Báje a pověsti Cvikova a okolí
Zvon kostela ve Cvikově
Dopravu zboží a nákladů obstarávali ve Cvikově jako všude jinde formani.
Vydávali se s těžkými vozy, taženými čtyřspřežím na několikaměsíční
cesty, častokrát až k moři. S výrobky cvikovskými jezdíval forman Petr
Hausdorf ze Svoru, nejčastěji do Štýrského Hradce a do Terstu. Cesty do
Brna, Lince a Vídně patřily k "malým tůrám". Tento dopravce z vděčnosti
nad uzdravením svého syna rozhodl se věnovat kostelu ve Cvikově nový
zvon. V roce 1654 se při jízdě se cvikovskými plátenickými výrobky
zastavil v Praze u zvonaře a ptal se, zda má hotové zvony. Zvonař uvítal
návštěvu a uvedl formana do dílny. Ten ukázal rychle na veliký zvon a
ptal se, kolik stojí. "Tolik," odpověděl s úsměvem zvonař, "kolik se do
obráceného zvonu vejde peněz." Forman svým bičem změřil šířku a výšku
zvonu a slíbil, že zvon koupí. Po návratu z cest sbíral samé drobné
penízky a při další cestě se opět zastavil v Praze u zvonaře. Naplnil
zvon až po okraj samými drobnými penězi, které měly hodnotu 930 zlatých.
Osud cvikovského kostelního zvonu...
Zvony v minulosti sloužily nejen k určování času nebo ke svolávání lidí do kostela, ale používaly se také k varování před nebezpečím i špatným počasím. V dobách války je ale armády rekvírovaly a jejich roztavením získávaly materiál například na děla a munici. Během 2. světové války v březnu 1940 vyšel v Německu zákon o čtyřletém plánu na shromáždění neželezných kovů. Jeho realizací nebyl pověřen nikdo jiný než Hermann Göring.
Zákon platil nejen pro území třetí říše, kam mimo jiné patřilo i území Sudet připojené po mnichovské dohodě, ale také pro okupovaná území včetně protektorátu Čechy a Morava. Zvony byly rozděleny do čtyř kategorií označených písmeny A až D. Do první kategorie - tedy A - patřily zvony "bez větší hodnoty" ulité v letech 1800 až 1900 či po první světové válce a tyto zvony byly určeny k okamžitému zpracování v drtivé většině v tavírně v německém městě Lünen.
Na opačné škále pak byla kategorie D. Do té spadaly umělecky i historicky nejcennější zvony, které měly být zachovány, proto se většinou vůbec nesundávaly z věží a zůstávaly na původním místě. Zařazení zvonů do kategorie D musel ale schválit přímo Göringův úřad. Náš cvikovský zvon spadal do kategorie C.V Praze byly zvony naloženy na lodě a po Vltavě a Labi pak putovaly do Německa na zpracování.
Celkem takto bylo roztaveno 13 až 14 tisíc (přesné číslo není známé) zvonů z území dnešní České republiky. Během 2. světové války nacistické Německo zrekvírovalo a roztavilo asi 42 583 církevních a 1193 profálních zvonů z území tehdejší třetí říše (tedy i bývalé československého pohraničí) a asi 33 000 zvonů z obsazených území. Kam až doputoval "náš" zvon jsem bohužel nezjistil - každopádně "přežil", v roce 1946 se vrátil zpět do tehdejšího Československa a měl by se údajně nacházet v Krnově v kostele Narození Panny Marie. (autor příspěvku J.Freier)
Jiří Walter: "Bez
obrázku, ale ke cvikovskému zvonu. Když byla postavena věž kostela 1580
(z pískovce těženého u Drnovce), osázeli ji těmito zvony-Střední 523kg,
Ave- Maria zvon 300kg, Umíráčky 70 kg (postupně několik), školní zvon.
1654 přibyl ještě jeden velký 983 kg. Dar svorského rolníka a povozníka
Petra Hausdorfa. K němu byla ta moje pověst, výrobce Nicolas Lowi,
Praha. Bohužel 7 jich bylo zrekvírováno armádou 10.1.1917. Zůstal jen
ten Ave-Maria a umíráček. Mezi válkami přibyly ještě dva středně těžké. A
k tomu Ave Maria-zvonu. Je tam (byl?) nápis Sv. Alžběto oroduj za nás a
Sv. Valentine oroduj za nás. Z jedné strany vyobrazena Matka boží s
Jezulátkem z druhé strany zkřížené dubové ostrve pánů z Dubé. Zvon
daroval na sv. Valentina (též patron nemocných, uzdravoval) majitel
panství Václav z Dubé. Měl těžce nemocnou ženu Annu, prosil za přímluvu k
uzdravení. Dle data úmrtí se uzdravila... A teď k nesrovnalostem. Na
dokladu o odevzdání chybí město, pouze okres. Datum výroby je posunut o
100 let. Václav z Dubé žil druhé polovině 16. století. Nesedí popis. Asi
by to chtělo vidět, co visí u nás a co v Krnově. Byl, či nebyl
roztaven? Nebo byly roztaveny ty nové meziválečné zvony? Určitě nějaký
byl pro případ poplachu ponechán."