v provozu známé lázně a sklárny.V pondělí 18. září 1916 postihla obec katastrofa, kdy ji zaplavily vody protržené přehrady na řece Bílé Desné. Bylo zničeno 29 obytných domů a 11 brusíren skla, dalších 62 domů bylo vážně poškozeno. O život přišlo 62 osob. Na fotografii je pohled na údolí, kudy se valila voda z protržené přehrady.

archiv: Jiří Peterka

Desná (Tiefenbach) výstavba železnice 1901

Trať mezi Tanvaldem a Harrachovem je jednou z posledních normálně rozchodných ozubnicových železnic v Evropě a nejstrmější železnicí v České republice. Trať se honosí mnoha zajímavými umělými stavbami, mimo jiné pěti tunely, z nichž nejdelší měří 940 metrů, dodnes dochovanou 4,43 km dlouhou dvoupásovou Abtovou ozubnicí v ose koleje na sedmikilometrovém úseku Tanvald – Kořenov, překonávajícím výškový rozdíl 235 metrů maximálním stoupáním až 58 promile, které je největším v České republice.

(archiv J.Peterka)

 Obec Desná byla založena roku 1691 a pojmenována po Albrechtu Maxmiliánu Desfoursovi jako "Desfoursdorf" – Desfoursova Ves. (Mezi lidmi se však více ujal název Dessendorf, česky Desná, odvozený od názvu říčky, protékající údolím). V roce 1771 měla Desná 36 domků, roztroušených po obou březích Bílé Desné. Obec Desná náležela až do roku 1880 k tržní obci Albrechtice, dne 15. listopadu došlo k jejímu osamostatnění. K výraznému rozkvětu dochází v 19. století, kdy zde byly v provozu známé lázně a sklárny. V pondělí 18. září 1916 postihla obec katastrofa, kdy ji zaplavily vody protržené přehrady na řece Bílé Desné. Bylo zničeno 29 obytných domů a 11 brusíren skla, dalších 62 domů bylo vážně poškozeno. O život přišlo 62 osob. Status města dostala v roce 1968. Do té doby byla od roku 1913 městysem.

Božka a Vašek Vorlovi, jó, tam jsme jezdívali. Kamarádi babičky. Rád vzpomínám. Paní Vorlová prodávala v papírnictví. Nejdřív se šlo vždycky na pouť a pak na návštěvu k Vorlům. Hrozně rád vzpomínám na zašlé časy. Pamatuju si to, jak kdyby to nebylo víc jak třicet let. Vorlovi bydleli ve věžáku nad dnes zrušenou Benzínou (komentář R.Kittler)

Tady je ta Benzina a paneláky ve výstavbě - cca 1985.(archiv J.Peterka)

Desná-Dolní Polubný -Kulturní dům Sklář

Hotel Hüttenschänke Původní hotel Sklář byl postaven v druhé polovině 19. století. Byl velmi vyhledávaný a dobře umístěný. Stojí vedle Polubenské huti v Desné III. Velmi oblíbené byly taneční zábavy ve zdejším sále a působil zde ochotnický divadelní soubor. Divadelní sál se dochoval dodnes a slouží městu k pořádání divadelních a hudebních kulturních akcí, plesů a tanečních kurzů. V přízemí je jídelna.

autor příspěvku Jiří Peterka

na tom zbořenem domě (bývale prodejny OZ prodavačka pí Vorlová, vedle trafika prodavačka pí Sochorová ) byla ryska,kam sahala voda v tom neštěstí v r.1916.  Na proti mlékárna vedoucí p.Beneš, park s lavičkami a brusírna u Zítků,končila u školni zahrady..

Mlékárna stála na proti,dnes je tam křižovatka a první panelák,stála v místech, jak je vchod k Vedralovi. Dřiv byl do toho baráku vchod z druhé strany, bylo tam železářstvi a kuchyňka. prodávaly tam pí Petriková ze sedmidomků a pí Matoušková.(Matošušek trénoval skokany v D1) vedle zdravotní sstředisko,bydleli tam Nedvědovi a na proti sámoška vedoucí pí Valentová,měla bílé erko,tuzexové auto.dnes to maj Vietnamci.

 (komentář Petr Fríďa Freidrich)

Kino a restaurace Koruna v Desné

Lidstvo se neustále snaží o zdokonalování něčeho. Této snaze se nevyhnul ani film. Směřuje ke stále věrohodnějšímu prožitku děje na plátně. V celkem krátké době jsme byli svědky změny černobílého němého filmu k 3D promítání, které by mělo být téměř totožné se skutečností. A přece... Bude někdo někdy s láskou vzpomínat na ony dokonalé biografy, tak jako pamětníci vzpomínají na kino, kreré bylo součástí restaurace Koruna v Desné III? Z kinosálu se vstupovalo přímo do lokálu a vytápění bylo vyřešeno velkými kamny. Když dohořívala, pan Tůma rázně zarachotil roštem a přiložil. A nikomu to nevadilo.
zdroj:kalendář Jizerské hospody na dobových pohlednicích s texty Kláry, 2014 Hoffmannové

Schnabelova vila stojí dodnes. Vedle ní byl ale osudného dne zcela zničený dům Adolfa Schnabela (1874-1950), proslulého jizerskohorského výtvatníka. Jemu vody zničily ateliér, zahubily tchýni a odnesly devítiletého synka Heinze, jehož mrtvé tělo bylo nalezeno až u Návarova. Tragédií poznamenaný Schnabel navrhl umístit jeden z připlavených balvanů k mostu za vílou coby památník obětí protržení přehrady. Celých 240 hodin pak s manželkou skládali z deseti tisíc kamínků text desenského učitele Hugo Simma pro pomník. Ten byl ale u mostu za vilou odhalen až 1. října 1937,

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)

zdroj:https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/rodina-se-omluvy-nedockala20080820.html

Na místo tragédie dorazili jako první hasiči ze sklárny a také zaměstnanci. Pak přijeli další hasiči a sanitka. "Ženu, kterou jsme zachránili, odvezli do nemocnice," uvádí Jeník.
Kdyby nepřijeli policisté, lidi by Rusáky asi utloukli, říká muž
"Potom jsem ji už nikdy neviděl. Myslel jsem, že šlo o pošťačku. Měla u sebe totiž brašnu přes rameno. Později jsem zjistil, že v ní pravděpodobně nesla balík na poštu. Posílala ho svému budoucímu zeťovi do Prahy, kde studoval vysokou školu. Nyní by mě potěšilo, kdyby se ozval někdo, kdo zná další osudy paní, které jsme pomohli."
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/miroslav-jenik-prezil-havarii-cisterny-v-desne-v-roce-1968-okupace.A180821_151348_liberec-zpravy_tm