Horní a Dolní Sedlo
Horní Sedlo
Dolní Sedlo
Německý název připomíná, že osada s pozemky bývala majetkem žitavského špitálu v dobách (do roku 1635), kdy Žitava patřila k Českému království. Z této obce pochází několik významných osobností: Franz Johann Bernert se stal biskupem v Drážďanech, Franz Schwarz byl významným sochařem a Wenzel Schwarz se po studiích v Drážďanech, v Praze a ve Vídni proslavil jako vynikající malíř-portrétista. V obci a okolí se vyprávěla pověst o bezhlavém jezdci, který tudy projížděl za temných nocí. Prý to byl rytíř z družiny "zimního krále" Bedřicha Falckého, jiná verze říká, že to byl sám Kryštof z Redernů, který musel po bělohorské bitvě odejít z Čech. V okolí jsou pískovcové skály (nejznámější je Popova skála), našly se tu i zkameněliny z období pravěkých moří. Vedla tudy i obchodní stezka, která procházela tzv. Českou branou. Vypráví se pověst onedaleké tzv. Tobiášově borovici. V okolních lesích prý čeští exulanti pašovali do Čech náboženské knihy zvané "špalíčky".
(zdroj: František Vydra, Vitalij Marek, Petr Prášil - Hrádecko - Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005)
Spiettelgrund / Dolní Sedlo a skály v okolí
Popova skála u Dolního Sedla v roce 1931
Fotografická pohlednice odeslaná roku 1931 představuje skalní bludiště v severní části Lužických hor korunované vrcholovou Popovou skálou (565 m n.m.). Skála, tvořená tzv. ojvínským pískovcem, byla a dodnes je velice oblíbeným výletním místem. Schody a zábradlím byla zpřístupněna i méně zdatným turistům již v roce 1904, o rok později zbudovala v její blízkosti malou chatku S. Lubischová z Lůckendortu, nejbližší obce ležící hned za nedalekou saskou, dnes státní hranicí. Chatka, kterou nazvala po svém zemřelém manželu Hugovi, byla odstraněna až roku 1948. Na Popovu skálu vede odbočka ze zeleně značené turistické cesty z obce Dolní Sedlo do malebného a skalnatého pískovcového Krásného dolu. Ten byl dřív znám i pod jménem Císařská rokle (Kaisergrund), a to jako připomínka toho, že se sem 17. září 1799 nechal zlákat na vyjížďku císař Josef II.