Jítrava
Jítrava (německy Deutsch Pankraz) je část obce Rynoltice v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji. Leží pod Ještědsko-kozákovským hřbetem na horním toku Panenského potoka asi 2,5 km severovýchodně od Rynoltic. Při sčítání lidu roku 2001 měla Jítrava 82 domů a 137 obyvatel.
Na severozápadním konci vsi se nacházela osada Feldhäuser (též Sechshäuser), zaniklá po druhé světové válce.
Historie
Pamětihodnosti
kostel sv. Pankráce - barokní kostel z roku 1710 a polygonální kaple z roku 1737. Kostel vyhořel po zásahu bleskem 8. dubna 1868, vzápětí byl však znovu postaven.- socha sv. Václava
- socha sv. Jana Nepomuckého
Přírodní památky
- Velký Vápenný (790 m) je vrch v Ještědském hřebeni, ve kterém jsou bohatě zdobené vápencové jeskyně, z nichž největší je Západní jeskyně. Tyto veřejnosti nepřístupné jeskyně jsou hnízdištěm netopýrů, a jsou spolu s přirozenými společenstvími bučin chráněny jako přírodní rezervace.
- Bílé kameny (také Sloní kameny) je státem chráněná přírodní památka na úpatí vrchu Vysoká.
- Havran, též známý jako Havran u Jítravy, je mohutná skalní věž při silnici v Jítravském sedle, která se však nachází již na katastrálním území Bílého Kostela nad Nisou.
(zdroj: Wikipedia)
JITRAVA ( "Pankratz" )
JÍTRAVA byla původně samostatnou obcí, dnes je osadou Rynoltic. Nedaleko odtud se zvedá vrch Velký Vápenný (790 m), který je součástí Ještědského hřebene. Tamní jeskyně s bohatou vápencovou výzdobou nejsou pro veřejnost přístupné. Zajímavý je skalní útvar Havran při silnici na Jítravském sedle. Na opačné straně silnice se nacházejí tzv. Sloní kameny (nebo Bílé skály), pozoruhodný přírodní útvar chráněný zákonem. Zdaleka viditelný je kostel sv. Pankráce, v němž se jednou měsíčně konají bohoslužby.
(zdroj: František Vydra, Vitalij Marek, Petr Prášil - Hrádecko - Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005)
Okolí hostince Na Větrníku u Jítravy
Pohlednice z roku 1917 zobrazuje zájezdní hostinec Na Větrníku; tak bylo do češtiny převedeno jeho původní jméno. Hostinec stál v Jítravském sedle na hřebeni Ještědského hřbetu, a tím i na rozvodí Severního a Baltského moře, v místě, kde se ke staré říšské silnici připojuje silnice z Chotyně. Dům byl zbourán v 50. letech minulého století. Na zelené značkované cestě leží nedaleko i Bílé (také Sloní či Velbloudí) kameny, Přírodní památka je tvořena měkkým, téměř bílým kaolinizovaným pískovcem, který oblým skalám propůjčil jméno. Bílé kameny, podobně jako v kruhu zobrazená skála Havran, leží pří dávné geologické, tzv. lužické poruše. Havran leží na opačné straně, jihovýchodně od sedla, a je tvořen, podobně jako sousední Malý Havran a další menší skalky v okolí, hrubozrnným pískovcem - slepencem. Vrchol skály je přístupný turistům, 43 m vysoká údolní stěna pouze horolezcům.