Vlakem jsem také jel, v Liberci jsem nastupoval na umístěnku do svého prvního zaměstnání. Přivítali nás, posoudruhovali, což byla po mírně nepolitické průmyslovce (opravdu je mírně), novinka. Rychle mě vypakovali do Ústí nad Labem.

 Jeli jsme tenkrát v roce 1961 vlakem přes Varnsdorf, tedy i přes Chrastavu a Žitavu, německy Zittau, která ležela v tehdejší NDR. Psal se červenec, berlínská zeď ještě nestála, určitě v plánu byla, protože než se léto s létem sešlo, Berlín byl neprodyšně rozdělený.

 Do té doby byly na hranicích mezi ČSSR a NDR dráty, všude kolem spousta vojáků všech možných uniforem, protože vlak jel kousek i přes Polsko. V Žitavě vlak zastavil, ale nástupiště bylo plné ozbrojených ochránců německého i našeho socialismu, okna jsme nesměli otevřít.

 Trať existovala v českém jízdním řádu, později již nebyla hranice tolik hlídána, dráty šly do sběru. Koleje pořád spravujeme my, ale momentálně po nich jezdí německá společnost Vogltlandbahn, vlaky hlásí jako Trilex. Po vlaku chodí průvodčí, platí se jim v korunách či Eurech, jízdné je na naší úrovni, dokonce mi jako starému dávají slevu 25%.

 Chrastava, německy Kratzau, co můžu napsat? Město po mnichovské dohodě v roce 1938 připadlo nacistické říši, po jejíž porážce bylo naopak odsunuto německy mluvící obyvatelstvo.

Takových míst je v Sudetech hodně, noví osídlenci se po roce 1946 často nechovali jako správní hospodáři, těžko se člověku, který sice historii trochu zná, ale nebyl přitom, hodnotí. Můžu vzít jen staré fotky, kterých je poměrně dost a porovnávat. raději bez kvalifikovaných komentářů.

Poutník musí ještě brát ohled na povodeň, která se tu provalila v roce 2010. A že se dnešní obyvatelé s pomocí dotací EU snaží, aby bydleli v lepším prostředí, o tom není sporu. Může Pražák, který znal město málem jenom z rychlíku, kritizovat?

 Vystupuju z pěkného vláčku na nádraží, kde je jenom nástupiště, dvě koleje u něj, podchod, kterým moc lidí nechodí. V pracovní dny vítá cestující hospoda prý s domácí kuchyní. Velká budova, provozem spíš zastávka s výpravčím, který zde asi nemá příliš povinností. Asi jsem měl stát ještě kousek blíž koleje, která není dnes používaná, protože vrch, zvaný Ovčí hora mi trochu ujel vlevo. Trochu jsem se bál, aby mě někdo nevyhnal, hlásili, že pojede vlak od Liberce. Orientace podle kopců je všelijaká, dnes na nich vyrostly lesy. Jindy bych to předělal, ale kvůli fotce nádraží do Chrastavy nepojedu.

 Starou fotku jsem okopíroval z publikace F.Vydry, V.Marka a P.Prášila Hrádecko - Chrastavsko na starých pohlednicích (Baron 2005)

(zdroj: https://vencovypindy.blogspot.com )