Frýdlantští hasiči

Samostatnou kapitolu tvoří represe ;

Jelikož nelze vyjmenovat všechny požáry , vzpomeňme několik velkých . Začněme rokem 1947 velkým požárem lesa a rašelinových polí na Jizerce , další velký požár části Hejnic , kde vyhořelo několik domů. V roce 1949 požár Fryby. Koncem 40. let a počátkem 50. let to byla velká série úmyslně založených požárů kdy se vyjíždělo i několikrát za den. Dále 4 požáry v TIBĚ v letech 1950,1959,1972,1973. V roce 1962 tři požáry v INTERIÉRU , velký požár TOTEXU v roce 1963 požár v kamenolomu Větrov v roce 1964 státní statek Frýdlant. Jeden z největších v roce 1968 požár PČP Raspenava dále v roce 1977 budova bývalé papírny ve Frýdlantu . Dále byl náš sbor přizván k požáru Mlýna v Liberci a k likvidaci požáru skladu n.p.Velveta Varnsdorf. V roce 1982 se hasil požár Zemědělské školy ve Frýdlantu a v prosinci téhož roku požár výrobní haly a výdejny Autobrzdy Hejnice . Dále to byly likvidace požárů odchovny býků - státní statek Kunratice , skladovací prostory státního statku Černousy , požár kostela Svaté Heleny v Krásném Lese , kravín statku Krásný Les , kino ve Frýdlantu (1993) , rozsáhlý lesní požár v okolí Smrku . Za poslední období to jsou požáry Lesního učiliště v Hejnicích , požár restaurace Koruna ve Frýdlantu , kravín v Bílém Potoku , stoh v Dětřichově , restaurace Ořešník v Hejnicích , drogérie Duha ve Frýdlantu , stoh v Kunraticích a stodola v Bulovce . Dále je to spousta jiných zásahů počínaje dopravními nehodami až po technické pomoci . Největší katastrofou pro Frýdlantsko byla povodeň v roce 1958 , kde se pod zámkem u jezu zřítila do rozvodněné Smědé lokomotiva se služebním vozem.

Samotnou kapitolou je soutěžní činnost;

Ta má v našem sboru dlouholetou tradici . Již ve 40. letech se členové a členky zúčastňovali při různých příležitostech soutěží např. sjezd hasičstva v Jičíně a pod. Od 60. let se pravidelně konaly okrskové a okresní soutěže , kterých se zúčastňovala družstva našeho sboru .V 70. letech se začaly ve větší míře pořádat různé pohárové soutěže , ve kterých naše soutěžní družstva dosahovala velmi dobrých výsledků . Od roku 1981 se pořádá pohárová soutěž O putovní pohár MěÚ Frýdlant a od roku 1990 je to zároveň memoriál našeho zakládajícího člena p.Karla Hartmana . Pro zlepšení mobilnosti našich soutěžních družstev a zájezdové činnosti byl začátkem roku 1995 zakoupen malý autobus zn. IKARUS. Tento byl v průběhu roku téměř celý rekonstruován . Největší zásluhu na jeho opravě má celé soutěžní družstvo a p.Josef Kokta ml. , který je garážmistrem . Výchova nové generace hasičů má v našem sboru rovněž dlouholetou tradici . Družstva mládeže v našem sboru působí již od počátku 50. let . jejich činnost byla soustředěna na získávání praktických a teoretických znalostí v PO . V soutěžích naše mládež dosahovala velmi dobrých výsledků . Největšího úspěchu dosáhli v tehdejší době naši starší žáci pod vedením pana Kokty ml. , kdy postoupili ve své kategorii až do republikového kola , které se konalo v Havlíčkově Brodu . Zde se naši žáci umístili na 4.místě . Nelze se nezmínit o práci žen v našem sboru . Naše ženy hrály ve sboru vždy velice důležitou úlohu . Ve 40. letech pracovaly u sboru jako samaritánky . Pravidelně se zapojovaly do všech činností , které se ve sboru děly . Spolu s muži se zúčastňují pohárových a jiných soutěží , ve kterých získávají většinou přední místa. Za jejich obětavou práci ve sboru patří našim ženám vřelý dík . V roce 1996 byla založena nová soutěž v požárním útoku , která se nazývá ,,Superpohár" . Tato soutěž je pořádána ve čtyřech okresech a má osm soutěží , které jsou bodově hodnoceny od prvního do desátého místa . Hodnocení družstev se sčítá a kdo má nejvíce bodů , vyhrává. Náš sbor se účastní tohoto seriálu soutěží a je zároveň jedním z pořadatelů . V roce 1996 až 1998 se muži z Frýdlantu umístili na prvním místě a v roce 1999 na druhém místě.

Podíváme - li se na svoji kulturní a zájmovou činnost zjistíme , že byla též velice bohatá . Konaly se pravidelně hasičské bály . První hasičský bál byl již v roce 1946 . Tyto bály pokračují až do dnešních dnů . Pro členy se konaly různé zájezdy a organizované dovolené . Například v 50. letech to byl zájezd do Karlových Varů a do Aše . V letech 1968 a 1975 to byly dovolené ve Vysokých Tatrách, dále v roce 1968 zájezd do Lipska , v roce 1971 zájezd na Domažlické slavnosti a několikrát byl zájezd na Flóru Olomouc . Další zájezdy byly uskutečněny do pražských divadel včetně Národního . Také byla uskutečněna v roce 1970 dovolená v Polsku v Mezizdrojích a v roce 1982 další dovolená na Zemplínske Šíravě .

Koncem 80. let náš sbor navázal družební styk s hasičským sborem z Nieder-Seifersdorfru v Německu a roku 1993 byl navázán další styk s hasičským sborem dobrovolných a profesionálních hasičů z Berlína. Tato družba trvá do dnešních dnů .

A nyní nelze vzpomínku uzavřít jinak , než poděkovat všem, kteří pracovali dříve a pracují nyní na kterémkoliv úseku požární ochrany ať při akceschopnosti požární techniky , výstroje a výzbroje což je prvořadé , tak i těm obětavým funkcionářům , jež nám do dnešních dnů připravili to s čímž se lze právem dnes chlubit . Řádný aktivní člen je tím článkem , bez kterého by nic nebylo , neboť všichni jednou začínali a jen svou obětavou dobrovolnou prací byli vybráni , aby vedli sbor do dnešních dnů .

zdroj:https://www.mesto-frydlant.cz/cs/obcan/organizace-zrizovane-mestem/sbor-dobrovolnych-hasicu/historie-sboru.html

První zmínka o organizování a počínání si při případném ohni se datuje již od roku 1755 , kdy byl vydán řád , který ukládal občanům jak si počínat a pomáhat při ohni a jeho předcházení . V té době bylo město rozděleno do tří částí a to na část vnitřní , dolní a horní. Byly rozděleny funkce mezi obyvatele , kteří při ohni řídili zásahové práce . v lednu roku 1853 došlo k velkému plošnému požáru kdy zhořelo mnoho budov , provozoven a dalších objektů . V témže roce byl dán podnět , aby se ze spolku tělovýchovně hasičského utvořil samostatný spolek hasičský .

Hasičský spolek byl utvořen až 22.XI.1868 kdy byla ustavující schůze a rozděleny funkce . Tento spolek byl čistě německý a čítal 145 mužů. Roku 1869 byl ve firmě Wilhelma Siegmunda založen hasičský sbor o síle 35 mužů . K dispozici měli 2 stříkačky , 2 hydranty a potřebné jednoduché hasební prostředky . V roce 1876 byl založen hasičský sbor ve Větrově čítající 135 aktivních a 52 přispívajících členů . Ve dvou zbrojnicích stály v pohotovosti 2 kompletní vrhací stříkačky , 2 pyramidové žebříky a 7 lezeckých žebříků . Dobrovolný hasičský sbor firmy Rollfs & Cie. ve Frýdlantu byl založen roku 1884 . Čítal 1 lezecké družstvo , 1 družstvo hasičů , 1 družstvo obsluhovatelů hydrantů , 1 sanitní oddíl ( 4 muži ) a 3 trubači - celkem 73 aktivních členů a 6 členů v záloze . Jednotka měla k dispozici 2 stabilní parní stříkačky pracující s tlakem páry 6 atmosfér a výkonem čerpadel 1.500 l/min a 700 l/min , 34 nadzemních hydrantů po celém areálu továrny opatřených rozvodem o světlosti 150 mm , 20 vnitřních hydrantů napájených z nádrže , obsahující 30.000 litrů , hadice pro hydranty v délce 1.780 m , 37 ručních hasicích přístrojů ( 14 chemických , 23 mechanických ) a 12 železných žebříků připevněných pevně k budovám . V roce 1895 byla požární bezpečnost ve městě posílena založením sboru ve firmě Textilwerke Mautner, A.-G. Sbor měl 35 mužů , 1 ruční tlakovou stříkačku , 1 pyramidový žebřík , 6 hákových žebříků a 2 nadzemní hydranty .

Členy hasičského sboru byli i lékaři, kteří zajišťovali samaritánskou službu . Ve zbrojnici měli jednu skříň s léky pro první pomoc , 10 samaritánských brašen , 2 nosítka , 1 pojízdné nosítka , v zimě vybavená lyžinami , 2 záchranné vozy , z toho jeden na kolech opatřených gumou . Německý hasičský sbor zde působil až do roku 1945 .Rok 1945 byl historickým mezníkem v našem státu . V květnu byla osvobozena naše republika a tím začal nový život pro celou naši vlast. Ihned po osvobození se začaly obsazovat našimi občany pohraniční oblasti a tím i hospodářská i politická správa . Mezi jinými , kteří přišli do našeho města byl i bratr Josef Kozman , který byl hlavním iniciátorem ustavení českého hasičského sboru .V místní tiskárně byl vytištěn letáček , který vyzýval každého Čecha , aby se stal hasičem. Ustavující schůze českého hasičského sboru byla dne 16.8.1945 v prostorách hotelu Lejsek na Masarykově náměstí ( dnešní Bílý Kůň). Schůzi zahájil okresní velitel a velitel sboru Josef Kozman uvítáním přítomných 44 bratrů a sester a zdůraznil radostnou událost , že ustavuje český hasičský sbor ve Frýdlantu tj. v místě kde dosud nebyl (byl zde pouze německý).

Při té příležitosti představil br.Kozman br. Bedřicha Mráckého bývalého vedoucího katastru ČZHJ , který bude pracovat na okresní HJ jako jednatel . Na to se ustavil den cvičební a to každý čtvrtek v 19.00 hod. Toliko z prvního zápisu . Pro zdařilý nábor aktivních členů bylo již 28.10.1945 provedeno veřejné cvičení na náměstí za účasti 34 mužů a 8 žen . Cvičení bylo provedeno na budovu lékárny a drogérie za použití tehdejší dostupné techniky jež zde byla z válečné doby . V roce 1950 zde byl uspořádán 4. okresní sjezd hasičstva v rámci pětiletého trvání českého HS. Tato oslava byla jedna z největších a dosud nebyla překonána . Veřejné cvičení se konalo na tehdejším sokolském hřišti. Financování sboru bylo ze státních prostředků , které byly omezené a tak došlo k náboru přispívajících členů , organizací a firem . Takže v roce 1948 to bylo 147 přispívajících , kteří přispěli částkou 24 000 Kč. v roce 1949 stav přispívajících klesl na 112 . Vlivem znárodňovacího procesu byl tento trend pozastaven a další financování sboru bylo z prostředků MěNV a z brigádnické a podobné činnosti .Podíváme-li se na obsazení vedoucích funkcí našeho sboru za uplynulá léta uvidíme , že se v těchto funkcích časté změny nekonaly , což mělo příznivý vliv na činnost sboru . V roce 1946 byla zřízena funkce starosty sboru do které byl zvolen p.František Škoda dále pak tuto funkci zastávali p.František Jankuj, Ladislav Beran , Jan Bednář , Karel Hartman, Jiří Bednář a nyní pracuje ve funkci starosty p.Miloslav Černý .Ve velitelských funkcích to byli p.Josef Kozman , Karel Hartman, Ludvík Hrubý , který tuto funkci vykonával až do svého důchodu v r.1969. Po té převzal funkci velitele p.Václav Novák pak Jiří Janovský ,Zdeněk Němec v součastné době je ve funkci velitele opět pan Jiří Janovský .Ve funkci jednatelů se vystřídali p.Jan Černý , Josef Kokta , Zdeněk Němec , Jiří Zoufalý a nyní tuto funkci vykonává sl.Eva Šperlová . Ve funkci pokladníků to byli p.Miroslav Pech , Ladislav Beran , Josef Louda , p.Josef Kokta nejst. a nyní je ve funkci pokladníka pí.Miluše Koktová.

Schůzová činnost se v začátcích konala různě po hostincích , až do roku 1950 kdy byl sboru přidělen dům č.11 v Kostelní ulici , který se upravil na společenskou místnost a obytné prostory .Tento byt byl přidělen jednateli sboru p.Koktovi. V roce 1954 byla hudební školou uvolněna budova č.p. 383 na Hrnčířském náměstí . Zde byl zřízen Okresní výbor hasičstva , prostory pro sbor a v patře byt pro jednatele sboru. Budova byla výhodná , neboť sousedila s hasičskou zbrojnicí .V roce 1960 byl upraven přístavek ateliéru na klubovnu , která sloužila sboru až do ledna 1987 kdy se sbor trvale přestěhoval do nové hasičské zbrojnice . Vystrojování sboru se provádělo různě. Nejprve v roce 1945 měl sbor jen modré plátěné uniformy s funkčním označením . V roce 1950 byla zakoupena látka na služební uniformy , které ušil krejčí pan Kokta .Velitel sboru pan Kozman zakoupil v Praze kožené holínky , které se nosily k rajtkovému střihu kalhot. Po roce 1960 se již vystrojování sboru organizovalo přes výzbrojnu v Praze a později pak v Ústí nad Labem . I v posledních letech se vystrojování sboru organizuje přes výzbrojnu požární ochrany v Liberci.

A nyní k budovám hasičských zbrojnic ... .

V roce 1945 byla hasičská zbrojnice na Hrnčířském náměstí , která byla zasažena při bombardování Frýdlantu. Další menší zbrojnice byla u nynějšího zimního stadionu a další malá zbrojnice byla v prostoru trafostanice v Kodešově ulici . Polorozbořená hasičská zbrojnice byla v roce 1945 během tří týdnů opravena a to německými občany , kteří byli později odsunuti . Sušárna hadic se přistavovala v roce 1952 našimi členy za odborné pomoci tehdejšího okresního stavebního podniku. Tato hasičská zbrojnice sloužila sboru až do roku 1987 , kdy se veškerá požární technika přestěhovala do nové hasičské zbrojnice . Ta se začala stavět v roce 1972 I.etapou a to garážemi v akci Z a byla skončena v roce 1975 .II.etapa výstavby byla započata v roce 1976 a to výstavbou kotelny , sušící věže s mycím boxem rovněž v akci Z a byla dokončena v roce 1978. Teprve až v roce 1985 po dlouhých jednáních bylo započato s výstavbou III.etapy a to správní budovou se šatnami , klubovnami , koupelnami , společenským sálem a bytem. Tato etapa byla budována rovněž v akci Z za vydatné pomoci závodů našeho města , MěNV a členů našeho sboru. Výstavba byla dokončena v lednu 1987.

Velmi důležitou úlohu v represní činnosti hraje požární technika . V roce 1945 byl k dispozici po německém sboru vůz Mercedes dále vůz Dodge pro samaritánské účely , neboť hasiči v té době zajišťovali odvoz raněných a nemocných do zdejší nemocnice .Dále parní stříkačka dva dřevěné výsuvné žebříky : jeden dvoukolový a jeden čtyřkolový pro koňské spřežení , u něhož byla později provedena úprava pro možnost tažení žebříku za motorovým vozidlem.Dále zde byl vůz Steyer . V roce 1950 byl zakoupen městským národním výborem vůz Jeep , jež byl v roce 1958 prodán . V roce 1952 jsme obdrželi další vůz Tatra 805 , jenž byl později předán HS Boleslav . Dále zde byla krátkou dobu starší cisterna Praga RN .V roce 1963 jsme obdrželi vůz AS 16 - Praga RN , který byl později předán HS Větrov. Tento vůz je jako nejstarší provozuschopné vozidlo opět v naší zbrojnici jako rarita .V roce 1963 nám byla přidělena cisterna CAS 16 - Š 706 RTH . V roce 1973 byl MěNV zakoupen kropicí vůz AKV 16 - Š 706 , který byl v roce 1994 prodán HS Višňová . V roce 1974 byla zakoupena plachta pro skluz , roku 1975 byl zakoupen velitelský vůz GAZ .V roce 1976 nám byl přidělen z OVPU Liberec žebřík AZ 25 - S 4001. Rok na to nám byl přidělen speciální vůz DVS 12 - AVIA 30. V roce 1982 další hasičský vůz tentokráte AS 16 IFA a v roce 1985 cisterna CAS 25 - Š 706 RTHP , který byl v roce 1999 nově nastříkán. Jako poslední speciální vůz jsme obdrželi v roce 1988 CAS 32 - T 815. Dále byl sbor vybaven dýchací technikou typu SATURN za nevyhovující přístroje CHIRANA 146. V 80. letech jsme byli vybaveni osvětlovacím agregátem BLA 3 a odsavačem kouře VTA 60. Zmíníme-li se o požárních stříkačkách,tak zde v roce 1945 byla PS 8 DKW a stříkačka Stratílek. Později tyto byly nahrazeny stříkačkami PS 8 A PPS 8.V roce 1967 jsme obdrželi stříkačku PPS 12 ,která byla později předána do HS Větrov .