Černousy
Černousy se nachází severně od Frýdlantu v nadmořské výšce 270 metrů. Původní obyvatelé byli slovanského původu a teprve později je vystřídali němečtí osadníci. Na počátku 15. Století zde byly dva lenní statky z nichž jeden patřil Černohousům a druhý Rekwitzům. Černohousové pocházeli z Horní Lužice. Již v roce 1385 se ve zhořelecké městské knize uvádí Hyneke von Scerhusen. Jak dlouho zůstala obec v jejich držení není známo, ale již v první polovině 15. Století se tu objevují Gersdorfové. Rakwitzovský díl, kde se vystřídalo několik majitelů, nakonec koupil v roce 1564 hejtman frýdlantského panství Heindrich Gersdorf zu Wilka a tak oba lenní statky spojil. Po této rodině se v obci vystřídalo ještě několik leníků, až Černousy v roce 1664 koupil hrabě Antonín Pankrác Gallas. Za Františka Josefa Gallase byl postaven panský dům a poplužní dvůr, který byl v roce 1866 propachtován místním obyvatelům. Majitelé frýdlantského panství si Černousy pro jejich hezkou polohu velmi oblíbili. Kristián Filip Clam-Gallas postavil u panského domu (zámečku) kapli sv. Jana Nepomuckého (1792) a jeho syn Kristián Kryštof začal v roce 1808 s přestavbou zámečku, kterou ale nedokončil.
Vedle dnešního názvu obce bylo používáno označení Černohausy, které vzniklo doslovným překladem německého jména obce - Tschernhausen.V jižní části obce, u malého potoka, byla postavena skupina domů, kterým se říkalo V poli. Necelý kilometr od nádraží se rozkládá Dubový rybník, řečený Dubák, jehož hráz lemují mohutné duby. Je to hezký kout kraje, nad kterým se ozývají hlasy vodního ptactva zde hnízdícího.
Zdroj textu/ Textquelle:https://www.cernousy.cz/obec/mistni-casti/cernousy/
Stará lenní vesnice Černousy, kdysi lužickosrbské sídliště. V pravá částí je patrná dnes opravená kaple sv. Jana Nepomuckého zroku 1797; vlevo vyniká věžička částí bývalého dam-gallasovského zámku z konce 18 století. Budovu vídíme i vpravo dole; koncem 19. století v ní byla jednotřídní škola, po roce 1945 kanceláře státního statku, dnes zdevastováno. Hostinec (dnes U Kaštanu) dosud funguje, jubilejní kámen již zmizel. Většína zámku byla roku 1984 zbořena.
zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009
zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009
Černousy - nádraží
(archiv Jiří Cvrček )
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1385, kdy je zmiňován místní šlechtic Heynecke z Černous. Obec byla po dlouhá léta v držení různých rodů drobné venkovské šlechty - postupně se zde vystřídali: Rackwitzové, Kottwitzové, Gersdorfové, Miltitzové a Shweinichenové. V letech 1663-1664 panství odkoupili Gallasové. V té době, po třicetileté válce, žilo v obci 39 osob. Pro obec byl katastrofou požár roku 1671 a protireformační akce z roku 1677, kdy misionáři a vojáci zde žijící vesničany uvěznili. Obyvatelé sice tehdy naoko katolickou víru přijali, po osmi dnech ale uprchli do Lužice. I přesto se obec vzpamatovala a roku 1790 v ní bylo 32 usedlostí, jejichž obyvatelé převážně pracovali na poplužním dvoře Clam-Gallasů.
Po celou tuto dobu byly Černousy ve stínu blízké obce Ves, dokonce neměly ani vlastní kostel a školu. Situace se změnila až v poslední čtvrtině 19. století, kdy se po otevření železniční trati spojující Frýdlant a Zhořelec
staly Černousy poslední stanicí na české straně a logickým dopravním
centrem pro celé okolí. Kvůli dopravním možnostem se zde také rozšířil
dřevozpracující průmysl. Vrcholu dosáhla mezistátní přeprava v roce 1950, kdy po trati projížděl nákladní vlak téměř každé dvě hodiny.
1. září 1990 se Černousy osamostatnily po svém desetiletém spojení s Višňovou, osady Ves a Boleslav zůstaly jejich součástí.
(zdroj: Wikipedia)