Základem Lvové byl poplužní dvůr, který vznikl jako přirozené hospodářské zázemí hradu jistě již v jeho počátku. S hradem snášela osada dobré i zlé, jako například plenění v 15. století za bojů Berků proti Lužici. V roce 1680 se obyvatelé připojili k selskému povstání, taktéž roku 1775, kdy bylo popleněno okolí zámku včetně bytů úředníků. V 18. století v podzámecké osadě již stál pivovar a další hospodářské provozy, jako například kovárna, pekárna, masné krámy atd. a z řemeslníků se tu vedle toho uvádí dva tkalci, zámečník, řezník, truhlář a soustružník. Přesto do počátku 19. století měla osada kolem sedmi domů. Pak nastal rozvoj a počet se zvedl ke 30, roku 1870 silnice z Jablonného do Rynoltic a dále do Liberce. V letech 1896 až 1900 se zde vystavěla železniční trať.

Když se také v roce 1850 měnila od základu státní správa, vznikla obec Lvová a k ní byly připojeny sousední osady Kněžičky, Kunová, Zpěvná a Židovice. V tomto spojení měla Lvová tehdy 841 obyvatel, kteří se živili převážně nevýnosným zemědělstvím. Poněkud lépe se tu dařilo ovocnářství, zejména pěstování jablek a švestek, však také tu od 19. století býval i lihovar. Z drobných řemesel se rozmáhalo tehdy obvyklé přadláctví. Jak se rozvíjel průmysl v nedalekém Jablonném, resp. Markvarticích, docházeli za prací tam.

V roce 1910 byly regulovány břehy Panenského potoka a v roce následujícím byl zpracován projekt na obecní vodovod. K rozvoji obce přispělo i období 1. republiky, neboť zde byl postaven mlýn a v provozu byla i cementárna. V letech 1918 až 1922 byla postavena silnička do Kněžic, čímž byla obec napojena na silnici z Jablonného do Petrovic a k tamnímu hraničnímu přechodu. V letech 1922 a 1923 byla obec elektrifikována. Ze spolků se tu rozvíjeli dlouhodoběji jen hasiči, a ti dostali v roce 1936 novou stříkačku.
Škola v obci byla postavena až roku 1879, protože do té doby tu bylo dětí velmi málo.
Po roce 1950 došlo vývojem událostí k rušení živností a to spolu s tím, že zemědělství bylo nevýnosné a bylo málo bytů, zapříčinilo poměrně velký úbytek obyvatel. Protože mnohé polnosti neměly majitele, převzaly je do správy státní statky. Přesto všechno tu bylo v roce 1950 založeno JZD a vedlo si přes nevýhodné poměry slušně. Za předsedy Otakara Srba se dařilo plnit plán. V roce 1945 se správy obce ujala místní správní komise, jejíž předsedou byl Karel Mensinger. Výsledky následných voleb 3. června 1946 se však nedochovaly a předsedu MNV známe až z roku 1950, byl jím Jaroslav Buřič. Toho v roce 1953 vystřídal Vilém Lempach. MNV měl úřadovnu v hostinci. Přestože byla obec malá, žila kulturním životem, který řídila osvětová beseda, promítaly se filmy a v knihovně půjčovaly knihy. Mezi roky 1957 a 1963 byly bořeny pusté usedlosti a domky v počtu 43 (ale šlo zřejmě i o připojené osady).
Obec patřila do roku 1949 k okresu Jablonné, pak byla připojena k Liberci a k České Lípě až v roce 1960.
(Tato pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka zachycuje střední část vsi se zájezdním hostincem "Schweizerhaus" v popředí. V pozadí je vidět Lemberk.)
(zdroj: https://www.luzicke-hory.cz , https://www.jablonnevp.cz/lvova/d-1304... )