Chrastava
Bývalé jezírko za střelnicí
Otakar Letovský - Pamatuji už jen bažinu a na začátku byla střelnice Svazarmu . Hospoda ještě stála a pivo točil pan Volák
Dnes je tam multifunkční hřiště a sportovní hala.
Kronika Chrastavy Egona Wienera
Počátkem roku 1683 mělo město Chrastava 715 obyvatel, a protože počasí má snahu opakovat to, co už jednou předvedlo, pak by chrastavští neměli být překvapeni, když zase u nich pořádně sprchne, toho roku nad Chrastavou vypukla taková bouře s krupobitím a průtrží mračen, že ještě sedmého dne poté kroupy neroztály. Chrastavští zemědělci měli po úrodě, povodeň nadto odnesla stodoly, stromy a lidé z přízemí se stěhovali do poschodí a jedna žena utonula.
Bouřilo i v okolí. Deset let po té, roku 1693 udeřil blesk do věže Habendorfského kostela (Stráž nad Nisou), kde srazil zvon a ten zabil právě zvonícího učitelova syna. A něco pro chrastavské úředníky: před 216 lety, roku 1793 byl v Chrastavě zřízen magistrát. Odtud pak ten dnešní řád a pořádek. O dvacet let později, roku 1813 Chrastava nedobrovolně hostila dva a půl tisíce Francouzů. To byli ti, kteří po porážce roku 1812 utíkali z Ruska. Kronikář zaznamenal jednu ne nepodstatnou informaci - byli beze zbraní, jen důstojníci měli kordy.
Nebyli to však poslední vojáci, kteří se prošli chrastavským náměstím. Následovaly oddíly polsko-francouzské, které požadovaly na městu 6 vozů chleba, másla, masa, vína, pálenky, suken a kůže. Za nimi následovali "vestfálci" (1200 mužů) a po nich další Poláci a Italové. Z Chrastavy se stala křižovatka pro a protinapoleonských vojsk. Ti poslední pro jistotu ponechali ve městě posádku 300 vojáků. V té době rakouští husaři, jak zaznamenal kronikář, společně s pěchotou od Andělské hory zaútočili na "Italo-Poláky" (rozuměj napoleonské Francouze) a byli odraženi. "Italo-Poláky" pak vystřídali rakouští husaři, kteří se v Chrastavě rovněž "napakovali" a odešli k Žitavě.
Protože chrastavští si na tyhle kontribuce museli nějak vydělat, nepřekvapuje, že před 176 lety byla v Chrastavě na Jílovém potoku postavena Antonem Altmanem z Liberce přádelna vlny. I ta dala práci a obživu právě chrastavským občanům. A pokud Chrastavou netáhla žádná cizí vojska, kam s těžce vydělanými penězi? No přece do Spořitelny! Ta byla otevřena roku 1873. Jo chrastavští se mají! Takovou pestrou minulostí se může pochlubit jen málokteré město v našem kraji.
(zdroj: Brouzdání kolem Chrastavy - Příběhy, fejetony a dobové pohlednice Egona Wienera)
Chrastava na začátku 20. století
Pohled na město na soutoku Lužické Nisy a Jeřice přes nynější Revoluční ulicí. Chrastava má za sebou více než tisíciletou historii od nevelké osady Milčanů, tedy Lužických Srbů, až po průmyslové město. Na pohlednici odeslané v říjnu 1901 vidíme ještě nezastavěné plochy. Vpravo od vilky č.p. 399 za silnicí vyrostla zakrátko budova soudu, protože Chrastava bývala městem s pravomocí soudního okresu. Dnes je zde základní škola. Mohutná budova za vilkou je dívčí měšťanská škola vybudovaná v letech 1880-82 a za ní se tyčí monumentální kostel sv. Vavřince, který nynější novogotickou podobu získal v roce 1886. Je v něm umístěn i obraz nejslavnějšího chrastavského rodáka, malíře Josefa Fúhricha, Madona v zeleném. Nedaleko kostela je i rodný malířův dům, dnes jeho muzeum. Komíny vlevo od kostela patří bývalé Pollackově textilce zrušené před osmdesáti lety. Všechny domy v Revoluční ulici dosud stojí.
Unikátní
snímek z počátků československé finanční stráže. Na snímku z Chrastavy z
roku 1919 jsou kromě Italských legionáři, kteří pomáhali v té době
střežit státní hranici, i dva příslušníci finanční stráže v
"kolkovaných", tedy upravených rakouských stejnokrojích. Vlevo sedící
vrchní komisař II. třídy nemá již na čapce rozetku s císařským orlíčkem a
hodnost na límci má vyznačenu třemi stříbrnými 6 milimetrů irokými
páskami. Vedle něj Vpravo sedící naddozorce má hodnost vyznačenu třemi
hedvábnými šedozelenými páskami, přičemž první měla šíří 15 milimetrů a
další dvě ší 6 mi metrů. Naddozorce má na čapce ještě rozetku, nelze
však rozeznat, zda s orlíčkem, nebo již s naším Ivíčkem, Podle předpisu
pro "kolkování" stejnokrojů finanční stráže mají mít ovšem oba dva na
čapce zelený lipový lístek s iniciálkou ČRS.
zdroj: Jaroslav
Beneš - FINANČNÍ STRÁŽ na severu Čech Katalog z výstav o historii
finanční stráže v České Lípě, Cvikově a Rumburku, 2019
Dvě staré fotografie mé drahé ženy a Vy můžete zavzpomínat na 70´léta minulého století. Na první černobílé můžete hádat ulici a někteří i vzpomenout na sníh. Fotil tchán při procházce do města z Andělohorské. Bejvávala tu zima a bejvával tu sníh. Druhá barevná, tak ta všem připomene krásné dětství, ve kterém nebylo kalkukaček, internetu a množství programů v televizi. Místo se Vám uhodnou nepodaří, neb v té době ještě neexistuje. Můj budoucí tchán si takto naaranžoval děti v budoucí Polní ulici.
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
V roce 1968, při 100. výročí sboru
se provedlo námětové cvičení na radnici a ještě se udělala ukázka staré techniky. Mimo to se udělalo i cvičení na školu. (autor příspěvku Petr Tlach)
něco k hasičské zbrojnici v Dolní Chrastavě
Hřiště za hospodou Střelnice bylo již dávno před "škvárou".
Pobřeží ulice č.p.274
bydleli tam moji prarodiče Tomkovi. Mám na ně krásné vzpomínky z dětství (archiv Aleš Zákoucký)
začátek Nádražní ulice kolem roku 2000 - dnes PENNY.
(archiv Pavel Štekl)
fotky pro dnešní den, jsou z jara 1991
(archiv Pavel Štekl)
Cihlářská ulice
je
to na tzv. kopci nad Kolorou, kde jsme bydleli v tom posledním baráčku
vlevo. Naproti našeho domečku bydleli Němcovi, dále vlevo Šádkovi a
Tomáškovi. Bylo mi v té době asi 5 let. V Koloře pracovala moje maminka v
Kuchyni. Z toho tzv. KOPCE se bezva sáňkovalo a později také lyžovalo.
Pobřežní ulice
směrem od nádraží k dálničnímu mostu. Zcela nalevo je vidět dům -
bývalý Svazarm, zcela napravo bývalá zelenina v Nádražní ulici. (archiv Pavel Štekl)
Kavárna Peuker v Chrastavské Nové Vísce
(dnes již jen zkráceně Vísce). První
chalupa nad odbočkou do Nové Vsi. Evidenční číslo 279. (komentář Pavel Štekl, archiv Jiří Klimeš)
Fotečka z května 1991.
Správný název ulice, která vede do obce Bílý Kostel je BĚLOKOSTELSKÁ. Osobně prodiskutováno s pracovníky Ústavu pro jazyk český. Přídavné jméno Bílý se mění na Bělo- a ten zbytek -kostelecká by znamenalo, že blízko Chrastavy leží Bílý Kostelec. Je to však Bílý Kostel, takže Bělokostelská. Ovšem nutno dodat, že názvy ulic MOHOU být chybně vytvořeny nebo dokonce MOHOU obsahovat gramatické chyby, takže Bílokostelecká je OK! (archiv Pavel Štekl)
Procházka uličkou U komína, před 16 lety
(archiv Pavel Štekl)
Kostelní ulice
velká
budova uprostŕed snímku byla zbourána někdy před rokem 1975, tu už
nepamatuju. Hrázděný domek nalevo já jako malý také pamatuji, zbourali
ho kolem roku 1981. Na jeho místě pak byly školní pozemky, kam jsme
chodili okopávat mrkev. (archiv Pavel Štekl)
Richtrův vrch
(archiv Pavel Štekl a současné foto Petr Mácha)
Barrandov v roce 1989
(archiv Pavel Štekl)
V roce 1999
jsme s kamarády vylezli na kostelní věž, nádherný výhled!
Počasí sice nebylo nic moc, ale i tak, fotky a vzpomínky zůstanou!
Pamatujete kluci? Jaroslav Oščátko, Jan Horváth(archiv Pavel Štekl)
Pohled z věže kostela cca v roce 1925
(archiv Pavel Štekl)
Dnes tu mám pro vás obrazový příběh jednoho domu,
který už tam, kde stával, dávno nenajdete. Mnozí z vás ho nejspíš už vůbec nepamatují! Fotky jsou z různých období - 1939, 1991, 1999. Poslední fotka už naznačuje důvod, proč musel být dům odstraněn. Dům určitě neměl jednoduchou historii, což naznačují i fotografie vojáků wehrmachu, kteří dům obývali, kam se doslova "nakvartýrovali", jak to sami popisují. Později byl dům obydlen několika v Chrastavě známými lidmi.
(autor příspěvku Pavel Štekl)
pár fotek z konce roku 1999.
(archiv Pavel Štekl)
hostinec Volná vyhlídka
stával v Andělohorské ulici z roku 1919 pak tam byl
závodní klub textilany a naposled restaurace u Marušků
(autor příspěvku Mirek Pivoňka)
Anni Ederova - Do klubu jsme chodili sledovat televizi měli tu úplně první s tou malinkou obrazovkou když hráli hokej všichni fandili i když nikdo ten puk ani neviděl
hotel Koruna v Liberecké ulici
postaven ve 40 letech 19.století, v sousední budově bývalo sídlo okresního soudu 1905
(autor příspěvku Mirek Pivoňka)
Okresní soud začal v Chrastavě působit již v roce 1850. Budova soudu v dnešní Revoluční ulici byla postavena cca roku 1908. A nyní je zde základní škola.
(komentář Jana Zahurancová)
Chrastavské Švýcarsko.
Tak se kdysi nazývala oblast při silnici podél řeky Jeřice mezi Chrastavou a Novou Vsí, kde romantické údolí lemují skaliska a lesy. Turistům zde sloužil hostinec Lesní Domov; na historickém snímku je za restaurací patrné schodiště, které vedlo mezi skál.
(autor příspěvku Jan Milulička)
Pamatujete léto 1989?
Krásné horké prázdniny, kdy ve městě fungovaly jediné
potraviny u kina, takže každý nákup znamenalo vystát 20 metrovou frontu
před obchodem na košík, pak vystát frontu na pečivo a uzeniny v obchodě a
nakonec ještě jednu frontu u pokladny? A pamatujete, že tehdy měla
Chrastava svou "protrženou přehradu"? V kronice města Chrastavy o této
události píše dr. Vydra toto: "8. července po bouři a vytrvalých deštích
se protrhla sypaná hráz vodní nádrže rybářského svazu
pod Bedřichovkou. Náhlý příval vody zatopil zahrádky a sklepy mnoha
domů a na ulicích zůstal silný nános bláta. Také tato událost byla
zaznamenána v televizním zpravodajství." Mám tu pár fotografií protržené
přehrady, ovšem nevalné kvality, tehdy jsem začínal fotografovat,
nebylo mi tehdy ještě ani 15 let, tak mi to odpusťte
(autor příspěvku Pavel Štekl)
dnes stavebniny POKORNÝ - Frýdlantská ulice (archiv Jany Zahurancové)
Malé, trojúhelníkové prostranství v dnešní Nádražní ulici neslo původně jméno císaře Josefa II.
Zde se nacházel balvan s pamětní deskou tomuto
lidovému císaři, která musela být
po 1. světové válce odstraněna. V roce 1925 byla na kámen umístěna
plaketa Friedrichu
Ludwigu Jahnovi a také prostranství (náměstí) bylo nově pojmenováno po
tomto nestorovi
německého tělocvičného umění. Po r. 1945 zmizel i tento pomník. Dnes je
na místě domů uprostřed snímku autobusové nádraží, kavárna POHL v levé
části pohlednice je nyní Dům hasičů.
(Společnost přátel historie města Chrastavy)
První fotografie je z večírku pro děti - sál TEXTILANY v Horní Chrastavě, druhý snímek - sázení stromu / lípy / svobody na autobusovém nádraží v Chrastavě, tuším, že to byl rok 1968.
(archiv Jiří Klimeš)
Domnívám se, že tyto fotky pocházejí z počátku sedmdesátých let, jedná se o start " Chrastavské šlápoty " před Národním výborem.
(archiv Jiří Klimeš)
Koncem
září 1978 projížděl po silnici č.13 z Ústí nad Labem do Liberce v
doprovodu mnoha vozidel první československý kosmonaut, major Vladimír
Remek. Na krátkou chvíli zastavila celá kolona nad Chrastavou U zámečku,
kde lemovaly silnici stovky žáků z obou škol i mnoho občanů. Kosmonaut
se podepsal do několika kronik pionýrských oddílů.
autor příspěvku Mirek Pivoňka
Dokumentární
snímek z roku 1939, který zachycuje zatčení Boh. Honsy, když se vrátil
do města několik měsíců po připojení tohoto území k tzv. Velkoněmecké
říši. Po zatčení následovalo potupné a ponižující zacházení s ním na
chrastavském náměstí.
(autor příspěvku Mirek Pivoňka)
Unikátní
snímek z počátků československé finanční stráže. Na snímku z Chrastavy z
roku 1919 jsou kromě Italských legionáři, kteří pomáhali v té době
střežit státní hranici, i dva příslušníci finanční stráže v
"kolkovaných", tedy upravených rakouských stejnokrojích. Vlevo sedící
vrchní komisař II. třídy nemá již na čapce rozetku s císařským orlíčkem a
hodnost na límci má vyznačenu třemi stříbrnými 6 milimetrů irokými
páskami. Vedle něj Vpravo sedící naddozorce má hodnost vyznačenu třemi
hedvábnými šedozelenými páskami, přičemž první měla šíří 15 milimetrů a
další dvě ší 6 milimetrů. Naddozorce má na čapce ještě rozetku, nelze
však rozeznat, zda s orlíčkem, nebo již s naším Ivíčkem, Podle předpisu
pro "kolkování" stejnokrojů finanční stráže mají mít ovšem oba dva na
čapce zelený lipový lístek s iniciálkou ČRS.
zdroj: Jaroslav
Beneš - FINANČNÍ STRÁŽ na severu Čech Katalog z výstav o historii
finanční stráže v České Lípě, Cvikově a Rumburku, 2019
Liberecká čp. 606 - 609 v roce 1972
(archiv Jany Zahurancové)
když
už se zde uvádějí historické fotky Chrastavy, tak 40 let je už taky
historie. Na Střeleckém vrchu se tráva nesekala, jen kosila kolem
chodníčků (bahno a bahno). Lesy a staveniště byl ráj pro děti. Na místě
dnešní "hroudy" byla o něco menší "hrouda", kde stávala bouda na
materiál a bylo tam i zázemí pro dělníky. Po práci to děti rádi
prolézaly i uvnitř, když se podplazily pod plechy. Východně od hroudy
byla ještě další plechová bouda, ale menší. V okolí se pak našla i zabetonová kolečka. Jedno zmizelo až při rekonstrukci komunikací na sídlišti.
(autor příspěvku Petr Tlach)
Copak se nám to v Chrastavě klube v roce 2007 ?
(foto Jana Zahurancová) ..... PLus a později Penny market
(autor příspěvku Pavel Štekl)
Tak tohle asi nikdo neuhodne. Co je toto?
Tak já to řeknu, na území
Chrastavy byly v 80. letech vybudovány kryty pro vojenské jednotky, jsou
jak přímo ve městě, tak v okolí. Dodnes je vlastní armáda, jsou
zakonzervované a mají protiatomovou úpravu, takže přežít atom na území
Chrastavy jde. (autor příspěvku Petr Tlach)
Jakub Vavřich
Sice ještě užíváme teplých dnů, ale ochutnávka z období, kdy je teplá bunda a čepice nutnost, může některé z nás i skrze sněhovou pokrývku zahřát na duši. Zima 2022/2023 - Podvečer
