Jeřmanice
Jeřmanice (německy Jerschmanitz, od roku 1897 Hermannstal) jsou obec v okrese Liberec. Žije zde 573 obyvatel.
Obec se nalézá v severovýchodních Čechách na pomezí Jizerských hor a Ještědsko-kozákovského hřbetu nedaleko od známého vrcholu Ještěd s ještě známější stavbou, která tvoří dominantu tohoto kraje. Ves leží v údolí Jeřmanického, resp. Bajerského potoka (něm. Bayerbach). Územím obce prochází rozvodí mezi povodími Odry (Lužické Nisy) a Labe (Jizery). Na jihozápad od vsi se zvedá masiv vrchu Javorník (něm. Jaberlich, 684 m), na severovýchod vrch Hraničník (něm. Spitzberg, 603 m) a na sever Císařský kámen (něm. Kaiserstein, 637 m) (oba na katastru Rádla). Katastr obce je značně členitý, výškové rozdíly činí od 410 do 684 metrů n. m. s celkovou rozlohou 437 ha. Střed Jeřmanic leží v nadmořské výšce 450 m n. m.
Okolními sídly jsou Horní Podlesí a Vratislavice nad Nisou na
severu, Milíře na severovýchodě, Rádlo a Dolánky na východě, Rydvaltice,
Pelíkovice a Rychnov u Jablonce nad Nisou na jihovýchodě, zaniklá osada
Mohelka, Buršín a Záskalí na jihu, Žďárek na jihozápadě, Javorník na
západě a Dlouhý Most, respektive Horní Dlouhý Most na severozápadě.
Administrativní příslušnost a místní části
Mezi léty 1980-1985 byla částí obce Dlouhý Most, od roku 1986 až do 31. prosince 1992 existovala jako městská část Liberec XXXVII-Jeřmanice, od roku 1993 je samostatnou obcí.
Obec v současnosti nemá žádné úředně stanovené místní části. Základními sídelními jednotkami jsou Jeřmanice a Sibiř (něm. Bayerberg). K Jeřmanicím náleží také osady Fibich (něm. Viehbig), Žižkov a Dolní Milíře (něm. Nieder Kohlstatt). V minulosti byla součástí také vesnička Milíře (něm. Kohlstatt), dnes náležící k Rádlu.
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1543.
Jméno vsi je slovanského (českého) původu a souvisí se starým osídlením při obchodní stezce z Prahy do Žitavy a Lužice. Jeho historické podoby, potažmo zápisy byly například následující: Jermanice, Jermanitz, Gerschmenz, Germanitz. Dne 7. června 1897 schválilo c.k. místodržitelství v Praze (na žádost místního učitele Töppera) užívání nového jména Jeřmanice v podobě Hermannsthal. Po roce 1945/46 se ves opět nazývá Jeřmanice.
Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.
Pamětihodnosti
- Památkově chráněný kostel svaté Anny z let 1811 až 1816
- Památkově chráněna byla též chalupa če. 65 (původně čp. 65), zbořená někdy po roce 2006 a nahrazená novostavbou. Jednalo se o "[R]oubené stavení [...] se sroubkem situovaným do háku a stojícím na vysoké podezdívce s chlévem." Světnička nad chlévem byla obklopena pavlačí a chlév sám "zpevněn ve štítovém průčelí mohutným opěrným klenutím". Dlouho byla udržována coby rekreační objekt. Pro svou malebnost byl celek publikován v etnografické literatuře již před druhou světovou válkou.
- Několik dalších, památkově nechráněných příkladů lidové architektury, jakož i venkovského stavitelství 19. a první půle 20. století.
- Vrch Javorník (684 m), na němž od roku 1899 stávala oblíbená výletní restaurace Obří sud, vyhořivší a zbořená v poválečném období a roku 2011 obnovená v podobě moderní volné kopie.
- Vrch Císařský kámen (637 m), jenž své jméno nese od návštěvy císaře Josefa II. v roce 1788. (Vrchol leží mimo katastr Jeřmanic.)
- (zdroj: Wikipedia)
Jeřmanice v roce 1900
Poprvé uváděny česky roku 1543 jako Jeřmanice, německy se až do roku 1897 nazývaly Jerschmanitz. Škola (vlevo nahoře a rovněž vpravo od kostela) je z roku 1876. Dnes je v ní "Kulturní jizba", v patře byty. Nádraží bylo postaveno roku 1859, až do roku 1904 neslo ale jméno Dlouhý Most. Hostinec Bierhalle (Pivní dvorana) stál ještě před půlstoletím v dolní části vsí vpravo při silnicí do údolí Mohelky, pak byl stržen. Jeřmanický mlýn č.p. 47 pracoval téměř čtyři století v nejjižnějším cípu obce na náhonu na pravém břehu Mohelky, asi 150 m pod nynější křižovatkou "dálnice", Mlynář Franz Appelt jej roku 1893 přebudoval na parní. Zbourán byl roku 1940, Kostel sv. Anny byl roku 1764 postaven jako kaple na pozemku občana J. Passiana, který jej musel prodat obci, aby uhradil pokutu za karban. Do dnešní podoby byl přestavěn roku 1816. Věžní hodiny mají kupodivu obrácené ručičky!