Hohenwald - osada Vysoký
HOHENWALD aneb osada Vysoký
obraz namalovaný r. 1950
Osada
Vysoký, původním názvem Hohenwald, se nacházela na půli cesty z
Albrechtic u Frýdlantu do Horního Vítkova. Ležela na západním úpatí
Lysého vrchu (643 m n.m.), jen pár stovek metrů od česko-polské hranice.
Osada mívala těsně před druhou světovou válkou více než 40 čísel
popisných a v nich bydlelo na 136 obyvatel, pochopitelně německých. Ti
byli po roce 1945 vysídleni a obec nebyla již nikdy obývána. Domy byly v
prvopočátku vyrabovány, chátraly a v 50. letech 20. století byly z
příkazu vlády ČSR zbořeny. Hohenwald neboli Vysoký je jedinou osadou na
Liberecku, která nadobro zmizela z poválečné mapy.
(autor příspěvku Jana Zahurancová)
Jak osada Hohenwald vznikla
Stará pověst vypráví, že někdy kolem roku 1600 se Kateřina z Redernu, pověstně zlá a panovačná frýdlantská hraběnka, rozhodla, že se vypraví na lov. Se svým doprovodem štvala na koni zvěř téměř nekonečnými panskými lesy, až stanula na výšině porostlé hustou bučinou, vymýcenou na několika místech umouněnými uhlíři, kteří zde žili v ubohých chatrčích ze dřeva a kůry a v milířích pálili uhlí. Redernovna se s ostatními lovci usadila do lesní trávy na jedné z mýtin, rozhlížela se po kraji a popíjela výtečnou vodu z lesního pramene, který jí před tím ukázal jeden a uhlířů.
zdroj: https://www.yumpu.com/en/document/read/54172555/hohenwald-vysoky
Vysoký v roce 1930 a 17.4.2000
Na svahu Lysého vrchu, blízko zemské hranice, se rozkládala osada Vysoký. Její vznik spadá do počátku 17.století a je spojen se správou panství Kateřinou z Redernu. Ves poprvé těžce utrpěla v roce 1745, kdy se tudy z Čech vracela pruská vojska. Byla však obnovena a v roce 1834 zde v 31 domech žilo 185 obyvatel. Nad osadou stával větrný mlýn, později přeměněný na bizarní rozhlednu s restaurací. Po skončení druhé světové války a odsunu německého obyvatelstva zůstala obec neobydlená. Z důvodu zániku osídlení byl Vysoký usnesením pléna ONV v Liberci ze dne 19.9.1985 oficiálně zrušen.(zdroj: Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, František Mrva, Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)
Vysoký v roce 1929 a 16.6.2016
Jen poslední tři stavby zbyly po staré pytlácké a pašerácké osady Vysoký v nejzápadnější výspě Jizerských hor. Aní v jednom z nich ale dnes již nikdo nastálo nežije; v osmdesátých letech 20, století byla dokonce osada oficiálně prohlášena za zaniklou. Úhledná políčka se změnila na pastviny, mrtvou ves v nich měly připomínat jen zasuté studny a několik pokroucených ovocných stromů. Jenže lidé se sem vrátili - na kopci vztyčili řadu stožárů a větrných elektráren. Mezi nimi se pomalu rozpadají trosky větrného mlýna, který postavil roku 1830 Wenzel Zückler.
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)
Něco o zmizelé obci Vysoký, která stávala nedaleko Chrastavy.
Po roce 1945 zůstala neobydlena, v roce 1985 byla oficiálně zrušena.Na pohlednici vidíme obec v celé její kráse kolem roku 1900 a bývalý mlýn. Zajímavá je i adresní strana pohlednice, kde se dozvíme, že byla odeslána z Chrastavy do Frýdlantu 11. IX. 1905 a dole je i razítko tehdejšího majitele mlýna (rozhledny) a hostince.
Trocha historie:
Na horském hřebeni na Lysém vrchu postavil roku 1830 rychtář obce Vysoký Eduard Zücker větrný mlýn, který pracoval až do roku 1866, kdy jej pruští vojáci rozbili, a 30 let byl v ruinách. Až roku 1897 jeho tehdejší majitel Adolf Zücker kamennou stavbu opravil a přestavěl na 20m vysokou rozhlednu. V jejím sousedství začal provozovat výletní hostinec zvaný Wartburg. Rozhledna se stala velmi oblíbeným cílem výletníků s rozmachem turistiky na počátku 20. století pro nádherný výhled k Ještědu, na Jizerské hory a do Horní Lužice.
(z knihy Vitalije Marka: Zapomenuté hospody, vinárny, kavárny a cukrárny na Chrastavsku) (autor příspěvku Jana Zahurancová)
Na horském hřebeni na Lysém vrchu postavil roku 1830 rychtář obce Vysoký Wenzel Zücker větrný mlýn, který pracoval až do roku 1866, kdy jej pruští vojáci rozbili a 30 let byl v ruinách. Až roku 1897 jeho tehdejší majitel Adolf Zücker kamennou stavbu opravil přestavěl na 20 m vysokou rozhlednu. Rozhledna se stala velmi oblíbeným cílem výletníků, ale po poslední válce obec - zvaná v místním nářečí Huchwahl - rychle chátrala a s ní rozhledna. Dnes jsou z ní zarostlé trosky, připomínající spíš hradní ruinu. Hned za ní vyrostlo na Lysém vrchu v posledních letech šest větrných elektráren a tři retranslační stožáry.
(Zdroj: Miloslav Nevrlý - Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)
Kaple ve Vysokém
Zůstaly jen obdélné základy (cca 4 x 6 m). Jednalo se o stavbu vysokou cca 3 m, se sedlovou střechou a sanktusníkem. – Kaple byla postavena v roce 1878 za 253 zlaté. Zvon zakoupila paní Magdalena Schwarzová z domu č.p. 34 za 68 zlatých. Vysvěcení kaple se konalo dne 28.9.1878. Od roku 1878 vykonával službu zvoníka Josef Thiel z domu č.p. 39. Zvon měl v průměru 37 cm, laděný byl do tónu Dis. Býval rozezněn ke každému jídlu (ráno, v poledne, večer) a při úmrtích a pohřbech. Na plášti nesl nápis "Vysoký v roce 1878, odlil mne Josef Diepoldt/Praha". Protilehlou stranu pláště zvonu zdobil obraz Panny Marie Pomocné. Srdce zvonu bylo ovládáno dvěma provazy. Tento zvon musel být za 1. světové války odevzdán.
Dne 23.9.1929 se konalo slavnostní svěcení nového zvonu pro kapli, který byl zakoupen z darů. Slavnosti se zúčastnilo především obyvatelstvo vsi, dále pak zástupci několika spolků a mnoho hostů z okolí. Vysvěcení provedl děkan Knechtel za asistence děkana Steinera z Chrastavy. Tento nově získaný zvon byl zrekvírován za 2. světové války. - Kaple pak měla existovat až asi do roku 1967 (uvnitř už ale byla prázdná). - Kaple stála na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 1045 a 1100) patří firmě Konotech, s.r.o. z Prahy. -
Ves Vysoký je téměř zbořena; zůstaly dva domy, kravín a zbytky větrného mlýna.
zdroj: https://www.znicenekostely.cz
