Chrastavské oko

Nad Chrastavou plánovali Němci dálnici mezi Berlínem a Prahou. Jejich tisíciletá říše netrvala ani patnáct let, ale rozpracované projekty jsou v terénu vidět dodnes. Mezi Chrastavou a Machnínem se za mého mládí táhl souvislý úrodný "houbonosný" pás břízek, který byl plný překvapení. Od rybníku (nepochybně vedlejšího produktu skrývek zeminy) po nahrnuté půdní valy, tůně a holiny rostly báječné houby, kozáky a křemenáče.

Byla tam také spousta ještěrek, mloků, žab, užovek, zmijí, půlmetrových přesliček, velkých bodláků, ostrých vysokých travin a rákosu. Vzduch byl plný vážek, motýlů, čmeláků, much a mušek. Patro výš poletovali skřivani, stehlíci a ještě výš zobatí dravci s ostrými pařáty.

V šedesátých letech byly břízky staré víc jak patnáct let. Tvořily les, jak se patří a s krásným průzračným pískovcovým jezírkem Chrastavským okem. Tam se řada z nás, kluků z Machnína a Chrastavy naučila, včetně mě plavat. To si tak jednou plavu a vedle mě užovka se vztyčenou hlavičkou pár centimetrů nad vodou. Dodnes jsem přesvědčen, že to byla jen užovka a ne něco jiného hadovitě-jedovatého. Asi by mě to nepotkalo na koupališti v Chrastavě a ani v Machníně. Ale ten zážitek s maličkou hlavičkou mě stál hodně z mého ega pána tvorstva. Ovšem onu příhodu s onou malou anakondou vyprávím už padesát let a pokaždé na ní něco vylepším...

Pláže Oka jsou za ta léta zatravněny, okolní břízky padly za oběť rychlostní silnici Liberec - Děčín. Zůstal jen rybníček a černé Chrastavské oko uprostřed udusané hlíny, kam chodí rybáři rybařit a ptáci z nouze pít. Romantika písku a modré vody mísící se s oblaky je pryč. Asi bych si tam dnes nesmočil nohy. Nevím, co všechno je u dna, a když vidím, kdo všechno tady dnes koupe psy, neměl bych odvahu namočit si ani kapesník.

Romantika mládí, písku, břízek, přesliček, doutníků, je nenávratně pryč. Snad jenom křik stěhujících se ptáků, je slyšet ozvěnou z nedaleké Ovčí hory. Tisíce aut se žene denně kolem téhle kdysi romantické, tiché vody.V bláznivém shonu všedního dne je konec snu o tom, že vše zůstane stejné jako dřív. Je plno jiných kouzel, která čekají na ty, co přijdou po nás a budou snít.
(zdroj: Egonovy pohledy, 2013)