Jítrava
Jítrava (německy Deutsch Pankraz) je část obce Rynoltice v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji. Leží pod Ještědsko-kozákovským hřbetem na horním toku Panenského potoka asi 2,5 km severovýchodně od Rynoltic. Při sčítání lidu roku 2001 měla Jítrava 82 domů a 137 obyvatel.
Na severozápadním konci vsi se nacházela osada Feldhäuser (též Sechshäuser), zaniklá po druhé světové válce.
Historie
Jítrava je poprvé uváděna roku 1370 pod jménem Ditherivilla, později Dittersdorf nebo Dittrichsdorf. Za husitských válek však byla vypálena a později musela být založena znovu, tentokrát pod jménem Pankratz. Český název Jítrava je doložen v roce 1848, ve stejné době měla obec 159 domů a 1 082 obyvatel. Do roku 1878 pracovalo mnoho obyvatel vsi jako kameníci v pískovcových lomech na Vysoké nebo ve vápencových dolech na Ještědském hřbetu.
Pamětihodnosti
kostel sv. Pankráce - barokní kostel z roku 1710 a polygonální kaple z roku 1737. Kostel vyhořel po zásahu bleskem 8. dubna 1868, vzápětí byl však znovu postaven.- socha sv. Václava
- socha sv. Jana Nepomuckého
Přírodní památky
- Velký Vápenný (790 m) je vrch v Ještědském hřebeni, ve kterém jsou bohatě zdobené vápencové jeskyně, z nichž největší je Západní jeskyně. Tyto veřejnosti nepřístupné jeskyně jsou hnízdištěm netopýrů, a jsou spolu s přirozenými společenstvími bučin chráněny jako přírodní rezervace.
- Bílé kameny (také Sloní kameny) je státem chráněná přírodní památka na úpatí vrchu Vysoká.
- Havran, též známý jako Havran u Jítravy, je mohutná skalní věž při silnici v Jítravském sedle, která se však nachází již na katastrálním území Bílého Kostela nad Nisou.
(zdroj: Wikipedia)
Jítrava, hranice panství
Na první písemný záznam o obci Dirherivilla, lze narazit v písemnostech v roce 1370. Protože obec nesympatizovala s husity (stejně jako Rynoltice), byla jimi v období husitských válek vypálena a byla obnovena již s novým názvem Pankraz, později Deutsch Pankraz. Český název Jítrava se začal souběžně používat už v roce 1848. Tehdy v zemědělské lánové obci žilo přes tisíc obyvatel, z nichž se mnozí živili jako kameníci v nedalekých pískovcových lomech na Vysoké, a také jako dělníci v lomech na vápenec v masivu Velkého Vápenného. Obec byla a dodnes je vhodným výchozím místem pro návštěvu pískovcových Sloních (Velbloudích, Bílých či Tuleních) kamenů, které se nacházejí asi kilometr severně od ní.
Barokní kostel sv. Pankráce po zásahu bleskem v roce 1868 vyhořel, ale záhy byl obnoven do dnešní podoby. Tam, kde původní stará silnice opouští na západě Jítravu, stojí čtyřhranný pískovcový sloup, značící hranici panství Lemberk a Grabštejn. Byl tady vztyčen v roce 1846 při stavbě tzv. jablonské státní silnice.
Nedávno byl postaven v obci Hotel s welness Jítravský dvorec, stylová restaurace a byla tu vybudována biofarma s moderním jezdeckým areálem (jitrava.cz).
zdroj: kalendář Po poutních cestách za hejnickým zázrakem - výprava po stopách Staré, Nové i Semilské poutní cesty přes Jizerské hory do Hejnic, 2025
JITRAVA ( "Pankratz" )
JÍTRAVA byla původně samostatnou obcí, dnes je osadou Rynoltic. Nedaleko odtud se zvedá vrch Velký Vápenný (790 m), který je součástí Ještědského hřebene. Tamní jeskyně s bohatou vápencovou výzdobou nejsou pro veřejnost přístupné. Zajímavý je skalní útvar Havran při silnici na Jítravském sedle. Na opačné straně silnice se nacházejí tzv. Sloní kameny (nebo Bílé skály), pozoruhodný přírodní útvar chráněný zákonem. Zdaleka viditelný je kostel sv. Pankráce, v němž se jednou měsíčně konají bohoslužby.
(zdroj: František Vydra, Vitalij Marek, Petr Prášil - Hrádecko - Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005)
Okolí hostince Na Větrníku u Jítravy
Pohlednice z roku 1917 zobrazuje zájezdní hostinec Na Větrníku; tak bylo do češtiny převedeno jeho původní jméno. Hostinec stál v Jítravském sedle na hřebeni Ještědského hřbetu, a tím i na rozvodí Severního a Baltského moře, v místě, kde se ke staré říšské silnici připojuje silnice z Chotyně. Dům byl zbourán v 50. letech minulého století. Na zelené značkované cestě leží nedaleko i Bílé (také Sloní či Velbloudí) kameny, Přírodní památka je tvořena měkkým, téměř bílým kaolinizovaným pískovcem, který oblým skalám propůjčil jméno. Bílé kameny, podobně jako v kruhu zobrazená skála Havran, leží pří dávné geologické, tzv. lužické poruše. Havran leží na opačné straně, jihovýchodně od sedla, a je tvořen, podobně jako sousední Malý Havran a další menší skalky v okolí, hrubozrnným pískovcem - slepencem. Vrchol skály je přístupný turistům, 43 m vysoká údolní stěna pouze horolezcům.