Děvín
Děvín: bývalý strážce severu
Na vrchu nad Hamerským rybníkem nachází se zřícenina hradu Děvín. Kdysi mohutný a nedobytný hrad je dnes rozlehlou zříceninou v romantickém obklopení lesní krajiny. Do dnešní doby se z Děvína u Hamru na Českolipsku dochovalo velké zdivo, hradní sklepy, studna i zbytky opevnění.
Hrad Děvín byl založen ve 13. století pravděpodobně rodem Markvarticů.
Jistotu nám ovšem poskytují až pozdější zachované písemné doklady, podle
nichž hrad Děvín patřil do královského majetku, tehdy konkrétně Přemyslu Otakarovi II. Původ jména je odvozen od staročeského slova děva, tedy dívka.
zdroj: https://turistickamapa.cz/zricenina-hrad-devin/
Slavný král ve třináctém století nejeden hrad v Českém středohoří zbudoval. Manželka, královna Kunhuta, zas snad z důvodu pokání kláštery a kostely stavěla.
Je možné, že na srdci jí ležely hříchy se Závišem z Falkenštejna. Přemysl Otakar II. chránil rozsáhlá území především vojenskou mocí z hradů a pevností.
Hrad Děvín byl vybudován na Žitavské a Jantarové stezce k obraně obchodníků. Cesty z jihu k Baltu a Severnímu moři procházely přes české území a kupci mohli díky královské ochraně bezpečně se svým zbožím putovat.
Jednou z nejvýznamnějších a z nejdochovanějších památek doby Přemyslovců je na stezce do Žitavy hrad Bezděz, v jeho stínu o něco severněji se nachází památka neméně významná a architektonicky rozsáhlá - hrad Děvín. Dominantní vrchol viditelný z obce Hamr na Jezeře, na náhorní plošině s kulturní památkou zříceniny mohutného hradu tvoří nádherné panorama obce.
Studna s tajnou únikovou chodbou
Byl založen pravděpodobně rodem Markvarticů okolo roku 1250. Svou plochou patří k našim největším hradům vůbec a ze zachovalých částí hradeb dýchá jeho mohutnost a síla, nabízející kouzlo klidu a nádherná zákoutí. Hrad nebyl nikdy dobyt, husité se jej ani nenamáhali obléhat, o což se pokusili lužičtí Srbové, ale nakonec odtáhli s nepořízenou. Po třicetileté válce podle dochovaných záznamů nebyl obýván a zpustl.
Svou dnešní podobou se hrad stal hojně navštěvovaným místem turistů a leží na značené turistické stezce poblíž Hamerského naučného okruhu. Udivuje mocností svých hradeb, místy až tři čtvrtě metru širokými, rozsáhlostí rozlohy v délce jednoho sta a padesáti metrů, stejně tak obdivuhodnou čtyřicetimetrovou šíří.
Na nádvoří bývala studna, údajně až sto metrů hluboká, takže mohla do ní pronikat spodní voda, i když pata objektu je ve výši 442 metrů nad mořem. Ve studni byla zbudována tajná chodba, kterou obléhaní v případě potřeby mohli unikat nebo zásobovat obránce. Možné je, že tato chodba vedla až do kostela sv. Víta v Osečné.
Zřícenina se nachází asi 5 km východně od Stráže pod Ralskem. Odtud vede cesta po červené turistické značce směrem na Hamr na Jezeře, odtud také po červené. Nejbližší vlaková stanice Mimoň se nachází asi 15 km od hradu. Nejbližší autobusová zastávka je v obci Hamr na Jezeře (2 km).
Autem lze dojet až na rozcestí turistických cest s malým parkovištěm a odkud vede k rozvalinám mírně stoupající čtvrtkilometrová stezka.
Zpracoval Milan Turek
Zdroj: https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/20110704_vylety_devin-04f2.html
Děvín je zřícenina hradu na vrcholu stejnojmenného kopce (436 metrů) v Ralské pahorkatině (okres Česká Lípa) ve správním území obce Hamr na Jezeře. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka a nachází se na území přírodní památky Děvín a Ostrý.
Historie
V roce 1516 se vlastníkem Děvína stali Biberštejnové,[6] ovšem za jejich panství význam hradu klesal, ač i za nich stavební úpravy v renesančním slohu pokračovaly rozšiřováním hradu. V následujících letech se jeho majitelé střídali, během třicetileté války roku 1645 byl pobořený Švédy a pak zcela zpustl. Zdivo si zčásti rozebrali obyvatelé obce.
Stavební podoba
Hrad prošel složitým stavebním vývojem a jeho pozůstatky jsou silně poškozeny těžbou surovin, skalním řícením a rozebíráním zdiva na stavební kámen. Hradní jádro pravděpodobně patřilo k hradům s obvodovou zástavbou. Z nejstarší stavební fáze zřejmě pochází obvodová hradba jádra s obdélným baštovitým výstupkem na severozápadní straně a spodní úroveň čtverhranné věže ve východním nároží. Vnější opevnění vzniklo nejspíše až během 15. století a při renesančních úpravách. Patří k němu mohutná podkovovitá dělostřelecká bašta na jižní straně hradního areálu a výrazně menší opevnění na protilehlém konci hradu. Ve vnějším opevnění se dochoval obloukovitý portál, který by mohl být pozůstatkem výtahu.
S rozvojem dělostřelby se stal hradu nebezpečným vrchol sousedního Hamerského Špičáku. Už na začátku 15. patnáctého století jej proto zajistila předsunutá bašta tvořená dvojicí příkopů, které obklopovaly dřevěnou podsklepenou budovu.
O zdejší velmi hluboké hradní studni se rozepsal Bohuslav Balbín, popis včetně zmínek o pověstech zanechal historik August Sedláček a jednu z pověstí včlenila Karolina Světlá do povídky Lamač a jeho dítě. Byla o kdysi zlém rytíři, který jako přízrak vyděsil chalupníka z nedalekého městečka Osečná. Jedna z pověstí uváděla existenci tajné podzemní chodby až do kostela v Osečné, vzdálené zhruba šest kilometrů.
zdroj: Wikipedia
Tábor na Děvínské louce v roce 1935
pod hradem konaný během svatodu ních svátků, v pozadí Chrastenský vrch.
zdroj: Jaroslav Kovařík, Milan Krčil, Petr Prášil, Jiří Šťastný - Ralsko na starých pohlednicích, 2014
Hrad Děvín
Z mohutného královského přemyslovského hradu, o němž je první zmínka jíž z roku 1260, zbyly dnes jen členité rozvaliny. Hrad vystřídal řadu majitelů a přestal být obýván již začátkem 17. století. Byl postaven na výrazném pískovcovém vrchu, který nebyl během milionů ler denudován díky mohutné, až čtyři metry mocné zpevňující žíle vyvřelé horniny polzenitu, nazvané podle německého názvu blízké řeky Ploučnice. Žíla vychází na povrch těsně pod hradbami v podobě vodorovně uložených sloupků (polzenit je "odrůdou" čediče). Děvín je od roku 1996 chráněn jako přírodní památka a na jeho vrchol vede odbočka červeně značkované cesty, která prochází mezi Děvínem a sousedním Hamerským Špičákem čili Ostrým. Na něm byla před staletími postavena bašta k ochraně Děvína. U úpatí obou kopců se odedávna těžila železná ruda limonit, která byla hutněna v blízkém Hamru na Jezeře.
Děvín v roce 1939
(archiv Tomáš Stracke)
