Celkový pohled na obec
Lázně Libverda v roce 1935 a 28.2.2001
Již roku 1593 zkoumal pramen v údolí Libverdského potoka Paul Luther,
syn slavného náboženského reformátora a osobní lékař saského kurhřta
Augusta I., a nechal zdejší kyselku dovážet panovníkovi do Drážďan.
První odbornou zprávu však o léčivém pramenu vypracoval až roku 1601
řádný fyzikus města Hiršperku, slezský lékař Kaspar Schwenckfeldt.
Slavné časy Libverdy ale teprve měly přijít. Z našich snímků je patrné,
že i zimní Libverda má své neopakovatelné kouzlo. V pozadí vybíhá k
obzoru hřeben Poledních kamenů, před ním lze objevit libverdský hřbitov.
( zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)
Motocyklistické zastavení nad lázněmi Libverda
Divíte se, kde se tu najednou vzalo tolik motocyklů? Za vlády Christiana Christopha Clam-Gallase byla údolím Smědé postavena první umělá silnice, tzv. Libverdská lázeňská cesta. Dochovala se dodnes, i když v některých úsecích jen jako vedlejší spojnice. Začíná za Dětřichovem odbočkou z hlavního tahu Liberec-Frýdlant, vede přes Horní Větrov, potom dolů pod frýdlantský zámek, kolem pivovaru do kopce přes Zámecký okres, pokračuje po dnešní zelené značce kolem hospodářského dvora a navazuje na silnici přes Raspenavu do Lužce a odtud vede zadem pod Dubovým vrchem až do Lázní Libverda. Pro svezení na motocyklu to byla cesta přímo ideální!
