Riedlova vila

11.12.2021

Riedlova vila představuje typ honosného sídla významného průmyslníka. Stojí na pozemku, na kterém se v letech 1839-1851 rozkládaly ve své době proslavené a oblíbené vodoléčebné lázně. Po jejich zániku v jejich místě nechal Josef Riedl ml. postavit na základě architektonického návrhu, který údajně vypracoval ateliér Krajinské stavební společnosti v Lublani a projektu jabloneckého architekta Arweda Thameruse, rodinnou vilu. Stavbu provedl Stefan Umann z Dolního Polubného, interiér zařizovala firma pražského architekta Jindřicha Röhrse. Po smrti Josefa Riedla ml. v roce 1924 patřila vila jeho dvěma synům Waltrovi a Arnnovi. Walter Riedel nechal vilu částečně v roce 1927 přestavět. Riedlové vilu vlastnili do konce 2. světové války. V roce 1945 ji musel Walter, aktivní příslušník nacistickém hnutí, s celou rodinou opustit. Budova pak byla využívána k různým účelům. Vila je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Dnes patří městu Desná. Funguje zde mateřská škola, informační a kulturní středisko, knihovna a malé muzeem s expozicí z historie Desné a sklářské výroby. (text a foto Jiří Brožek)

archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Riedlova vila - Desná

Riedlova vila představuje typ honosného sídla významného průmyslníka. Stojí na pozemku, na kterém se v letech 1839 - 1851 rozkládaly ve své době proslavené a oblíbené vodoléčebné lázně. Po jejich zániku nechal Josef Riedl ml. na tomto místě postavit na základě architektonického návrhu, který údajně vypracoval ateliér Krajinské stavební společnosti v Lublani a projektu architekta Arweda Thameruse, rodinnou vilu. (autor příspěvku Jiří Peterka)

Interiér Riedlovy vily (archiv J.Peterka)
Interiér Riedlovy vily (archiv J.Peterka)

Riedlova vila

 byla postavena v secesním stylu severoitalské architektury. Jejím autorem je Arwed Thamerus. K vile patří také rozsáhlá zahrada. Rodině Riedelů objekt patřil až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován.

Vila je majetkem města Desná a nachází se zde kulturní a informační středisko s knihovnou, muzeum s expozicí regionální historie a historií sklářského rodu Riedelů, dobové dokumenty a sklo.

(Zdroj: Wikipedia,  foto Martin Tesař)

Interiér Riedlovy vily (archiv J.Peterka)
Interiér Riedlovy vily (archiv J.Peterka)
Interiér Riedlovy vily (archiv J.Peterka)
Interiér Riedlovy vily (archiv J.Peterka)
Portrétní fotografie člena rodiny Riedelů (slavná rodina sklářů z Jizerských hor ) v Liberci na dnešním Benešově náměstí. (archiv J.Peterka)
Portrétní fotografie člena rodiny Riedelů (slavná rodina sklářů z Jizerských hor ) v Liberci na dnešním Benešově náměstí. (archiv J.Peterka)

Riedlova vila- 

Desná Dříve tato vila sloužila i jako mateřská školka, do které jsem i já jako malé dítě koncem 70. let chodil.😍 Byla postavena v secesním stylu severoitalské architektury. Jejím autorem je Arwed Thamerus. K vile patří také rozsáhlá zahrada. Rodině Riedelů objekt patřil až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. 

(archiv J.Peterka)

Riedlova vila- Desná Momentka před vchodem do Riedlovy vily. Zhruba 30. léta. (archiv J.Peterka)
Riedlova vila- Desná Momentka před vchodem do Riedlovy vily. Zhruba 30. léta. (archiv J.Peterka)

"Otec sklářů" Josef Riedel se narodil  před 200 lety

Jeden z nejvýznamnějších sklářských podnikatelů druhé poloviny 19. století Josef Riedel se narodil přesně před dvěma staletími 19. prosince 1816.

Jedním z nejvýznamnějších sklářských podnikatelů druhé poloviny 19. století byl Josef Riedel, narozený před dvěma staletími, 19. prosince 1816. V Jizerských horách založil několik sklářských a textilních firem, pro jeho solidnost mu dělníci přezdívali "otec sklářů". Též hojně podporoval místní společenský a kulturní život, školy a církev.

ŽIVOT

Riedel se narodil v Hejnicích v rodině malíře skla a majitele hejnického obchodu s koloniálním zbožím. Roku 1830 nastoupil ve sklárně svého strýce Franze Antona Riedela, jenž vlastnil hutě na Nové Louce, v Antonínově a na Jizerce, a později se oženil s jeho dcerou a vlastní sestřenicí Annou a zdědil tak majetek jejího otce. Společně se přestěhovali do Antonínova.

Roku 1849 odkoupil Riedel od Ignaze Friedricha sklárnu v Polubném, která stála na strategickém místě u takzvané Krkonošské silnice, spojující Jizerské hory s městy v okolí. Sklárnu přestavěl a začal v ní vyrábět.

Roku 1855 zemřela jeho manželka Anna a Riedel se se třemi syny (Hugo, Wilhelm a Ota) odstěhoval z Antonínova do Polubného. Zde se v roce 1859 znovu oženil s Johannou Neuwingerovou, dcerou hlavního lesníka Clam-Gallasovského panství, na němž stála sklárna na Jizerce. Měli spolu děti Josefa a Rosu.

SKLO, TEXTIL, BAVLNA I UHLÍ

V roce 1858 se začal Riedel vedle sklářství věnovat i textilu, v Kořenově postavil přádelnu bavlny. Šedesátá léta přinesla rozmach bižuterie, na který Riedel ihned zareagoval. Postavil novou huť v Kořenově a druhou sklárnu na Jizerce.

Další sklárny v Jizerských horách postavil nebo získal v průběhu 70. a 80. let Dolní Maxov, Nová Ves, Příchovice I. a Příchovice II. Roku 1883 v Příchovicích vystavěl ještě slévárnu bronzu, určenou k výrobě forem a nářadí, a o pět let později ještě továrnu na výrobu perliček.

Od roku 1870 vlastnil též tkalcovnu bavlny v Maxově a hnědouhelný důl v Hostomicích. Roku 1877 se jeho tři synové z prvního manželství stali společníky v jeho firmách. Sám Riedel aktivně řídil podnik do poloviny 80. let 19. století, kdy předal žezlo synovi Wilhelmovi. Zemřel 24. dubna 1894 ve věku nedožitých 77 let po krátké nemoci v Polubném.

Jeho tělo uložili do rodinné hrobky v Desné za asistence stovek účastníků obřadu. Ve své závěti věnoval Riedel zaměstnancům a chudým či nemocným přes sto tisíc zlatých.

A svým dědicům zanechal majetek v hodnotě několik milionů zlatých. Za své zásluhy o povznesení sklářského průmyslu a za četné dary a příspěvky na dobročinné účely mu byl propůjčen rytířský kříž a byl vyznamenán řádem císaře Františka Josefa I.

Mnohé Riedelovy podniky fungovaly ještě na konci druhé světové války, kdy byly znárodněny. Největším podnikem, který dnes na místě bývalých skláren v Desné funguje je Preciosa-Ornela. Společnost zaměstnává 880 lidí, vyrábí stejně jako někdejší Riedelovy sklárny perly a perličky i sklářskou surovinu. V loňském roce uskutečnila firma zakázky za více než miliardu korun, 75 procent produkce mířilo do zahraničí. K nejznámějším produktům patří drobné korálky takzvaný rokajl o velikosti pouhých několika milimetrů. Riedelovy sklárny je vyráběly už na konci 19. století a vyvážely už tehdy do Jižní a Střední Ameriky.

Riedelovy textilní podniky nepřežily krizi v 30. letech minulého století, firma udržela jen sklářskou výrobu. Některé továrny ale dodnes stojí. K těm zachovalým patří například bývalá Riedelova přádelna v údolí Jizery v Kořenově, kde měl ještě v roce 2009 část své výroby jilemnický výrobce střívek pro potravinářský průmysl Devro. Výrobu tam ale ukončil. V Dolním Maxově měl Riedel tkalcovnu, dnes z ní ale zbyly jenom ruiny. Už dávno nevyrábějí ani sklárny, které ve druhé polovině 19. století postavil Riedel v Kořenově, na Jizerce nebo v Příchovicích.

zdroj: https://www.denik.cz/regiony/otec-sklaru-josef-riedel-se-narodil-presne-pred-200-lety-20161219.html?