Klíč
Klíč sáhá do nadmořské výšky 760 metrů. Je to čtvrtá nejvyšší hora Lužických hor a leží tři kilometry od Nového boru a 1,5 kilometru od Svoru. Klíč tvoří přirozenou dominantu Nového Boru. Je zde státní přírodní rezervace květeny a stromů. V místních skalnatých terénech se prohánějí kamzíci, kteří byli v Lužických horách vysazeni na začátku 20. století. Na jihozápadním úbočí hory je zkosená svislá místy až převislá skalní stěna, na které se koncem zimy vytvářejí ledové záclony a krápníky i ledopády. Přes relativně nízkou nadmořskou výšku má hora a okolí horské klima se zajímavou květenou. Sníh vydrží až do května. Hora je velmi navštěvována v letní sezóně pro hojný výskyt borůvek, kterých zde rostou celé plantáže na vykácených pasekách.
Na
starých mapách je hora známa pod názvem Kleis. V roce 1925 je v českém
průvodci označena již jako Klíč. Jméno pravděpodobně vzniklo ve
spojitosti se slovanským výrazem kluč, což je vyvěrající voda nebo
pramen, který pod sedlem hory skutečně vyvěrá. Na konci 18. století byl
Klíč strážnou horou, ze které se ohněm oznamovalo nebezpečí. Bájné
pověsti se zmiňují i o středověkém opevnění. V roce 1872 byla na vrcholu
vystavěna pro potřeby turistů chata, která sloužila až do druhé světové
války a poté byla zničena. Plány na novou výstavbu se nikdy
neuskutečnily. Po roce 1945 se začal opět rozvíjet turistická tradice.
V roce 1962 se na hoře uskutečnilo první zimní táboření.
Více zde: https://www.region-ceskesvycarsko.cz/rozhledny-vyhlidky/klic/
Z dob,kdy na Klíči ještě stála chata
(archiv Jaroslav Freier)
Co možná nevíte o chatě na Klíči...
První útočiště postavil v roce 1850 hlavní lesník Seeland z Röhrsdorfu (nyní Svor), současně s velkým dubovým křížem, který zde stál až do roku 1886. Útočiště bylo zavřeno mnohem dříve, protože v roce 1872 dřevorubec Anton Glücklich postavil na svém místě nové útočiště, kde v létě prodával občerstvení. Když členové horského sdružení Haida pro nejsevernější Čechy na severním a východním svahu připravili serpentinovou cestu na vrchol, který se používá dodnes, otevřel zde pivo, které zde podával Konrad Weber z Röhrsdorfu (Svor) dva roky. Poslední útočiště na Kleis postavilo oddělení horského spolku pro nejsevernější Čechy ve Zwickau (Cvikov) v roce 1910. Tento krásný hrázděný dům stál na nejvyšším bodě skalnatého vrcholu a byl otevřen návštěvníkům v neděli. Například v roce 1926 vystupoval K. Groh jako "Kleiswirt". Vnitřek chaty byl několikrát zničen vandalismem a opravy si vyžádaly značné finanční částky. Horskému spolku se ho přesto podařilo udržet v provozu až do roku 1938, kdy musel být na příkaz československé armády zbořen. Po připojení Sudet k říši se útvary horského sdružení v Haidě (Nový Bor), Röhrsdorfu (Svor) a Zwickau (Cvikov) dohodly na vybudování nové chaty, ale vypuknutí druhé světové války projekt zmařilo a hora je stále bez přístřeší.
autor příspěvku Jaroslav Freier
Jak vyjel Bruno Pfeifer ze Cvikova na své Čechii až na vrchol Klíče...
S Čechií na Klíč vyjel Bruno Pfeifer (někdy psaný i Pfeiffer) ze Cvikova. Byl včelařem a na svém motocyklu s upraveným přívěsným vozíkem vozil týden co týden med na trh do České Lípy.
Jeho žena Gertrud vlastnila ve Cvikově knihkupectví. Pfeifer svou Čechii (výrobní číslo 141) zakoupil v Krásné Lípě dne 5. března 1928 a Okresní hejtmanství v Rumburku jí přidělilo rejstříkovou (poznávací) značku OXXXII-49. Pfeifer si velice rychle osvojil ovládání svého nového (a dosud nezaplaceného) stroje a začal přemýšlet, čím by mu udělal reklamu."
Strýc Bruno," vzpomíná Ernst Leier na stránkách časopisu "Unser Niederland", byl přítelem výrobce motocyklů Čechie Albina Liebische, který jej ustanovil jakýmsi obchodním zástupcem pro Svor a okolí. Jako takový se rázovitý strýc rozhodl, že vyjede na vrchol Klíče (760 m) a zajistí tak dosud nepříliš známým motocyklům reklamu.
A tak se hned zrána v neděli 22. července 1928 vydal s bafající Čechií po klikaté kamenité stezce, kterou lemovaly zástupy lidí, k vrcholu. Skeptici z řad diváků na něho prý volali: "Nahoru to půjde, ale dolů se nedostaneš! Ta dlouhá stvůra zůstane navěky nahoře!" Strýc na ně nedbal, vyjel na vrchol Klíče, nechal se vyfotografovat a sjel zase dolů.
Doma vzbudil tento husarský kousek obrovskou senzaci, mimořádný obchodní úspěch značky to však nezpůsobilo.
Koncem května roku 1934 otiskly některé severočeské noviny následující zprávu:"Dva majitelé motocyklu Jawa Adolf Dörre a Rudolf Schenk z Děčína vyjeli před několika dny se svými stroji na vrchol hory Klíč (755 m), který je pro špatný stav cest dostupný pouze pěšky."
O několik dní později se však děčínští hrdinní motocyklisté dočkali nepříjemného zklamání. Jednak nebyli prvními, kdo na uvedenou horu vyjel a navíc jejich moderní Jawy pokořil dlouhý motocykl Čechie, který byl již tehdy terčem posměšků. Varnsdorfský list Abwehr, který před týdnem chválil jejich sportovní výkon, přinesl totiž tuto zajímavou reakci: "Naší redakci došel ze Cvikova dopis, který reaguje na zprávu o pozoruhodném sportovním výkonu dvou děčínských motocyklistů. Článek o jejich prvovýjezdu na horu Klíč se objevil v různých novinách, ale nezakládá se na pravdě.
Dne 22. července roku 1928 totiž uvedenou horu zdolal manžel místní majitelky knihkupectví pan Bruno Pfeifer na svém stroji značky Čechie. Se svým motocyklem vyjel až k boudě na vrcholu Klíče. Od té doby svou jízdu ještě desetkrát zopakoval!
Milan Gruber Bouška
PO TECHNICKÉ STRÁNCE ABSOLUTNÍ ŠPIČKA
Čechie měly výkonné motory vlastní konstrukce a uvezly až čtyři osoby - řidiče a dva spolujezdce za ním, čtvrtý pasažér mohl sedět v postranním vozíku. U nejdelšího modelu pak mohli za řidičem sedět hned tři spolujezdci, což ovšem působilo i tehdy mírně komicky.
Klíč - němý svědek prvního přistání vzducholodi na českém území.
9.11.1913 přistála vzducholoď Sachsen (Sasko) z dílny hraběte Zeppelina,nedaleko silnice, kde dnes stojí komplex Crystalexu v N.Boru. Díky pasažérům, kteří se vzducholodí poté odletěli do Drážďan, to bylo poprvé, co se na českém území uskutečnila letecká přeprava cestujících za úplatu. Bylo to také poprvé, co na českém území přistála vzducholoď a dnem, kdy na českém území začala fungovat letecká pošta. Po pohoštění a slavnosti se vzducholoď začala chystat k odletu - cestu si v ní zaplatilo celkem dvanáct pasažérů....a historie českého letectví měla další milník... (autor příspěvku Jaroslav Freier)
