Hostinec Semerink
Hostinec s dlouhou tradicí
Historie
hostince začíná v roce 1870, kdy jej založil tehdejší majitel Karel
Prokop při původní formanské cestě přes Ještědský hřeben. Již v té době
se objevilo jméno Gasthaus zum Semmering.
Do roku 1940 se zde
vystřídalo 11 majitelů, kteří hostinec rozšiřovali a upravovali. Během
těchto let tak přibylo 7 pokojů, řeznický krám, jatka, maštal a chlévy,
kryté verandy, taneční sál a vodní nádrž, která sloužila jako napajedlo
pro koně, které zde přepřahali. Vodní nádrž později sloužila jako
koupaliště pro návštěvníky hostince.
Mezi lety 1940 - 1945 vlastnil a
provozoval hostinec Leopold Keller, kterému byla nemovitost včetně
pozemků vyvlastněna a on sám odsunut jako Sudetský Němec. Hostinec tak
přešel do vlastnictví Fondu národní obnovy, odkud byl převeden pod Sokol
I. Smíchov a stal se tak místem pro letní i zimní tábory a rekreační
členskou základnu.
V letech od r. 1950 do r. 1990 vlastnila
nemovitost TJ Naftové motory Smíchov, která zde provozovala turnusové
rekreace členů a pracovníků. V roce 1990 se majitelem opět stal Sokol I.
Smíchov, který nemovitost v roce 2006 prodal do soukromých rukou a do
roku 2013 nemovitost bez využití chátrala.
V říjnu 2013 byl hostinec
zakoupen současnými majiteli, kteří zde 4. dubna 2015 po 70 letech
obnovili provoz hostince s tradičním názvem Zájezdní hostinec Semering. V
současné době je v provozu výčep, kuchyně, hostinské pokoje, pastviny s
hospodářskými zvířaty a vodní nádrž, která poslouží ke koupání či
rybolovu.
( Přiložená vzácna pohlednice z roku 1897 s podobiznou prvního majitele se dražila na eBay a vydražila se za 42 Euro )
(autor příspěvku: Karel Krenk)
Hostinec Semerink v Křižanech (1936)
....nebo také ve Světlé pod Ještědem.
Dům
pod serpentinami vinoucími se na Tetřeví sedlo tak trochu neví, čí je.
Zatímco číslem popisným náleží do Křižan, katastrálním územím přísluší
do Světlé. Buď jak bud, je to poslední stavení před náročným stoupáním z
kraje "zákopčáků" do Liberce. Vlásenky mu také podle známého alpského
průsmyku daly jméno. Pocestní, koně, povozy a později motocykly,
autobusy či jízdní kola v těchto místech překonávají Ještědský hřbet od
roku 1866, kdy byla tři roky trvající stavba silnice dokončena. Dříve se
tu říkalo U Zikmundů, ale pivo tu dávno netočí. To v době první
republiky, kdy fotograf zachytil před hostincem školní výpravu, tu kromě
"Ihee, Limonade, Kaffee, Milch" nabízeli také výtečná "Maffersdorfer
Biere".
(zdroj: Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích, 2015)