Hřídelík

Skalní hrad Hřídelík stával na jižním okraji obce Blíževedel, která se připomíná poprvé v roce 1292 jako majetek pražského biskupství; v tomto roce byla povýšena králem Václavem II. na městečko.

Ke správě této oblasti byl určen purkrabí, který bydlel na hradě Hřídelíku, doloženém poprvé v roce 1334 za biskupa Jana IV. z Dražic. Hřídelík však brzy svůj význam jako správní a hospodářské centrum ztratil. To bylo přeneseno na Hrádek u Úštěku. Od té doby hrad pomalu upadal a poslední zmínka o něm je z roku 1395, kdy se měl stát sídlem dominikánského kláštera, zatímco do té doby byl používán jako vězení pro kněze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze.

Za husitských válek byl Hřídelík zřejmě pobořen a mizí z dějin. Někdy ve 30. letech 19. století dal postavit litoměřický biskup Augustin Hille ve zříceninách malý letohrádek z cihel, který však nepřečkal polovinu 19. století. Od té doby je Hřídelík trvale opuštěn.

Dle výsledků nevelké archeologické sondáže hrad vznikl již ve 2. polovině 13. století. Existence předhradí, dnes beze stop zástavby, se předpokládá severně od jádra. Přístupovou komunikaci neznáme a s ohledem na problém přesného vymezení lokality ji nemůžeme ani odhadnout. Opevnění hradu se dochovalo jen velmi sporadicky. Hradní jádro vnitřně dělí široká, dnes téměř zasypaná skalní spára na východní a západní část. Podobu zástavby určují pouze relikty zdiva od úrovně poloviny přízemí na skalním suku východního oddílu. 

Nelze vyloučit, že se jednalo o jeden objekt, využívající svou nepravidelnou a na jihozápadě výrazně zaoblenou dispozicí celé nivó suku, jehož spáry byly za tímto účelem prozděny. Objekt, vysekaný ve východní skalní stěně při patě suku, náleží mladším úpravám. Naopak do středověku datujeme pravoúhlý objekt, částečně vysekaný do skalního podloží pod skalní stěnou suku východního oddílu. Relikty zdiva na západní straně skalního suku naznačují, že zde byl příčnou zdí vydělen trojtakt. Severovýchodní prostor sloužil nepochybně k obývání, jak dokládají dosud dochované okenní otvory, střídající se s otvory zazděnými.

Komunikaci v jádře hradu rekonstruujeme hypoteticky pouze ve východním oddílu. Pravděpodobně s ní souvisí zčásti do podloží vysekaný a dnes zpola zasypaný objekt při hraně dělící spáry. Snad mohl plnit funkci vlčí jámy pro závaží padacího mostu dnes nedochované brány. Část následující komunikace nejspíše střežila pavlač na vzpěrách, které zanechaly ve stěně skalního suku řadu trámových kapes. Hradní vstup na skalní suk dnes mladšími zásahy narušená situace nedovoluje určit. Chodba se schodištěm, vedená skalní spárou, i vnější cihlové schodiště náleží až mladším úpravám.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 163-164.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 201-202.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 35-37.

zdroj: www.hrady-zriceniny.cz, 2000–2023

Mezi nemalý počet zřícenin v okolí České Lípy patří také Hřídelík u Blíževedel

Hřídelík
Hrad Hřídelík byl postaven někdy ve druhé polovině 13. století. Zajímavé je, že nebyl sídlem ani majetkem šlechty, ale patřil pražskému biskupství (první písemná zmínka o Hřídelíku z roku 1334), později arcibiskupství (povýšeno v roce 1344). Z dobových pramenů však nezjistíme, zda ho nechalo biskupství vystavět, což je nejpravděpodobnější, nebo ho koupilo. Význam Hřídelíku počal upadat poté, co v roce 1375 koupilo pražské arcibiskupství nedaleký Hrádek u Úštěku (Helfenburk). Ještě nějakou dobu byl Hřídelík užíván jako karcer, nebo-li vězení pro kněze, kteří zhřešili, nebo jen potřebovali zavřít. Definitivní konec hradu přineslo husitství.
K oživení místa došlo ještě v 19. století, kdy biskup Augustin Hille nechal postavit na hradní skále malý letohrádek z cihel. Ten byl potom využíván jako výletní restaurace. Letohrádková epizoda však neměla dlouhého trvání.

Jádro Hřídelíku stálo na pískovcovém suku, jehož tvar dal hradu jméno. Dole pod skalou na severní straně se nacházelo předhradí, kde dle dohadů tehdy stával také větrný mlýn.

zdroj. https://folprecht.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=210990

Hřídelík je zřícenina skalního hradu při jižním okraji obce Blíževedly v okrese Česká Lípa. Hrad stával na pískovcovém skalním bloku. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Spolu se západní částí vsi je již mimo blízkou CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Historie

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1334. Existuje předpoklad, že byl založen z popudu pražského biskupství ještě před rokem 1300. Počátky osídlení ve druhé polovině třináctého století jsou doloženy archeologickým výzkumem provedeným v roce 1979. Nepřímo lze odvodit jeho existenci z osoby purkrabího Martina z Hřídelíka, pověřeného roku 1292 správou Blíževedel.

Když církev získala roku 1375 nedaleký Helfenburk u Úštěka, ztratil tento hrad na důležitosti a byl používán (záznam pochází z roku 1395) jako karcer (vězení) pro provinilé kněze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze. Během husitských válek byl poškozen a opuštěn.

Počátkem 19. století zde litoměřický biskup Augustin Hille nechal postavit letohrádek z cihel, využívaný jako hostinec, i ten byl brzy ponechán svému osudu. Hřídelík byl také nazýván Starý dům.

(zdroj. Wikipedia)