Frýdlantské nádraží

Jednokolejnou železniční trať mezi Libercem a Frýdlantem, odkud dál pokračuje až ke státním hranicím a následně do polského Zawidówa (tehdejšího německého Seidenbergu), začala soukromá Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) stavět 6. července 1873. Dokončila ji o dva roky později, a to 1. července 1875, kdy se uskutečnilo její slavnostní otevření. Do Frýdlantu trať od Liberce vstupuje z jihovýchodní strany, když po levém břehu sleduje tok řeky Smědé. Míjí při tom po severním úbočí Křížový vrch. Na pravém břehu řeky se v tom místě vypíná ostroh, na němž stojí hrad a zámek Frýdlant. (zdroj: Wikipedia)

Přírodní podmínky

Rozvodněná řeka Smědá působila škody obyvatelstvu žijícímu v okolí již od dob středověku. Záplavy zde jsou navíc časté, vyskytly se například v letech 1651, 1688, 1702, dále 1804 a 1858. Povodně oblast zasáhly i roku 1897, stejně jako během 20. století anebo na počátku tohoto století v letech 2002 a 2010.

Povodeň rozsahem podobná záplavám z poloviny srpna 2002 a začátku srpna roku 2010 lokalitu postihla již v roce 1958; na počátku letních prázdnin tehdy deště trvající tři dny způsobily rozsáhlé záplavy, během nichž vystoupila voda ve Frýdlantě do výše 360 centimetrů. Odnesla mimo jiné starý dřevěný splav pod zámkem a podemlela násep železniční trati z Liberce do Frýdlantu. (zdroj: Wikipedia)

Pád lokomotivy do Smědé je železniční neštěstí, ke kterému došlo 4. července 1958 na severu České republiky, jihovýchodně od Frýdlantu. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky Smědé do výše 360 centimetrů a voda násep tratě z Liberce do Frýdlantu a Zawidówa, kolem něhož řeka v těchto místech protéká, podemlela. Tíhu projíždějícího osobního vlaku vedeného parní lokomotivou číslo 354.109, zvanou "Všudybylka", poškozený úsek nevydržel a sesunul se. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila na bok a přepadla do řeky, v níž dopadla opět na kola. Vlivem skutečnosti, že zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si i tak vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě včetně malého chlapce, příbuzného jednoho ze železničářů. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za mimořádnou událost, na níž nenese nikdo vinu, a policejní vyšetřování proto bylo zastaveno.

V roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro Českou televizi dokument z cyklu Osudové okamžiky a této železniční události se věnuje jedno z osmi zastavení naučné stezky, kterou zde nechalo v roce 2017 město Frýdlant zbudovat. (zdroj: Wikipedia)

Frýdlant v Čechách
- železniční nehoda, povodně 1958

Přelom června a první polovina července 1958 byla velmi náročná pro velké dešťové srážky nejen na Liberecku, ale v celé ČSSR. Problémy se objevovaly i v zahraničí, přičemž lokální záplavy zastavovaly krátkodobě dopravu, ale i výrobu v místních podnicích. Liberecko bylo dosti silně zasaženou oblastí. 4. července 1958 nastoupila do služby liberecká lokomotivní četa na svou 354.109. Strojvedoucí údajně v tento den nastoupil na svou poslední službu. Vzhledem k zahájení letních prázdnin si topič vzal do práce i svého syna, který jízdu měl odměnou za vysvědčení. Lokomotivní četa vyrazila se svým osobním vlakem z Liberce do Frýdlantu v Čechách. Cesta v dešti není příjemná pro strojvedoucí ani dnes, natožpak v onen den, kdy z parní lokomotivy šel poškozený a podemletý násep, v předposledním oblouku před cílovou stanicí vlaku, vidět až na poslední chvíli. Do poslední chvíle bránila výhledu i vegetace podél tratě. Lokomotivní četa, pro záchranu cestujících, podnikla veškerá možná opatření, aby následky byly co nejmenší. Lokomotiva se naklonila na pravou stranu, sesunula se a udělala salto z vysokého náspu. Štěstím bylo, že došlo k rozvěšení lokomotivy od soupravy a ačkoli došlo k pádu i vozů, nedošlo k jejich osudové demolici. Lokomotiva dopadla a zůstala stát na svých kolech uprostřed rozvodněné řeky Smědé. Nikdo z cestujících nepřišel o život. Bohužel, lokomotivní četa - strojvedoucí, topič a topičův syn - při pádu do rozvodněné řeky nepřežila a byla nalezena nedaleko utonulá.

Ačkoli se problematika povodní v novinách v oněch dnech řešila, nikdo nehodu nezmínil. V hledáčku tehdejších reportérů bylo setkání různých politiků, politických schůzí podporující blaho v socialistickém bloku a hrdinských činů mnoha dělníků, kteří svými těly bránili vodě před zastavením výroby v místních podnicích. Lokomotiva byla i po povodních v řece Smědé ještě několik týdnů obdivována a fotografována místními. Lokomotiva byla zrušena v září a v té době je komplikovaně postupně rozebírána.
(zdroj: strojvedouciplzen.cz)

V červenci roku 1979 přijel z Bílého Potoka na frýdlantské nádraží poslední osobní vlak vedený motorovým vozem řady M 131, nazývaným železničáři Hurvínek. Tyto vozy jezdily na drahách ve Frýdlantském výběžku od června 1955. Nahradily je elegantní motoráky řady M 152 (810) z vagonky ve Studénce. (foto J. Gregovský)

zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Stalo se na severu Čech 1900/2000

pozn. V současnosti zde jezdí na pravidelných vlacích MV řady 840 (popř. 841) Stadler RS1 RegioShuttle. "Regiospider"(autor dovětku Tomáš Šreiber )