Lvová
Lvová
Základem Lvové byl poplužní dvůr, který vznikl jako přirozené hospodářské zázemí hradu jistě již v jeho počátku. S hradem snášela osada dobré i zlé, jako například plenění v 15. století za bojů Berků proti Lužici. V roce 1680 se obyvatelé připojili k selskému povstání, taktéž roku 1775, kdy bylo popleněno okolí zámku včetně bytů úředníků. V 18. století v podzámecké osadě již stál pivovar a další hospodářské provozy, jako například kovárna, pekárna, masné krámy atd. a z řemeslníků se tu vedle toho uvádí dva tkalci, zámečník, řezník, truhlář a soustružník. Přesto do počátku 19. století měla osada kolem sedmi domů. Pak nastal rozvoj a počet se zvedl ke 30, roku 1870 silnice z Jablonného do Rynoltic a dále do Liberce. V letech 1896 až 1900 se zde vystavěla železniční trať.
Když
se také v roce 1850 měnila od základu státní správa, vznikla obec Lvová
a k ní byly připojeny sousední osady Kněžičky, Kunová, Zpěvná a
Židovice. V tomto spojení měla Lvová tehdy 841 obyvatel, kteří se živili
převážně nevýnosným zemědělstvím. Poněkud lépe se tu dařilo
ovocnářství, zejména pěstování jablek a švestek, však také tu od 19.
století býval i lihovar. Z drobných řemesel se rozmáhalo tehdy obvyklé
přadláctví. Jak se rozvíjel průmysl v nedalekém Jablonném, resp.
Markvarticích, docházeli za prací tam.
V roce 1910 byly regulovány břehy
Panenského potoka a v roce následujícím byl zpracován projekt na obecní
vodovod. K rozvoji obce přispělo i období 1. republiky, neboť zde byl
postaven mlýn a v provozu byla i cementárna. V letech 1918 až 1922 byla
postavena silnička do Kněžic, čímž byla obec napojena na silnici z
Jablonného do Petrovic a k tamnímu hraničnímu přechodu. V letech 1922 a
1923 byla obec elektrifikována. Ze spolků se tu rozvíjeli dlouhodoběji
jen hasiči, a ti dostali v roce 1936 novou stříkačku.
Škola v obci byla postavena až roku 1879, protože do té doby tu bylo dětí velmi málo.
Po
roce 1950 došlo vývojem událostí k rušení živností a to spolu s tím, že
zemědělství bylo nevýnosné a bylo málo bytů, zapříčinilo poměrně velký
úbytek obyvatel. Protože mnohé polnosti neměly majitele, převzaly je do
správy státní statky. Přesto všechno tu bylo v roce 1950 založeno JZD a
vedlo si přes nevýhodné poměry slušně. Za předsedy Otakara Srba se
dařilo plnit plán. V roce 1945 se správy obce ujala místní správní
komise, jejíž předsedou byl Karel Mensinger. Výsledky následných voleb
3. června 1946 se však nedochovaly a předsedu MNV známe až z roku 1950,
byl jím Jaroslav Buřič. Toho v roce 1953 vystřídal Vilém Lempach. MNV
měl úřadovnu v hostinci. Přestože byla obec malá, žila kulturním
životem, který řídila osvětová beseda, promítaly se filmy a v knihovně
půjčovaly knihy. Mezi roky 1957 a 1963 byly bořeny pusté usedlosti a
domky v počtu 43 (ale šlo zřejmě i o připojené osady).
Obec patřila do roku 1949 k okresu Jablonné, pak byla připojena k Liberci a k České Lípě až v roce 1960.
(Tato
pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka zachycuje střední část vsi se
zájezdním hostincem "Schweizerhaus" v popředí. V pozadí je vidět
Lemberk.)
(zdroj: https://www.luzicke-hory.cz , https://www.jablonnevp.cz/lvova/d-1304... )
Lemberský panský poplužní dvůr
Kdo by dnes pohlédl z hradeb lemberského zámku, nespatřil by již panský poplužní dvůr, který ležel malebně na levém břehu Panenského potoka. Na pohlednici odeslané ve válečném roce 1914 ze "záložního vojenského špitálu", který byl tehdy na zámku, vidíme ještě uzavřený čtyřhran panského dvora se všemi budovami. V letech 1737-39 jej na rozkaz majitele panství hraběte Filipa Josefa Gallase postavilo jedenáct zedníků a patnáct tesařů. Cesta na zámek procházela, na rozdíl od dneška, dvorem dvěma bránami, střed dvora byl prý parkově upraven. Dnes z panského statku zbyly jen pobořené obvodové zdi vymezující neupravené a rozkopané travnaté prostranství, které slouží jako záchytné parkoviště pro motorizované návštěvníky státního zámku Lemberk. Dobře patrné je i malé nádraží v obci Lvová vpravo od aleje na trati z roku 1900. V pozadí pohlednice se zvedají Lužické hory.