Historická sídla na území bývalého vojenského prostoru Ralsko

zaniklé Černá Novina • Dolní Novina • Dolní Okna • Holičky • Chlum • Jablonec • Jezová • Kostřice • Kracmanov • Křída • Nová Hospoda • Okna • Olšina • Palohlavy • Proseč • Prosíčka • Strážov • Svébořice • Vazačka • Zábělce • Židlov
obnovené Boreček • Hradčany • Hvězdov • Kuřívody • Náhlov • Ploužnice • Vrchbělá
přesunuté Horní Krupá

Na tomto místě se seznámíme s bývalým vojenským prostorem Ralsko.

 Ne  vojenskou historii tohoto místa, ale především obyčejný život lidí ve vesnicích a osadách, které se v tomto území nacházely do 50. let minulého století.

V tomto řídce osídleném kraji s nedostatkem pramenité vody bylo již za císaře Josefa II. zřízeno vojenské cvičiště. Těšně po skončení druhé světové války a odsunu obyvatelstva německé národnosti bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského prostoru o Výcvikový tábor Bezděz (v roce 1950 název změněn na Vojenský újezd Ralsko).

Z toho důvodu bylo několik obcí srovnáno se zemí. K dalšímu rozšíření prostoru a tím i k likvidaci dalších vesnic došlo v roce 1952. V současnosti je bývalý vojenský prostor opět zpřístupněn veřejnosti. Při pěších toulkách nebo na kole (motorovým vozidlům je vjezd zakázán) můžete ještě dnes objevit připomínky dřívějšího osídlení - sklepy a stáje vytesané v pískovcových skalách, zasypané studny a nádrže na dešťovou vodu, základy usedlostí nebo zbytky náhrobních kamenů zarostlých náletovými dřevinami.

Staré, pokroucené a mechem obrostlé ovocné stromy nám dávají tušit, že zde bývaly sady a zahrady.

(zdroj: Jaroslav Kovařík - Milan Krčil - Petr Prášil - Jiří Šťastný - Ralsko na starých pohlednicích, 2014)

Historie

Jak dokládá I. Pecháčková (1998), oblast bývalého VVP Ralsko zaujímala značnou část Českolipska, která nebyla příliš rozvinutá. Malá ekonomická vyspělost pramenila z nedostačující dopravní obslužnosti, nedostatku kvalitní zemědělské půdy a vysokému podílu lesů na rozloze. Přírodní podmínky tedy ovlivňovaly celou zdejší ekonomiku. Většina obyvatel nacházela pracovní příležitosti v lese a v zemědělství, kde kvůli nekvalitní půdě převládala pastva skotu.

 V 19. století zažívá Mimoň rozmach průmyslu. Díky lepším pracovním příležitostem sem odchází podstatná část obyvatel (viz kapitola obyvatelstvo). Na východě regionu probíhala hranice mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem. Žila zde drtivá většina německého obyvatelstva, která byla po roce 1945 odsunuta do Německa (Pecháčková, 1998). Po odsunu je nahradilo obyvatelstvo české a až do roku 1946 žilo území běžným občanským životem (Blažková, 1997). V Ralsku tou dobou stály přes dvě desítky samot a vesnic. Centrem oblasti bylo městečko Kuřívody. Kvůli zkušenostem z 2. světové války, měl prostor splňovat podmínky pro kooperaci několika druhů vojsk, která potřebovala cvičit v těžkých terénních podmínkách. Pro vojenské účely bylo nutné zajistit velké plochy pro cvičiště a dopad munice. Území budoucího VVP těmto požadavkům zcela odpovídalo. Proto byla pro zbudování nového vojenského prostoru vybrána oblast Ralska. V letech 1946 - 52 byly obce v území postupně vysídleny a celá oblast byla předána armádě. VVP Ralsko vznikl 1. 7. 1950, vysídlení obyvatelstva na jeho území bylo dokončeno k 31.10. 1952 (Blažková, 1997).

Na základě zřízení VVP Ralsko zanikla drtivá většina zdejších sídel. Také došlo ke změně charakteru původní zemědělské krajiny a obcí, jež nezanikly. Prostor využívala Československá lidová armáda a po roce 1968 zde působila sovětská armáda. Sověti zde vybudovali velká sídliště pro ubytování vojáků a jejich rodin. Dále garáže pro početný vozový park a několik skladů na munici. V roce 1991 odešla sovětská armáda z Ralska. Do té doby se zde nacházelo asi 20 000 jejích příslušníků. Za čtyřicet let vojenské činnosti došlo ke zničení mnoha historických budov a celého původního bytového fondu (Pecháčková, 1998).

Vojenský prostor byl zrušen k 1.1. 1992 a byl uvolněn pro civilisty. Na větší části jeho území vznikla obec Ralsko (170 km²). Jako sídlo obce, do kterého se mezi prvními přistěhovali Volynští Češi, bylo určeno město Kuřívody. Tito noví obyvatelé se na základě českého občanství svých předků mohli vrátit do Čech z území postiženého havárií v Černobylu. Po zrušení VVP byly zahájeny pyrotechnické a hydrologické průzkumy a následně sanační práce. V roce 1994 byla založena státní organizace PRIVUM, která měla privatizovat stání majetek v Ralsku. Jedná se o objekty po armádě včetně ubytovacích a skladovacích prostor (Pošto

lka, 1998). Tyto objekty byly po odchodu vojsk zdevastovány českým obyvatelstvem. Velká část vojenských sídlišť se zrekonstruovala pro nové obyvatele obce Ralsko. Vhodné nebytové prostory byly využity k podnikání, ostatní objekty zůstávají zdevastovány. Na velké části bývalého VVP Ralsko vznikla v roce 2001 obora Židlov. Je spravována VLS a slouží pro chov vysoké zvěře. V roce 2007 převzal Liberecký kraj Hradčanské letiště, kde bude chtít realizovat své projekty. Ostatní rozsáhlá území na své budoucí využití zatím čekají.

zdroj:  https://www.zanikleralsko.cz/clanky/charakteristika-oblasti/historie/