Jizerské hory: Polské Jizerky - Wysoki Kamień (Vysoký kámen)
Jednou
z 25 tisícovek Jizerských hor je na polské straně pohoří výrazně
vystupující hora Wysoki Kamień (Vysoký kámen, 1 058 m n. m.). Jde
o vrchol snadno dostupný z městečka Szklarska Poręba, kam se můžeme
přesunout vlakem z Tanvaldu přes Harrachov, jízda horskou železnicí trvá
necelou hodinku. Od stanice Szklarska Poręba Górna začíná stoupat
červeně značená hřebenovka, pojmenovaná Glówny Szlak Sudecki, která nás
po tříkilometrové trase přes vrch Hutnicza Górka (771 m) přivede zhruba
po 1,5 hodině na Vysoký kámen.
Motorizovaným turistům, případně cykloturistům se pak nabízí 26 km
dlouhý přesun z Nového Města pod Smrkem přes hraniční přechod do
lázeňského letoviska Świeradów Zdrój a dále po perfektně upravené
komunikaci Droga Sudecka (Sudetská silnice) až do obávaného Zakrętu
Śmierci (Zatáčky smrti). Vybudována byla v letech 1935–7 a o náročnosti
stavby svědčí v jednom z úseků 20 m vysoká opěrná zeď. Již ze silnice se
otevírá jedinečný pohled na panoráma Krkonoš.
Odtud nastoupíme na žlutě značenou cestu, jíž lze po překonání
pohodlného tříkilometrového stoupání dorazit na Vysoký kámen. Cesta
potrvá necelé půl druhou hodinu. Široká kamenitá pěšina vede sice lesním
porostem, na mnoha místech značně poškozeným sněhem a větrem, přesto
vycházka, zvláště v těchto jarních měsících, nabízí výhledy na zabílené
krkonošské hřebeny hned z několika míst. Jedním z nich je Czarna Góra
(Černá hora, 964 m), na jejíž vrcholovou skálu se ti zdatnější výletníci
snadno dostanou a ti pozornější jistě objeví křížek s velkými písmeny
TP, což je původní pruský trigonometrický bod. Níž na úpatí Černé hory
stojí další velké skalisko Czerwone Skałki. Červené skály jsou jedním ze
14 zastavení naučné stezky Duża Sztaudyngerowska Trasa Turystyczna
na počest polského literáta, básníka a překladatele Jana Izydora
Sztaudyngera (1904–1970), který se v roce 1946 usadil ve Szklarské
Porębě a strávil zde čtyři roky.
Z vrcholu Červených skal je již Vysoký kámen nadohled, obdobně je odtud
daleký výhled na celý Wysoki Grzbiet, v jehož závěru lze rozeznat věž na
Stógu Izerském a rozhlednu na Smrku.
Po necelém 1,5 km dostoupáme na Vysoký kámen, který nám nabídne nejen
zasloužený odpočinek, ale především neskutečný kruhový výhled, z něhož
budeme uneseni a dlouhé minuty jen žasnout. Zvláště vyniká hradba
hlavního hřebene Krkonoš s horou Szrenicí (Jínonošem), Sněžnými jámami
a vzadu Sněžkou, stejně tak je úžasný pohled na východní polské Jizerky a
rozlehlou Jelenohorskou kotlinu.
Několik schodů nás dovede na temeno hory k nově postavené kamenné chatě,
v níž se dá občerstvit nebo při nepřízni počasí najít dočasný azyl.
Poblíž chaty je před dokončením hranolová vyhlídková věž vyzděná
z kamenů, stojící na místě původní chaty.
Toto místo se již v dávné minulosti stávalo lákavým cílem výletníků
a lázeňských hostů ze Swieradówa. První dřevěná útulna pro ně vznikla
již v roce 1837. Po požáru v roce 1882 se hned začala stavět chata nová,
postupně ji různí nájemci rozšiřovali a vylepšovali. Součástí vrcholu
byla také dřevěná rozhledna. Po roce 1945 však chata již jen chátrala,
až se v roce 1963 přistoupilo k jejímu rozebrání, takže místo zůstalo na
několik desetiletí opuštěné a prázdné.
O tom, jak v roce 1996 pozemek na Vysokém kameni získal učitel Józef
Gołba ze Szklarské Poręby se svou rodinou, jak se pustil do úpravy
terénu a budování nové turistické chaty, a zvláště za jakých
strastiplných podmínek – bez elektřiny, vody a dostupného stavebního
materiálu, jenž se složitě dopravoval na vrchol, se můžete dočíst
v knize Tisícovky Jizerských hor, kterou vydal Jizersko-ještědský horský spolek roku 2007.
Dnes je Vysoký kámen vnímán jako významné turistické místo. Opět naplno
ožívá nejen letními pěšími návštěvníky či cykloturisty, ale přijíždějí
sem i běžkaři.
zdroj: https://krkonose.krnap.cz/apex/f?p=104:4:::NO:RP,4:P4_ID,P4_CP:2019-04-34,7
