Horní a Dolní Vítkov 

12.11.2021

Horní Vítkov u Chrastavy

bývalá restaurace Zelené údolí

Horní Vítkov u Chrastavy (archiv J.Hůlka)
Horní Vítkov u Chrastavy (archiv J.Hůlka)
Horní Vítkov-bývalá restaurace Zelené údolí-dnes Základní a Mateřská škola a obecní knihovna 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov-bývalá restaurace Zelené údolí-dnes Základní a Mateřská škola a obecní knihovna 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov-restaurace Zelené údolí 1938 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov-restaurace Zelené údolí 1938 (archiv Jany Zahurancové)

hostinec U Města Benátek

Dolní Vítkov - hostinec U Města Benátek 1901 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov - hostinec U Města Benátek 1901 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov - hostinec U Města Benátek 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov - hostinec U Města Benátek 2015 (archiv Jany Zahurancové)

Hostinec  Skalní Sklípek

Dolní Vítkov-hostinec Skalní sklípek 1904 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov-hostinec Skalní sklípek 1904 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov-bývalý hostinec Skalní sklípek_foto 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov-bývalý hostinec Skalní sklípek_foto 2015 (archiv Jany Zahurancové)

Hostinec Ferdinanda Pfeifera

Horní Vítkov - hostinec Ferdinanda Pfeifera-Pfeifer´s Gasthaus_1903 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - hostinec Ferdinanda Pfeifera-Pfeifer´s Gasthaus_1903 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - hostinec Pfeifer´s Gasthaus 1917 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - hostinec Pfeifer´s Gasthaus 1917 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - hostinec Pfeifer´s Gasthaus (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - hostinec Pfeifer´s Gasthaus (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - po hostinci  Ferdinanda Pfeifera nezbylo nic jen můstek přes potok 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - po hostinci Ferdinanda Pfeifera nezbylo nic jen můstek přes potok 2015 (archiv Jany Zahurancové)

Výhledy - Gickelsberg

Horní Vítkov - Gickelsberg - Výhledy 1898 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - Gickelsberg - Výhledy 1898 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - Gickelsberg - Výhledy 1897 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - Gickelsberg - Výhledy 1897 (archiv Jany Zahurancové)
Výhledy - Gickelsberg 1902 (archiv Jany Zahurancové)
Výhledy - Gickelsberg 1902 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov_neobvyklý pohled na Gickelsberg s restaurací (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov_neobvyklý pohled na Gickelsberg s restaurací (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov - Výhledy 1899 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov - Výhledy 1899 (archiv Jany Zahurancové)
Výhledy - Gickelsberg 1926 (archiv Jany Zahurancové)
Výhledy - Gickelsberg 1926 (archiv Jany Zahurancové)
Chata na Vyhledech v roce 1914 (archiv Jaroslav Smola)
Chata na Vyhledech v roce 1914 (archiv Jaroslav Smola)

Chata na Výhledech

Zdá se, že fotograf musel v roce 1911 zmáčknout spoušť aparátu k večeru kolem letního slunovratu: jen tehdy - jsou-li stíny na pohlednici pravé - stojí slunce na severozápadě. Oblíbená chata na hraniční hoře Výhledy (německy Gickelsberg, polsky Guslarz) stála totiž na severním svahu hory, česko-polská (tehdy česko-saská) hranice zde nejde po hřebeni. Začátkem 60. let 19. století zde postavil dřevěnou boudu loutkář Josef Kóhler. Tu mu strhli roku 1866 pruští vojáci, protože se domnívali, že odtud dává vlajkou znamení rakouské armádě. Pekař K. J. Wildner ze saské obce Lichtenberg (dnes Jasna Góra), která leží hned pod horou, postavil roku 1872 chatu novou a později ji prodal Josefu Thumovi z Horního Vítkova č.p. 71, z obce, na jejímž katastru hora leží. Chata často měnila majitele, roku 1911 ji vlastnil Anton Rössler. Dnes je kdysi oblíbená hora pustá, chata dávno zmizela.

Chata na Vyhledech v roce 1932 (archiv Jaroslav Smola)
Chata na Vyhledech v roce 1932 (archiv Jaroslav Smola)
Výhledy - Gickelsberg 1908 (archiv Jany Zahurancové)
Výhledy - Gickelsberg 1908 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_Výhledy-Wothamburg cestou od Vysoké 2007 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_Výhledy-Wothamburg cestou od Vysoké 2007 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_Curia Vítkov-Wothamburg 2020 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_Curia Vítkov-Wothamburg 2020 (archiv Jany Zahurancové)

Curia Vítkov je volně inspirovanou replikou velmožského dvora z 12. století. Dvorec se skládá z opevněné "nobility" na návrší a přilehlé osady řemeslníků. V průběhu roku zde probíhají různé kulturní akce a bitvy historického šermu.

Leží u vsi Horní Vítkov, nedaleko Chrastavy na pěkném kopečku! Je místem, které si můžete prohlédnout a to třeba při Řemeslnickém dni, který se chystá na 18. července. Více informací na webu: https://curiavitkov.cz/

Vítkov-Wothamburg 2020 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov-Wothamburg 2020 (archiv Jany Zahurancové)
1936 (zdroj: https://www.ebay.com )
1936 (zdroj: https://www.ebay.com )
Vítkov-cesta na Výhledy 2014 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov-cesta na Výhledy 2014 (archiv Jany Zahurancové)
foto Pascal Ziehm
foto Pascal Ziehm
Horní Vítkov -  1902 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - 1902 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov 1935 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov 1935 (archiv Jany Zahurancové)
1895 (zdroj. https://fotohistorie.cz )
1895 (zdroj. https://fotohistorie.cz )
Horní Vítkov -  1905 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - 1905 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov -  1908 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - 1908 (archiv Jany Zahurancové)
1895 (zdroj. https://fotohistorie.cz )
1895 (zdroj. https://fotohistorie.cz )
Boj o Sudety dědictví minulosti která jen tak neodsuneme (archiv Mirek Pivoňka)
Boj o Sudety dědictví minulosti která jen tak neodsuneme (archiv Mirek Pivoňka)
Pohled na Liberecko od Horního Vítkova. Okolo roku 1930. (archiv Zdenek Holý)
Pohled na Liberecko od Horního Vítkova. Okolo roku 1930. (archiv Zdenek Holý)

foto Jaroslava Jechová

24.10.2022
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
kostel Navštívení panny Marie (zač. 20.století)
kostel Navštívení panny Marie (zač. 20.století)
kostel Navštívení Panny Marie 2014 (archiv Jany Zahurancové)
kostel Navštívení Panny Marie 2014 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_kostel Navštívení Panny Marie_2014 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_kostel Navštívení Panny Marie_2014 (archiv Jany Zahurancové)
Thumův kříž u kostela Navštívení Panny Marie po zrestaurování v roce 2014 (archiv Jany Zahurancové)
Thumův kříž u kostela Navštívení Panny Marie po zrestaurování v roce 2014 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_kostel Navštívení Panny Marie_2015 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_kostel Navštívení Panny Marie_2015 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov -  1919 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov - 1919 (archiv Jany Zahurancové)

Kostel Navštívení Panny Marie (Horní Vítkov)

Kostel zde pravděpodobně vznikl v 1330-1335 jako dřevěná stavba, při níž byl kolem kostela zřízen hřbitov.  Ta stavba vydržela, jistě s úpravami, až do roku 1575,  kdy s podporou frýdlantské vrchnosti, konkrétně Melchiora z Redernu, začala stavba dnešní svatyně. Ta byla upravována po třicetileté válce v letech 1671-1680.  Nová stavba znamenala především výstavbu trojlistého závěru, úpravu tvaru oken a pořízení nového zařízení. Oltářní obraz z této doby je ve 21. století umístěn ve farním kostele v Chrastavě. Nad vchodem do kostela byla umístěna deska s nápisem "Všemohoucímu bohu k věčné chvále, milostivé vrchnosti na počest". Nová, dole čtyřhranná a nahoře osmihranná věž byla přistavěna v roce 1703. O 11 let později, v roce 1714, proběhla důkladná přestavba. Byla zvětšena okna v kostelní lodi a postaven nový barokní oltář, na němž byl umístěn obraz Navštívení Panny Marie od libereckého malíře Philippa Leubnera. V chrámové lodi byla umístěna kazatelna a velký kříž. V rozích visely kulaté obrazy evangelistů, byla tu rovněž socha sv. Jana Nepomuckého. Uprostřed stály dvě řady lavic pro věřící. V roce 1866 byly v kostele instalovány nové varhany z dílny Fr. Müllera z Janova u Nového Boru. Strop kostela byl vyzdoben velkou freskou, zachycující Cestu Panny Marie k sv. Alžbětě (Navštívení Panny Marie). V roce 1870 restauroval oltářní obrazy chrastavský malíř August Jonas. Nová barevná kostelní okna byla zasazena v roce 1883. O deset let později byly na kostele umístěny věžní hodiny. Roku 1905 byly v kostele umístěny vyřezávané jesličky dovezené z Tyrolska. V roce 1911 byla do obce, a později v roce 1913 i do kostela, zavedena elektřina.  V roce 1930 byly v kostele umístěny nové varhany. V roce 1937 byl zrestaurován hlavní oltářní obraz. Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva začal kostel chátrat. V 50. letech 20. století za komunistického režimu v Československu došlo v obci k demolici několika desítek objektů. V roce 1980 byl zbořen tzv. panský dům a fara, a došlo k likvidaci hřbitova. K devastaci vsi i kostela došlo i vlivem místních obyvatel. Kostel po určitou dobu sloužil i jako sklad nábytku. Ani po roce 1990 se chátrání objektu nezastavilo a situace zůstala nezměněna až do konce 20. století. Tehdy vzniklo v obci občanské sdružení usilující o záchranu kostela a proběhly první zajišťovací práce. Střecha kostela byla děravá, střecha věže byla z prolezlého plechu. Fasáda kostela byla zničena a dvě okna rozbita. Kostel, v té době prázdný, byl pronajat od římskokatolické farnosti Vítkov u Chrastavy spolku "Svítání - Horní Vítkov". Spolek odstranil okolní náletové dřeviny. Na základě žádosti spolku schválila v září 2015 Rada města Chrastavy příspěvek 25 tisíc Kč na provedení stavebně-historického průzkumu kostela. Na roky 2016-2017 byla spolkem plánována oprava střechy a krovu. (zdroj: Wikipedia)

Horní Vítkov_kostel a Výhledy 1900 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov_kostel a Výhledy 1900 (archiv Jany Zahurancové)
kostel Navštívení Panny Marie  2019 (archiv Jany Zahurancové)
kostel Navštívení Panny Marie 2019 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_kostel Navštívení Panny Marie pochází z roku 1350 foto 2020 (archiv Jany Zahurancové)
Vítkov_kostel Navštívení Panny Marie pochází z roku 1350 foto 2020 (archiv Jany Zahurancové)
Manželé koupili dům v Horním Vítkově na přelomu století. "Před odsunem tady bývala škola, pak se ale dům přestavěl na ubytovnu Textilany, takže když jsme to koupili, byla to tu samá překližka," říká Jana Kačani. Foto: Magdaléna Medková
Manželé koupili dům v Horním Vítkově na přelomu století. "Před odsunem tady bývala škola, pak se ale dům přestavěl na ubytovnu Textilany, takže když jsme to koupili, byla to tu samá překližka," říká Jana Kačani. Foto: Magdaléna Medková
"Tady v obýváku a kuchyni bylo několik pokojíků, to všechno jsme svépomocí museli vybourat. Půl roku jsme žili v suti," vysvětluje Viktor Kačani, zatímco paní Jana připravuje oběd. Foto: Magdaléna Medková
"Tady v obýváku a kuchyni bylo několik pokojíků, to všechno jsme svépomocí museli vybourat. Půl roku jsme žili v suti," vysvětluje Viktor Kačani, zatímco paní Jana připravuje oběd. Foto: Magdaléna Medková
Dříve tu žilo asi 1200 obyvatel, po odsunu však šlo k zemi 110 domů. "Zbyla tu jen hrstka lidí," říká neoficiální správce kostela. Foto: Magdaléna Medková
Dříve tu žilo asi 1200 obyvatel, po odsunu však šlo k zemi 110 domů. "Zbyla tu jen hrstka lidí," říká neoficiální správce kostela. Foto: Magdaléna Medková
Dnes je v Horním Vítkově necelých 300 obyvatel, namísto domů tu dominují široká pole, lesy a louky. Kvůli nízkému počtu obyvatel patří tato ves pod město Chrastava, kam lidé chodí také na bohoslužby. Foto: Magdaléna Medková
Dnes je v Horním Vítkově necelých 300 obyvatel, namísto domů tu dominují široká pole, lesy a louky. Kvůli nízkému počtu obyvatel patří tato ves pod město Chrastava, kam lidé chodí také na bohoslužby. Foto: Magdaléna Medková
Hlavní dominantou a také největší památkovou hodnotou jsou dvě řady dřevěných empor a také nástropní a nástěnné malby. Foto: Magdaléna Medková
Hlavní dominantou a také největší památkovou hodnotou jsou dvě řady dřevěných empor a také nástropní a nástěnné malby. Foto: Magdaléna Medková
Strop kostela zase zdobila velká freska, která zachycovala cestu Panny Marie k Alžbětě. Foto: Magdaléna Medková
Strop kostela zase zdobila velká freska, která zachycovala cestu Panny Marie k Alžbětě. Foto: Magdaléna Medková
Nedochovaly se ani původní lavice, a tak je éterický pár nahradil židlemi. Foto: Magdaléna Medková
Nedochovaly se ani původní lavice, a tak je éterický pár nahradil židlemi. Foto: Magdaléna Medková
Součástí kostela byla také socha svatého Jana Nepomuckého a krásné varhany. Nic z toho se nedochovalo. Foto: Magdaléna Medková
Součástí kostela byla také socha svatého Jana Nepomuckého a krásné varhany. Nic z toho se nedochovalo. Foto: Magdaléna Medková
V posledních letech kostel ožívá hlavně díky spolupráci manželů, ministerstva kultury, katolické církve a kulturního sdružení. V kostele pořádají hudební i společenské akce. "Sami tady každoročně máme vánoční zpěvy, na které jezdí i lidé z Německa," říká Jana Kačani. O víkendu v kostele vystoupila zpěvačka Lenka Dusilová se svým projektem Monument/um, jehož výtěžek půjde na opravu střechy kostela. Foto: Jakub Ra
V posledních letech kostel ožívá hlavně díky spolupráci manželů, ministerstva kultury, katolické církve a kulturního sdružení. V kostele pořádají hudební i společenské akce. "Sami tady každoročně máme vánoční zpěvy, na které jezdí i lidé z Německa," říká Jana Kačani. O víkendu v kostele vystoupila zpěvačka Lenka Dusilová se svým projektem Monument/um, jehož výtěžek půjde na opravu střechy kostela. Foto: Jakub Ra

Utekli z města, v pohraničí opravují kostel. Žili jsme půl roku v suti, tvrdí manželé

Do Horního Vítkova se paní Jana dostala náhodou při procházce po okolí Liberce. Chátrající a opuštěný dům v pohraničí s pozemkem bez hranic a výhledem na kostel jí okamžitě padl do oka. "Tehdy jsem ještě nevěděla, že si za pár let vezmu svého muže Viktora a že tady budu opravdu bydlet," vzpomíná na přelom milénia éterická šedesátnice.

O dům a raně barokní kostel se s manželem stará už devatenáct let, sami opravili střechu a postupně mu navrací i jeho ztracený genius loci. Podívejte se, jak to uvnitř vypadá.

autor: 30. 7. 2019 Magdaléna Medková

K domu z 19. století přiléhají velké pozemky a raně barokní kostel Navštívení Panny Marie. Svatostánek byl obrostlý vysokou travou a lučními keři, manželé Kačani se k němu prosekali jako princ v pohádce o Šípkové Růžence. Foto: Magdaléna Medková
K domu z 19. století přiléhají velké pozemky a raně barokní kostel Navštívení Panny Marie. Svatostánek byl obrostlý vysokou travou a lučními keři, manželé Kačani se k němu prosekali jako princ v pohádce o Šípkové Růžence. Foto: Magdaléna Medková
Zděný kostel chátrá od odsunu německých obyvatel. "Lidé nám to vyprávěli takhle: po Němcích se do domů nastěhovali lidi z vnitrozemí a buďto se tu sžili s okolím, anebo dům jen vybydleli a odešli. Opuštěné a chátrající domy pak demoliční čety srovnaly se zemí, týkalo se to i fary u kostela," říká Jana Kačani. Foto: Magdaléna Medková
Zděný kostel chátrá od odsunu německých obyvatel. "Lidé nám to vyprávěli takhle: po Němcích se do domů nastěhovali lidi z vnitrozemí a buďto se tu sžili s okolím, anebo dům jen vybydleli a odešli. Opuštěné a chátrající domy pak demoliční čety srovnaly se zemí, týkalo se to i fary u kostela," říká Jana Kačani. Foto: Magdaléna Medková
Viktor Kačani se svou ženou opravuje kostel kousek po kousku, tak aby byl pro lidi opět místem k setkávání. Zatím beze mší a bohoslužeb. Majitelem kostela je katolická církev, která manželům povolila jeho správu. Klíče půjčují i lidem z okolí například pro pořádání výstav a společenských akcí. Foto: Magdaléna Medková
Viktor Kačani se svou ženou opravuje kostel kousek po kousku, tak aby byl pro lidi opět místem k setkávání. Zatím beze mší a bohoslužeb. Majitelem kostela je katolická církev, která manželům povolila jeho správu. Klíče půjčují i lidem z okolí například pro pořádání výstav a společenských akcí. Foto: Magdaléna Medková
V 16. století kostel financoval frýdlantský šlechtic Melchior z Redernu. V průčelí visely obrazy evangelistů. Foto: Magdaléna Medková
V 16. století kostel financoval frýdlantský šlechtic Melchior z Redernu. V průčelí visely obrazy evangelistů. Foto: Magdaléna Medková
"Střecha byla v hrozném stavu, zatékalo do ní. Měli jsme tady kýble a každý den je vylévali. Pak jsme našli v okolí šikovného klempíře a ten nám opravil tašky, lezl po nich jako pavouk," vzpomíná vyučená švadlena. "V interiéru jsou ale pořád trhliny, které budou potřebovat velkou investici," říká bývalý chemik Viktor Kačani. Díry ve stropě mají velikost většího fotbalového míče. Místo oltáře dnes zeje prázdnotou, býval tu cenný obraz Navštívení Panny Marie od libereckého malíře Filipa Leubnera. Po válce ale veškeré cennosti nenávratně zmizely. Foto: Magdaléna Medková
"Střecha byla v hrozném stavu, zatékalo do ní. Měli jsme tady kýble a každý den je vylévali. Pak jsme našli v okolí šikovného klempíře a ten nám opravil tašky, lezl po nich jako pavouk," vzpomíná vyučená švadlena. "V interiéru jsou ale pořád trhliny, které budou potřebovat velkou investici," říká bývalý chemik Viktor Kačani. Díry ve stropě mají velikost většího fotbalového míče. Místo oltáře dnes zeje prázdnotou, býval tu cenný obraz Navštívení Panny Marie od libereckého malíře Filipa Leubnera. Po válce ale veškeré cennosti nenávratně zmizely. Foto: Magdaléna Medková
Středem kostela časem prorostla tráva."Lidé po válce zjistili, že jsou tu hezké dlaždice, a tak je vyndali ze země a vzali si je domů na koupelnu," vypráví paní Jana. Foto: Magdaléna Medková
Středem kostela časem prorostla tráva."Lidé po válce zjistili, že jsou tu hezké dlaždice, a tak je vyndali ze země a vzali si je domů na koupelnu," vypráví paní Jana. Foto: Magdaléna Medková
"Než jsme tu začali nějak fungovat, chodili sem mladí lidé pít alkohol a spoustu těch stěn bohužel zničili," říká správkyně kostela. Kostel neměl využití několik desítek let, a tak se stal zákoutím pro místní teenagery. Manželé Kačaniovi zahladili díry a spravili vchod do kostela, od té doby mohou lidé dovnitř jen na vyžádání.
"Než jsme tu začali nějak fungovat, chodili sem mladí lidé pít alkohol a spoustu těch stěn bohužel zničili," říká správkyně kostela. Kostel neměl využití několik desítek let, a tak se stal zákoutím pro místní teenagery. Manželé Kačaniovi zahladili díry a spravili vchod do kostela, od té doby mohou lidé dovnitř jen na vyžádání.
I když je on z Liberce a ona z Prahy, oba se shodují, že by zpátky do měst nechtěli, chyběl by jim klid a příroda, tvrdí šedesátníci. Foto: Magdaléna Medková
I když je on z Liberce a ona z Prahy, oba se shodují, že by zpátky do měst nechtěli, chyběl by jim klid a příroda, tvrdí šedesátníci. Foto: Magdaléna Medková
Horní Vítkov_restaurace Luční údolí-později  Riegerschänke  1898 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov_restaurace Luční údolí-později Riegerschänke 1898 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov_Riegerschänke  1930 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov_Riegerschänke 1930 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov_Riegerschänke 1918 (archiv Jany Zahurancové)
Horní Vítkov_Riegerschänke 1918 (archiv Jany Zahurancové)
Gickelsberg-česky Výhledy.Vrch se nachází asi půl kilometru severozápadním směrem od Horního Vítkova,jenž je částí Chrastavy. Pohlednice byla odeslána roku 1935. (archiv Danča Zerzánová)
Gickelsberg-česky Výhledy.Vrch se nachází asi půl kilometru severozápadním směrem od Horního Vítkova,jenž je částí Chrastavy. Pohlednice byla odeslána roku 1935. (archiv Danča Zerzánová)

Dolní Vítkov

Dolní Vítkov cca 1910 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov cca 1910 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov - hostinec U Města Vídně 1903 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov - hostinec U Města Vídně 1903 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov 30tá léta (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov 30tá léta (archiv Jany Zahurancové)
Dolni Vitkov-Klimtův restaurant (1932) (archiv Jarosdlav Smola)
Dolni Vitkov-Klimtův restaurant (1932) (archiv Jarosdlav Smola)
Dolní Vítkov - hostinec U města Zábřehu  1897 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov - hostinec U města Zábřehu 1897 (archiv Jany Zahurancové)
Dolní Vítkov v roce 1903 Hostinec "U Města Vídně" zdroj: František Vydra,  Vitalij Marek  a Petr Prášil - Hrádecko — Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
Dolní Vítkov v roce 1903 Hostinec "U Města Vídně" zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko — Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005