Bílý Kostel nad Nisou
Kostel svatého Mikuláše, který se nachází ve střední části obce Bílý Kostel nad Nisou mezi řekou Nisou a silnicí směřující do Chotyně, je raně barokní sakrální stavbou postavenou na vyvýšeném starém hřbitově v letech 1679-1691. Předchozí kostel postavený na stejném na místě byl zmiňován již v roce 1352. Tento starý kostel dal obci zřejmě také jméno, které se objevuje v roce 1500 v latinském tvaru Alba Ecclesia (česky Bílý Kostel). Současný kostel je největší dominantou obce a je viditelný z velké dálky.
Větší zásahy do architektury kostela proběhly v letech 1749-1754 a také v roce 1785, kdy byl rozšířen o nový presbytář. Kostel dlouhou dobu sloužil jako sklad knih liberecké knihovny. Na počátku 21. století je kostel ve vlastnictví obce. Je uvnitř opraven a využíván k pořádání kulturních akcí obce. (zdroj: Wikipedia)
Bílý Kostel nad Nisou (německy Weißkirchen a. d. Neiße)
je obec a vesnice na severu Čech, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží 3 km západně od Chrastavy, 11 km severozápadně od Liberce a 7 km jihovýchodně od Hrádku nad Nisou. Obcí pod Ještědsko-kozákovským hřbetem protéká Lužická Nisa. Žije zde přibližně 1 000 obyvatel.
Vesnici založili v údolí řeky Nisy ve 13. století němečtí kolonisté, přistěhovaní do oblasti na pozvání přemyslovskými panovníky. Jedná se o vesnici lánového typu. Sami tehdejší obyvatelé nazývali svou ves Heinrichsdorf, tedy Jindřichov, patrně podle tehdejšího majitele panství Jindřicha z Donína. V záznamech se však také objevuje latinský název Henrici Villa. Když byl ve 14. století postaven v obci kostelík se zdaleka viditelnou bílou omítkou, objevil se v historických materiálech také další latinský název Alba Ecclesia, tedy Bílý Kostel (německy nejprve Weysskirch, pak Weisskirchen). Obživu obyvatelům zajišťovala hornická činnost, těžily se zde kovové rudy a byla zde huť na tavení stříbra.Největší rozvoj obce nastal, když byla obcí roku 1859 postavena liberecko-žitavská železnice a roku 1867 bylo přímo v obci dostavěno nádraží. V této době vzniklo v obci několik textilních továren a papírna. Během druhé světové války bylo v objektu firmy Jäger ubytováno téměř tisíc židovských dívek a žen z Francie a Nizozemska, které pracovaly v chrastavském závodě Spreewerke. Po odsunu německých obyvatel byla obec osídlena českým obyvatelstvem.
V roce 1958 a 2010 způsobila ve vsi značné škody rozvodněná Nisa.
Části obce
- Bílý Kostel nad Nisou
- Panenská Hůrka (Frauenberg) na úpatí Dlouhé hory vznikla jako hornická osada již ve středověku. První zmínka o vsi je z roku 1475, před rokem 1563 byla povýšena na horní městečko. Doly na měď a stříbro byly opuštěny v 18. století. Dnes má obec rekreační ráz.
- Pekařka (Bäckenhain) je tradičně zemědělská obec.
(zdroj: Wikipedia)
V srpnu roku 2010 obec postihla ničivá blezková povodeň.
Zasažena byla větší část obce Bílý Kostel, škody byly napáchány
i v osadě Panenská Hůrka i Pekařka.
Povodeň odnesla pět mostů
a lávek. Zničila čtyři rodinné domy pro jejíchž majitele byl vystaven
do půl roku od povodně obytný dům v centru obce. Poničené komunikace
byly všechny opraveny do dvou let od povodně. Obec se z ničivé události
dostala do pěkného, příjemného stavu.
Dnes je obec úhlednou, spokojeně žijící obcí, jejíž upravenost podtrhuje okolní krásná příroda.
O názvu obce je jasno hned na první pohled, kdy vidíte nově opravený
sněhobílý kostel stojící v jejím středu. Kostel je od roku
2008 v majetku obce a slouží jako společenský prostor, kde se pořádají
výstavy, divadla, koncerty. Je zde velký zájem o uzavírání občanských
sňatků.
V Bílém Kostele a dvou přiléhajících osadách Pekařka a Panenská Hůrka dnes žije 1042 obyvatel. Díky výborné poloze, vybavenosti, dostupnosti se obec pozvolna rozrůstá. Společenský život v obci rozvíjí stále fungující místní spolky - hasiči, sportovci, klub maminek a myslivci pořádáním mnoha akcí.
Za návštěvu stojí unikátní Minimuzeum másla a chleba, Vyhlídka na obcí, krásná cyklostezka s doprovodnými herními prvky na které dohlíží vodník Paraďák. V krásných lesích lze navštívit zříceninu hradu Roimund.
(zdroj: https://www.bily-kostel.cz/obec-180/historie-a-soucasnost/)
Bílý Kostel nad Nisou v roce 1936
Obec, rozložená po obou březích Lužické Nisy, byla založena již ve 13. století a zprvu nazvána po majiteli grabštejnského panství, hraběti Jindřichu z Donína. Později se ujal překlad jejího latinského jména Alba Ecclesia, Bílý Kostel. Farní kostel sv. Mikuláše zde stál již roku 1352, jeho současná podoba je mnohem mladší. Budovy na pohlednicí z konce 30. let minulého století (snímek je z pravého břehu řeky) vpravo od kostela již nestojí: dlouhý dům s tmavou střechou byla stodola, světlý štít vpravo od ní byla známá hospoda Zur Eisenbahn, po válce U tanku (po roce 1945 zde stál poškozený německý tank) či U mostu (současný blízký betonový most přes Nisu na "staré" silnici do Jablonného v Podještědí byl postaven roku 1926). Restaurace byla činná až do roku 1988, o devatenáct let později byla zbourána. Domy na pohlednici vlevo od kostela dosud stojí, za větším z nich je ukryta budova staré fary.
Bílý Kostel
Přes sto let stará kolorovaná pohlednice Bílého Kostela, kdysi jedné z nejbohatších obcí v údolí Nisy, která zde teče pod severozápadními svahy Ještědského hřbetu. Nejznámější stavbou, která dala již v polovině 14. století obci jméno (zprvu latinské Alba Ecclesia), je farní kostel sv. Mikuláše. Dnes Je odsvěcen a mše se slouží pouze dvakrát do měsíce na faře. Během staletí byl kostel mnohokrát přestavován, kostelní věž pochází až z roku 1679. Obec se v pozdním středověku nazývala i Henricivilla čili Jindřichova Ves po majiteli tehdejšího grabštejnského panství Jindřichovi z Donína. Bílý Kostel slouží jako východisko cest do ještědských hor, třeba malebným Lužním dolem do Kryštofova Údolí.
BÍLÝ KOSTEL - OBEC, KTERÁ SE ANI NEMŮŽE JMENOVAT JINAK
Bílý
Kostel nad Nisou ležící v ještědsko-kozákovském hřbetu stěží
přehlédnete. Dominuje mu bíle omítnutý kostel, který je viditelný již z
daleka. Dnes klidná, upravená a prosperující obec má za sebou několik
století vzestupů, pádů a utrpení obyvatel.
Vesnice
byla založena ve 13. století a tehdy se jí říkalo Heinrichsdorf
(Jindřichov) - tedy do 14. století, kde byl v obci vystavěn zářivě bílý
kostel po němž se obci začalo říkat Alba Ecclesia.
Většina
obyvatel obce se živila těžbou železa, mědi, stříbrné rudy a olova. Po
husitských válkách začaly v okolí řádit loupeživé bandy, které se
usadily na původně strážním hradě Roimundu. Ten nechal zbourat až
Mikuláš z Donína a jeho pozůstatky si mohly místní ponechat pro stavební
účely.
Během následujících staletí obec několikrát opakovaně
propadala zkáze a opět vzkvétala -hornická privilegia, během 30leté
války byla mnohokrát vydrancována, v 17. století během morové epidemie
zemřelo více jak polovina obyvatel, rozvoj industrializace, zavedení
elektřiny do obce, za 2. světové války byl na okraji obce vytvořen
koncentrační tábor... Pestrá historie, že?
Ale přes to všechno obec vydržela do dnešních dnů a vzkvétá o to víc, o co jí historie připravila.
Najděte
si čas a navštivte Bílý Kostel i bílý kostel, křížovou cestu vytvořenu v
ohradní zdi kostela, vyhlídku nad obcí, která skýtá nádherný pohled.
Projděte si obec křížem krážem podél Lužické Nisy a nesčetného množství
božích muk. Nasajte atmosféru klidu a divoké historie.
V
blízkosti můžete stále narazit na zříceninu hradu Roimund, navštívit
Grabštejn, Kryštofovo Údolí nebo jedinečný transbordér přes Lužickou
Nisu.
Dnes se v obci buduje, mj. i cyklostezka Zdislava, která v budoucnu propojí cyklostezku Odra Nisa s Novým Borem, resp. cyklostezkou Ploučnice nebo Varhany.
zdroj: https://www.doluzihor.cz/
BÍLÝ KOSTEL NAD NISOU (1901)
jeden z místních obchodů a "kavárna", která byla v obci jistě zvláštností
zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko — Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
Hostinec U Dráhy
Na pohlednici odeslané roku 1917 vidíme největší sál v Bílém Kostele ještě v plném lesku. Byl v zájezdním hostinci zvaném tehdy "Zur Eisenbahn", česky později U dráhy (rozuměj železniční), který tehdy vedl F. Kühnel. Po první válce se nazýval také U mostu, protože stál hned za betonovým mostem přes Lužickou Nisu postaveném roku 1926. Přes něj tehdy vedla říšská silnice do Jablonného v Podještědí, před ním odbočovala na Hrádek n. N. další říšská silnice zvaná Žitavská. Hostinců bylo v Bílém Kostele celá řada; přímo proti hostinci U dráhy byl přes silnici hostinec pana Fritscheho. Ten stojí dodnes a sídlí v něm zdejší obecní úřad. Hostinec U dráhy takové štěstí neměl. Sice ještě dlouho, až do roku 1988, sloužil návštěvníkům, ale pak byl opuštěn a roku 2007 definitivně odstraněn. Dnes je po něm u kostela sv. Mikuláše prázdné místo. Nová "děčínská" silnice vede již řadu let mimo obec.
který se nachází ve střední části obce Bílý Kostel nad Nisou mezi řekou Nisou a silnicí směřující do Chotyně, je raně barokní sakrální stavbou postavenou na vyvýšeném starém hřbitově v letech 1679-1691. Předchozí kostel postavený na stejném na místě byl zmiňován již v roce 1352. Tento starý kostel dal obci zřejmě také jméno, které se objevuje v roce 1500 v latinském tvaru Alba Ecclesia (česky Bílý Kostel). Současný kostel je největší dominantou obce a je viditelný z velké dálky.
Větší zásahy do architektury kostela proběhly v letech 1749-1754 a také v roce 1785, kdy byl rozšířen o nový presbytář.
Kostel dlouhou dobu sloužil jako sklad knih liberecké knihovny.
Původní vybavení bylo v období po roce 1977
zcela odstraněno a nedochovala se ani kruchta ani oltáře. Starší popis z
roku 1977 ještě uvádí, že vnitřní zařízení kostela je barokní
pocházející z 18. století. Kruchta kostela je trojdílná, dřevěná, zdobená na poprsni malovanými rokokovými kyticemi z 2. poloviny 18. století a obrazem Panny Marie Růžencové z poloviny 19. století. Hlavní oltář je opožděně barokní, sloupový a portálový. Je na něm obraz sv. Mikuláše z roku 1832 a sochy sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století. Dva boční oltáře jsou panelové, opatřené dvěma sochami z roku 1786. Kazatelna a varhany jsou klasicistní, pocházející z roku 1786. Křtitelnice později vytvořená má z vršku raně gotické
pilíře s bobulovitou hlavicí z 2. poloviny 13. století. V presbytáři je
hodnotný obraz sv. Mikuláše pocházející z 1. poloviny 18. století,
který se původně nacházel na hlavním oltáři. V kostele se nachází
barokní krucifix z roku 1734. Toto vybavení se však v kostele již nenalézá.
Na počátku 21. století je kostel ve vlastnictví obce. Je uvnitř opraven a využíván k pořádání kulturních akcí obce.
(zdroj: Wikipedia)
Tenhle most se dostal i do hledáčků reportérů časopisu Life, záběry z mobilisace ze září 1938:
(archiv Jaroslav Beneš)
Pokud se chcete dovědět více, tak můžete navštívit naše nové stránky : www.minimuzeum.webnode.cz.
Odkaz na reportáž uvedenou na TV Nova
https://tn.nova.cz/zpravy/doporucujeme/obri-maselnici-vyrabel-2-roky-vejde-se-do-ni-390-litru-smetany.html
Minimuzeum másla
Minimuzeum vzniklo postupným získáváním exponátů spojených
se zpracováním mléka a výrobou produktů z mléka. V našem minimuzeu
najdete cca. 120 většinou funkčních exponátů. Jsou zde odstředivky,
máselnice, bandasky, formy na máslo, smetaníky, odměrky a další. Některé
exponáty používáme při praktické ukázce stloukání másla, které
předvádíme většinou pro děti z okolních škol. Také se účastníme několika
akcí spojených s ukázkou starých řemesel.
