Jílemnice včera a dnes

06.04.2021

Srovnávačky Václava Víška

Jilemnice

pondělí 19. srpna 2013

Podkrkonoší má kouzlo. Krkonoše na dohled, řekne-li se Jilemnice, každého napadne lyžování.Při mých cestách nebylo město nikdy cílové. Prošel jsem, projel, spíš jen pozastavil než pobyl.Pár dálkových pochodů, hezkých a těžkých, pořádali v Lomnici či Semilech.Nechce se mi psát o historii, kdo brouzdá internetem, snadno si údaje najde. Když už jsem přijel a 4 dny prožil, chci předložit něco svého, v tomto případě srovnání fotek dávných a dnešní skutečnosti.Všechno bylo pro mě novinka, poznal jsem pár míst, potkal pár lidí.Pár fotek jsem nemohl srovnat, protože už 10 dnů před poutí byl na náměstí autodrom a houpačky. Stanou se horší věci. Už začínám být otrlý, když po příjezdu do některého města mi něco překáží.

Masarykovo náměstí Kde jinde začít, než v centru. V Jilemnici působilo několi fotografů a tak jsou k dispozici hodně starší pohlednice než v mnoha větších městech. Radnice. Škoda, že nezůstaly všechny ozdoby. Zato jsou zde houpačky.

Masarykovo náměstí

Severozápadní roh, kde stával hostinec U Zlatého anděla, později Grand hotel. Banka se objevila až v roce 1999. Snad moje jediná vzpomínka, v roce 1975 jsme zde byli na svačině koncem srpna při stokilometrovém pochodu, který pořádali v Semilech. Bylo tenkrát dva dny po naší svatbě.

Dům čp.140 s hostincem U Bílé růže. Už v prvním desetiletí 20.století na jeho místě vyrostla budova městské spořitelny.

Severní fronta.

Západní strana náměstí s jiným pohledem na radnici.

Dům čp.175 v den otevření sokolovny 26.7.1896. Narodily se zde obě manželky Zdeňka Fibicha.

Pohled od městské spořitelny na západní frontu náměstí. Tady mě autodrom fakt míchá.

Kostelní ulice Budova městské školy se schovala za stromy čnícími ze zámeckého parku.

Pohled od kostela svatého Vavřince. Kolem fary je vidět pivovar.

Městská škola v čelním pohledu.

Opřen zády o kostel počítám a počítám patra v bývalé c.k. tkalcovské školy. Až jsem se rozesmál. V budově je dnes úřad práce.

Renezanční jádro zámku před přístavbou východního křídla v roce 1895.

V břízkách Pivovar, zrušený v padesátých letech.

Zvědavá ulička Perla Jilemnice, kde je zachována lidová architektura. Škoda, že i jinde v městě nezachovali jilemničtí některé roubené stavby. Určitě by se sem hrnuly davy turistů. Vedle povozu chybí dnes dům čp.107, který vyhořel 14.3.1941 mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní. Bydlel v něm Alois Horáček, krejčí.

Opět dnes chybějící dům čp.107.

Zvědavá ulička od západu.

Pohled do Zvědavé uličky z ulice Jana Harracha. Vlevo býval fotografický ateliér Rudolfa Zuzánka, autora mnoha snímků v publikaci, ze které jsem čerpal. Rohový dům byl upraven v sedmdesátých letech. Autor publikace našel na takové změny velice slušný výraz – necitlivá úprava. Opakuje tenhle termím na několika místech.

Ulice Jana Harracha Pohled od Zvědavé uličky směrem k Masarykovu náměstí. Vpravo je městská radnice z let 1888-93. Jeden den jsem takto fotil, druhý jsem potřeboval fotit od budovy, ale našel jsem probíhající výkopové práce. Taky smůla.

Městská radnice, později reálné gymnázium z druhé strany. Je vidět nároží s Tyršovým náměstím. Tam stojí sokolovna, která se mi ovšem do záběru nedostala. Stejně je zajímavé, že přicházím do různých měst, sokolovny hledám podle Tyršových ulic a náměstí, školy zase podle ulic Komenského.

Pohled ulicí na Masarykovo náměstí

Tohle mě bavilo. Možná se zdá vymyšlené, ale podle zadku budovy záložny jsem snad zhruba na stejném místě.

Roh ulice Jana Harracha a Masarykova náměstí. V rohovém domě bývala vyhlášená vinárna. Podle nápisu je zde vinárna i nyní, ale spíš jsem viděl lidi popíjet pivo. I já si jedno šoupnul.

Kavánova ulice Projdeme-li ulicí Jana Harracha přes náměstí, jsme v Kavánově ulici, která končí v ulici Dolení.

Ještě v roce 1937 zda stával Gabrielův hostinec. Místo za ním dodnes nezastavěné.

Husova ulice Rovnoběžná s Kavánovou, pohled z Dolení směrem k náměstí.

Dům postavený v roce 1896, vzápětí sem byl umístěn poštovní a telegrafní úřad. V osmdesátých letech 20.století byl dům rekonstruován, podle autora necitlivě. Mně osobně připadá, že tato rekonstrukce je na facky.