Historie  chrámu sv.Vavřince a sv.Zdislavy

Historie chrámu sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí

 Mezi nejstarší města severních Čech patří bezesporu Jablonné v Podještědí. Jeho počátky souvisejí s kolonizační aktivitou Markvarticů do Podještědí v průběhu 13. století. Výraznou postavou tohoto mocného rodu byl Havel, zakladatel hradu Lemberk, po němž se psal nejen on, ale i jeho potomci. Se svou manželkou Zdislavou zaměřili svou pozornost na městečko Jablonné. V roce 1249 se Havel podepsal s přídomkem "de Yablonni". Město bylo obehnáno hradbami, vyrost zde honosný farní kostel sv. Kříže a byl vybudován i dominikánský klášter s klášterním kostelem sv. Vavřince. První zmínka o klášteru pochází z roku 1252. Téhož roku zemřela "po životě plném dobrých skutků" i paní Zdislava. Oplakávána domácími i vším lidem a zvláště dominikány byla pochována v kostele sv. Vavřince, kde její ostatky spočívají dodnes.

Kult jejích ostatků uložených v klášterním kostele se ujal patrně velmi brzo. Už kronika tak řečeného Dalimila oslavuje Zdislavu, připomínajíc její zázračné skutky. Zpráva z roku 1596 líčí obnovu jejího náhrobku umístěného v podlaze kostela, obklopeného mříží a dřevěným zábradlím. O podobě středověkého kostela až do jeho barokní přestavby nemáme žádných zpráv. O klášteru víme pouze, že až do roku 1683 byl "z hlíny a ze dřeva".

Roku 1683 přikračují dominikáni k přestavbě konventu. Stavení kláštera byla postupně strhávána a nahrazována budovami zděnými. Pokračuje se také ve výzdobě gotického klášterního kostela sv. Vavřince. Klášter byl hotov roku 1698 a téhož roku byl pozván ke stavbě majitel panství František Antonín hrabě Berka z Dubé (*1647-1706). Jako poslední mužský potomek rodu "ujal se tohoto stavebního podniku a věnoval se obětavě a horlivě dílu, které mělo oslaviti blahoslavenou z rodových počátků a zároveň zůstaviti trvalý památník tohoto rodu, který uhasínal bez potomků". Původní dominikánský plán prostého kostela byl brzo opuštěn, neboť v Jablonném měla vzniknout velkolepá stavba. Hrabě Berka proto pověřil vypracováním plánů Jana Lukáše Hildebrandta (1666-1745). Stavitelem se stal Petr Bianca z Litoměřic a kameníkem Mikuláš Kitzinger z Mladé Boleslavi. Základní kámen byl položen 18. září 1699. Stavba pokračovala rychlým tempem, ale náhlá smrt hraběte Františka Antonína znamenala konec horečně stavební činnosti. Pro nedostatek peněz byla plánovaná stavba chrámu zjednodušena. Z toho důvodu Hildebrandt od stavby odchází. Stavební práce byly obnoveny roku 1708 za další majitelky panství Františky Rosálie hraběnky Kinské (roz. Berkové), kdy se novým stavebníkem stává Domenico Perini se zjednodušeným návrhem. Stavba byla natolik pokročilá (r. 1711 zaklenuta kopule), že se již na rok 1713 připravovala slavnost svěcení. K vysvěcení však nedošlo a byl tedy položen alespoň základní kámen k hlavnímu oltáři. V lednu 1714 umírá náhle i hraběnka Kinská a opakuje se stejná situace. Dědic panství Václav Albert z Vrbna a Freudenthalu sice stavbu nezastavil, ale výrazně zpomalil stavební tempo.

Následující opravy, úpravy i celá chudá výzdoba bez umělecké náročnosti byly skončeny roku 1729, kdy byl kostel neokázale a skromně 4. srpna vysvěcen. Kostel, "založený s velkoměstskou velkolepostí byl posléze vybaven nuzně jako chudá svatyně venkovská". Roku 1731 došlo k přenesení ostatků paní Zdislavy zpět do krypty nového kostela. V kryptě stojí profilovaná tumba, na níž leží v červeným sametem potažené truhle rakev s ostatky paní Zdislavy. Na stěnách byl cyklus 24 obrázků malovaných na mědi ze života paní Zdislavy z roku1660. Po restaurování umítěny v refektáři kláštera.

Na základě dekretu císaře Josefa II. z 24. srpna 1786 byl zrušen dominikánský klášter v Jablonném a farnost byla přenesena od kostela Narození P. Marie ke sv. Vavřinci.

11. května 1788 postihl Jablonné velký požár, kterému padl za obět i chrám sv. Vavřince. Porušena byla kopule a kněžiště a zničen byl hlavní oltář, kazatelna, lavice a varhany. Rekonstrukce byla co nejskromnější a tak výzdoba chrámu nedosahuje jeho architektury. Následovaly další úpravy a opravy. Roku 1864 byl chrám pokryt břidlicí.

K příležitosti blahoslavení paní Zdislavy v roce 1907 byl následujícího roku upraven i Mariánský oltář před jejím hrobem, na nějž byla umístěna lebka bl. Zdislavy. V letech 1914 - 15 byla břidlice nahrazena plechem a v letech 1920-25 bylo opraveno vnější zdivo.

V roce 1945 byl kostel i s přilehlým klášterem navrácen dominikánům, kteří zde pokračují v opravách chrámu. Svou činností vyniká zejména P. Ambrož Svatoš. Publikuje brožurku o Zdislavě, nechává zavést elektrické osvětlení do katakomb, renovuje 24 obrázků z krypty apod. Svou činností připravil půdu svým dalším nástupcům, kteří v Jablonném působí až do 4. května 1950, kdy byl klášter opět zrušen, tentokrát však komunistickou mocí (tzv. akce "K" - kláštery).Dominikáni se znovu navrací roku 1969. Za těžkých podmínek se dva otcové P. Jindřich Gajzler a P. František Švercl pouštějí do rozsáhlé vnitřní rekonstrukce. Tato i následné rekonstrukce nemají v dějinách chrámu obdoby. V opravách chrámu i kláštera pokračují i po roce 1990, kdy je dominikánům opět navrácen klášter i s chrámem. V roce 1990 byla dokončena vnitřní úprava chrámu a kopule byla pokryta měděným plechem. Poté se přikročilo k rekonstrukci fasády, která byla dokončena v roce 1992. Úpravy pokračovaly i v dalších letech. Činnost otců dominikánů byla odměněna 21. května 1995, kdy papež Jan Pavel II. svatořečil paní Zdislavu. 25. června 1996 byl chrámu udělen titul papežské baziliky minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy.

autor příspěvku Jaroslav Slabý